The Four of Us (Du Sie Er & Wir)

NETFLIX UVÁDÍ

Na čem v životě opravdu záleží?

Správně.

Na penězích.

Ale jak ty peníze získáme, vy malí sráči?

Vezmeme je jiným lidem.

Nesmíte to nikomu říct. Snad to ještě zvážíte.

Ano.

- Co to kreslíš? - Nic.

Dobře.

Ukážeš mi to?

- Pro tebe. - Pro mě?

- A kdo je tohle? - Ty.

- Já? - Ano.

Ty vážně nemáš ani kapku talentu.

Mami, neslyším tikat svoje biologické hodiny.

Mario, přestaň se srovnávat. Však jsi dobře zaopatřená, ne?

Jak jsem zaopatřená?

No, máš po boku dokonalého muže. Je chytrý, neuvěřitelně sexy…

- Mami! - Určitě ti zvládne udělat dítě…

Možná si nechci nechat udělat dítě.

Život je i o jiných věcech.

NOVÝ PŘÍSPĚVEK

SDÍLET

- Přestaň. - Co se děje?

- Je moc krásný. Je nový, že jo? - Ano. Byl to dárek.

- Sedí tamhle. - Zanesu jí to.

Je to moje.

Bože, ty jsi rychlá.

Larisso, co tu pobíháš?

Jak se vám to líbilo?

Je moc hezký, ale je tam příliš velký hluk z letiště.

No, máme ještě podkrovní byt ve starší budově.

Samozřejmě bez zahrady, ale má střešní terasu a bazén.

Má podobně velký podkrovní byt,

který je bohužel bez zahrady, ale má bazén.

- To zní dobře. - Ano.

Nejsem si jistá tou starší budovou, mám radši…

mladší.

Moderní.

To na mě pořád myslíš, nebo proč se tak usmíváš?

Ne, napadlo mě, jak hluboko dokážeš vlézt Ann-Kathrin do zadku.

Proč dnes večer nejdeš na to předávání cen?

Nejsem tady. Odjíždím na víkend s přáteli.

Víš, co to je? Přátelé?

Vtipné.

Ale to by šlo, můžeš to přes víkend zrevidovat.

An-Ki říkala, ať to udělá někdo, kdo nepřijde.

Ne, za chvíli končím.

Proto říkám přes víkend. Díky.

Jo a Janino?

- Antone? - Rozkošné.

Dík, můžeš mi to olajkovat.

Ať si honí nad představou vily na Azurovém pobřeží.

A ta vila na tom Azurovém pobřeží bude.

Ale jen pro nás.

A proto vezměte ty zkurvený telefony a začněte…

Do prdele.

Kurva.

Do řitě.

Jebat!

Mami, neřekla jsem, že nesnáším děti. Každý den jich mám v práci na starost 30.

- Protože ještě nejsem připravená. - Kdy konečně budeš připravená?

Co to děláš?

Online konkurz.

- …o dva roky mladší než ty… - Ano.

…má dvě děti.

- A? - …žádné „Ano.“

Odmítnu to, je to k hovnu.

Rád bych si užila svá vnoučata, než…

Mami?

- Haló? - Haló?

- Haló? - Haló?

- Mario, slyšíš mě? Haló? - Ten… signál… je…

Bože.

Proč ti Nils nepůjčil celý oblek?

Jeho kalhoty mi neseděly.

Dobře. Nesmí tu zůstat nepořádek a musíme brzo vyjet.

Ano, mami.

Nemůžeme jim jen jako normální lidi poslat SMS?

Jsou to naši přátelé.

Kde máš kufr?

Doma.

Říkal jsem, že tě vyzvednu z práce.

Však jsi tady.

Ano, abychom mohli hned vyjet.

To jsi mi měl říct.

Haló?

Haló.

Děkuji.

Takže…

Nils nás pozval do svého domu a není tady včas?

Je to dům jeho táty.

Takovej táta by se mi taky líbil.

Ne, nelíbil.

Jdeme.

Ukážu ti moře.

Nilsi, nemůžeš zpomalit? Je mi zle. Pozvracím se.

Víš, že bych tě za to musel zabít, ne?

Víš, že krev se odstraňuje hůř než zvratky?

Jsi nervózní?

Ty se necítíš provinile?

Ty se necítíš provinile?

Co je to s tebou?

Mají klíč od domu?

Ne. Proč by měli?

Nevím, ale je tady moje auto.

K němu potřebují klíč od auta, ne od domu.

Jen mě zajímalo, jestli jsou už uvnitř.

Ne. Jak? Nemají klíč.

Ne tak rychle.

- Zastav se. - Proč?

Něco tady máš.

Tak to slízni.

Už jdou!

Tak co, byli jste na pláži?

Ahoj.

- Ahoj. - Ahoj, zlato.

Ahoj.

- Ahoj. - Ahoj.

Ty sis nechal narůst vousy!

- Půjdu pro tašky, jo? - Ahoj!

- Ahoj! Promiň. - Ahoj.

- Potřebuješ pomoct? - Ne, v pohodě.

Pomůžu ti!

Tak jo, navrhuju, že jakmile začneme,

každý se podělí o svoje myšlenky za těchto posledních pár týdnů.

Ostatní budou bez komentářů poslouchat.

Nikoho nesuďte ani nezahanbujte.

Pak uvidíme, co jsme si z toho všeho odnesli. Dohodnuto?

Nesahej na to.

To jsou tátovy trofeje.

- Vždyť je to všechno tvoje. - Ano. Já jsem tátova trofej.

Nemůžeme si nejdřív vybalit?

Jo, dobrý nápad.

Tohle bude sranda.

- Už jsi s ním mluvila? - Ne, kdy?

Pojď si vybalit.

Hej!

Nemůžeme jim poslat tu SMS?

- Musím si s ní asi mluvit. - Ne, teď ne.

Proboha.

Chtěl jsem si jen zapálit.

Nebo chceš si o něčem promluvit?

Já…

Nic tě nenapadá?

Tak jo. Vyzvedl jsem ti z čistírny kabát. Máš ho ve skříni.

Díky.

- Můžeme si promluvit? - Jasně. O čem?

O posledních čtyřech týdnech.

Ano, prosím. Za poslední čtyři týdny jsem se ani jednu noc nevyspala.

Víš, jak Nils spí? Dívej.

Leží tam, spí a dělá tohle.

- Takže jste spali v jedné posteli? - Ne.

Ale už si těším, až si s tebou lehnu na gauč a budeme se tulit.

Chyběls mi.

Ty mně taky.

Nino…

Řekni mi, koupili jste bílé víno?

Nevím. Nemám tušení.

Dobře.

Půjdu to zjistit.

Kurva.

- Čau, ne? - Čau, ne?

Jak to jde ve školce?

Jde to. Další kolegyně je těhotná.

Co ty? Jak se má kokot Anton?

Nejspíš vyhraje nějakou cenu, takže mám s redakční radou smůlu.

Cože? Nenech po sobě takhle šlapat.

- Máš spoustu prokliků. - No.

Jo. Hele, koupila jsi bílé víno?

Jo.

- Paráda. - Dáš si?

Jo, na fotky. Potřebuju víc sledujících než on.

To by nemělo být tak těžký, ne?

Šmírovala jsem mu profil. Co to má za tu kočku bez srsti?

Jo, ta kočka, že jo?

Je to nějaký typ egyptské bezsrsté kočky, je hypoalergenní, bla, bla.

Může ti o tom udělat celou přednášku.

Ne, díky.

Můžeme si promluvit?

Jasně, kdykoli. Je to veganské?

Cože?

To víno.

Podíváme se. Sylvánské zelené, 12 procent.

No, mleté maso v tom není.

Mleté maso?

Nejspíš není veganské. Promiň.

Dobře.

Děje se něco?

Promluvíme si později.

Tak jo.

Ne, žádný problém. Co máte na mysli?

Můžeš uhnout?

Nové budovy? Nějaké v nabídce mám,

ale překračují váš rozpočet, paní Bolshakovová.

Ano, 1,75.

Výborně. Zítra vám to pošlu.

Dobře, brzy na slyšenou, paní Bolshakovová. Nashle.

Skončils?