ARASHI's Diary -Voyage-

PŮVODNÍ DOKUMENTÁRNÍ SERIÁL NETFLIX

„ARASHI: Na cestě.“

MY JSME ARASHI

31. PROSINCE 2020

THIS IS ARASHI LIVE BYLO PŘENÁŠENO BEZ ŽIVÉHO PUBLIKA

ARASHI PO 21 LETECH PŘERUŠILI SVÉ AKTIVITY

- Dobrá práce. - Dobrá práce.

Byl jsi dobrý.

Byl jsi dobrý.

Dobrá práce. Všem moc děkuji.

Vedli jste si skvěle.

Děkuji!

Dobrá práce!

Na shledanou!

Dobrá práce. Děkujeme.

TATO NAHRÁVKA ZACHYCUJE 5 ČLENŮ BĚHEM POSLEDNÍCH DNÍ SKUPINY

15. PROSINCE 2020

16. PROSINCE 2020

Pardon. Můžeme to sjet znovu?

Dobře. Jedem.

Je to smutná písnička.

19. PROSINCE 2020

20. PROSINCE 2020

Ten text: „Věř, že není noci bez rozbřesku…“

No…

Není to jen citát z té písně.

Je to i o koronaviru

a začátku nového roku,

a jako by naznačoval,

že i nám ubíhá čas.

23. PROSINCE 2020

25. PROSINCE 2020

Pět, šest…

26. PROSINCE 2020

Jak se jmenujeme? Připravit, jedem!

ARASHI!

Můžeme „ARASHI“ trochu prodloužit?

Jak se jmenujeme? Připravit, jedem!

ARASHI!

27. PROSINCE 2020

TOKIJSKÁ HALA

To jsou všechno projektory?

- Ano. - Jsou obrovské.

Dobré odpoledne.

Dobré odpoledne.

Rád vás vidím.

Za tou plastovou bariérou.

- Zdravím. - Dobré odpoledne.

Chci to ukázat ostatním členům.

Tokio, ve 20 hodin, 31. prosince…

Po přechodu použijte široký záběr.

Aby viděli, co tam Ohno dělá.

To je dobré.

Není to v záběru. Co je? Kde to je? Široký záběr!

Z cesty.

Poslední záběr na nás pět.

Sakra. Vůbec mě to nebaví. Co se děje?

To není dobré. Nerozostřete to moc brzy.

Nedává to smysl, když to nerozostříte a neuvidíte to poprvé.

Změňte to.

Mělo by se začít zatmívat na osm-osm.

Ale skončit to až po tom taktu?

- Ano. Čtyři stačí, že? - Ano.

Myslel jsem, že honička proběhne během refrénu.

Chce to víc…

Kulisy.

Neviděl jsem kulisy, takže nevím, jestli je to správně.

Jen hádám.

Všichni se snaží.

28. PROSINCE 2020

- Dobrý den. - Dobrý den. Sakra!

- Dobrý den. - Dobrý den.

Dobrý den.

Jak se máte?

- Dobrý den. - Dobrý den.

Páni.

Jedem!

Víc!

Mám stát na místě a vy se seřadíte za mnou?

Pak půjdu sem.

Je to pro tebe moc vzadu, Nino?

Jo, je to dost vzadu.

Chci, aby ta cesta byla jasnější.

Uděláte čtyři řady vedle sebe?

Ano. První dvě řady tady a pak záběr na ně a…

I zezadu.

Nepotřebujete to?

Ty šňůry vzadu…

Vytáhl jste všechny zarážky.

Ano. Víte, vždycky jsem to chtěl udělat.

Proč teď?

29. PROSINCE 2020

- Dobrý den. - Zdravím.

- Zdravím. - Zdravím.

Nevím.

Když jsem viděl pódium,

napadlo mě: „Tak to je naše poslední show.“

Vnímal jsem to.

Ale jaké to bylo dřív?

Video k „PIKANCHI DOUBLE…“

To mě dostalo.

Ta scéna…

Bylo to jako z minulosti.

Vyvolalo to vzpomínky na ty staré videoklipy.

„No jo, takové to bylo.“

Dostalo mě to.

I dnes, zbývá dva a půl dne.

Myslím, že to bude jako týden, v dobrém slova smyslu.

Nebude to tak náhlé.

Většinou to tak je.

Zbývají asi tři dny.

Určitě mě bude napadat spousta věcí.

Určitě…

mi bude připadat, že to ubíhá pomalu, v dobrém slova smyslu.

Asi si to teď ještě neuvědomuju.

Celý svůj život…

jsem si jistý, že jsem ve stavu mysli, jaký jsem ještě nezažil…

a zažiju ho jen jednou.

Takový pocit.

Asi tomu teď ještě nerozumím.

Nedokážu to vyjádřit slovy.

Ještě jsem to nikdy nezažil.

Cítím se tak poprvé v životě.

Neumím najít správná slova, abych ten pocit vystihl.

Včera, 28. prosince, jsem šel do tokijské haly.

Poprvé se mi tam vůbec nechtělo.

Nechtěl jsem vystoupit.

Když jsem tam byl, cvičili jsme, a tak.

Jak to mám říct? Připravit to,

to je něco, co musím udělat.

Když už tam jsem, nevnímám to tak.

Ale poprvé se mi tam nechtělo.

A…

včera nám přišly děkovné zprávy,

naráz z různých asijských zemí. I z Filipín

nám poslali děkovnou zprávu.

Samozřejmě jsme je dostali i z Japonska, ale dost jich bylo ze zahraničí.

Zasáhlo mě to.

Jak to mám říct?

Uvidíme…