To Russia With Love

Voní to hezky.

Už jdu.

Můžu?

Dobře.

Tak já jdu.

Lowelle a Monette, řekněte svůj slib.

Ať nám život postaví do cesty cokoliv,

budeme tomu čelit společně.

Nečekal jsem, že najdu životní partnerku.

Tohle je teprve začátek naší cesty.

Moc tě miluju.

A já miluju tebe.

Prohlašuji vás za manžele.

Můžete políbit nevěstu.

Do toho!

Rodina Mercadových! Vyfotíme se.

Rozestavte se.

Pojďte, rychle.

Pojďte sem, děti.

Dávej pozor.

- Tak můžeme. - Můžeme.

A zbývají nám dva soutěžící!

Pokračujte.

Kdo asi vyhraje?

A vyhrává…

Madame Mayor!

Výborně!

Dobře, Dennisi. Nandej jí podvazek.

A je to.

Výš!

Můžu? Dobře.

Ta holka byla pěkná.

Pozvi ji někam.

Ale mami, to mám brát každou?

Když si nepospíšíš, usadím se dřív než ty.

Něco ti povím, mami.

Odložme expanzi našeho podniku.

Co myslíš?

Podnikání a láska nikdy nejdou dohromady, že?

Mami, já jsem spokojený.

Jistě.

Nemyslela jsem to tak.

Pojď si zatancovat.

Jasně, mami.

- Za chvíli. - Pojď!

Za chvilku.

Haló, Lowelle?

Píchnul jsem. Musím to nechat spravit.

Bude to na dlouho? Zavolej mámě, ať to ví.

Jste tam všichni?

- Jo. - Dobře. Dorazím, jak to půjde.

Fajn, můžete si vzít záchranné vesty?

Promiňte, můžete mi podržet tašku?

Jistě.

Teď vám ukážu…

- Nejdřív si dřepnete… - Tohle musíte zapnout.

Děkuju vám.

Zády se opřete o opěrku.

Děkuju, pane.

Umíte tagalsky?

- Jen trochu. - Trochu.

Vyrůstala jsem s Filipínkou.

Pěkné.

Má někdo nějaké otázky?

- Opatrně. - Děkuju.

Jmenuju se Dennis.

Oksana.

- Těší mě, parťáku. - Ahoj.

Parťačko.

Opatrně.

Oksano?

Odkud jsi?

Z Francie?

Z Norska?

Vypadám jako Francouzka?

Jsem z Ruska.

Z Ruska?

Rusko je moje vysněná země.

- Vážně? - Můj děda tam kdysi pracoval.

A moje pomocnice v kavárně tam taky pracovala.

- Páni. - Jo.

Měl bys do Ruska zajet.

Jen do toho.

A co ty? Co tě přivádí na Filipíny?

Cestuju sama už asi osm měsíců.

Filipíny jsou poslední zastávka, než se vrátím domů.

To je hezké.

Hledání sebe sama?

To nemůžu popřít.

A co ty? Taky cestuješ sám?

Ne, mám tady rodinu.

Jeli napřed.

Znáš i jinou cestu?

Měli bychom přidat.

Sakra!

Jsi v pořádku?

To bylo super!

Káťo, už jsem tady!

Dokázala jsem to.

„Káťo“?

Moje starší sestra.

Plánovaly jsme cestovat společně.

Ale zemřela dřív, než jsme to stihly.

To mě mrzí.

- Mrzí mě to. - Ne…

To nic.

Jsem ráda, že svým způsobem pokračuju i za ni.

Moc si přála vidět Filipíny.

Opatrně, klouže to.

- Nebála ses? - Ne.

- Vidím, že se směješ… - Bylo to bezva.

Synku!

Mami.

Mami, to je Oksana.

Moje parťačka.

Je z Ruska.

Oksano, to je moje matka, Thelma.

- Dobrý den. - Ahoj.

Představíme ti rodinu.

Hoši!

- Opatrně. - Podívejte.

Moji bratři. Lowell…

Nech toho.

Lowell, Gilbert.

Jejich ženy, Monette a Christine.

- Ahoj! - Jak se máte? Těší mě.

Nás taky moc těší.

Nedělejte si legraci. Rozumí vám.

Můj bratr Lowell…

Před týdnem se vzali.

Vyrazili jsme na výlet,

než odjedou na líbánky.

A kam pojedete?

Máme v plánu vylézt na Mt. Makiling. To je na Luzonu.

Je to tam krásné.

- Paráda. - Hele, mami.

- Vyfotíme se. - Jo, kde je foťák?

- Budeme se fotit. - Jasně.

- Tady, mami. - Je hezká, brácho.

- Mohla bys? - V pohodě.

- Prosím. - Děkujeme, Oksano.

Opatrně.

Dobře.

Připraveni? Jedna, dva, tři.

A teď něco bláznivého.

Teď bláznivě.

Bláznivě, brácho!

Raz, dva, tři!

Tomu říkáš bláznivě?

- To bylo bláznivé. - Ukaž.

Děkujeme.

Děkujeme!

Kde je čokoláda?

Tady, mami.

- Ochutnej tuhle. - Ta je nejlepší.

- Ano! - Zkus ji.

Je nejlepší.

Miluju čokoládu.

- Nejlepší čokoláda na Filipínách. - Super.

- Bez pochyby. - Počkej.

Počkej.

Někdo by tě měl prohlédnout.

- Oksano… - To bude z toho pádu.

Zajdeme na ošetřovnu.

- Běžte. - Ano.

- Už jdeme. - Jen jdi, brácho.

Kako!

- Teto? - Kako?

Ahoj, teto Blessie.

Kako!

Co se stalo?

Jen škrábnutí. Nic mi není.

- Ahoj, Dendene. - Vy se znáte?

Je u mě na návštěvě. Starala jsem se o ni v Rusku.

Tohle je Kaka.

Kako, to je můj šéf, o kterém jsem ti říkala, Denden.

„Denden“?

Denden je přezdívka pro Dennise.

Stejně jako Oksana je Kaka.

Denden, Kaka. To samé!

Znala jsem tě dřív, než jsme se seznámili.

Že je to fešák?

Ujde.

Kako, určitě ti nic není?

Jsem v pohodě.

Sakra!

Ta tedy umí klít.

A co bys čekal?

Má to ode mě.

Byla jsem s nimi skoro pořád.

Jsou jako moje vlastní děti, Kaka a Káťa.

Teto.

Obejmu tě.

Ty moje zlatíčko.

A ještě za Káťu.

Tak pojď sem.

Víš, Dene,

jejich táta pořád pracoval.

Neměl čas.

Pak už neměla čas ani její sestra Káťa, protože dělala balet.