Hotel Swooni (Swooni)

Vážně, královské apartmá není volné.

Je rezervováno na svatbu. Ale máme jiná hezká apartmá.

- Chci královské apartmá. - Je mi líto.

Tady nesmíte kouřit, madam.

Co když předem zaplatím za celý týden?

Čtyři sta deset…

Čtyři sta dvanáct…

Jensi.

Jensi?

- Sakra! - No tak, Jensi, tady to je.

Co si zopakovat naši svatební noc?

Můžu si tu hru připojit k telce.

Nebudeš celý den koukat na telku. Zahraj si s tátou kulečník.

- Nuda. - Nuda? Dřív tě to bavilo.

- Nech ho, je to věkem. - Necháváš ho být až moc.

- Ty hry mu zvyšují IQ. - No, tak jestli mu zvyšují IQ…

Viděla už jsi koupelnu? Vana je dost velká pro oba.

- Zapomněli tašku. - Přinesou ji.

- Vicky, Sunyo? - Ano?

- Je tu Aisha se svým dítětem. - Dobře.

- Půjdete dolů? - Dobře.

- Běž ty. - Ty nejdeš?

Nahoru? Tak to pardon.

Královské apartmá.

Tady to je.

Sakra.

Nevíte, jestli už dorazila paní Anna Verdoncková?

- Ahoj ségra! - Ahoj.

- Zrovna jsme dorazili. - My taky.

- Vzrušující, že? - Bude to paráda.

Pojď sem.

- Byli jsme se podívat na dort. - Jo, viděli jsme dort.

Na fotkách vypadá vždycky dobře, ale…

Vysoké teploty dosahující 32 stupňů Celsia…

- Taková rozkošná holčička! - Ano, je úžasná.

- Kdy se vracíš do práce? - Už příští týden.

- Už příští týden. - Takové nádherné miminko!

Takové krásné dítě je sen všech.

Spi, Joyeuxi.

Můžu se podívat na ten pohled?

BRUSEL

Swooni?

- Ano, Swooni. Tam jedeme. - Vyprávěj mi to ještě jednou.

Tvůj strýc Joseph pracuje ve Swooni, tady nahoře, na střeše.

- Tady? - Ano.

Ve Swooni jsou všichni šťastní.

Tak jako brzy budeme i my, synu.

Už tam budeme?

Spi. Bude ti to utíkat rychleji.

Mám hlad.

Spi, pak už hlad cítit nebudeš.

Joseph?

- Kdo? - Joseph.

Kdo?

Sakra!

- Přinesli ti tu tašku. - Dole jsem narazila na Nica a Evu.

- A? Nerozmyslela si to? - Evidentně ne.

- Anno, prosím tě. - On je polda, ona dělá pro Greenpeace.

Zase s tím budeš začínat?

Víš, co se říká. Protiklady se přitahují.

Vzpomínáš, jak o nás říkali, že nám to nevydrží?

A jsme pořád spolu a pořád šťastní.

Hej, vy dva!

Tak jo, Jensi.

Pojďme si dát na střechu drink.

V úterý mám zkoušku, musím se učit.

Kdo proboha studuje řečtinu?

Měl by sis vzít příklad z mámy.

Učit se nový jazyk v jejím věku není snadné.

- Proč mrtvý jazyk? - Není mrtvý. Řecky mluví hodně lidí.

Nuda.

Učit se můžeš i tam. Pojď.

Ano?

Zvonila jste…

- Mami? - To mi ani po takové době nedáš pusu?

- Co tady děláš? - Přišla jsem sem bydlet.

- Co že jsi? - Stěhuju se sem.

- Zbláznila ses? - Celý život jsem dřela.

Říkala jsem si, že mám právo udělat si dobře.

- Pojď. - Kam bych chodila?

- Na recepci. Říct, že došlo k chybě. - Zaplatila jsem na týden dopředu.

- Kde jsi na to vzala peníze? - To bys chtěla vědět!

Když zazvoním, budeš teď muset přijít.

Jestli myslíš, že se ke mně takhle dostaneš, tak na to zapomeň.

Zapni si zas klimatizaci, jinak tě to vedro zabije.

Tak ať mě zabije.

Mám vedro ráda.

Myslíš, že učit se řecky je absurdní?

- Ne, ne absurdní, ale… - Ale co?

Jen si nejsem jistý, proč to děláš.

- Podle Junga se většina lidí… - Junga?

Co je?

Kdy naposled jsme chodili bosí ve sněhu?

Nebo u vašich váleli sudy ze svahu v tom nejlepším oblečení?

- Mámě je skoro 80. - A přežije nás všechny.

Vůbec už nejsme spontánní, nad vším přemýšlíme.

Hodně toho děláme spontánně.

- Jen prostě musíme víc plánovat. - Neuvědomuješ si, cos právě řekl.

Třeba má Jens pravdu. Možná jsme nudní.

Nejsme nudní, jsme šťastní.

- Proč jsi mi neřekla, ať chodím taky? - Kam?

Na řečtinu.

- Ty se chceš učit řecky? - Ne…

No vidíš.

Nikdo jménem Joseph tu není, hochu.

- Žádný Joseph tu není. - Joseph?

Tak ještě jednou, žádný Joseph tu není.

- Přijde můj táta. - Tvůj táta?

Pusť se, chlapče.

Co se to děje?

Žádný strýček Joseph tady není, tak můžeš jít.

Sleduj. Budu spontánní.

Pusť se. Pusť se toho!

- Promiňte. - Co takhle pomoct?

- Promiňte. - Všechno máme pod kontrolou.

- Co provedl? - Nemá tady co dělat.

Můj táta je na cestě.

- Jeho táta je na cestě. - Takoví nám sem chodí pořád.

Dá se k němu chovat i jinak.

Děkuji za pomoc, pane.

Hej!

Zůstaň, kde jsi, ty prevíte!

Stůj!

- Co je? - Nic.

Můj hrdino.

- Hej! - Hej, kam jdeš?

Krucinál, kam šel ten kluk?

- Vicky, proběhl tudy malý černý kluk? - Malý černý kluk?

- Malý černý kluk, asi takhle velký. - Ano, běžel tudy.

- Do háje! - Asi běžel dolů a utekl ven.

Doufejme.

Haló?

Haló?

Kdepak jsi?

Co tam dole děláš?

Neboj se, neublížím ti.

Ty mi nerozumíš? Mluvíš holandsky?

Mluvíš anglicky?

Francouzsky?

Francouzsky? Nemusíš se bát.

Podívej, něco pro tebe mám.

Čokoláda.

Pro tebe.

Tak pojď.

Je dobrá?

- Jak se jmenuješ? - Joyeux.

Joyeux? To je zvláštní jméno.

No, Joyeuxi, já jsem Vicky.

- Umíš rychle utíkat. - Můj táta chce, abych zůstal ve Swooni.

Ve Swooni? Myslíš v hotelu?

Máš tady pokoj?

- Kde jsou tvoji rodiče? - Táta je na cestě.

Kdy sem dorazí?

Znáš tu ještě někoho?

- Znáte strýčka Josepha? - Ne.

Mám ještě hlad.

Musím jít ze sluníčka.

Zbláznil ses?

Uvidíš mě v úterý. Jak jsi věděl, že jsem tady?

Tvoje sestra se vdává. Mluvila jsi o tom.

Chci, abys odešel, Guillaume.

Opustil jsem Suzy.

- Co? - Myslel jsem jenom na tebe.

- Něco k pití, madam? - Colu, prosím.

Chápu, že tady nemůžeš mluvit. Přijď na pokoj 105.

Guillaume, vážně…

- Vaše cola. - Děkuji.

Jaké je číslo vašeho pokoje?

Haló, tady Vicky. Nepracuje tu nějaký Joseph Kiboué?

Kiboué.

Ne? Ani za hotovost?

Dobře, i tak děkuji. Nashle.

Pokojová služba.

- Dobrou chuť. - Děkuju.

Dobrota, co?

Ale co budeme dělat teď?

Joyeuxi, chtěl bys zůstat se mnou?

- Čekám na tátu. - Než táta dorazí.

Musím najít strýčka Josepha.

Když zůstaneš u mě, pomůžu ti strýčka hledat.

Příjemné, viď?

Jdeme na to.

Není moc horká?

Počkej.

Kdo byl ten chlap, co ti na baru šeptal do ucha?

Anno?

Kdo byl ten chlap na baru?

Nevím.

Vypadalo to, že tě zná.

Snažím se soustředit, Hendriku.

To se nemůžu zeptat?

Jdu na bar dolů. Třeba se budu moct v klidu učit tam.

Krucinál, Anno!

Pardon.

Sakra.

Nejde ti to?

- Možná bys měl jít spíš nalevo. - Neruš, tati.

Jen jsem se snažil pomoct.

Sakra!

Můžu to zkusit?