200 บรรทัดแรก
Je mi to líto, pane a paní Gallupovi.
Musím vám položit pár otázek.
Chce se mi čůrat. Dělej, Rayi.
Vážně musím.
Počůrám si kalhoty.
- Mám jít s tebou? -Ne.
Počkej…
- Kam půjdeme na večeři? - Dej pokoj.
Nemám se zastavit pro kafe?
Ne, zkusím usnout.
- Není ti nic? - Jsem jen unavená.
Miluju tě, Maggie.
Haló?
Bene? Tady Ray.
Možná se něco stalo.
Možná. Ale cedule svítí.
Na fotkách to vypadalo větší.
Zdá se mi to akorát.
RAYI, NEZASTIHL JSEM TĚ. JE TO TVOJE
„Je to tvoje.“
Jak ten klíč mohl nechat jen tak ležet…
- Kam jdeš, zlato? - Pro věci.
- To teď nespěchá. - Nenechám je tam přes noc.
- Fajn, ale uděláme to rychle. - Já to udělám. Běž si lehnout.
- Určitě? - Jasně, zvládnu to.
- Haló? - Nazdar, Rayi, tak tě vítám.
Skvěle. Našel jsi klíče?
Nechal jsi je ležet venku.
Chtěl jsem, aby ses snadno dostal dovnitř.
Jak se ti to líbí? Slušný, ne?
Mikrovlnka není…
Neboj, to jsem zařídil.
Vedle telefonu jsem ti nechal seznam čísel.
Jo. Jakých čísel?
Na všechny služby.
Nic jiného není potřeba, hodně štěstí.
Kdybych něco potřeboval, nemám na tebe ani e-mail
ani mobil. Děje se něco?
Vůbec ne, jenom…
Prostě je to teď vaše. Budete nadšení.
- Počkej. - Poslyš…
Určitě to zvládneš. Hlavně to nekomplikuj. Musím běžet.
Vy jste asi Ava.
Já jsem nový majitel. Ray.
Já jsem Ray a moje žena Maggie je…
- Přijde později. - Fajn.
Je to zvláštní, jak je na poušti zima.
- Kdo to je? - Můj synovec.
Kdybyste cokoliv potřebovala…
- Jistě. - Tak jo.
Kdo to byl?
Jenom uklízečka.
Nebyla moc sdílná.
Asi budeme muset začít vstávat brzo.
Ty nemusíš, pustím ji dovnitř.
Seženu jí klíč.
- Včera jsi byl několik hodin venku. - Já vím.
Už jsem spala.
Já vím, jen jsem…
pořád musel myslet na to, co všechno musíme udělat.
Hej!
To bolelo!
ZÁKAZ VSTUPU
Mohl bys ve městě koupit novou pánev?
V policích není dost místa.
Postěžoval bych si Benovi, ale jeho číslo už nefunguje.
Fakt? Zvláštní.
- Možná si ho změnil. - Jo, možná.
TATI, TADY MÁŠ DVA OBRÁZKY, PROTOŽE TĚ MÁM DVAKRÁT RÁDA
Mohl bych na ně rovnou koupit rámečky.
To by bylo fajn.
Díky.
Jo, prodloužili mi registraci. Chystám se do hor.
A tady máte klíč.
- Někdo přišel? - První host. Dala jsem jí šestku.
Neměli jsme oficiálně otevřít až zítra?
Neoficiálně začínáme už dnes. Bylo mi jí líto, vypadala unaveně.
No dobře.
Napřed jsem byla nervózní,
ale pak jsem ji zapsala, vzala si peníze a bylo to.
- Kdo to vlastně je? - Nevím, nějaká ženská.
A přišla sama?
Podle mě jo. Prý potřebuje někde přespat.
Mám z toho dobrý pocit, Rayi.
Až se to rozjede, bude se tady žít příjemně.
Jo, taky si to myslím.
- Nechceš pivo? - Ne, díky.
CHYBA SIGNÁLU
Zdravím, vy jste asi nový šéf.
Tak nějak. Jsem Ray.
Těší mě, Rayi, já jsem Tommy.
Dělá to takovej rámus, že ani nemusím zvonit, co?
- Vezmu si desítku, jestli je volná. - Je.
Prima.
Tak to mám dnes štěstí.
Jenom žertuju.
Tady máte.
A…
Nebudu to potřebovat, chodím sem pravidelně.
Ale protože mě vůbec neznáte,
- tak se vám zapíšu. - Jasně.
- Pořád za 35? - Pořád.
Skvěle. Nemám rád změny.
Ne, to je spropitné.
Jen abychom vykročili správnou nohou.
Díky, ale není to nutné.
Vím, že teprve začínáte. Vezměte si to.
Díky, ale myslím to vážně.
Dobrou noc, Rayi.
VOLNÉ POKOJE
Byla jsem v Laughlinu. Znáte to tam?
Jo, to je pro ty, co už se třesou na Vegas.
Co to…?
Rayi?
Dám ti to, když mi řekneš, co ti dělá starosti.
- Nic se neděje. - No tak, Rayi.
Vážně o nic nejde, zlato.
- No ne, to jsem se trefil. - Stejně jsem nemohl spát.
Já mám teď v úmyslu spát hodně.
Mám vyplnit ten váš…
Totiž, Tommy…
Desítku jsem ještě nestihl uklidit, co třeba sedmičku?
Mně cizí nepořádek nevadí.
Vážně? Protože…
Určitě. Dobrou.
Už skoro spím, lásko.
Mám na to teď chuť.
Dám ti trochu lásky.
Kde jsi byl?
Potřeboval jsem na vzduch.
To snad ne.
Někdo je u dveří.
Dobrý den, Avo.
- Dobrý den. - Jak se máte?
- Dobře. - Udělal jsem vám klíč.
Tady je. Ať nemusíte pořád zvonit.
- Dobře, vezmu si… - Moje žena, Maggie…
Rádi si ráno přispíme.
Dobře. Děkuji, pane.
Hezký den.
TADY SPÍ NOČNÍ SOVY
Abych nezapomněla, paní ze šestky jsem přesunula do desítky.
Byla ochotná. Rodinka potřebovala manželské postele.
ADOPČNÍ SLUŽBY
- Co to je? - Co?
„Vaše cesta k adopci.“ Proboha, Maggie.
Je to jen informační leták.
Vždyť jsme o tom mluvili. Říkal jsi, že až se usadíme…
- Vždyť jsme sem sotva přišli. - Slíbil jsi mi to.
Na tohle potřebuju čas, Maggie, nemůžu jenom tak…
Krucinál…
Je to jen papír, Rayi.
Nemusíš za něj platit, nemusíš ho krmit…
- Ani se o něj nemusíš starat. - Co to má být?
Když jsem souhlasila, že tu zůstanu, slíbil jsi,
že to uděláme, a teď o tom nechceš mluvit.
Jako bych byla vdaná za cihlovou zeď.
Přišli jsme sem za novým začátkem, ale nic se nezměnilo.
- Vůbec nic. - Jsem pořád s ní.
Mluvím s ní každý den.
A nemůžeš…
Nemůžeš ji jen tak vyměnit
Nemluv o ní. Já u ní byla.
Zatímco ty ses kamarádil se sousedkou.
- Byla jsem tam s ní! - Jo, byla jsi tam, ale sjetá.
Seděla na klíně, zatímco jsi byla miliony mil daleko.
Zlepší se to…
Rayi.
Kašlu na to.
Spokojenej?
Nejste vy ten, co převzal hotel přes ulici? Motor Way?
- Jo, Motor Way. Těší mě, jsem Ray. - Vítej u nás, Rayi.
Kdybyste se ženou cokoliv potřebovali, dějte vědět.
Moc díky.
Kdybyste měli potíže s lenochy…
mám ve městě spoustu známých, zvládneme cokoliv.
Já a moji kluci umíme tady ve městě vyřešit cokoliv.
To je skvělé. Tak dobrou noc.
Vám taky.
Nechápu, proč jsi jim dal desítku.
Potřebovali jsme ten pokoj. Pětka je stejně dobrá.
Jsem stálý zákazník a ty to dobře víš.
Co mám dělat, Tommy?
Nechci probudit celý barák pokaždé,
když ráno přicházím a odcházím. Proto jsem rád bydlel na konci.
Dobře vím, co tam děláte, Tommy.
To asi nejsou tvoje dcery, co?
Ne, nejsou.
Ale pravda je, že jsem ženatý…
a moje žena už na to moc není a…
Jsem závislý na sexu.
Četl jsem, že je to nemoc.
Pokud za pokoj zaplatíš, je mi jedno, co v něm děláš.
Jestli tam tedy nikoho nevraždíš.
Ne, nevraždím.
Dobrou noc, Rayi. Jsi dobrej chlap.
Fakt dobrej.
Jsi studená.
Neměla bys vyhlížet zákazníky?
Auta vidím i odsud. A mám telefon.
No comments yet. Be the first to leave one.