Brush Up Life (ブラッシュアップライフ)

v prvním dílu jste viděli

Jmenuje se Kondo Asami.

Je jí třiatřicet a pracuje na místním úřadu.

Vedla obyčejný život a scházela se s kamarádkami Nači a Mipon.

Po jedné večeři šly na karaoke, jenže...

Co? Jsem mrtvá?

Když se dozvěděla o svém příštím životě....

- Mravenečník velký. - Znamená to, že nebudu člověk?

Je velmi pravděpodobné, že vám chybí požadované dobré skutky.

Dá se s tím něco udělat?

Bylo by možné zopakovat si život jako slečna Kondo Asami.

Tím začalo druhé kolo Asamina života.

Využitím pageru brilantně zarazila

rozvíjející se aférku Renina otce s učitelkou, které si v prvním kole nevšimla.

Navíc získala body za dobré skutky.

A tak mi na těch informacích řekli,

jak se budu reinkarnovat.

V mém dalším životě jsem měla být mravenečník velký v jihovýchodní Guatemale.

- Mravenečník velký? - Proč mravenečník?

Nevím, možná jsem v předchozím životě nežila správně?

Provedla jsi něco, Ačin?

- Nespáchala jsem žádný zločin. - Viď?

- Počkat, když Ačin nežila správně, nejsme taky v háji? - Jsme.

- Napadá mě plno věcí. - Já vím.

Podváděla jsem u zkoušek na střední.

- To je obrovské mínus. - Ty jo.

Objednala jsem si velkou porci rýže

- a mockrát jsem ji nedojedla. - Co? Tak to je hrozný.

- Proč jsi to dělala? - Nevím.

Když jsem si poprvé v restauraci objednala velkou porci,

byla normální porce jako velká a velká byla super velká.

- Kdo to má vědět? - Měli by si velikost porcí sjednotit.

- Všechny se staneme mravenečníky. - Né.

Nebude to sranda, když budeme mravenečníci všechny tři?

- Ani nápad. Mluvíme o mravenečnících, chápeš? - Proč ne?

Budeme si leda povídat, kde jsou chutní mravenci.

Oblíbené mraveniště?

- Nebude tam narváno? - Mravenci jsou náhodou moc dobří.

Úplně se rozplývají v puse.

- Jo, jsou takoví nadýchaní. - Jsou mravenci takoví?

- Promiň, Fuku, jsme těžké, viď? - To nic, v pohodě.

- Do příště něco shodíme. - Fajn.

- Ono bude nějaké příště? - Co to je?

- Co? - Tam.

Ale ne, policajti.

- Nedělej si srandu. - Co budeme dělat? - Co uděláme?

- Tak honem. - Utíkej, rychle.

Co se stane, když nás chytí?

- Budou z nás mravenečníci. - Vážně? - To nejde.

- Už jsou tady. - Cože? Děláš si legraci?

- Už jedou! - Přidej!

Zdají se mi zmatené sny z prvního kola,

ale na život ve druhém kole jsem si už zvykla.

Zblízka!!

Zblízka!! Ráno! ranní pořad (1979-2001)

- Kolik máš dneska hodin? - Čtyři hodiny.

Čtyři?

Nastoupila jsem do základní školy.

A Haruce byly dva roky.

Odcházím.

Přestěhovali jsme se do domu.

Po pravdě jsem si představovala svůj život ve druhém kole úplně jinak,

ale doposud to bylo více méně stejné.

Nemusím opakovat, že jsem pilně sbírala body za dobré skutky.

ZOPAKOVAT SI ŽIVOT 2

AriAsiaN

český překlad SONMI 12. 8. 2023

- Dobré ráno. - Dobré ráno.

Vůbec se netěším na tělocvik.

Ačin, tvůj tamagoči už je mameči.

Opravdu? Díky.

- Je to tak. Je roztomilý. - Viď?

V mém prvním kole byly tamagoči všude vyprodané,

tak jsem měla levnou napodobeninu,

ale teď jsem měla nejvzácnější bílé, koupené dřív, než začalo to šílenství.

Co myslíš, Ši, jak dlouho bude žít?

Už je to mameči a když budeš opatrná, může žít i dvacet let.

Opravdu? To je skvělé.

Ši totiž byla odbornice na chov tamagoči,

proto jsem jí svoje tamagoči svěřila do výchovy.

- Tak se o něj starej dál. - Dobře.

Chování majitele koní.

Když jsme narazili na to, co bylo v druhém kole jinak...

- Dobré ráno. - Dobré ráno.

SPEED je dnes večer hostem v Hej, hej, hej!, viďte?

Rena, která se v prvním kole odstěhovala,

se mnou chodila do školy.

Další velký rozdíl byl v mých školních schopnostech.

Pro mě s mozkem dospělého

bylo učivo základní školy směšně snadné.

Pět krát pět je dvacet pět.

No tak, Fuku. Zkus udělat výmyk.

Mimochodem, tohle jsou Fuku a Ši, co se jednou vezmou.

Moc mi to nejde.

Bohužel s tím teď nemůžu nic udělat.

Ačin, tady jsi.

- Půjdeme společně domů? - Jdeme.

Podle plánu musím kamarádit s Nači a Mipon.

Mari, ahoj.

Ahoj.

- Uděláme si dnes seriálový klub? - Jo, dobrý nápad.

- Jdeme na to. - Takže

- až přijdeme domů, sejdeme se v Komacu Šoten. - Dobře.

- Beach Boys byl pěknej seriál, co? - Sorimači byl super.

Beach Boys (1997) hráli: Sorimači Takaši, Takenóči Jutaka

Seriálový klub pro nás znamenal sejít se po škole

a probírat seriály, které sledujeme.

Není to žádná oficiální klubová aktivita.

Povídáme si jen tak mezi sebou.

Nemyslíte si, že Sestřička je teď nejlepší?

Nurse no Ošigoto hlavní role: Mizuki Alisa

- Taky bych řekla. - Je to o moc lepší, než všechno ostatní.

Líbí se mi ty řeči, co spolu ti dva vedou.

I když první řada se mi líbila víc.

- Fakt? Ale tahle se mi taky líbí. - Mě taky,

- ale kdybych si měla vybrat, volím jedničku. - Souhlas.

- První řada poskytuje větší katarzi, že? - Ano.

Většinou to byly názory vyčtené v televizních magazínech.

Ale nás bavilo se tak chovat a kritizovat.

- Nechcete jít do Jamata? - Dobře.

- Co hledáš, Nači? - Nálepky.

- Já taky. - I já.

- Zajímá mě, jestli už mají nové. - Doufám.

V nižších třídách bylo lepení samolepek do knih

a výměnný obchod s nimi hodně oblíbené.

- Tahle je hezká. - Třpytivá.

Výměna samolepek pro nás byla jednacím stolem.

Ačkoli ne se vším se dá obchodovat.

Hodnota samolepek byla různá.

- Mipon, tahle je hezoučká. - Viď?

A ta s křečkem je roztomilá.

To je, viďte?

- Koupila jsem ji, když jsem šla do Jusca. - Tu ti závidím.

Obzvlášť oblíbené byly dlaždicové nálepky,

a ty se považovaly za nejcennější.

Byly silné a díky tomu byla nálepková kniha tlustší.

- Mipon, pojď si ji vyměnit. - Se mnou taky.

Dobře, co nabízíš?

Začalo vyjednávání.

Při výměně vzácné nálepky

se samozřejmě musí nabídnout samolepka podobné hodnoty.

Tady z těch by měla podobnou hodnotu

jako Miponina dlaždice

tahle třpytivá, nebo plstěná.

Já mám plstěné samolepky moc ráda bez ohledu na hodnotu,

ale protože jich mám málo,

nezbavuji se jich, pokud to jde.

V tom případě dám třpytky,

nebo tu s oblíbenou postavou.

Ne, to je slabé.

Tak dám ty s pudinkem, koblihou a hamburgrem?

Ano, taky se dají nabídnout

tři samolepky obyčejné za jednu vzácnou.

- Tak dobře. - Jupí, díky.

I obyčejné samolepky můžou být užitečné,

pokud jich máte hodně.

A pokud jde o mě...

Mipon, můžeme to vyměnit za tuhle a tuhle?

Dám jednu obyčejnou a jednu třpytku.

To by mohlo vyjít.

V tom případě

chci plstěnou.

Myslíš tuhle?

Do háje, jde po plstěných.

No vážně, někdy je to těžké.

Když to teď proběhne hladce,

mělo by to usnadnit vyjednávání v budoucnu.

- Dobře, dohodnuto. - Díky, dobře.

Tak jsme si zlepšovaly vyjednávací schopnosti.

Když jsme postoupily do vyšších ročníků,

začaly být u dívek v oblibě takovéto pořadače.

- Na prvním místě je Titanik? - To je jistý.

- Na druhém je Matrix? - Já jsem Matrix neviděla.

Ačin, Ačin. Napsala jsem poznámku.

- Taky jsem ji napsala. - Díky, Misagon a Kanappe.

V prvním kole jsem je rychle vyhodila,

ale v dalším si je schovám.

Jen tak na okraj, když chlapec, který se vám líbil, napsal: Je to tajemství,

do kolonky Váš typ, znamenalo to, že je ten cit vzájemný.

Jestli to tak bylo, nevím.

- Nači, co myslíš? - Určitě je to oboustranné.

- Určitě. - Je to určitě vzájemné.

Aha.

Asi se pleteš.

- Konec světa nepřišel, co? - Samozřejmě, že ne.

Nači, ještě věříš Nostradamovi?

Tak uteklo šest let.

- Jaký si myslíte, že byl nejlepší seriál roku? - Že by Good Luck!!?

Good Luck!! (2003) hráli: Kimura Takuja a Šibasaki Kó

Nastoupily jsme na nižší střední.

Někdy v té době mi začal táta lézt na nervy, jen jsem ho zahlídla.

Není to tak slané jako minule, je to dobrý.

Určitě to byla jen nesnášenlivost dospívajících vůči otci.

Myslela jsem si, že to tentokrát možná nepřijde,

ale asi je to nějaká zákonitost, takže to přišlo jako poprvé.

Vzpomínám si, že jsem na něj byla hnusná,

a táta vypadal smutný.

Jak mít dost místa, když spí tři lidé vedle sebe.

Když o tom přemýšlím, mrzí mě, že jsem byla protivná,

a ve druhém kole bych to nějak chtěla vydržet.