My Blood & Bones in A Flowing Galaxy (砕け散るところを見せてあげる)

Takže, když bylo UFO sestřeleno, byli zabiti dva lidé.

V žádném případě. Mýlíš se. Nebyli dva.

Byli tři.

Nemýlím se. Podívej, je to takhle…

a takhle.

Představ si to.

Představ si, čím chceš být...

co nejjasněji.

Přeměnit!

Nyní!

Váš hrdina... je tady.

Můj táta byl hrdina.

Zemřel několik vzácných hodin před mým narozením.

V ten den byla při povodni smetena ze silnice dodávka.

Táta řekl ostatním, aby volali záchranku,

a ponořil se do ledově studené řeky.

Dobře... jsem připravený.

Bílé krvinky jsou pryč. Použijte veškerou svou sílu k vytvoření imunitního silového pole!

Ano!

Z potopené dodávky zachránil úplně všechny.

Nevzdal to, dokud nezachránil poslední dívku, která byla uvězněna pod vodou.

Další den bylo jeho tělo objeveno několik kilometrů po směru řeky.

Jak ho unášel proud, tak jeho tělo bylo tak otlučené, že byl k nepoznání.

Kdykoli máma mluví o tátovi, zrudne jako školačka.

Stydlivě i radostně.

Hrdinové nebojují sami za sebe.

Jako dítě mě máma naučila tři přikázání hrdinů.

Hrdinové nejsou nikdy poraženi.

Jednou se stanu hrdinou.

Jednou se stanu hrdinou, stejně jako můj táta.

Vždy o tom sním.

Došlo mi, že tyto sny představují mé pouto s tátou.

Přestavy se staly nově nalezenou realitou.

Cítil jsem žár jeho kůže, cítil krev v jeho žilách.

Byl se mnou…

Můj táta.

Můj otec byl skutečný hrdina.

Tyto praskliny zde…

Kůže ztratila vlhkost.

Záhyby poblíž kloubu se otevírají a zavírají jako ústa.

Kůže může snadno vyschnout,

jako nějaký nespotřebovaný rýžový koláček na Nový rok.

Vlhkost se ztrácí a objevují se praskliny.

Tomu se říká „odření“.

Čí je to?

Dostaneme se do problémů.

Je to děsně vtipný.

Přestaň.

Byl to jen žert. Promiň.

Ahoj.

Víš...

Viděl jsem, co se stalo. Stává se to často?

Řekla jsi to učiteli?

Poslouchej.

Ne, já…

Promiň.

Omlouvám se.

Pošuk.

Zase ona? Je šílená.

Kiyosumi?

Kde jsi celou dobu byl?

Měl jsem zpoždění, a tak jsem se zařadil za první ročníky.

Proč ale vypadáš tak mimo?

Před chvílí jsem byl svědkem šikany.

Vážně?

Tak jsem se je pokusil zastavit…

Pěkně.

Ale co to sakra... To nedávalo smysl.

Šílená.

- Šílená? - Ta prvačka.

Co?

- Tamta. - Která?

-Mladší sestra. - Co?

Moje.

Tvoje?

Jo, mluvily jsme o tom.

Ty? Se svojí sestrou?

Jo, zmínila tě.

Mohla bys mluvit delšími větami, aby konverzace navazovala?

Jak mluvíme, osychá mi jídlo.

Mluvil jsi s ní na shromáždění. Dívka. Divná prvačka.

Aha, ten incident.

Co?!

Co? To byla tvoje sestra?! Nejste si vůbec podobné.

Ne, moje sestra je v prvním ročníku.

Všichni prváci teď o tobě mluví.

„Třeťák mluvil s Kuramoto Hari.“

Říkali, že by ses měl od ní držet dál. Nemá to v hlavě v pořádku.

Všichni prváci ji nenávidí.

Jmenuje se Kuramoto Hari?

To je vše.

Hari…

Je to skutečné jméno? V angličtině by to bylo Kuramoto Needle.

Možná ji šikanují kvůli jejímu jménu.

Tohle není základní škola.

Ale je to chování děcek na základce.

Jako když napíšou „chcípni“ na list papíru. Je to neuvěřitelné.

A předtím jí někdo hodil botu na hlavu.

Jejda... To je hrozný. Holky dokážou být vážně zlé.

Tu botu hodil kluk.

Kluci se přidávají? To je šílený.

Myslím, že letošní prváci jsou divoši. Chudák holka.

A nakonec si vylila zlost na mně, klukovi, co se jí snažil pomoct.

Jo, tebe je mi líto nejvíc. Opravdu to nedává smysl.

Pokud ji celý ročník šikanuje…

To je docela drsné, že?

Jo. Myslím, že jo.

- Zeptám se Ozaki. - Na co?

Do jaké třídy Kuramoto chodí.

Půjdeš se za ní podívat? Hej, Kiyosumi!

- Ryoto, jaká bude další hodina? - Matematika.

Matika... S panem Tanakou.

Je to pekelná nuda. Nejradši bych se ulil.

Nemůžu ho vystát.

Ty...

- Neuklouzni. - Ježiš.

Odkopněte tu špínu.

Pozor na ni!

Bacha, lidi!

- Hnus... - Je děsně nechutná.

Sakra...

Hýbe se to. Pozor.

Páchne to. Smrdí, když vstane.

- Nekecej. - Je to pravda.

- Smrdí. - Vážně?

Myslíš si, že jsi nějaký hrdina?

Chápu, ale chystáme se promovat.

Podívej se na to.

Páni, tak děsivá.

Neodpustitelné.

Nikdy nenech zlo bez trestu.

Co můžeš udělat?

Hej, Kiyosumi!

Šílený.

Jsi opravdu děsivá...

Kruci!

Nemáte cígo?

Dej pokoj.

Opravdu? To je šílený.

- Že jo? - Kecáš!

Co bylo pak?

Informace.

Sestra.

Tvoje mladší sestra?

- Ty. - Já?

Mezi prváky.

Hej, ptal jsem se tě už předtím.

Mohl bys mi, prosím, poskytovat více informací, když mluvíš?

Tvoje přezdívka je „Free-sen“.

Zkratka pro „Senpai se spoustou volného času“.

Řekla mi to moje sestra.

Je to vtipný.

To je vše. Ahoj.

I já byl jednou prvák.

Po nástupu na střední školu jsem chtěl znovu objevit své chromé juniorské já.

Myslel jsem, že moje místo bude s cool a pohodovými kluky.

Co? Co chceš?

Myslel jsem, že nikdo nechce být mým kamarádem, protože jsem bezcenný.

Kdybych svou izolaci označil jako „šikanu“

a považoval okolnosti za „útok“,

tak bych se teď neměl na střední škole tak dobře.

Dobře! Omlouvám se za čekání.

Žádný problém. Pojďme. Mám hlad.

Ale nevěděl jsem, že to děláš každý den.

Nikdo to po mně nechce nebo tak, ale nemůžu si pomoct.

Ale každý den…

Ano, každý den. Stejně jako její šikana.

To, že jsem byl izolovaný, ze mě neudělalo oběť útoků.

Musíš být laskavý ke svému trávicímu a imunitnímu systému. Zdravím tvůj žaludek!

Dokonce jsem byl překvapený, jak rychle jsem byl zachráněný.

Sotva jsem s ním mluvil, ale v hodině nás dali do dvojice.

Kupodivu jsme si sedli a rychle se spřátelili.

Jmenoval se Tamaru Gengo.

Byli tu lidé, které jsem mohl nazvat "přátelé", a ti, kteří mě tak i brali.

Život na střední škole šel dobře.

Jdi si pro židli!

Aha, to?

Kiyosumi, slyšel jsem o tvé přezdívce. Prváci ti říkají „Free-sen“.

"Free-sen"? Co to k čertu je? Je to trochu chytlavé, ale štve mě to.

Letošní prváci jsou děsně neslušní! Co je s nimi?

Vím! Stejně jako prváci dneska ve škole na záchodech.

Jako: "Promiň. Je tu trochu plno. Můžeš jít jinam?"

My bychom si nedovolili takhle mluvit se staršími studenty.

- Jo, to v žádném případě! - Ani za nic!

Promiňte... Promiňte. Promiňte! Můžete se ztišit, prosím?

Pardon.

Čau!

- Jsem plnej. - Snědl jsem toho moc.

Pamatujete si, jak mi vzala můj hamburger?

Uvidíme se, Kiyosumi!

Zítra. Myslím pondělí.

- Jo. - Ahoj.

Zajímalo by mě, co teď Hari dělá.

Dneska je sobota, Kuramoto Needle.

Mrzne. Měl jsem se vyčůrat v restauraci.

Naše záchody...

Prváci je obsadili?

Proč by se tam scházeli?

Něco není v pořádku…

Sakra... Raději se na to podívám.