The Leftovers

Toto je příběh jednoho malého chlapce.

Řekl bych vám, ať mě přerušíte, jestli jste už ten příběh slyšeli,

ale vy už jste ho slyšeli a já nechci, abyste mě přerušovali.

Ten chlapec je hodné dítě. Ne dokonalé, ale hodné,

a když je mu asi deset let, máma s tátou mu oznámí,

že bude mít sestřičku. Ta sestřička se narodí

a on ji má samozřejmě velmi rád.

Jenže ona na sebe poutá pozornost, jeho pozornost.

Takže on si přeje získat si tu pozornost zpátky. Modlí se za to.

O měsíc později u něj lékaři zjistí akutní lymfatickou leukemii.

Rakovina toho chlapce užírá tak, až z něj nezbude téměř nic.

Ale on s ní bojuje.

Přežije... a nyní má na vybranou.

Dospěje k závěru, že byl potrestán, anebo že byl odměněn?

Bude se zlobit, že musel trpět,

anebo bude za toto utrpení vděčný, protože ho změnilo?

Toto je příběh jedné malé holčičky.

Je jí osm let a zhruba před týdnem

si hrála v parku. Na houpačkách se ráda rozhoupává vysoko.

Tak vysoko, že nahoře chvíli volně visí ve vzduchu,

než řetízky cinknou a gravitace ji opět stáhne dolů.

Právě teď spí v kómatu. Už devět dní.

Její mozková činnost je zanedbatelná. A prognóza nejistá.

Ta holčička se jmenuje Emily.

A tak ten malý chlapec opět žádá o pozornost.

Za Emily. Modleme se.

Otče na nebesích. Přijímáš všechny, kdo jsou obtěžkáni nelehkým údělem.

Nechť se tvá uzdravující ruka dotkne i této dívky.

Naplň její srdce svou odvahou

a bezmeznou láskou ke všem lidem, které jsi stvořil.

Prosím.

Přestaňte! Prosím!

POZŮSTALÍ

Otřes mozku to zřejmě není.

Ale doktor se na vás ještě bude chtít podívat, než vás propustí.

Paní Amber Johnsonová, elévka v místní lékárně,

ukradla značné množství percocetu,

oxycodonu a vicodinu a prodala ho místním vysokoškolákům.

Vím, co se tam píše.

-A tahle Amber blafla? -Ano, patří ke Zmizelým.

Takže vy myslíte, že útočník Amber znal?

A že mu tenhle váš zpravodaj nešel pod nos?

-Vezmu si to, Lou. -Jen pořizuju výpověď, náčelníku.

Chcete podat trestní oznámení, Matte?

-Ne. -Tak vidíš.

Otče.

-A jsme tady zas. -Riziko povolání.

-Co s tím chcete dělat? -Přestaňte nasírat lidi.

Oni musí slyšet pravdu. Váš otec to chápal.

A vidíte, kde skončil.

Bydlíme teď s Jill v otcově domě.

Přijďte dnes večer, ugriluju steaky, uděláme si nedělní večeři

jako za starých časů.

Noci jsou pro mě náročné.

Pardon.

Tak zas příště, náčelníku.

Řekl bych, že my dva míříme tamtéž.

Přejete si?

Emily. Ta dívka, co tu ležela. Víte, co se s ní stalo?

-Probrala se. A chtěla sprite. -Je v pořádku?

-Myslím, že jo. Vy ji znáte? -Ne, navštěvoval jsem ji, ale...

Moje farnost. Dnes ráno jsme se za ni modlili.

Probrala se už včera v noci.

Dovolali jste se do kanceláře kostela Našeho Spasitele.

Po pípnutí nám, prosím, nechte vzkaz.

Zdravím vás, Matte, tady je Jim Lewis z banky FDR.

Moc rád bych s vámi mluvil, pokud možno osobně a co nejdříve.

Jsem tady v bance celý den. Takže brzy na shledanou.

-Dobrý den. Máte otevřeno? -Jistě, jo. Pojďte dál.

Nevím, jestli si na mě vzpomínáte. Kdysi jsem chodil pravidelně.

-Craig, že? MacNary? -Jo.

Promiňte, že jsem tu dlouho nebyl. Moje žena od Čtrnáctého

nějak nemá chuť se... Prostě si zašla na manikúru

a já jí řekl, ať si zajde i s nohama,

ať si prostě udělá čas jen pro sebe.

Že si vezmu malého a pak ji vyzvednu.

Jak dlouho by trvalo ho pokřtít?

Může to zůstat jen mezi náma, že?

Pokusím se držet jazyk za zuby.

Nevím, jaký je přiměřený příspěvek za...

-To je na účet podniku. -Určitě?

Co kdybyste požádal manželku, aby s vámi a se synem

přišla v neděli na bohoslužbu? Pak si budeme kvit.

-Myslím, že tohle nevyjde. -Zkusit jsem to musel.

Když ne já, tak kdo?

Můj bývalý kolega se vždycky zlinkoval

a pak jel do indiánského kasina v Connecticutu.

Každý druhý čtvrtek prosázel výplatu.

A když mu došly peníze, tak prý vyčistil svým dětem studijní účet.

Čtrnáctého zmizel.

-Jak se jmenoval? -Andrew Sasaki.

Osobní informace o naší klientele nesdělujeme.

Jistěže ne. Ale ten muž, pan Sasaki, patří ke Zmizelým.

A ptám se na něj proto, že...

Vím, že je to osobní, ale vy jste neztratil nikoho blízkého, pane?

Neteř. Bylo jí devět.

Smím vám něco ukázat?

Toto je Albert Wayne Studdard.

Unesl malou holčičku vracející se ze školy,

pohlavně ji zneužil a pak uškrtil.

Čtrnáctého října zmizel přímo z vězeňské cely.

A tento muž, tato zrůda, je na stejném seznamu

jako všichni ostatní, kdo nás opustili,

jako nevinní a dobří lidé. Jako vaše neteř.

Někdo musí ukázat,

jací tito lidé skutečně byli a co skutečně provedli.

Protože když přestaneme oddělovat nevinné od vinných,

pak všechno, co nás potkalo,

všechno naše utrpení, nemá smysl.

Už asi vím, co se vám stalo s obličejem.

Pomůžete mi?

Záznamy z kamer uchováváme jen šest měsíců,

ale uvidím, co se dá dělat.

Zasranej Ježíši Kriste!

Co bude s tou sázkou?

Vypadni. Odprejskni odsud!

Tohle musím vyřídit.

Jdu dolů na čtverku, na stole jsou nějací ptáci.

"Prosázel peníze svých dětí!"

Promiňte, ale v bílé barvě žádné nemám.

Vím, že jen plníte úkol,

ale vyřiďte, prosím, Patti, že marní čas, když vás sem posílá.

Dostal jsem se až sem. Teď už se obracet nebudu.

Co zas?

Zdravím , Matte.

Jime, to jste vy? Omlouvám se, ale zlobí mě telefon.

-Jak se máte? -Dobře.

Matte, vím , že jste zaneprázdněný, ale nemůžete se zastavit v bance?

-Jistě. -Je to důležité.

Hned tam jedu. Díky.

Přišla nám nabídka na kostel.

Tomu nerozumím. Řekl jste, že tam můžu zůstat.

Řekl jsem, že tam můžete zůstat, dokud se neobjeví kupec.

Je mi líto, Matte.

Snažím se vám to sdělit už nejméně dva týdny.

A vy jste věděl, že se to může stát,

když jste přestal splácet a my museli označit tu hypotéku za propadlou.

Kdo je kupec?

Nějaké s.r.o., nejspíš hedgeový fond.

Přestavba asi není možná, ale pozemek nějakou hodnotu má.

Zřejmě chtějí ten kostel strhnout a postavit místo něj byty.

Strhnout? Ale to není nějaká restaurace,

to je chrám Páně.

Promiňte, tohle musím vzít.

Můžu vám zavolat zpátky, teď mám nějaké...

Cože? Jakou značku?

Dobře, cestou domů nějaké koupím.

Nashle.

Jak se má Mary?

Řekněte mi, jak si můžu ten kostel udržet.

Jelikož jiná nabídka na stole neleží, musíme přijmout tu jejich.

Ale pokud přijdete a položíte na stůl třeba jen o dolar vyšší sumu než oni,

můžu vás do smlouvy zapsat zpátky.

-Kolik nabídli oni? -135 tisíc.

-Kolik mám času? -Do zítřka. Do konce pracovní doby.

Ahoj.

-Popral ses v baru? -Neruším tě?

Ne, koukala jsem se na televizi. Pojď dál.

Dougovi to vadit nebude, za to ti ručím.

-Je Mary v pořádku? -Ta se má skvěle.

-Takže co? -Potřebuju půjčit 135 tisíc.

Chtějí prodat kostel.

To mě mrzí.

Vím, že je to spousta peněz, ale byla by to jen půjčka.

Věci se mění. Lidé jsou připraveni se vrátit.

Zrovna dnes ráno jsem měl křest.