İlk 200 satır.
✰Pro vlastní potřebu - redhrad✰ = Nikdo tě nenutí to číst! =
✰-DCERA DIVOČINY-✰-
A matka se zeptala:
"Vidím svůj odraz ve tvých očích?"
A dcera odpověděla:
"Vidím se ve tvých očích?"
Helena.
Vrať se.
Donutí vás to udělat dvakrát více domácích prací, až se vrátíš.
To je v pořádku...
Možná, když budeme pryč dost dlouho, zapomene, že se zlobila. jedenáct
Pokuta.
Půjdeme pomalu, Malý stín.
Prošel tudy.
Šel nebo běhal?
Kroky byly širší než předtím.
A stopy se prohloubily.
- Utíkal pryč. - Proč?
Protože se něčeho bál.
Čeho se bál?
Nás.
Kdybys měl strach...
Utekl bych o život... Kam byste běželi?
Na místo, kde by mě nikdo nenašel.
Je čas ukončit lov.
- Co když chybím? - Tak dnes zůstaneme hladoví.
Nevydala jsem ani hlásku.
Tak co myslíš, že se stalo?
Cítil mě.
Dnes není potřeba oheň. třicet
Heleno, pojď pro mě zaslouženou odměnu.
Vždycky je na mě naštvaná.
Tvoje matka vidí štěstí jinak jak to vidíme my.
Vše je v pořádku.
Jsem v pořádku.
Už je pozdě.
Heleno, to stačí.
-Kde je všechno ostatní? - Osvobodil se.
Ukousl si vlastní nohu?
Obětoval jsem, co jsem musel přežít.
Kdy můžu taky mít svou zbraň v domě?
Kdy budete stejný dobrý lovec jako já.
A to se nikdy nestane.
Co tyto nápisy znamenají?
Mají na mysli
"Když utíkáš před rozzuřeným losem,
Pozor na nízké větve."
Slyšel jsem někoho vytí.
Umírá hlady.
Máme nějaké zbytky. Mohli bychom...
Co se stane, když dojdou?
Není nic primitivnějšího než instinkt přežití.
Vlk nezná soucit.
Má jen touhu žít další den.
Co bys dělal, kdybys byl vlk? kdybys měl hlad?
Jste jeho kořistí.
Všichní z nás.
- A co vlče? - Bude trpět a zemře sám.
Udělej, co říkám, Heleno.
- Ale pokud... - Heleno, dej mi tu zbraň.
Vždy musíte chránit svou rodinu.
"Chraňte svou rodinu"
Ne. Tentokrát půjdu sám.
-Ale můžu pomoct. -Ne, Heleno. Znáš pravidla.
-Přinesu ti překvapení. -A jaké překvapení?
Takové překvapení, že musíte počkejte, až zjistíte, co to je.
Teď se vrať.
Brzy budu doma.
Promiň, přišel jsem sem náhodou.
Je tvoje máma nebo táta doma?
Ahoj.
Doufám, že neruším.
Ani jsem nevěděl, že tu někdo žije.
Točím se tu už několik hodin...
Nemohu najít cestu zpět na stezku.
A nikde není signál.
Pokud bys mohl Ukaž mi cestu...
Pomoc!
Prosím. Dokud se nevrátil.
Co?
Co děláš?
Co děláš?
- Vstupte, Heleno. - Ahoj. Počkejte.
-Brzy se vrátí. -SZO?
-Prosím, musíme odejít. Právě teď! -Já...
-Já nechci odejít! -Nemůžu tě odvézt.
Ani nevím, kde jsme. To je proč já...
Ne!
Matka! Mami, přestaň!
Matka! Mami, přestaň! Dost!
Helena! Ne!
Otec!
Otec!
Helena?
- Otec! - Helena?
Ne!
Přestaň to dělat! Přestaň to dělat!
Někdo!
Pomoc!
Podívejte se, kdo je vzhůru.
To je v pořádku, Heleno.
Tvoje máma je ve vedlejší místnosti.
Kde je můj otec?
Není tady. Teď jsi v bezpečí.
Už se nemáš čeho bát.
Neřeš to.
Helena.
Pojďme odsud. Chci jít domů.
-To nebyl náš dům. -Co jsi udělal?
Co jsi udělal?
- Chci vidět svého otce. - Už s námi nebude.
Vůbec nikdy.
Unesl mě, Heleno.
Jacob...
Unesl mě a odvezl do lesa.
Lžeš.
Jste lhář. Vždycky jsi byl lhář.
Můj otec mi všechno řekl.
Přestat plakat!
Nemůžeš plakat!
Tvoje máma si potřebuje odpočinout.
Jen pár minut.
Všechno bude v pořádku. Helena?
Otec?
Dobře, musíme jít. Pojďme.
Udělal jsi to. Výborně.
Dobře, pojďme sem.
- To je on! - POLICIE! Nehýbejte se!
- Takže půjdeme domů? - Jednou půjdeme.
Ahoj! Nehýbej se!
Jdi pryč od té dívky.
- Ne! - Lehni si, tváří dolů! Naživu!
Neudělal nic špatného.
Zvedněte ruce!
Přijdu si pro tebe, Malý stín.
On utíká! Držím to!
- Ruce za zády! - Táto!
Blbost.
Neutíkej, Marigolde.
Ahoj, kotě.
Paní Haverová řekla: že má hodně práce
a co když přijdeš pozdě, vezme si od vás peníze.
- To je to co řekla? - Co to znamená?
Znamená to, že jsi tak cenný že si myslí, že bys za tebe měl doplatit.
- Co to tady máš? - Toto je můj vědecký projekt. Tohle je paseka.
Glade? A kdo na něm žije?
Kolouch.
Spí tady, za kameny, aby ho myslivci neviděli.
Jaký chytrý malý jelen.
Matka!
Co je to za list?
Vlašský ořech.
-Z jakého stromu je? -To mi řekni ty.
A je to.
Co je to za strom?
Červený dub.
Ale není to červené.
Na podzim se zbarví do červena.
Vidíš toho ptáka?
Jedná se o drozd lesní.
Jak víte, jak se jmenují?
Já tě to taky naučím, jestli chceš.
Vidím králíka.
Kde?
Musíte sklonit hlavu. Vidíš jeho uši?
Ach ano. Nyní vidím. Je tam jeho ocas?
Ano.
To znamená, že jsme jedno.
Rodina.
Maminka?
Kdy ho budu moct mít?
Když je vám 82 let. Na tom jsme se dohodli, pamatuješ?
To není fér.
Dělal jsi je, když jsi byl mladý.
Byl jsem mnohem starší než ty. A lituji, že jsem je udělal.
Mám je rád.
A mám tě rád.
Táta je doma!
Přines si své věci, zlato.
Jdeme do kampusu na tátov pracovní piknik.
-Piknik? -Omlouvám se za zpoždění.
Úplně jsem zapomněl na tvůj piknik. - Vše je v pořádku. Jít.
Potřebuji se převléknout. Možná ty Půjdete spolu a já za vámi přijdu později?
Už jsme si tím prošli. Nepřijdeš.
-Nějak se na takových setkáních cítím nesvůj. -A já. Proto půjdeme spolu.
Kromě toho jsi moje krásná žena, a chci se s tebou pochlubit.
Děkuji.
-Vše je v pořádku? -Ano.
Líbí se tu Marigoldovi?
No, já nevím... Nejdivočejší věc je že je moji studenti už ani neskrývají.
Během mých přednášek se stýkají na svých telefonech.
No, dají se pochopit... Jednou jsem navštěvoval vaše přednášky.
Skvělé tetování. Tak neobvyklé.
- Děkuji. -Dokázal jsi to někde tady?
V San Franciscu když jsem byl teenager.
Máte jich spoustu.
Příliš mnoho.
Nevěděl jsem, že jsi ze San Francisca.
-Ano, byl jsem na mnoha místech. Často jsme se stěhovali. -Co dělají tvoji rodiče?
-Můj otec pracoval jako pojišťovací agent. Maminka pracovala v telemarketingu.
No comments yet. Be the first to leave one.