Love Wedding Repeat

NETFLIX UVÁDÍ

Jeden moudrý člověk kdysi řekl o lásce:

„Žijeme ve vesmíru, který řídí chaos a náhoda,

kde stačí jen jeden smolný okamžik

a všechny naše naděje a sny jsou v hajzlu.“

To zvládneš. Dej jí pusu. Prostě...

Líbíš se jí, jasný? Myslím, že jo. Jo, líbíš.

Ne, nelíbíš. Jo, líbíš.

Celý víkend jsi tenhle okamžik odkládal, ale teď už ti vypršel čas.

Doslova ti vypršel čas.

Je to tady. Tohle je tvoje chvíle. Tohle je...

Jak dlouho ještě?

Minutku!

Fajn.

Jo.

- Ahoj. - Ahoj.

- V pohodě? - Jo, jen mě trochu bolí břicho.

- Bála jsem se, že ti to uletí. - Ještě mám pár minut.

Tvoje ségra má fakt štěstí.

Práce ji zavedla do Říma. Já musím do díry zničený válkou.

Váleční zpravodajové těžko můžou čekat něco jinýho.

Dobře, chytráku.

Tohle je...

Byl to opravdu výjimečný víkend.

Jo.

Když mi Hayley řekla, že její brácha u ní bude ten víkend co já,

byla jsem zklamaná,

ale ukázalo se, že nejsi tak otravný, jak jsem čekala.

Páni. Nic hezčího mi ještě nikdy nikdo neřekl.

Taky jsem nikdy nikomu nic hezčího neřekla.

- Tak to je dvojnásobná čest. Díky. - Není zač.

Ale vážně, díky za...

úžasný víkend.

Nikdy jsem nepotkal ženu, jako jsi ty.

Ty jsi ale svůdník.

Ne, nejsem svůdník, slibuju. Jsem příšerný svůdník.

Jsem jen upřímný.

Takže...

Takže...

Jacku? Kámo!

To je ale náhoda. Co tady děláš?

- Greg. - Jo, Greg, vzpomínám si.

- Promiň. - Ahoj.

- Dina. Těší mě. - Těší mě.

Bydleli jsme spolu na výšce. Říkali jsme mu Honibrk.

Pořád si honil brko.

- To jsem nebyl já. - Byls to ty.

Každopádně... Musím se vrátit do Londýna. Jedu na letiště.

Nene. Já taky.

- Nekecej. - Jsem na cestě tam.

- Mám auto. Přiberu tě. - Fakt?

Jo. Není to problém.

Takže už jdeš?

Jo.

Asi jo.

Asi už jdu.

Dobře.

Jenom se ještě rozloučím. Chápeš...

- Nevím, kdy se zase uvidíme... - Jasně. Rozluč se.

Děkuju...

ještě jednou za úžasný...

- víkend. - Jo, bylo to...

- Promiň. Myslel jsem... - Jo.

Jo.

- Těšilo mě. - Mě taky.

Nemůžu tomu uvěřit.

- Pojď, Honibrku. - Jo.

- Kámo, věříš, jaký máme štěstí? - Ne, to fakt nevěřím.

A tak nahodilé zjevení jen jednoho blbce z minulosti

stačilo k tomu, aby náhoda uštědřila lásce pořádný kopanec do koulí.

Jak by ten moudrý člověk řekl:

„Náhoda umí být pěkný prevít.“

O TŘI ROKY POZDĚJI

Hotovo.

Opatrně.

Za mě super.

Je to super.

- Jsi krásná. - Je dokonalá.

Těšíš se?

Může být? Máme to.

Je dokonalá.

- Děkuju. - Není zač.

Gratulujeme!

Ahoj.

Bude to dobrý. Naprosto v pohodě.

- Dobré ráno. - Dobré ráno.

Hayles? Hayley?

Jo, minutku.

V pohodě?

- Jo, v pohodě. - Co se děje?

Svatba je stresující.

Spala jsem, jen protože beru tyhle kapky na spaní. Jsou fakt silný, uspaly by koně.

- Bože. Sluší mi to? - Vypadáš nádherně.

Život je vážně o náhodě. Potkám člověka na parkovišti, častujeme se nadávkami

a po půl roce jsme do sebe šíleně zamilovaní a máme svatbu.

- Přála bych si, aby tu byli máma s tátou. - Já vím.

Jo.

- To nic. - Jo.

Máme tu sakra někde tu nevěstu?

Panebože, Hayley!

Vypadáš naprosto úchvatně.

Díky, Bryane. Víš, co máš dělat? Všechno v pohodě?

- Jo. Skvělý. - Jo?

Mám akorát pár otázek. Můžete mi říkat družič, a ne družička?

Ne. Druhá otázka?

Protože jsem muž...

Zadruhý,

sedí Vitelli vedle mě?

- Ne. - Dobře.

Proč ne?

Zrovna hledá herce pro svůj nový film. Víš, jak by to pomohlo mojí kariéře?

- Měl bys nějakou? - Jo.

Angličani mají svůj stůl, ale neboj. Představím tě. Slibuju.

Jo. Promiň. Je to tvůj den. Snad nejsem vedle Rebeccy.

Lepila by se na mě celou noc, to nezvládnu...

- Promiň. Už mlčím. - Jo, dobře.

Jsem připravená.

Panebože!

Nemůžu tomu uvěřit. Moje sestra se vdává!

Ano!

Uvidíme se tam. Jdu se ostříhat.

- Co? Teď? Přijdeš pozdě na obřad. - Jo, Bryane?

Páni! Jak dlouho se známe? A vy ke mně pořád nemáte důvěru.

- Ne. - Vůbec.

Bude tam Federico Vitelli. Nemůžu mít na hlavě tohle.

Dobře. Běž. Buď tam včas. Dneska se vdávám!

- Prosím, buď tam včas. - Dneska se vdávám, Bryane.

- Přijde pozdě. - Pojďme.

- Hayley, jen drobnost. - Ano?

Ten anglický stůl. Nesedí tam Amanda, že ne?

- Sedí. Super. - Promiň. Jinak to nešlo.

Přežiješ to?

Přežiju celý den trávit vedle svý naprosto děsný bývalky?

Bude to v pohodě. Určitě.

My se teda v zahraničí brát nebudeme.

Ještě jsem neřekla ano.

Ano, toho jsem si vědom. Mí přátelé si myslí, že ti hrabe, žes neřekla ano.

Být s někým zbytek života není jen tak. Takový rozhodnutí zvažuješ.

Už je to půl roku.

- A je to tu zas. - Amando!

To je...

Tady máte.

Myslela jsem, že penis se italsky řekne penne,

protože jsou to takový malý trubičky...

Ale penne italsky znamená jen penne.

To sis koupil, abys mě vytočil?

Ne, protože mi to sluší.

- Vypadáš jako kouzelník. - Jak...

Stálo to 3 000.

Panebože! Amando, ahoj!

- Páni! Vypadáš úchvatně. - Díky, zlato.

To bude i kabaret?

- Ne. Jsem Amandin přítel. - A děláš kabaret!

- Skvělý! - Ne.

Nevěděla jsem, že máš novýho přítele. Super. Konečně ses zbavila tamtoho...

Jak se jmenoval? Chaz? Posledně říkala: „Chodím s jedním blbcem...“

Ne, já jsem Chaz.

- Co? - Já jsem Chaz, takže...

Panebože.

To máš druhýho Chaze v řadě? Není to moc častý jméno. To je šílený.

- Sidney? Jsi to ty? Sidney! - Panebože, nevěděla jsem...

Už běžím. Promiňte.

Chazi, lásko, tohle je Sidney.

- Ahoj. Jak je? - Bydlel s náma.

A z nějakýho důvodu má na sobě kilt, i když není ani trochu Skot.

Jo, troufl jsem si na to, ale začínám toho litovat.

V tom tartanu je vedro a začíná to trochu...

drhnout v oblasti...

rozkroku.

Varlata.

- Půjdeme dovnitř? - Jo.

Ano, pojďme dovnitř.

- Jak dlouho děláte kabaret? - Nedělám. Jsem producent.

- Kdo sakra je ten druhý Chaz? - To neřeš.

Moje koule. Kouličky. Snad budou v pohodě. Musím přijít na to, jak se s tím poprat.

Můžeme?

Jo. Jo, snad jo.

Tak pojď.

Počkej, Jacku.

- Víš... - Co se děje?

Víš, že bych dala cokoliv...

aby tady dneska byl táta.

Ale to, že mě povedeš k oltáři ty,

to je po tátovi to nejlepší, co bych si mohla přát.

Vezmeš si na starost moji taštičku s prášky, prosím? Díky.

Jasně.

- Pojďme tě dostat pod čepec. - Pod čepec!

- Pojď. - Dobře.

- Kde do hajzlu trčí ten Bryan? - Stihne to.

Proč si teď nechává stříhat vlasy? Je on normální?

Bože! Proč jsem do toho šla?

Protože ho miluješ.

Dobře?

Jo.

Tak jo. Jdeme na to.

Jo, pamatuješ si Dinu? Tu mou americkou kámošku, co ji znáš z Říma?

- Jo. - Je tady.

- Cože? - Jo.

Promiň, počkej. Tvrdilas mi, že určitě nedorazí, a stejně měla přítele, ne?

Jo, ale nakonec dorazí a s přítelem se rozešla.