Maternal Instinct

9. ŘÍJNA 2020

DE KALB, TEXAS

New Boston, tísňová linka. Co se děje?

Potřebuju sanitku, protože začínám rodit.

Dobře. Nezavěšujte. Přepojím vás.

- Jede za mnou policajt. - Dobře. Vydržte.

Všechno bude v pořádku.

Záchranná služba.

Potřebuju odvézt sanitkou do Idabelu.

Začala rodit. Pronásleduje ji policejní vůz.

Dobře.

Pospěšte si prosím!

Jo, zastavoval ji, tak nám volala.

Slyšíme se ještě?

Co se děje?

Porodila jsem a musím se dostat do nemocnice v Idabelu za manželem…

Do Idabelu?

Jo, za manželem.

Potřebuju sem poslat záchranku.

Mám tu ženu v autě, která podle všeho právě porodila.

Dítě má na klíně. Pupeční šňůra je nepřerušená.

Nedýchá!

Dítě nedýchá. Právě se ho pokouší resuscitovat.

Nemůžete nás tam odvézt svým autem? Prosím vás!

Nemám vám jak pomoct. Potřebujete záchranku.

Mně nic není. Jen nás tam prosím co nejrychlejc odvezte.

Záchranka už je tady.

- Porodila jste? - Otočte se a sedněte si.

- Kolik že vám je let? - Dvacet sedm.

Dvacet sedm?

Myslím, že jsem ročník 92.

Dobře.

Takže jste jela do Idabelu, abyste tam porodila.

- Jo. - Dobře.

Dobře.

Nikam ji nepouštějte.

Začínám z toho mít špatnej pocit.

Nejeví žádný známky…

Nevíme, jestli nekrvácí.

Touhle dobou by už měla.

Je uvnitř.

Ale odmítá vaginální vyšetření, kterým bychom zjistili, zda nekrvácí.

Dělali jí ultrazvuk a hCG test a vypadá to, že nebyla těhotná.

Mají placentu.

- Ta žena je kde? - Na pokoji.

- Nikam ji nepouštíte? - Ne.

- Přejete si? - To je…

- Je to vážný. - Jo.

Dobře. Ano. Jste připravená?

Dobrý den.

Jak se jmenujete?

Taylor Parkerová.

Těší mě, Taylor. Já jsem Chad Dansby.

Jsem agent OSBI. Prý jste přijela se svým dítětem.

Ano.

To jste porodila v autě u krajnice?

- Ano. - Aha.

A kde přesně? Tady v McCurtain County?

Ne, v De Kalbu.

V De Kalbu v Texasu?

- Ano. - Dobře.

Udělala jsem něco? Proto jsem tady?

To dítě jste tedy porodila vy?

Ano. Já…

Jen se pro jistotu ptáme.

Pokud nám chcete cokoliv říct, můžete.

Nechápu, co po mně všichni chtěj.

Jen se snažím zjistit, kde jste přišla k tomu dítěti.

Vždyť jsem vám to řekla!

Dobře.

Co zjistí doktor, až sem přijde a vyšetří vás?

Že jste porodila?

Pozná to.

Podívá se a hned pozná, jestli jste rodila, nebo ne.

Dobře.

Takže nám potvrdí, že jste ráno porodila?

- Ano. - Dobře.

Tak jo.

Ukažte se mi. Musím vás prohlédnout.

Nevypadá, že by porodila.

- Nevypadá? - Ne.

Dobře.

Nevypadá, že by porodila.

Kde jste to dítě vzala?

Je moje!

Ne, není.

MATEŘSKÝ PUD

NEW BOSTON, TEXAS 4 546 OBYVATEL

Na maloměstě bývají lidé obecně důvěřivější.

A…

podle toho to taky vypadalo.

Podle mýho

je na světě dobrejch lidí mnohem víc než zlejch.

Ale zlo stejně existuje.

A zlý lidi, co ho páchaj, jakbysmet.

Honem!

Naše duše se nás snaží před tím zlem chránit.

Potichu nám našeptává.

Ale my ji bohužel občas neposloucháme.

Vlastně většinu času.

Je to pro nás všechny pořád dost čerstvý.

Říkáme si: „To přece není možný.

Proč jsme na ty, co nás varovali, nedali?“

Pořád tomu nemůžu uvěřit.

Jaká je Taylor?

Taylor je…

Těžko hledám slova.

Není snadný ji popsat,

protože má spoustu stránek a osobností.

Taylor, kterou jsem znala, pro mě tehdy byla dobrou kámoškou.

Uměla ve vás probudit pocit, že jste nejlepší člověk pod sluncem.

Působila jako normální venkovanka. Až do morku kostí.

Prostě holka z vidlákova. A byla pěkná, takže s ní spousta chlapů hned flirtovala.

Ráda byla středem pozornosti. Miluje to.

Smyslem celýho jejího života bylo dobře vypadat a padnout někomu do oka.

A najednou poznala Wadea.

KLUK JAKO BUK Z VENKOVA BEZ DOBRÝHO VYCHOVÁNÍ ANI RÁNU

Zdá se mi to, nebo je tu děsný vedro?

Nejspíš se vám to zdá.

…dva, tři, pustíme ho!

Všechno to začlo v létě 2019.

Koukejte je trochu podpořit. No tak!

SRPEN 2019

Vzpomínám si, jak jsme se poznali.

Viděla mě na rodeu, zajímala se, jestli někoho mám,

a chtěla mě někam vytáhnout.

Byla to pěkná holka.

Jakmile někam přišla, hned to tam rozzářila.

Úsměv od ucha k uchu.

Tak jsem si říkal, proč s ní někam nezajít

a líp ji nepoznat.

Tím to celý začalo.

Přišla do práce

a byla z něj úplně paf. O ničem jiném nemluvila.

Líčila ho jako typického kluka z vesnice a velkého pohodáře, co se neštítí práce.

Zkrátka skvělá partie. Nikdy nebyl ženatý a neměl závazky.

Přišlo to jako blesk z čistýho nebe.

Ale byla do něj blázen a záleželo jí na tom, aby s ní byl šťastnej.

Nedivila jsem se, že to k ní Wadea tak táhne.

No tak, Wade. Natáčím si, jak mi ubližuješ!

Většině holek život na venkově moc nevoní, ale ona byla z jinýho těsta.

Motala se kolem koní a krav, nevadilo jí ušpinit si ruce, jezdila s traktorem.

Byli jsme pro venkov jako stvořený.

Líbilo se jí to.

Ty jo! Utíká mu! Na něj, Franku!

Furt spolu něco podnikali.

Dokonce s ním lovila. Chodili spolu na divočáky.

Nedal bez ní ani ránu.

Vypadal šťastně a všichni si ji oblíbili.

Byl jsem z ní odvařenej.

Byla s ní děsná psina.

Hned si s každým rozuměla. Okamžitě.

Když jsme se poprvý viděly, hned mě objala.

Strašně ji těšilo, že mě poznává. Měla nás všechny moc ráda.

Moje žena ji zbožňovala.

Říkala Wadeovi: „Máš kliku. Tý se drž a koukej se s ní oženit.“

Wade dělal s mým manželem, bydleli kousek od nás.

Takže k nám několikrát týdně chodili na návštěvu

a často jsme spolu grilovali.

Taylor jsem poznala, když ještě pracovala pro personální agenturu.

Ale říkala mi, že je z bohaté rodiny.

Zaslechl jsem, že snad má prarodiče,

co bydlej někde v okolí Bassettu.

Prý si přišli na velký jmění

díky ropnejm vrtům v povodí Sulfur River.

Nešlo o žádnejch pár drobnejch.

Říkal jsem mu: „Ty kráso! Wade, jestli je fakt ve vatě,

a ještě je to skvělá holka, co si se všema rozumí,

tak má do puntíku všechno, co sis kdy přál.“

Věděl jsem, že jsou bohatý, ale ne jak moc.

Tvrdila, že má díky babičce hodně našetřeno.

Říkala mi, že se kvůli penězům hádá s matkou,

protože jí je nechce nechat,

ale že jednou bude milionářka.

Aspoň to tvrdila.

Její matka ji údajně chtěla odstřihnout, aby z toho jmění nic nedostala.

Proto se vzájemně nesnášely.

Taylor mi ji líčila jako hamižnou mrchu.

MÁMA MĚ ODSTŘIHLA OD RODINNÉHO JMĚNÍ

Snažil jsem se jí bejt oporou, ale to jejich rodinný drama nemělo konce.

Podle mýho se k sobě vlastně moc nehodili.

On vyrůstal v manuálně pracující rodině a byl zvyklej vyžít z mála,

zatímco ona vyrůstala v rodině se značným jměním.

Z vlastní zkušenosti vím,

že takový vztahy většinou nemaj dlouhýho trvání.

Zničehonic prodala veškerej svůj nábytek,

kompletně vystěhovala dům, co si pronajímala,

a nastěhovala se k němu.

V tu ránu mi došlo, že to nejspíš začíná bejt vážnější.

ŘÍJEN 2019

Zvláštní bylo, že toho moc neměla.

Cestovala dost nalehko.

Řekla mi, že jelikož ji chce její matka vydědit

a nenechat jí žádnej barák ani peníze, netuší, čeho všeho dalšího je schopná.

Ale navrhla, že by se ke mně nastěhovala kvůli morální podpoře.

A tak se taky stalo.

Měla dvě děti.

Její dcera s náma normálně bydlela, ale syna jsme skoro neviděli.

Došlo mi, že když jsme spolu byly samy,

skončilo to vždycky u: „Jak se má Wade?“