Bill Maher: The Kennedy Center Mark Twain Prize for American Humor

Vítejte v Kennedyho centru

pro múzická umění ve Washingtonu, D.C.

Přivítejte prosím 27. laureáta

Ceny Marka Twaina za americký humor, Billa Mahera.

Zdravím vás.

Mám vás rád.

Díky vám všem.

CENA MARKA TWAINA ZA AMERICKÝ HUMOR

Moc vám děkuji.

Bože. Děkuju.

Odkud máte to místo?

Hej!

Kapelo, hrajte!

Jsem moc hrdý, že jsem tady ve Washingtonu,

o kterém jsem se nedávno dozvěděl, že je naším hlavním městem.

Už 27 let se nejprestižnější komediální cena v zemi

uděluje největším osobnostem showbyznysu.

Já se narodil v New Yorku.

První dodatek je první z nějakého důvodu.

Druhý dodatek je tu pro případ, že by ten první nevyšel.

Můžu slyšet „Jo“?

Jaké to je mít mou ruku na té tvé malé hlavičce?

Měla jsem a stále mám skvělou jízdu

a tahle cena je třešnička na dortu. Ta-da!

Děkuji vám za nejkrásnější noc mého života. Díky všem.

Díky všem.

Dnes večer do tohoto panteonu legend

americké komedie přidáme další jméno.

Billa Mahera.

Vítejte v Kennedyho centru ve Washingtonu, D.C.

na předávání Ceny Marka Twaina za americký humor.

Naše první dnešní hostka se narodila přímo tady ve Washingtonu, D.C.

Je to komička, scenáristka, herečka a podcasterka.

Přivítejte Whitney Cummingsovou.

Vítejte na předávání Ceny Marka Twaina

na počest komediální legendy Billa Mahera.

Je to bezpochyby nejvyšší ocenění pro komika

a na úvod bych ráda všem připomněla,

že dělat stand-up vyžaduje hodně specifického člověka.

ale vybrat si politickou satiru, na to musíte být ještě specifičtější.

Stát se politickým komikem je jako vystudovat chirurgii

a vybrat si proktologii.

Tenhle chlap se rozhodl strávit život tím, že bude řešit samé prdele.

A pokud je tahle metafora divná,

pochopíte to podle jiné.

Jaký masochismus je dělat to, co dělá Bill Maher.

Být politickým komikem je jako být sportovním komentátorem,

který se rozhodne mluvit výhradně o Washington Commanders.

Nebo jak jim říká Bill, Červenáčci.

Říkejte si o Billovi, co chcete, ale nemůžete říct, že to není patriot.

Už 30 let nezištně zasvěcuje svůj život tomu,

že humorem spojuje rozpolcený národ

a neúnavně se snaží překonat propast mezi levicí a pravicí.

A gratuluju, Bille. Podařilo se ti to.

Bill je věrný bojovník za rovnost a spravedlnost.

Den co den

zasvěcuje svůj život tomu, aby měly ženy,

lidé jiné pleti a všichni znevýhodnění stejný přístup

k názorům svobodného, bezdětného bílého milionáře,

a to jen za 23 dolarů měsíčně.

Jen za 270 dolarů ročně

můžete sledovat Billa Mahera, jak říká nositeli Nobelovy ceny za fyziku,

že ví úplný hovno o tom, o čem mluví.

Tohle konkrétně byla pravda.

Určitě si myslíte, že si tady z Billa utahuju,

protože se neoženil,

ale já to tak vůbec nevidím.

Bill má už 40 let velmi vážný, ale toxický vztah

se Spojenými státy americkými.

Jsou jako pár, o kterém si všichni myslí, že by se měl rozvést,

ale Bill věří,

že když ji ještě jednou dostane na odvykačku,

bude to zase ta Socha svobody, do které se zamiloval,

a ne psychotická troska, co se ožere a pokouší se koupit Grónsko.

Bill sice nic nenechá jen tak,

ale je to taky ten cool otčím, co vám řekne: „Hele, když budeš pít,

tak mi zavolej a já tě vyzvednu, a to bez vyptávání.

Ale jsem zhulenej,

takže mi to bude chvíli trvat.“

No jo.

Dobře.

Bill je bojovník za svobodu slova.

Podle něj by měl mít člověk možnost říct cokoli a kdykoli,

obzvlášť když zrovna mluví někdo jiný.

S čímž já vůbec nemám problém.

Mark Twain kdysi napsal: „Málokdy vás naštve něco víc než to,

když někdo sice nemá pravdu, ale umí to podat

velmi přesvědčivě.“

A Bill nemá pocit, že lidi přerušuje.

Bere to spíš tak, že jim jen nedovolí dokončit lež.

A myslím, že Mark Twain by s tím souhlasil.

Bill ztělesňuje podstatu Marka Twaina víc, než si vůbec dokážete představit.

Zrovna jsem zjistila, že jsou si podobní

i v obchodním talentu. Oba jsou to velmi mazaní investoři.

Mark Twain vrazil všechny své peníze do nové technologie,

do revolučního sázecího stroje Paige.

A Bill si právě koupil napůl coffeeshop.

Ahoj, kámo.

S Woodym Harrelsonem.

Bill Maher byl vždycky napřed.

Ať už šlo o prosazování legalizace marihuany,

nebo o to, že byl v roce 2006 zvolen osobností roku časopisu The Advocate.

Chválili ho za to, že se veřejně zastal manželství homosexuálů, což udělal

mezi tím, co mluvil proti manželství heterosexuálů.

Ale být napřed s sebou často nese i kritiku a odpor okolí

a pro kritiky Billa Mahera mám novinku: my komici bereme odpor jako znamení,

že nejspíš děláme něco správně, jasný?

Všichni víme, že to Bill schytal za to, že večeřel s prezidentem Trumpem,

ale všem uniklo, že tam šel jen proto, aby dokázal to,

co tvrdí už roky.

Vidět Donalda Trumpa, Danu Whitea a Kid Rocka

v Bílém domě jednou provždy dokazuje, že Bůh opravdu neexistuje.

Jsem ráda, že tu dnes můžeme Billa oslavit,

i když je teď Trump předsedou správní rady tohoto kulturního centra.

Vlastně jsem zrovna zjistila,

že má prý tu obrovskou moc a může mluvit do toho,

co se tu hraje, takže si na podzim užijte tříměsíční uvádění

Bílého Hamiltona.

Dnes večer oslavujeme Billovo rozsáhlé dílo,

jeho televizní pořady, podcast,

a pokud jste neviděli všech jeho 13 stand-up speciálů,

vřele doporučuji se na ně podívat,

protože jsou dneska snad ještě vtipnější a aktuálnější.

Miluju vidět Billa dělat stand-up. Na pódiu, o samotě, ve svém živlu,

kde nemusí předstírat, že někoho poslouchá. Pusťme si ukázku.

Jeho ekonomické teorii se říkalo „kapací ekonomika“.

Vlastně tím říkají: „Močíme na vás.“

CO MI PŘIŠLO SMĚŠNÉ ST. PAUL, 1995

To je celá ta teorie. My máme všechny peníze.

Když nám něco ukápne, je to vaše. Poslužte si, lidi.

Víte, máme Listinu práv.

Potřebovali bychom k ní ale i odpovídající Listinu povinností.

Víte, svoboda slova bývala záležitostí liberálů,

ale pak si řekli, že to, že je to citlivé…

VÍDÍTE TO TAKY? CHICAGO, 2025

…je důležitější než První dodatek.

Tohle dělají pořád.

Udělají nějakou šílenost a pak mě viní z toho, že jsem si jí všiml.

A říkají: „Teď už jsi republikán.“

Já nejsem republikán a nikdy jsem jím nebyl,

tak tyhle sračky pojďme smést ze stolu.

Nejsem republikán ze všech těch důvodů, ze kterých jsem jím nebyl nikdy předtím.

Jsou až moc pobožní.

Jsou to rozpočtoví pokrytci, kteří naprosto nesnáší,

když Amerika utrácí peníze, které nemá, tedy pokud zrovna nevládnou.

To je to pak vždycky naprosto v pořádku.

Popírají rasismus, který stále existuje.

Myslí si, že klimatická změna je podvod a že kozy té rosničky jsou pravé.

Demokraté potřebují ještě jednu studii, aby si kryli záda.

ŽIVĚ Z D.C.

Takže udělali studii, aby zjistili,

jestli přítomnost gayů v armádě neohrozí naši bojeschopnost.

Jo, přesně tak. Jak se tohle vůbec zkoumá?

„Johnsone, pojď sem a vykuř mi ho…

zatímco budu střílet z pušky na tamty terče.

Pořádně se do toho opři.

A pak ten experiment zopakujeme, až mi ho kouřit nebudeš.

A uvidíme, jestli to ohrozí bojeschopnost. Tak jo, jdeme na to.

Trochu doleva…

Ne, ty ne, ty jsi skvělej.“

Víte, kvůli čemu si připadám starý?

Kvůli tomu, jak lidi souloží ve filmech.

ZLATÁ HUSA GLENDALE, 1997

Chci říct, že u toho vždycky vypadají strašně sexy.

Třeba jsou ve výtahu nebo ji někde přitlačí k plotu.

Prostě tam vlítnou, smetou věci ze stolu a jdou na to.

Smetou věci a jdou na to.

Vy taky takhle šukáte?

Prostě vlítnete dovnitř, smetete věci a jdete na to?

To já bych křičel: „Ne, tohle byl dárek od mámy!“

To nejhorší, co údajně

Michael Jackson kdy udělal, bylo trochu osahávání

pod peřinou, což rozhodně

taky neschvaluju, je to zločin.

ROZHODOVAČ BOSTON, 2007

Ale je tu malý rozdíl, jasný? Víte totiž proč?

Když mi bylo 12 let,

jednou mě na hřišti brutálně zmlátili dva rváči,

prostě mi vrazili pěstí do obličeje. A kdybych se mohl vrátit do roku 1968

a vyměnit tuhle zkušenost za to, že by mě jemně masturbovala popová hvězda,

udělal bych to bez váhání.

Frankie Valli by mi ho mohl vyhonit.

Glen Campbell by mi ho mohl vyhonit.

Tommy James a Shondells by mi ho mohli vyhonit.

Už od začátku jsem říkal, že pokud prohraje, porážku nikdy neuzná.

Všichni mi tvrdili: „Bille, moc hulíš.“

#DOSPÍVÁNÍ MIAMI, 2022

No, očividně hulím tak akorát.

Víte, koho je mi v Americe líto? Děvek.

VÍTĚZSTVÍ ZAČÍNÁ DOMA NEW YORK, 2003

Protože co si taková děvka má dneska obléct?

Chápete…

Jak má dát potenciálnímu zákazníkovi najevo:

„Ne, já jsem skutečná děvka. Já tuhle prdel prodávám.

Já nejedu na předávání cen. Jsem děvka.

Skutečná děvka.“

Bille, udělal jsi hrozně moc pro komedii a udělal jsi hrozně moc pro tuhle zemi.

Nejradši na tobě mám asi to,

že nepředstíráš, jak je cool nenávidět Ameriku.

Žádná jiná země by nedokázala stvořit Billa Mahera a vůbec nechci vědět,