Unicorn Academy

Co v srdci máš navěky znáš! Tak toč se k Slunci tváří, když tu září kouzla tvá!

Snům se vzdát svůj osud znát! Osud znát! Staň se, co má se stát! Co v

srdci máš navěky znáš! Tak toč se k Slunci tváří, když tu září kouzla tvá!

To, co v srdci máš! Co v srdci máš! Navěky znáš! Navěky znáš! To na věky

znáš!

Oh, napadla mě další. Co bys byla radši? Kytka nebo leknín?

Kytky jsou krásné, ale lekníny? Dobré ráno, žabičky! He?

Ehm… zdravíčko?

Hele! To je náš malej kamarád, Květko!

Oh! Ale jak ses sem dostal? Počkat… Že ty jsi nás sledoval cestou z výletu? Já

věděla, že nás máš taky rád. Au! Jasně. Nesahat.

My už ted musíme jít, ale vážně jsem tě moc ráda viděla… Hm?

Óh. promiň, ty malej roztomilouši. Nemůžeš jít s námi. Paní Divolesová říkala, že tě

máme nechat být.

Ale… Taky říká… že jezdcova povinnost je chránit ostrovní magii… A co

je kouzelnějšího než malej jednorožec?

Óóó. Jo. Je mou povinností tě ochránit a já tuto povinnost oficiálně – ehm,

přijímám. Oh.

Tady máš. Čerstvé nebeské bobule.

Éh, Polárko?

Haló? Jsi v pohodě? Sice mám večerní hodinu, ale kdybys chtěla…

Dobře, fajn… Čeká mě astronomie s panem Tenzym. Mám pro něj hromadu

otázek.

To souhvězdí tě pořád nějak trápí.

Jen chci pochopit proč… A proč tvoje magie byla včera tak mocná? A kdo byl ten

člověk s maskou a…co to má společného… s mým tátou? Když můj náhrdelník začal

svítit, napadlo mě, že to souvisí se souhvězdím Jednorožce. A já chci zjistit

jak.

Ty ne?

Áááách. Proč tu hodinu nemůžeme mít ve dne?

Vím, že ti to nemyslí… ale bylo by dost těžký podrobně studovat hvězdy… ve dne…

Že?

A proč potřebujeme hvězdy tak podrobně studovat?

Oh, Ave. Kde ses zdržela?

Je to docela vtipnej příběh, ehm… kterej vám radši řeknu později.

Řekněte, že rušíte hodinu a můžeme jít spát.

Rozhodně ne.

V areálu školy se pohybuje jednorožčí hříbě. Viděl někdo z vás něco?

-Ne. -Ee…

-Neviděl. -Ehm, já mám dotaz… Co je vlastně tak

špatného na tom mít tady hříbě jednorožce?

Paní Prvosenková? Můžu s vámi mluvit?

Jistě, drahá.

Na výletě se stalo něco zvláštního… Viděly jsme s Avou nějakého člověka…

V lese… Zdálo se, že chce ukrást padající hvězdu.

-Mm, možná někdo ze spolužáků? -To si nemyslím. Bylo to v noci a měl na

sobě masku. Navíc… tam začal něco kouzlit… Ale pak zmizel… Chtěla jsem vám to říct.

Děkuji ti, Sofie… To zní opravdu velmi zvláštně… Ale nemusíš mít žádné obavy…

Podívám se tomu na zoubek. A ty běž na hodinu.

A jakmile zvládnete hledání cesty, budete, budete se schopni zorientovat po

celém světě. Je, je, je to fascinující.

Jak už jsem říkal, hledání cesty je fascinující. Ano, Sofie?

Jen se chci zeptat: Jelikož máme to štěstí studovat tu během roku jednorožce,

-můžete nám o tom souhvězdí něco říct? -No, tohle, tohle nemám v osnovách.

Á co kdybychom se radši drželi témat, která nám pomůžou dostudovat?

Ale… kdo by tomu odolal?

Máte velké štěstí, že jste tu právě v tomhle období.

Souhvězdí Jednorožce se objevuje jen jednou za pět let a je to skutečně

úchvatná část našich nebes.

He?

Má hezký hvězdy.

Oh!

Během několika týdnů… budou padat hvězdy, které na ostrov přinesou novou magii. Jak

jste si jistě všimla, Sofie.

-Jak to myslíte? -Polárka má světelnou magii, že?

Jednorožci se světelnou magií mají s hvězdami zvláštní vztah.

Vždycky mě zajímalo, jak dokázala hvězdou zkamenět Havranici… Takže proto je

teď její moc silnější?

Óh! O tom nemůže být pochyb! A jedna z korunních hvězd… teď nedávno spadla.

Tyto tři hvězdy, tedy, už jen dvě, mají obzvlášť mocnou kouzelnou energii.

-Jak mocnou? Co dokážou? -Éh… o tomhle bych… vám mohl vyprávět

celou noc, ale… musíme se vrátit k tématu.

Podíváme se na vaše hvězdné mapy.

Jak to, že už je zase ráno?

Ráno bylo už, když jsme si šli lehnout.

Taky musíš být unavená. Celou noc ses vrtěla.

Jo, k tomuhle… Éh… asi bych vám měla něco říct.

To ne!

Co?

Kde se tu vzalo?

Není to to hříbě, co jsme zachránily, že?

-Nezlobte se na mě, ale… -Tak to není ten úplně nejlepší začátek…

A sakra.

Já budu naštvaná, na koho budu chtít. Víš, že to hříbě učitelé hledají! To jsem

tu jediná, kdo nechce vyletět ze školy?

Co jsem měla dělat? Sledoval nás až domů.

Skvělý. Tak ho můžeš zase odvést.

Ale… on nemá rodinu. Bude na všechno sám.

A právě proto má zůstat v divočině… A najít stádo.

Jo, jasně. Ale já ho nemůžu odvést, protože… protože… protože mu nejdřív

musíme udělat oslavu!

Cože?

Jo! Je to mládě a protože jsme jeho jediná rodina, musíme ho na světě patřičně

přivítat! Au! A pak může být kdekoliv na světě, ale bude vědět, že ho máme všichni

moc rádi.

-A potom ho pustíš? -Jo. Samozřejmě. Určitě.

Tak bude oslava!

-Hurá! -Áh!

Co prosím?! To hříbě se přece hledá. Co když nás chytí teta? Uvědomuješ si, jak

-potom budu vypadat? -Jenže nechytí, protože ty

na nás nebudeš žalovat. Viď?

Fajn. Tak si s tím pospěšte.

Zahřál jsi Valiino ledový srdce! Budu ti říkat Oheň… Nebo jsi ochladil její ohnivý

srdce? Možná bude lepší Mrazík?!

Tak jo. Na takovou oslavu potřebujeme kytky a občerstvení a hudbu a…

A to hříbě?

A pověsíme ve stáji stužky a… počkat… He? Oh?!

Zlobivče! Pojď sem! Dobrý, ne? Když zlobí. Já ho změním.

Támhle je!

Ale ne! Oprav ji, oprav ji, oprav ji!

Rychle pryč, dřív než… He? Eh? To ne.

Dobré ráno, studenti. Chováte se dost… divně.

To… ta puberta!

Ah. To je zvláštní. A… co to tu děláte?

To je… projekt do výtvarky. Je to impresionistická abstrakce bitvy u Padrť…

ova.

Ale to jsi určitě poznal.

Hoho! No jistě. Cha! Já na tomhle ostrově žiju dýl než vy. Já vím o bitvě u

Padrťova… všechno… Éh, zatím!

Rychle! Dostaňte ho na kolej, ať už se nikdo na náš projekt nevyptává.

Uf!

Tak bude oslava tady! Honem! Jde se zdobit!

Opatrně! Ah!