ആദ്യത്തെ 200 വരികൾ.
Tohle je Blp.
Je 12 dní severnì od Beznadìje a nìkolik stupòù jižnì od Smrti mrazem.
Nachází se pøímo na poledníku Zoufalství.
Moje vesnice. Ve zkratce, odolná.
Je tu už po 7 generací, ale každý domek je nový.
Máme rádi lov, rybolov a okouzlující západy slunce.
Jediným problémem jsou škùdci.
Vìtšinu míst trápí myši nebo komáøi, nás trápí
draci.
Vìtšina lidí by odešla, ale ne my
my jsme Vikingové.
Máme problémy s tvrdohlavostí.
Jmenuju se Škyák.
Krásný jméno, já vím. Ale není to nejhorší.
Rodièe vìøí, že hrozné jméno zažene skøety a troly.
Jako by na nì neplatily dobré vikingské mravy.
Bré jitro.
-Co tu dìláš? -Zalez dovnitø!
Schovej se!
Škyáku!? Co tady zase... Co dìláš venku? Mazej dovnitø!
To je Kliïas Velikán, náèelník kmene.
Øíká se, že když byl batole, tak jednou ranou urazil drakovi hlavu jako nic.
Jestli tomu vìøím? To si pištì.
Co tu máme?
Garmaky, Nodry, Zipáky jó a Hord vidìl Dìsovce Obludného.
A co Noèní bìsi?
-Zatím ne. -To je dobøe.
Zapalte to!
To je skvìlý, že ses taky pøišel ukázat.
Už jsem myslel, že tì nìjakej drak vodnes.
Koho? Mì? Ale prosimtì. Byl bych pro nì moc tvrdý sousto.
Netušili by, co s tímhle vším dìlat.
Noo, tøeba by nìjaký párátko užili.
Ten halama s umìlejma konèetinama a svérázným pøístupem je Tlamoun.
Byl jsem jeho uèedník už jako malej.
Teda, menší.
Pøesuneme se ke spodním hradbám. Zaútoèíme na nì katapultama.
Vidíte, stará vesnice a spousty a spousty nových domù.
Hoøí!
A tohle jsou: Rybínoha
Nosivec
dvojèata Rafana a afan
a...
Astrid.
Ti mají mnohem suprovìjší práci.
Ale no tak. Pus mì ven, prosím. Chci nìco pøedvést.
Už jsi nám toho pøedved dost. Samá pohroma.
Prosím, dej mi 2 minuty. Až zabiju draka, mùj život se rapidnì zlepší.
Možná sbalím i holku.
Neuzvedneš kladivo, neumíš mávat sekerou a ani neumíš házet tímhle.
Jo, dobøe, fajn, ale tohle bude házet za mì.
Vidíš, to je pøesnì to, o èem mluvim.
Ale kdyby se to malinko vyladilo...
Ne, Škyáku, jestli se chceš nìkdy postavit drakovi, musíš zahodit všechno
tohle.
Ale ty ukazuješ na mì.
Jo, to je pøesnì ono.
Pøestaò bejt sebou.
-Nóóóóó... -Nóóóóó, jo.
Ty si zahráváš s ohnìm, když ve mì dusíš mou drsnou vikingskou náturu.
-Následky si poneseš sám! -Já to risknu.
Meè, naostøit. Hned!
Jednoho dne se doèkám.
Protože zabíjení drakù je pro nás všechno.
Nodøí hlava by mi urèitì zajistila alespoò pozornost.
Garmaci jsou vostøí. Sejmout jednoho, tak mám holku natotata.
No a Zipák?
Úžasnej. Dvì hlavy, dvojnásobná prestiž.
Objevili ovce!
Soustøeïte palbu na dolní bøeh.
Palte!
A pak je tu Dìsovec obludný.
Na toho si troufnou jen ti nejlepší váleèníci.
Mají takový nepøíjemný zvyk se celí zapálit.
Nabít!
O tohohle se postarám.
Nejcennìjší je ale drak, kterého nikdy nikdo nevidìl.
Øíkáme jim...
-Noèní bìs! -K zemi!
Tahle mrška nekrade jídlo, nikdy se neukáže a
nikdy nemine.
Ještì ho nikdy nikdo nezabil.
A proto já budu první.
Hlídej to tu Škyáku. Potøebujou mì venku.
Ty
zùstaò
tady.
Ani se nehni.
-Hej, kdo...? -Co to dìláš!? -Vra se!
Jo, já vim. Hned se vrátim.
A máme je!
Dejte bacha! Ještì maji poøád páru.
No tak. Kde si? Kam vystøelit?
Já ho trefil. Já jsem ho trefil!
Vidìl jste to nìkdo?
Kromì tebe.
-Nenechte je upláchnout! -Jasnì.
Vyflusal ses.
Jo a ještì jedna vìc, kterou byste mìli vìdìt...
Promiò
tati.
Dobøe, ale já sundal noèního bìsa.
Neni to jako vždycky, tati.
Ale já jsem ho opravdu trefil, fakt.
Vy jste mìli práci a já mìl èistou mušku.
Spadnul u Havraní skály. Pošleme tam prùzkumnou výpravu a...
Dost!
Už
mlè
Pokaždý, když vystrèíš nos, stane se pohroma.
Copak nevidíš, že mám vìtší starosti?
Máme zimu na krku a já musím nakrmit celou vesnici!
Mezi náma, vìtšina z nich je vykrmená až moc, nemyslíš?
Tohle není legrace, Škyáku.
Proè nedokážeš splnit ani ten nejjednodušší pøíkaz?
Já si prostì nemùžu pomoct. Když vidím draka, tak ho musím
zabít. Chápeš? Jsem prostì takovej.
No, ty jsi dost vìcí, Škyáku, ale drakobijec nejsi.
Vra se do domu. Ty dohlídni, a se tam dostane.
Uklidím po nìm tu spouš.
To byl ale výkon.
Víc už jsi to teda podìlat nemohl, seš machr.
Díky, díky. Snažil jsem se.
Já jsem ho ale opravdu trefil. On nikdy neposlouchá.
To máte v rodinì.
A když náhodou jo, tak se u toho kaboní, jako by mu nìkdo vzal flákotu z talíøe.
Promiòte, èíšníku, myslím, že jste mi pøines špatnýho syna.
Objednal jsem si obr valibuka s bicákama a tøi kopeèky kuráže k tomu.
Tohle tady, to vyžle je jen mluvící rybí kost
Ale, ne. Máš to úplnì pomotaný.
Jemu nevadí jak vypadáš, ale nemùže vystát to, jakej seš uvnitø.
Díky, žes mi to shrnul.
Poslouchej mì. Pøestaò se koneènì snažit bejt to, èím nejsi.
Já jen chci být jedním z vás.
Buï se jim postavíme nebo nás znièí.
To je jedinou šancí, jak se jich zbavit.
Když najdeme hnízdo a znièíme, draci odletí a najdou si jiný domov.
Ještì jedna plavba, než zamrzne moøe.
Ty lodì se nikdy nevrátily.
Jsme Vikingové, to patøí k životu. Kdo jde se mnou?
-Já nevim. -Dneska se mi to nehodí
Dobøe, kdo zùstane, bude hlídat Škyáka.
No, to je lepší.
Tak já si jdu sbalit spoïáry.
Ne, potøebuju, abys tu zùstal a vycvièil nováèky.
Jo jasnì a zatímco já se budu ohánìt, Škyák se postará kovárnu
žhavá ocel, meèe jako bøitvy, spousta èasu na hraní, co by se mu mohlo stát.
Co si s ním jen poènu, Tlamoune?
-Nech ho trénovat s ostatními. -Mluvim vážnì. -To já taky.
Vždy bude po nìm než vypustíš z klece prvního draka.
-To nevíš. -Ale vím. -Kdepak. -Ale jo.
-Ne, prostì ne. -Vždy víš jakej je
už jako batole bejval jinej.
Neposlouchá a nièím ho nezaujmeš.
Vezmu ho na ryby a on zmizí a jde lovit troly.
Trolové existujou, kradnou ponožky.
Ale jenom ty levý. Èím to je?
-Když jsem byl chlapec... -A je to tady zas.
... táta mi øekl, abych praštil hlavou o kámen. A já praštil.
Byla to šílenost, ale neremcal jsem. A víš co se stalo?
-Bolela tì šiška. -Ten kamen se rozpad na dva.
Došlo mi, co Viking dokáže, Tlamoune. Srovná se zemí hory i lesy
zkrotí moøe.
I jako kluk jsem vìdìl kdo jsem a èím se mám stát.
Škyák takovej neni.
Nemùžeš mu bránit, Kliïasi. Mùžeš ho jenom pøipravit.
Vim, že to vypadá jako beznadìjnej pøípad,
ale nemùžeš mu vìènì stát za zadkem.
On stejnì zase uteèe. Možná zrovna teï se nìkde toulá.
Bohové mì fakt nenávidí.
Nìkdo ztratí nùž nebo hrneèek, ale ne já.
Já dokážu ztratit rovnou celýho draka.
Ty bláho, já to dokázal. Já to dokázal.
Tím jde všechno vyøešit. Jóóó.
Skolil jsem tu hnusnou bestii.
Zabiju tì, draku.
Vyøíznu ti srdce a odnesu ho tátovi. Jsem Viking.
Já jsem Viking!
Tohle je moje vina.
Škyáku.
Tati?
-Musím ti nìco øíct. -Já s tebou taky potøebuju mluvit.
-Já už nechci bojovat s draky. -Je na èase, abys bojoval s draky.
-Co? -Co?
-Ty první. -Ne, ty zaèni.
Dobøe. A je po tvým. Trénink drakobijcù. Zaèínáš zítra ráno.
Co? Mìl jsem zaèít já.
Napadlo mì totiž, že tu máme pøebytek Vikingù drakobijcù.
Ale máme dost Vikingù pekaøù nebo Vikingù instalatérù?
-Budeš potøebovat tohle. -Já nechci bojovat s draky.
-Ale no tak, vim že chceš. -Tati, nedokážu zabíjet draky.
Ale jednou je zabíjet budeš.
Ne, já jsem si extra super jistej, že ne.
-Je èas Škyáku. -Copak mì neslyšíš?
Tohle je vážná vìc. Když držíš sekeru, tak jsme s tebou my všichni.
To znamená, že chodíš jako my, mluvíš jako my a myslíš jako my.
-S tímhle je konec. -Ale ty jsi ukázal na mì.
Dohodnuto?
Tenhle rozhovor se mi zdá dost jednostranej.
Dohodnuto?
No comments yet. Be the first to leave one.