ആദ്യത്തെ 200 വരികൾ.
-Jedete do Londýna poprvé? -Ano.
Můžu vám poradit?
Pozor na taxikáře.
Povezou vás zbytečně velkým okruhem.
A neztrácejte čas s tou mapou.
V Londýně se nikdo nevyzná. Ani Londýňané.
Možná bych měla jet radši do Baltimoru.
Ne.
Bude se vám tam líbit.
Londýn je úžasný.
Jedete na dovolenou nebo za pracovní záležitostí?
Za nedokončenou záležitostí.
Taxi!
Kam to bude?
Charing Cross Road 84.
Dočetla jsem se ve vašem inzerátu v Literární revue,
že se specializujete na rozebrané knihy.
Všechny jsou dost nezvyklé.
Nechci přece Izajášův osobní výtisk Starého zákona.
Jsou to slavné knihy od slavných autorů!
Jsou to britské knihy od britských autorů. Nikdo už je nechce.
Zkuste to u Scribnera.
Už jsem tam byla. Všechno je tam drahé.
Nemáte nějaká levnější vydání?
Ano, ale ne ta, co chcete.
Je mi líto.
Dnes dopoledne jste už čtvrté knihkupectví.
To už nikdo v New Yorku nečte anglickou literaturu?
Literární revue.
5. října 1949.
Adresát: Marks & spol., Charing Cross Road 84.
Londýn WC2, Anglie.
Vážení,
četla jsem ve vašem inzerátu v Literární revue,
že se specializujete na rozebrané knihy.
Název „antikvariát“ mě trochu děsí,
protože „antikvární“ pro mě znamená drahý.
Jsem chudá spisovatelka se zálibou v antikvárních knihách.
Tituly, které mě zajímají, se tu dají sehnat...
jen ve zvláštních drahých vydáních.
Posílám vám seznam svých nejnaléhavějších požadavků.
Máte-li je a jsou-li to použité, nepoškozené exempláře...
za méně než pět liber,
mohli byste mi je poslat?
S pozdravem,
Helene Hanffová.
Vážená madam,
odpovídáme na váš dopis z 5. října.
Podařilo se nám vyřídit dvě třetiny vaší žádosti.
Ty tři Hazlittovy eseje se nacházejí...
ve sbírce Vybrané eseje vydané u Nonesuch Press.
Ten Stevenson je...
v knize Virginibus Puerisque.
Posíláme vám je jako tiskoviny a věříme, že dojdou v pořádku...
a že s nimi budete spokojena.
S knihami posíláme i fakturu.
Ty eseje Leigha Hunta nebude snadné získat.
Přesto se vynasnažíme, abychom vám je sehnali v jednom vydání.
Tu bibli v latině nemáme,
ale máme Nový zákon v latině i řečtině,
běžná moderní vydání vázaná v plátně.
Měla byste o ně zájem?
S pozdravem, FPD za Marks & spol.
-Hanffová. -Ahoj, to jsem já.
-Ahoj, Maxine. -Něco ti musím říct.
Teď nemám čas. Zaspala jsem.
-Zavolám ti večer, jo? -Tak dobře.
Zatím ahoj.
Východní 95. ulice 14, New York.
3. listopadu 1949.
Vážení, knihy došly v pořádku.
Ten Stevenson je pro mé ubohé police až příliš krásný.
Bojím se dotýkat toho jemného pergamenu a krémově žlutých stránek.
Jsem zvyklá na čistě bílé stránky a kartónové desky amerických knih...
a netušila jsem, že kniha může být příjemná na dotek.
Briane?
Briane!
Tady jsem!
Ahoj, Helene. Čekala jsem, že tě tu najdu.
-Pojď, nebo přijdeme pozdě. -Hned.
Angličan, jehož dívka bydlí v patře nade mnou,
mi převedl tu libru, 17 šilinků a šestipenci na dolary...
a tvrdí, že vám za ty knihy dlužím 5,30$.
Je to určitě správně?
Zkontroluji to.
Libra, 17, 6, to je 37 a půl šilinku, děleno...
Ano, je to správně. Pět třicet.
Posílám vám pětidolarovou a jednodolarovou bankovku.
Rozdíl 70 centů je na ty Nové zákony,
chtěla bych je oba.
Prosím vás, abyste ty ceny převáděli. Já na počty moc nejsem...
a nemám naději naučit se dvojjazyčnou aritmetiku.
S pozdravem, Helene Hanffová.
Doufám, že „madam“ v Anglii neznamená totéž co tady.
Helene Hanffová.
Poslala nám šest dolarů.
To je o 70 centů víc.
Milá slečno Hanffová, obdrželi jsme vašich šest dolarů.
Byli bychom raději, kdybyste nám dále posílala peníze poštovní poukázkou.
Bylo by to pro vás bezpečnější, než vkládat peníze do dopisů.
Jsme potěšeni, že se vám ten Stevenson tak líbil.
Poslali jsme vám ty Nové zákony spolu s fakturou...
jak v librách, tak v dolarech.
Doufáme, že budete spokojena.
Co je to za černou protestantskou bibli!
Uvědomte prosím anglikánskou církev, že zpackali...
nejkrásnější prózu, jaká kdy byla napsána.
Proč si zahrávali s latinou Vulgáty?
Za to shoří v pekle, to mi věřte.
Mně to nevadí, já jsem židovka.
Mám ale katolickou a metodistickou švagrovou...
a celou řadu presbyteriánských bratranců ze strany mého prastrýce Abraháma,
který konvertoval, a tetu, která léčí nemoci křesťanstvím.
Myslím, že nikdo z nich by
tuto anglikánskou latinskou bibli nestrpěl,
kdyby věděli, že existuje.
Oni ale ani nevědí, že nějaká latina existovala.
Srdíčko, jak se ti líbí?
Posílám vám čtyři dolary za ten dluh 3,88$.
Za těch 12 centů si dejte kávu.
Na poštu to mám daleko a nepoběžím až na...
Rockefeller Plaza, abych stála ve frontě kvůli poukázce na 3,88$.
Kdybych čekala, až tam půjdu kvůli něčemu jinému, už bych ty peníze neměla.
Mám bezvýhradnou důvěru v americkou i v britskou královskou poštu.
Nemáte výtisk Landorových Imaginárních rozhovorů ?
Myslím, že jich vyšlo víc dílů.
Mě zajímá ten s řeckými rozhovory.
Obsahuje-li rozhovor Ezopa s Rhodopé,
tak to je on.
Ten myslím máme.
Cecily,
Landorovy Imaginární rozhovory .
Najděte je, ano?
Vážená slečno Hanffová, dostali jsme vaše čtyři dolary...
a těch 12 centů jsme vám připsali k dobru.
Máme na skladě 2. Díl knihy Díla a život Waltera Savage Landora,
která obsahuje řecké rozhovory, o nichž se zmiňujete,
i římské rozhovory.
Je to staré vydání z roku 1876, ne moc hezké, ale dobře vázané,
a je to nepoškozený exemplář.
Dnes vám jej pošleme spolu s fakturou.
Promiňte nám ten omyl s latinskou biblí.
Pokusíme se vám najít Vulgátu.
Nezapomněli jsme ani na Leigha Hunta.
S pozdravem, FPD za Marks & spol.
Děkuji.
Velmi dobré. Velmi chutné.
Vážený pane,
zdá se mi hloupé psát dál „vážení“,
když se zcela jistě o mé zakázky stará jediný člověk.
Savage Landor už došel a hned se otevřel na římském rozhovoru,
kde dvě města byla právě zničena válkou.
Všichni byli ukřižováni a prosili římské vojáky,
aby je zabili a ukončili tak jejich utrpení.
Bude pro mě úlevou vrátit se k Ezopovi, kde je jediným problémem hladomor.
Mám ráda knihy z druhé ruky, které se otevřou na stránce čtené nejčastěji.
Když došel Hazlitt, otevřel se na „hrozně nerad čtu nové knihy“.
A já vykřikla „příteli!“ na toho, kdo ji vlastnil přede mnou.
Posílám 1$. Ten by měl podle Briana, britského přítele Kay,
odpovídat osmi šilinkům, které vám dlužím.
Zapomněl jste mi to převést.
Řekneme-li „NE“, není to naše vina Nezapomeňte, JE TO NAŠE ŽIVOBYTÍ
Děkuji.
Jen 60 gramů na rodinu.
Tak tedy.
Brian mi řekl, že máte příděly 60 gramů masa na rodinu na týden...
a jedno vejce na osobu na měsíc!
Naprosto děsivé.
Brian se dozvěděl o jedné firmě v Dánsku.
Expedují balíčky jídla do Anglie.
-Posílal jsem po nich matce jídlo. -Ukaž jí katalog.
Jsou spolehliví. A levní.
Tedy celkem levní.
Proboha!
Podívej.
Mají kořeněný špek, játrovou paštiku, karbanátky, čokoládové sušenky,
margarín, vejce, sýry.
Mají úplně všechno!
Brianova matka nevěřila svým očím.
-Cos jí poslal? -Šunku v konzervě, párky.
Kompot, švestkový a reveňový.
Říkají reveňový místo rebarborový!
V celé Anglii říkají „reveňový“!
Jistě, madam.
„Reveňový!“
To je úžasné. Sepíšeme seznam.
Kde začneme?
Musíme jim poslat šunku. Jsou Vánoce.
Co takhle polévku?
Ta se jim bude určitě hodit.
Co ještě? Zeleninu?
-Co ještě nemají? -Fazolky.
Fazolky!
Mají dva druhy, „výběrové“ a „speciální“!
Banány? Pošleme jim banán!
Posílám to k vašim rukám,
neznámý FPD.
Veselé Vánoce. Helene Hanffová.
Podej mi jednu z těch vystřihovaček. Pověsím ji nad zrcadlo.
Kostel nebo Mikuláše?
No comments yet. Be the first to leave one.