ആദ്യത്തെ 200 വരികൾ.
Co to bylo?
Zní to jako popeláři.
V úterý?
Asi to změnili.
Krucinál.
Hej, počkejte. Počkejte, chlapi.
Už jsem se bál, že mě minete.
Neboj se. Nemineme.
Tohle je americká práce. Myslíte, že to vymysleli Japonci? Omyl.
To my. Chvíli to nebylo úplně ono, ale už jsme zase zpátky ve hře.
-Mám rád cadillaky. -Tak se posa te do tohohle.
Zamilujete si ho. Je hotovým ztělesněním stylu a krásy.
Pohodlné, co? Vím, co chcete říct. To je vinyl.
Ale kůži bych vám nedoporučoval. Rozpálí se, je nepohodlná a praská.
Jsou s ní jen potíže. Podívejte, kolik máte místa nad hlavou. Pro vás žádný problém.
Do toho. Nastartujte. To je zvuk, co?
To je síla. To je výkon.
-Víte, co se mi na něm líbí nejvíc? -Copak?
-Ta cena. -Počkejte.
Tady jezdit nemůžete.
Nazdar, hoši. Jak to jde?
Samá práce.
Tati, dej mě dolů.
-Vzdávám se. Vzdávám se. -Já ale ne.
Mám tě ráda, tati.
Taky tě mám rád.
Nesu sendviče.
Proč mu prostě neříkají Girl George?
-Pak by se předešlo nedorozuměním. -To je tak starý, tati.
Když jsem byl malý kluk a do východního Německa přišel rokenrol,
komunisti ho považovali za podvratnou muziku.
Možná měli pravdu.
-Co v tom je? -To nechtěj vědět.
Co je, tati?
Co tu dělá armádní vrtulník? Říkals, že už neodejdeš.
Říkals, že jsi s tím skončil.
Nikam neodejdu.
Slibuješ?
Slibuju.
Jacksone. Harrisi. Zajistěte to tu.
Johne?
Jsi tam, Johne?
Poj ven. To jsem já, Kirby.
-Já vím. -Tichý a mrštný, jako vždycky.
-To bych měl být. Sám jsi mě to učil. -Vyšel jsem trochu ze cviku.
-Co se děje? -Jenny, jak se máš?
Zdravím.
-Musím si s tátou promluvit, ano? -Jo. Máte povolení?
Moc vtipné.
Máme problém, Johne.
Někdo zabíjí tvé muže.
Dal jsi jim nové identity.
Někdo je musel vyzradit. Lawson, Forrestal, Bennett... Všichni jsou mrtví.
-Kdo za tím stojí? -Udělali jste si nepřátele po celém světě.
Mohli to být Syřané, Jihoameričané,
Rusové nebo nějaká teroristická skupina.
Najdou i tebe.
-Chtěli jsme tu žít normálním životem. -Taky budete. To ti slibuju.
Chystám se do města sjednat spolupráci s FBI.
My ty parchanty dostaneme.
Jackson a Harris tu mezitím zůstanou s vámi.
-Jsou dobrý? -Moc dobrý, ale ne tak, jako jsi byl ty.
Je to zlý?
Neopustím tě, jestli ti jde o tohle.
Tak to nemůže být tak zlý.
-Jak jsi na tom? -Zvládnu to. Budu v pořádku.
Musím se dostat do kůlny pro pušku. Bu ve střehu.
Přijdou sem.
Nezapomeň, že jsi po větru. Proud vzduchu tě na ně může upozornit.
-Jako že je ucítím se blížit? -Já je ucítil.
Tak jo, Jenny. Běž do svého pokoje, jasný? A schovej se. Já se hned vrátím.
-Kde je? -Klídek.
Jen těžko se vyjednává, když člověku máváte zbraní před obličejem.
Vaše dcera je v bezpečí, plukovníku. Je na vás, jestli to tak zůstane.
Moji lidé se s vámi chtějí na něčem dohodnout. A jestli chcete své dítě zpátky,
-musíte spolupracovat, jasný? -Ne.
Jde po nás. Bez brzd.
Pořád se drží za náma, ten bláznivej parchant. Narazí do nás.
Do hajzlu.
Ani hnout, kreténe.
-Bennette. Já myslel, že jsi... -Mrtvej?
Tak tos myslel špatně.
Od tý doby, cos mě vyrazil z jednotky, čekám, abych ti to mohl vrátit.
Víš, co je dneska za den, Matrixi?
Den odplaty.
To byla sedativa.
-Chtěl jsem použít opravdickou pistoli. -Kde je Jenny?
Pamatujete si mě, plukovníku?
Pamatuju, ty šmejde. Hlavně si pamatuju ty lidi, který jste mučil a zabil.
Plukovníku Matrixi,
vy nerozumíte zemím, jako je Val Verde.
Je to země, která potřebuje prezidenta se smyslem pro kázeň.
Proč mi to říkáte?
Protože se tam vrátíte
a zabijete prezidenta, kterému jste pomohl mě svrhnout.
Proč to neudělá Bennett? Ten by si to užil.
Protože prezident Velásquez vám důvěřuje.
Koneckonců z vás udělal hrdinu revoluce,
zatímco tady kapitán Bennett odešel se špatnou pověstí.
Jo, protože se v zabíjení až moc vyžíval.
Tvoje škola, Matrixi.
Vy se můžete dostat až k prezidentu Velásquezovi.
Zabijete ho. Víte, že nám dalo hodně práce vás najít.
Museli jsme zinscenovat Bennettovu smrt, aby nás k vám generál Kirby dovedl.
A te když vás tu mám, uděláte přesně to, co vám řeknu.
Běž do hajzlu.
-Tati. -Jenny.
Parchanti.
Plukovníku Matrixi, jestli zabijete prezidenta Velásqueze, pošlu vám ji zpátky.
Jestli se pokusíte o cokoliv jiného, pošlu vám ji po kouskách poštou.
-Nějaké stopy po Matrixovi? -Ne, pane. Jen tahle těla.
-Myslíte, že jich bude víc? -Jestli je stále naživu, bude jich mnohem víc.
Sully se ujistí, že nastoupíš do letadla.
Henriques zůstane s tebou a dohlédne na to, abys z něj vystoupil.
Jestli se mi některý neozve, zabijeme ji.
-Kolik ti platí, Bennette? -Nabídli mi sto táců.
A víš co?
Když jsem se dozvěděl, že půjdu po tobě, řekl jsem, že nic nechci.
-Stůj. -Já se vrátím, Bennette.
Johne.
Budu připravenej, Johne.
Máme zpoždění, kamaráde. Takže s Bennettem se znáš z armády?
Já a Henriques jsme byli taky v armádě. Není nad starý dobrý kámoše z války.
Tak hezký let.
Opatruj se. Tady máš. Dej si ve Val Verde pár piv.
Dáš nám tím o něco víc času s tvojí dcerou.
Jsi vtipálek, Sully. Líbíš se mi. Proto tě zabiju až nakonec.
Jdeme.
Šťastnou cestu, hoši.
První třída, sedadlo 7A.
A vy sedíte na 7B, pane.
-Máte příruční zavazadlo? -Jenom jeho.
Ještě jednou otevřeš hubu a zatluču ti ji hřebíkama.
-Musíte si zapnout pás. -Děkuji.
Podáte mi přikrývku a polštář?
Jistě.
-Tady máte. -Děkuji.
Dámy a pánové, chystáme se k odletu.
Ujistěte se, že vaše zavazadla jsou uložena v horních přihrádkách.
Připoutejte se a uhaste cigarety.
Jakmile dosáhneme cestovní výšky,
budeme podávat nápoje a později večeři.
Krátce poté vám pustíme film.
Letušky pro váš let jsou Susan a Lance, a já se jmenuji Vicki.
Během letu se postaráme o vaše pohodlí.
Přeji vám bezpečný a příjemný let.
-Promiňte. Jak dlouho poletíme? -Ve Val Verde budeme za 11 hodin.
Děkuji. A nerušte mého přítele, prosím vás. Je na smrt unavený.
Narovnejte sedadlo. Děkuji.
Pane, při startu musíte zůstat sedět.
Je mi zle.
POZOR NÁKLADNÍ PROSTOR
ZÁCHRANÁŘI
Jo, ptáček odletěl. Náklad je na palubě.
Te je na místo předání.
Ano. Gracias, Sully.
Všechno jde přesně podle plánu.
Pokud budeme mít štěstí, dneska jsem naposledy obyčejný občan.
Vypadá to, že tvůj táta spolupracuje. Brzy se s ním setkáš.
No nebude to pěkné?
Ani zdaleka ne tak pěkné jako sledovat, jak vám rozmlátí ksicht.
Vezmi ji dolů.
Jo, tady Cindy. Můj let v 19.40 do Vancouveru zrušili.
Co zajít na večeři?
Mohla bych jít i brzy do postele.
-Možná to necháme na jindy. -Asi je na vás naštvanej.
Dobře. Taky tě mám ráda.
-Tak jo. Tak zatím, ahoj. -Láska a kariéra. Je těžký je skloubit, co?
-Asi potřebujete partnera. -Nepotřebuju.
Na letištích určitě potkáváte spoustu bezva chlapů.
Tak poslouchejte, už mě fakt obtěžujete.
Zpomalte.
-Chtěl bych vám něco dát. -Nemám zájem.
-Ani nevíte, o co přicházíte. -O noční můru. Dáte mi už pokoj?
Ty zasraná děvko.
Nehýbejte se. Neublížím vám. Ustupte.
-Řekl jste, ať se nehýbu. -Udělejte to.
Nastupte.
Uděláte, co řeknu.
V 19.30 mám lekci pokročilého karate.
To nestihnete.
Je te za ním.
Já tušila, že to řeknete.
Nezlobte se, že se ptám, ale chcete mě zabít?
Ne.
Myslím, že byste mi to stejně neřekl.
-Ale řekl. -Opravdu?
Věřte mi.
Držte se za ním.
Je te rychleji.
-Tak je to dobrý. -Řeknete mi, o co tu jde?
-Chlap, kterému jsem věřil, mě chce zabít. -To je pochopitelný.
Já vás znám jen pět minut a taky bych vás nejradši oddělala.
Vystupte. No tak. Honem.
-Jestli tolik pospícháte, můžu... -Už vás brzy nechám být.
Poslouchejte. Moji dceru unesli. Ten chlápek je jediná šance, jak ji najít.
Jestli mě uvidí nebo ho ztratím, zabijou ji.
Chci, abyste za ním šla a řekla mu, že jste do něj blázen.
Přive te ho sem a o zbytek už se postarám.
Můžete se vrátit ke svému životu. Rozumíte?
No comments yet. Be the first to leave one.