Puzzle

Bavíš se?

Skvěle.

-Díky lásko. -To jsem ráda.

Jdeme si ven zakouřit.

Zavolám tě na dort.

Co se děje?

Kousek toho talíře chybí. Nechci, aby na něj někdo stoupnul.

Ale Agnes. Stoupni si.

Ne během večírku. No tak.

Ne dnes večer.

Jsi tak roztomilá.

1000 dílků.

Sedm. Šest.

Pět. Čtyři.

Tři. Dva.

Jedna.

Pět. Čtyři.

Tři. Dva.

Jedna. Teď.

Lou.

Miláčku.

Louie.

Je čas vstávat.

-Cože? -Je čas vstávat.

"Ještě pět minut."

Ještě pět minut.

"Prosím."

Prosím.

Ještě pět minut.

Jen deset minut mami. Přísahám.

Máš to všechno nastavené, mami. Jaké chceš aplikace?

-Aplikace? Já žádné nechci. -Ahoj.

-Jakou hrubost jsi použil k broušení? -Nic nechci. Je v pohodě.

O nic nejde. Viděl jsem, že jsi na posled používal 1200.

-S tím to nikdy nepůjde. -Tati, dej mi chvíli pokoj.

Dám ti pokoj, až to uděláš správně.

Tak hotovo. Ziggyho a tátovo číslo máš na rychlé volbě.

-Jaké další tam ještě chceš? -Chceš pomoct se snídaní?

-Ne, zlato. -Chceš tam Ezster and ženské z kostela?

Nevím, proč bych jim nevolala na pevnou linku domů.

Může mi někdo vysvětlit, proč máma ještě žije ve 20. století?

Budeš ho někdy používat, mami?

Asi tak jako ten můj starý telefon.

-Dík. -V případě nutnosti.

Hele, mami. Vyzkoušej ho. Něco si vygoogluj.

Vyhledáš recepty, nebo Bibli, cokoli.

V téhle věcičce najdeš doslova všechno na světě.

-Koukni. -Ne. Ne.

Jen to tam nacvakej.

Je to jako když máš v kabelce malého robota.

Malého mimozemského robotického kamaráda.

Já to nepotřebuji.

-On tě taky nepotřebuje, zdá se. -Pozor.

Pomodlíme se. Ziggy.

Montreal.

Omlouvám se. Promiňte.

Já vím. Omlouvám se.

Tady, prosím.

-Omlouvám se. -To nevadí.

Ne, nedělej to. Má to 1000 dílků.

To nic. Moc dlouho mi to nezabralo.

-Co se děje? -Nic. Máma skládala puzzle.

Večeře je skoro hotová.

-Nepřevlečeš se? -Máma mi řekla, ať prostřu.

-V těch špinavých hadrech? -To nevadí. Já to udělám.

-To kuře je plněné česnekem. -Mami, mluvíš s Nicki.

Já myslela, že nejíš jen červené maso.

Já jsem veganka.

To už jsme probírali, mami.

Takže ty nikdy nejíš kuře?

Ona doufá, že na to jednou zapomeneš.

Měla jsem raději uvařit rybu.

-Je mi to líto. -Ne. Mami, ona...

Ona nejí žádná zvířata.

Ale potřebuje bílkoviny. Ještě stále roste.

-Mami, neříkej takový voloviny. -Hej! To už stačilo, jasný?

To skutečně nevadí. Dám si salát a chleba.

To mi bude stačit.

To takhle jíš od narození?

Nicki je...

Je také budhistka.

To je zajímavé.

Já ani nevím, co to vlastně znamená. "Budhistka".

Pořád slyším, jak lidi mluví o budhismu a celebritách,

-ale nikdo nevysvětlí, co to je. -Dobrá. Jedná se o to,

že základem veškerého utrpení je naše touha netrpět.

Takže se musíme vzdát naší představy o štěstí.

Tobě to nevadí?

Jo. Snažím se na to nemyslet. Štěstí je jen iluze.

Někde jsem četl, že jeden kluk

se utopil jen proto, že v blízkosti byl mnich.

A že když jsi budhista, tak nesmíš nikomu zachraňovat život.

Že se nesmíš vměšovat do jejich životní cesty.

-Proč budhisti nezachraňují životy? -Kdes to četl?

Byl o tom článek. Skutečný článek v Huffington Post nebo tak.

Tak to není budhismus.

-Toho mnicha měli zastřelit. -Tati.

-Louie. -Ne, má pravdu.

Myslím, metaforicky.

Jasně.

Jasně. Já to metaforicky chápu.

Nevím, co budeme dělat se Ziggym.

Je líný.

Posloucháš mě, Agnes?

Mluv tišeji.

Co to čteš?

Návod k puzzle.

Neskládáš to prostě tak dlouho, až ti dojdou dílky?

-Jaké další instrukce potřebuješ? -Strategie, nápady.

To nic.

Víš, že jenom děti si hrají s puzzle.

Nemyslím si, že je líný.

On tam jen sedí, dokud mu neřeknu, aby něco dělal.

Udělá to, když mu řeknu,

ale není iniciativní. Celý den.

Co?

Dívala ses na mě tak nějak...

-Takovým podivným pohledem. -Ne. Nedívala.

Já tě znám, Agnes.

Nedívala.

-Řekni to. -Nedívala.

Víš, že jsem dneska odmítl koblihu?

Vážně. Marmeládovou koblihu.

-Víš, co mi to dalo sebezapření? -Musíš být na sebe skutečně pyšný.

To jsem.

Taky omezím kouření.

A cholesterol... Ten je dědičný. Za ten nemohu.

Já tě jen nechci ztratit.

Tak to by ses měla začít modlit.

Ahoj, Lucy.

Postní období začíná za pět dní. A jelikož už nevydáváme polévky,

musíme začít organizovat sbírku jídla.

Je to pravda, že otec Kutash dělá zpovědi už jen jednou za měsíc?

Nikdo mu nechodí.

S tím nic nenaděláme.

Budeme si muset naše hříchy sbalit po měsících.

To byl vtip. Omlouvám se.

Nedošlo mi, že mluvím nahlas.

Bingo.

Teto Emily?

Jak se daří?

Slyšela jsem.

Zcela zničené?

To mě mrzí.

To je dobře.

Mám jen jednu otázku.

Ten dárek, který jsi poslala po Vladovi...

To puzzle. Jo.

Ne, je skvělé.

Vlastně bych si chtěla koupit další. Kde jsi to sehnala?

Na rohu Thompsonovi a Třetí.

To je škoda.

Ne.

V New Yorku jsem nebyla už léta.

Na čtvrté nástupiště přijíždí vlak do New Havenu

se zastávkami ve Stratfordu, Milfordu, West Havenu a New Havenu.

Na čtvrté nástupiště...

-Lístek do Grand Central, prosím. -Devatenáct dolarů.

-Kolik? -Devatenáct.

Já myslela, že stojí 8.

Při nákupu ve vlaku stojí 19 dolarů mimo špičku jedním směrem.

Příště si ho kupte na nádraží. Je levnější. Kupte si ten na 10 cest či týdenní.

Ne, děkuji. Myslím, že žádné příště nebude.

TERMINÁL GRAND CENTRAL

Můžete zastavit, prosím?

Půjdu pěšky. Promiňte.

PuzzleMÁNIE

Když budete potřebovat, tak jsem k službám.

Vybráno?

Co myslíte, pane?

Které?

To záleží na tom, na co chcete celé dny hledět.

Co tím myslíte?

Každé z nich má tisíc dílků.

To trvá věčnost.

Vezmu si obě.

Co je tohle?

"Zoufale."

PŘEBORNÍK ZOUFALE HLEDÁ PARTNERA K PUZZLE

Nevím. Nějaký chlápek.

Můj táta to tu obyčejně vede. Já jen zaskakuji.

Textujte

Nová zpráva

Dobrý den. Jmenuji se Agnes.

Myslím, že mi to jde dost dobře.

Myslím skládání puzzle.

Jak dobře?

Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš.

Pamatuj, že prach jsi

a v prach se obrátíš.

Tři sta dvacet.

Tři sta dvacet dva.

Dobrý den. Jsem Agnes.

Robert.

Pojďte dál.

Státní správa schválila stav nouze poté,

co záplavy vyhnaly miliony z jejich domovů...

Můj bože.

Viděla jste zprávy?

Cože? Ne. Jsem tu kvůli puzzle.