ആദ്യത്തെ 200 വരികൾ.
ZALOŽENO NA SKUTEČNÉM PŘÍBĚHU… ZČÁSTI
Ahoj, Alane! Dneska jen dobrý zprávy, jo?
Ahoj, Rocco!
Produkce je ochotná ti umožnit
účast na tom Faliérovu bijáku.
Hned je ten den o hodně hezčí.
Dávali mi zabrat, ale jak víš, já se nedám jen tak.
Asi za mistrem zajedu dnes nebo zítra.
Alane, jsi ten nejlepší agent na celým světě. Tak zatím!
S Roccem Giordanem jsem se potkal v Goa Tantra,
oblíbeným místě mnoha VIP.
Byl tam s dvěma úžasnýma kočkama.
Hned jsme si padli do oka.
ROCCO GIORDANO JAKO
DETEKTIV AL CAGIVA
VRAŽDA VE VILLA ADA
Stop! Výborně, Rocco.
O DVA TÝDNY DŘÍVE
- Změníme záběr. - Bravo, Rocco!
Skvělý záběr.
- Ahoj, Rocco. Byls skvělej. - Ahoj, Phile!
Díky. Moc rád tě vidím.
Dal jsem na tvou radu.
Neříkej, že ses vykašlal na venkovskej život.
Jak říkáš, osudu se musí pomoct.
To jo.
Nepotřebuješ někde pár dní přespat?
Pronajal jsem si pokoj u nádraží.
- A taky si sehnal agenta. - Ty to fakt bereš vážně.
- Už něco máš? - Zatím ne.
To přijde. Ksicht na to máš.
Díky. Ale jestli ne, za pár měsíců jsem švorc.
Něco přijde. Začátky jsou vždycky těžký.
Zmínil jsem se o tobě rejžovi.
Pozvou tě na kamerový zkoušky, až bude vhodná role.
- To doufám. - Akorát až za rok.
Momentálně mají plno.
Ani jsem se nezeptal, jestli máš nějakou průpravu.
- Já? - Jo.
Ne.
Já to měl taky tak. Kašli na školy.
I když se to může hodit. Zvlášť, když je to ta správná škola.
Kdybych to věděl…
Podívej.
Týdenní průprava.
Trocha teorie, spousta praxe a na konci
si nějakej významnej rejža vybere
herce na svůj další biják.
- A kdo je… - Rocco, jsi na řadě.
Už jdu.
Je to tam napsaný všechno.
Jo a já tam budu učit taky. Měj se, Phile.
Ahoj.
- Ahoj. - Ahoj.
Tak tady je.
- Jako já? - Co ty?
Aha.
- Je s ním něco? - Ne, je to poklad.
Chceme ho prodat.
- Prodat? - Dáš mi snad na ten kurz?
Jasně, že ne. Už zase ten kurz?
Ve tvým věku? To snad ne.
Nemá smysl ztrácet čas sněním.
Ne! Máš práci u táty na venkově. Copak to nestačí?
- Otevřete prosím kapotu? - Jasně.
Bejt bavič je pro začátečníky. Já chci hrát ve filmu.
A opravdu tomu věřím.
Jenže film asi nevěří tobě.
- V jakým nebudeš hrát tentokrát? - Mlč, ano?
- Všechno v pohodě? - Kolik má nalítáno?
- Asi 30 000. - Cože?
Stočit tachometr zvládne i dítě.
Co vás nemá? Je novej.
Nevěřte mu. Vidíte, jak se ke mně chová?
Aby ne, když furt žvaníte.
Mluvíte už dvě hodiny. Až mi zvoní v uších!
Vidíš? Nejsem sám, kdo to říká.
Hele, dám vám 4500 eur.
Ale protože mám dneska dobrou náladu, mám překvapení.
Vidíte to auto? To je krása, co?
To je poklad. Když mu dáte motor, bude jako nový. Tady.
- Krkoune. - Prima. Miluju komplimenty.
Vidíte ty vymlácený tlumiče?
Cože?
Tak to budou jenom 4000.
Díky, slečno.
Proč jsi mu to říkala?
Proč jsi mě sem vůbec tahal?
Abych si vyzvedl svý dárky.
Sentiment je akorát na škodu. Sama jsi to pořád tvrdila.
Ty jsi taková odbornice, jsou tu nějaký klenotnictví?
- Parchante! - Tak šup, než tam zavřou.
Naser si.
Dnes máte šťastnej den.
Asi nevíte, že dělám do klenotů?
- Ne. - Já vám to neřekl?
- Ne. - Pardon. Dovolíte?
Moc hezký. To jste jí dal?
- Jo. - S tímhle ksichtem?
- Opravdu? - Opravdu.
Ukažte.
- To je z kindrvajíčka, ne? - Ne. Je to originál.
- Originál? - Vy máte věci.
Chcete vidět show Gianni Puliciho?
Tak si vytáhněte. Ne! Tu ne.
Klidně si ji vezměte.
Tak jo. Zase ji vraťte.
- Budete si ji pamatovat? - Ano.
Já ji neviděl.
Ale hned ji najdu, protože jsem ji viděl ve vašich očích.
Je to tahle? Ne?
Že bych se spletl?
- Tato? - Ano.
A víte, jak to vím? Protože jsem eso!
Vy jste moula, Gianni.
Škoda, že to tu musíte zavřít.
Co nadělám?
Dneska se obchoduje na internetu.
Ale show Gianni Puliciho tam nikdo neuvidí.
To ne.
Zkuste jim to říct.
Dneska se chci přivést na buben.
Obrovská sleva 70 procent na všechno vystavené zboží.
Snažil jsem se.
Ale nepochopil jsem scénář.
Jak dlouho ještě mám čekat?
Je mi hrozná zima.
Proč jdete pryč?
BŮH
Vždyť tady umrznu!
Ještě tam nejsme, ale asi už brzo budeme.
Kde sakra vězí? To nebylo na tebe, mami.
Ozvu se, až tam budu. Pa a pusu.
Tak to byl šok.
Vidět ho bez vlasů. Otřesný pohled.
Jako Messi s dřevěnou nohou.
Najednou jsem měl pocit, že ten kurz byla chyba.
Ty peníze by mi vystačily na půl roku.
Rocco, musím ti něco říct.
Rocco!
Prosím, tři věci.
- Jen tři? - Autogram.
Páni.
Pusu.
A fotku.
Jo, selfie.
- Musíme jet. - Kam?
Já a můj kolega. Nazdar.
Jak se jmenuješ? Seš slavnej?
Pa!
Co jsi mi to chtěl?
Ale nic.
- Al Cagiva! - Jo, to je on. Vidíš ten bourák?
Zdravím, Ale. Jste můj idol.
Můžeme si udělat fotku?
Co třeba za volantem toho Porsche? Dám to na svůj web.
Hele, jsem unavenej.
Třeba jindy. Ano?
- Máme hromadu času. - Jasně.
Tak se nezlobte. Zatím, Phile.
- Ahoj, Rocco. - Ahoj.
„Když je policie v koncích, nečekej a zavolej Alu Cagivovi!“
Tak zní jeho slogan.
Už má pět řad. A já nepropás ani jednu.
Asi ho znáš hodně dobře.
Ahoj. Taky jdeš na ten kurz?
- Dá se to tak říct. - Jsem Gianni.
- Salvatore. - Z Palerma, co?
Docela rozeznám dialekty.
Moje dikce je zcela bez chyby.
No jasně.
Když tak i hraješ.
Co začít v základním kurzu?
Ty tady vyučuješ?
Ne, ale pracuju na tom.
Máš skvělou dikci. Odkud jsi?
- Záleží na tom? Teď jsem tady. - Že by další talent?
Pojďte, hoši.
Vaše životopisy jsme důkladně prošli.
A vás deset
prošlo velmi přísným výběrem ze stovky uchazečů.
Vyučující v tomto kurzu patří k těm nejlepším.
U nás i ve světě.
Jména hovoří sama za sebe.
Giancarlo Giannini, Michele Placido, Rocco Giordano.
Michele Placido?
A nesmím opomenout ani zahraniční hosty.
Můžu se zeptat, kdo je Leopold Zbignevič a Ulrica Kraftendorf?
Hledal jsem je na netu, ale nic jsem nenašel.
Edoardo, že?
Asi jste to nenapsal správně. Leopold Zbignevič
je nejlepší polský choreograf žijící v Berlíně.
Jeho práce bude důležitá pro interakci celé skupiny.
No a Ulrica Kraftenafer…
Kraftendorf!
Ano, je to tak, Kraf-ten-dorf.
Ta učí na Darmstadtské univerzitě.
Vede úspěšný kurz hardcorové produkce
v někdejším Východním Německu za Studené války.
Kurz pojednává o vztahu fikce a reality.
No comments yet. Be the first to leave one.