The Perks of Being a Wallflower

Drahý příteli,

píšu ti, protože řekla, že to pochopíš.

A že ses na večírku nesnažil s tou osobou vyspat, i když jsi mohl.

Nepřemýšlej, kdo jsem, prosím. Nestojím o to.

Jen potřebuju vědět, že lidé jako ty existují.

Kdybys mě potkal, nemyslel by sis, že jsem divný kluk, co byl v nemocnici.

Nebyl bys ze mě ani nervózní.

Snad ti nevadí, že si to myslím.

Celé léto jsem mluvil jen se svou rodinou.

Ale zítra jdu poprvé na střední a něco se musí změnit.

Takže mám plán.

Až poprvé vejdu do školy,

představím si poslední den posledního ročníku.

Bohužel, podle mých výpočtů...

Skákejte, prváci, pohyb!

...to bude za 1385 dní.

- Celý léto jsem posiloval. - Nepotřebujete trochu soukromí?

Jenom 1385 dní.

Doufal jsem, že sestra Candace a její přítel Derek

mi dovolí obědvat s nimi.

Jen pro maturanty.

- Proč si bereš plastovou vidličku? - Abych nemusel vracet příbor.

No tak, Dereku, jsi pokladník Klubu Země.

Když mě sestra odmítla,

napadlo mě poobědvat s kamarádkou Susan.

Na základce byla se Susan legrace, ale teď už mě ani moc nezdraví.

A pak je tu Brad Hays.

Než začal bratr hrát fotbal za Pensylvánskou státní, hrávali spolu.

Myslel jsem, že mě pozdraví.

Ale Brad je čtvrťák a já jsem já. Co jsem čekal?

Ale je fajn, že jeden čtvrťák si radši utahuje z učitelů než z prváků.

Dokonce si nakreslil legendární bradku pana Callahana.

Důlčík není hračka. To jsem pochopil v roce 1968 ve Vietnamu.

„Callahane,“ řekl seržant, „polož ten důlčík a běž zabíjet žlutý.“

A víte, co se stalo?

Ten důlčík mi v bordelu v Saigonu zabil nejlepšího přítele.

Říkali, že budeš v mé třídě.

Jsi hrdý, že jako čtvrťák docházíš na dílny pro prváky, Patty?

Jsem Patrick. Buď mi říkejte Patricku, nebo nic.

Tak dobře, Nic.

Bylo mi Patricka líto. Nemyslel tu imitaci ve zlém.

Jen chtěl, aby se prváci cítili lépe.

Nic, co kdybys četl první?

Dobře. Kapitola první. Jak přežít fašistického učitele dílen,

který se vyžívá v ponižování.

Čtěte, to se bude hodit.

Jako poslední mám literaturu.

Už se těším na učení s nejchytřejšími dětmi na škole.

Pěkný desky, buzíku.

Věřte tomu, nebo ne, od školky je jedničkářka.

Jsem pan Anderson, budu vás učit literaturu.

Tento semestr nás čeká Jako zabít ptáčka od Harper Leeové. Geniální kniha.

Kdo se chce vyhnout prvnímu testu?

Jsem v šoku.

Testu se vyhne ten, kdo mi řekne, kdo vynalezl brožovanou knihu.

Ví to někdo?

Byl to Brit.

Vymyslel i román na pokračování.

Na konci třetí kapitoly jeho prvního románu

visel muž z útesu jen za nehty. Tak vznikl termín „cliffhanger“.

Víte to?

- Ano? - Shakespeare.

Dobrý pokus, ale ne. Shakespeare nepsal romány.

Někdo jiný?

Ten autor...

...byl Charles Dickens.

Ale kdybychom šli na Shakespearovu hru, zaplatili bychom čtyři pence.

Dali bychom je do plechové krabičky a uvaděči by ji zamkli v kanceláři.

- Tak vznikl výraz? - Pokladna.

Trezor.

Dám samé jedničky tomu, kdo na to přijde.

Divadelní kasa.

Měl by ses zapojovat.

Proč ses nepřihlásil?

Říkali ti učitelův mazánek, magor, nebo tak nějak?

Mně říkali šprt.

Taková hloupost.

Prý jsi to měl loni těžké.

Ale říká se, že když si první den najdeš přítele, bude dobře.

Díky, pane. Ale když ten jediný přítel bude učitel,

je to spíš depresivní.

- Jo, to chápu. - Nebojte se, pane Andersone.

Jsem v pohodě. Díky.

Radši bych na dílny nechodil.

Nazdar, prváku.

No, ještě zbývá 1384 dní.

Jen pro informaci, střední je horší než základka.

Když se budou rodiče ptát, nejspíš jim neřeknu pravdu.

Nechci, aby se báli, že se zase zhorším.

Můžu si promluvit s tetou Helen.

Ona by pochopila, že jsem zároveň šťastný i smutný,

a pořád nechápu, jak je to možné.

Snad se s někým brzy spřátelím.

Navždy s láskou, Charlie.

Charlie, dělej.

Ten kuřecí paprikáš je výborný.

Díky, Dereku. Charlie ho má rád.

Vařila jsem pro něj, byl nervózní z prvního dne na střední.

Teď se cítíš trochu hloupě, ne?

To je fakt.

Jak jsem říkal, stačí se usmívat

a být sám sebou. Tak najdeš...

...nové přátele.

Ty si koleduješ.

Prvák je těžký, ale najdeš v něm sám sebe.

Díky, Dereku.

- Mohl jsi být na Dereka milejší. - Promiň, nemůžu toho srabíka vystát.

- Snad se ti to líbí. - Jo.

- Obal jsem maloval ručně. - Páni.

Chceš to, Charlie?

Určitě?

Dává mi kazetu každý týden.

Ahoj, zlato.

Tahle je možná smutná, ale připomněla mi tvoje oči.

- Už máš seminárku na Jako zabít ptáčka ? - Ne, nemám.

Berte ho.

Do toho, Ďáblové!

Do útoku!

- Ahoj, Nic. - Ahoj.

Vyhulte mi, vy panny nepolíbený.

Teď jste v háji, Jaguáři!

Ahoj, Patricku.

Čau. Chodíš na dílny, ne? Jak ti jdou ty hodiny?

Táta je vyrábí za mě.

Jo. Moje vypadají jako loď.

Přisedneš si, nebo někoho čekáš?

Ne, půjdu k tobě.

Díky, že mi neříkáš Nic. Je to noční můra.

A všem to přijde tak originální.

- Máš rád fotbal? - Jo, miluju fotbal.

- Možná znáš mýho bratra. - Ahoj, Sam.

Můžou ty místní záchody být ještě nechutnější?

Jo, koukni na pánský.

- Konečně jsem dohnala Boba. - Dneska se paří?

- Pořád balí tu číšnici z Olive Garden. - Ta mu nikdy nedá.

Do toho!

- Patricku? - Jo?

- Kdo to je? - Tohle je...

- Charlie Kelmeckis. - Kelmeckis?

Nekecej!

- Tvoje ségra chodí s Ohonem, co? - Tak mu říkáte?

Nech Ohona Dereka na pokoji.

- Zkus se chvíli chovat slušně. - Pokusím se, Sam.

Těší mě, Charlie. Jsem Sam.

Sam, jdeme dnes k Mary Elizabeth?

Ne. Rodiče ji načapali, když jim kradla brandy.

- Půjdeme do Kings. - Dobře. Po zápasu můžeš jít s náma.

Jo!

- Oblíbená skupina? - No...

To asi budou Smiths.

Žertuješ? Ty miluju. Nejlepší rozchodová skupina.

Která písnička?

„Asleep“ z alba Louder Than Bombs .

Ohon Derek ji měl na kazetě.

To je hodně divný.

Můžu vám to nahrát.

Co Eides? Máš rád Eides?

Jo. Jsou skvělí.

- To není skupina. - Je to hudební obchod v centru.

- Desky znějí líp. - Býval jsem oblíbenej,

než mě tam Sam vzala.

Opatrně, ta holka ti zničí život.

To nevadí.

- Ahoj, Nic. - Čau, Nic!

Už toho nechte! Je to starej vtip! Nechte toho!

Co plánuješ po škole?

Teta Helen říká, že bych měl být spisovatel, ale nevím, o čem psát.

Můžeš psát o nás.

Jo. Nazvi to Děvka a Sokol . Můžeme řešit zločiny.

Vypadáte šťastně. Jak dlouho spolu chodíte?

On není můj přítel.

Jen nevlastní bratr.

Máma opustila mýho mizernýho otce a vzala si jeho hodnýho tátu.

Ale nemysli si, že je zahořklá.

To rozhodně ne.

A Charlie, nejsem bulimička. Jsem bulimistka.

Promiň, jak to myslíš?

- Věří v bulimii. - Miluju bulimii.

- Díky, žes platil, Charlie. - To nic. Díky za odvoz.

- Uvidíme se ve škole? - Můžeš to ztlumit? Takhle ohluchneme!

- No a? Je to rock 'n' roll! - Měj se, Charlie!

- Ahoj, Charlie. - Ahoj.

- Děláš, cokoliv ti řekne. - Nech toho.

Máma ti zakazuje se mnou letět do Kolumbie.

- Mlč. - Budeš pořád mamánek, Dereku?

- Nejsem mamánek! - Ale ji. Kdykoliv k vám jdu,

stojíš tam jako malá čubka! - Drž hubu, Candace!

Běž, Charlie, já si poradím. Hlavně nebuď rodiče.

Podívejte, kdo je tady.

Vítej doma, teto Helen.

Páni, jste moc pěkně oblečení.

Candace?

Co to děláš?

Rýpala jsem do něj. Sám jsi to viděl.

Nikdy dřív mě neuhodil a už to nikdy neudělá.

Jako přítel tety Helen?

Charlie, tohle je Ohon Derek.

Poradím si.

Věříš mi?

Prosím, neříkej to našim.