Set It Up

Jessico, telefony!

Jonathane, zruš tu schůzku v 10:00.

Conore, pojď sem. Conore?

- Přines mi oběd! - Jaké mám heslo?

Rachel, kdes byla? Bylas vzadu?

Hej, ty!

Už jdu.

Ne. Řekla jsem bez cibule. Cibule je smrtící.

Když tam bude cibule, zabije mě.

Vím, že tam stojí „nevytvářet duplikáty“, ale šéfová chce duplikát.

A její pravidla stojí nad zákonem.

Janet, mám magistra ze sociologie a dnes nemám nic jiného na práci.

Můžu čekat klidně celý den.

Nezavěsím, dokud ho přesunete do první třídy.

Už tam budu.

Už tam budu.

Už tam budu.

Zdravím, Tammy.

Chtěl, abych vám řekl, že se s vámi rozchází

a do šesti máte opustit byt.

Vy se se mnou rozejít nemůžete. Dejte mi Richarda.

Chci s tím hajzlem mluvit.

Zanes to mému doktorovi. Nesmí to vychladnout.

A zjisti, jestli je to nakažlivé.

Buďte volní. Zachraňte se.

- Snažíš se mě vyhladovět? - Ne.

Můj žaludek se pojídá zevnitř.

Objednej mi tamto z té restaurace, co mám ráda.

Takže druhá večeře?

A než se zítra vrátí Yuvus, ať je tady 10 000 kroků.

Aby si nemyslel, že jsem netrénovala.

Jasně.

Jo, zdravím. Bože, to byla věčnost.

Lanýžové makarony se sýrem, kapustový salát...

a hamburger.

Čtyřicet pět minut? Nešlo by to za pět?

Ne?

Nevadí. Budu tu i za 45 minut.

Budu tu navěky.

Taxi!

Čekám na šéfa.

Rick Otis. Byl v Shark Tanku a v žebříčku Forbes 40 pod 40.

- Ke dveřím můžou jen členové. - Jo.

Zatím zavolám přítelkyni. Jmenuje se Suze. Moc pěkná.

Suze. Rickovi se to v klubu protáhlo. Můžeme se sejít...

Končím.

Jak to šlo? Budete investovat?

Budu do nich investovat,

až si namočí péra do inkoustu a napíšou japonský symbol pro „nasrat“.

Tak mluv.

Myslete na smaženou tresku.

Jemnou ježovku. Máslovou mrkev, šťouchané brambory, cibulové kroužky.

- Tak jo. - Nashle zítra.

To ne. Jedeš se mnou do kanceláře.

- Mám objednat večeři? - Vždyť jsem teď měl džus.

- Někdy pak chcete i večeři. - Zavři mi dveře.

Tady, Kirsten.

Takže...

zítra ráno zveřejníme profil Alex Morganové

a odpoledne rozhovor s Belichickem.

Ten rozhovor ne. Josh píše jako pro Post.

The Line Up potřebuje příběh, ne přehled bodů.

Někdo to musí přepsat.

- Vrátilas to modré sako? - Ano.

Po dvouhodinové cestě do jejich skladu a rozhovoru s prodavačkou,

který skončil pláčem, mi vrátili plnou cenu.

- Chci ho zpátky. Co dál? - Jistě.

Jste zvaná na svatbu Polly, vítání miminka Annie a Bridget, a narozeniny syna Alice

Svatbu Jane jste potvrdila,

ale chtějí vědět, jestli vás můžou dát na pokoj s Helen.

Potřebují potvrdit,

že utratím tisíc dolarů za noc,

abych spala na palandě jako na letním táboře?

Ne.

Tahle stránka neexistuje ani rok.

Nemůžou čekat, že půjdu na každé narozeniny jejich harantů.

Všechno odmítni a pošli jim 200 dolarů.

200 dolarů.

Měli bychom mít třikrát víc námětů na články.

Možná bych námět měla.

Ještě to musím doladit a dotáhnout.

Takže to shodíš, ještě než mi řekneš, o co jde.

Říká se tomu Gerilympiáda.

Je to Olympiáda pro starší lidi.

Pořádají závody, hrají ping-pong a basket, vzpírají.

Jo, lidi si myslí, že je to hloupost, ale...

Ale ti lidi mají pro co žít.

Spousta z nich jsou bývalí sportovci, kteří neměli šanci...

Žít svůj sen.

Někdy jsem prostě naměkko, jak sport dokáže poskytnout...

Vaše jídlo.

Hned pro něj dojdu.

Co mám zítra?

Oběd jsem přesunul do Ai Fiori.

Kiki chce projít rozvodové papíry.

Řekni Kiki, ať se jde bodnout.

- A když zavolá... - Vyřiď, že se nemá co rozvádět.

Já se rozvedu s ní.

Řekni právníkovi, ať ji za tu obsílku taky obešle.

- To asi právně... - Co je tahle hrůza?

Vědecký projekt vašeho syna.

Je to hříčka. „Když je život kyselý jak citrón...“

Použil jsem citróny, abych...

Kde mám večeři?

Chtěl jste večeři? Říkal jste...

V pohodě.

Už se to nese.

Objednávám u vás tak třikrát do týdne.

Můžete mi věřit. Mám tu tři kreditky.

- Berete šeky? - Jen hotovost.

Co když vám zaplatím trojnásobek... zítra?

Jen hotovost.

Co když je tohle maska, jsem stoletá cikánka

a prokleju celou vaši rodinu?

Jen hotovost.

Co za obchod nevede

středně krvavý Kobe beef na šafránu?

Nemůžu se vrátit pro hotovost, takže mi buď pomůžete,

nebo spáchám zločin.

Zdravím. Čí je to jídlo?

- Moje. - Jestli máte 31,32, je vaše.

Mám peníze. Spoustu peněz.

Ne. Hele. To je večeře mojí šéfky.

Jestli s tím jídlem nebudu do dvou minut nahoře, mám padáka.

- Můžu si půjčit? - Ne.

Teď je to večeře mého šéfa.

Když ji do dvou minut nepřinesu, mám padáka.

Ale ne. Jen se na sebe podívejte.

Protančíte se s lakrosovou holí a konexema z vejšky.

Čeká vás povýšení za povýšením. Já to jídlo potřebuju.

Třicet dva dolarů. Drobné si nechte. Díky.

To není možný. To vám nezapomenu.

- No jo. - Počkat. Pane?

Pane. Jsou tam dvě večeře, pro mě a pro ni. Rozdělíme se.

Každý si můžeme pro šéfa vzít jednu. Prosím. Tohle je DEFCON 5.

DEFCON 5 je v pohodě. Bezpečno, mezinárodní doprava funguje.

DEFCON 1! Víte, co myslím.

Co tam je?

Tak jo. Já jí vezmu lanýžové makarony se sýrem.

Vy si nechte burger.

Blázníte? Nemůžu mu dát obyčejný burger.

Tak jo. Trochu ho vylepším.

Vidíte? Lanýžový cheeseburger s kapustou.

Ten by mohl vyhrát ocenění. Okurka je moje.

- Ne. - Co?

Nedám mu lanýžový cheeseburger bez okurky.

Zítra chci peníze zpátky, s osmiprocentním úrokem.

Úrok si nemůžu dovolit.

Toaleťák si kradu ze záchodu v kanclu.

Máte se naučit nosit hotovost.

Máte objednávat jídlo, než všude zavřou.

Vzpomínáte na tu okurku?

Ta nebyla pro šéfa. Byla pro mě.

Vy monstrum.

Buď tu zítra půl hodiny přede mnou.

A to bude v kolik? Chcete jídlo? Dobře.

- Haló? - Jsem tu, jsem tu.

Jdeš pozdě. Jsem v posteli.

Skvělý. Vlezu si k tobě.

Už spím, zlato.

Tak tě vzbudím. Svým penisem.

Ne penisem. Budeš už vzhůru, až se... Však víš, co myslím.

Ráno brzo fotím. Když nebudu spát osm hodin, budu nateklá.

- Zavolám ti ráno, jo? - Jo. Sladké sny... princezno.

Můžeš vzbudit mě.

Svým penisem.

...to by měl být poslední, pokud nebude penalta.

Kellogg vyhazuje...

Míč bude tečovaný a má ho! Má ho!

Má ho!

Jsi vzhůru! Božíčku, ahoj.

Jaký bylo rande?

Dobrý. Dává si u mě v pokoji limču,

aby se vzpamatoval z toho vášnivýho milování.

- Pěkný. - Fakt?

Ne. Nestihla jsem to kvůli práci.

Ten článek Kirsten o fanoušcích Clevelandu byl boží.

- Poslal jsem ho deseti lidem. - Jo.

Byl skvělý, že? Co večírek?

Byl tam Gilbert.

Nevidělas ho od té doby...

Co měli sex na záchodku ve vlaku?

- Tys mu o tom řekla? - Poznal jsem to z tvé gestikulace.

Říkám mu všechno.

Kdybychom se vyhýbali každému,

s kým spala ve veřejný dopravě, neopustili bychom byt.

- Mlč. - Chceš sklenici studené vody?

- Jo. Díky moc. - Dobře.

- Miluju tě. - Miluju tě.

- Miluju tě, Mikeu. - A já tebe, Harper.

Je to ňouma. Bože, já ho miluju.

- Miluju tě. Jdu spát. - Dobrou.

Dobrou.

- Děje se něco? - Co?

To není možný!

To není možný!

Řekla jsem ne.

Dělám si srandu. Řekla jsem ano!

Bože můj. Ale na svatbu ještě nemáme věk.

Co? Co?