ആദ്യത്തെ 200 വരികൾ.
Ree?
Ree?
Vzbuď se, zlato.
Chtějí tě slyšet zpívat.
Chceš zpívat?
Ano.
Dobře.
Clarenci, shání tě Ella.
Počkej tady, Ree.
- Hned jsem zpátky. - Dobře.
Moji esej naprosto zmasakrovali. Vyhodili z toho politiku.
Chápeš to?
Komunismus je naprosto pročernošský.
Jinak nebudeme mít, co jsme chtěli.
Jak může jednooký hrát, jako by měl čtyři ruce?
Cvičilas?
Ano, pane Tatume.
Klidně obsáhne tři oktávy.
Víš, že jsi široko daleko největší borec?
Já to vím, to si piš.
Máš ještě něco?
Ahoj, Ree.
Ahoj, strejdo Same.
Se segregovanými kluby už na mě nechoďte.
Nebudu chodit na jeviště skrz něčí kuchyň.
Řekla jsem: „Jsem šťastná, že můžu vystupovat v Anglii,
ale nezapomeňte, že je jen jedno nebe, jedna Země,
a jedna královna.
Já. Dinah Washingtonová.“
„Ta Elizabeth na vašem trůnu je podvodnice.“
- Tos neřekla. - Ale řekla.
A nechala jsem je, ať se mi klaní.
Hej, pozor, všichni.
Je tady naše hvězda.
Ahoj.
Prý mu šlo o rasový téma.
Jasně, nesegregovaná armáda.
Ale pak už nehnul ani prstem.
Ahoj, teto Ello. Strýčku Dukeu.
Ahoj.
Můžeme, Ree? Tak pojď.
Promiňte...
Mluvím k vám všem.
Pro ty, kdo jsou v mém domě poprvé,
to je moje dcera Aretha.
Chtěla by vám něco zazpívat.
Co bys chtěla zazpívat, Ree?
Kolik jí je?
Deset,
ale hlas má jako třicetiletá, zlato.
Aretha by chtěla zazpívat
My Baby Likes to Bebop.
Sakra!
To jsem chtěla dát na svou příští desku!
Nedáme duet?
Zpívej, zlato!
Tak šup zase do postele.
Ti běloši vůbec nevědí, co si s ní počít.
Natři jim to, Claro!
Jo, babi!
Předveď se!
Přišla máma!
Mami!
Zlato, tolik jsi mi chyběla!
Ahoj! Mami!
Mami!
Koťátka moje!
Drahoušci!
Tak pojďme.
- Jdeme. - Ahoj, babi!
- Pojď, broučku! - Do auta!
Zpívej dál, mami!
Ale Ree, to už je třetí písnička.
Prosím.
Ne, chci si povídat.
- Prosím... - Ach, Bože...
Dobře.
A co kdybych zpívala a povídala?
Jakpak se Aretha má?
Aretha se má dobře.
Jen dobře?
A co kostel?
Chválíme Pána, mami!
Chvála Pánu.
- Chvála! - Chvála!
- Chvála! - Chvála!
- Chvála Pánu! - Chvála Pánu!
Celý den!
Pořád zpíváš na sobotních nočních večírcích?
Jo.
Neříkej „jo“.
„Jo“ je hovorové. Říkej „ano“.
Ano.
Baví tě to?
Jo. Ano.
Podívej se na mě, Ree.
Jestli nechceš zpívat, tak nezpívej.
Já zpívám ráda.
Ne, já vím.
Tvůj hlas nepatří tvému tátovi, Ree.
Nepatří nikomu, jen Bohu.
A ty nemusíš mít z žádného muže strach.
Rozumíš?
Jsi úžasná, Ree.
Nenech si nikým namluvit nic jiného.
Ano, mami.
No tak, Ree, neplakej.
No tak, uvidíme se na tvých narozeninách.
Tři týdny jsou za dlouho.
Já vím, ale vždycky jsem s tebou.
I když u toho nejsem.
Ano?
Běž.
Ree, vrať se!
Ree!
Sbohem!
Měj se, mami!
Ree?
Ree?
Jsem nejstarší, v první řadě bych měla být já.
Čuš.
Nemusíme se ničeho bát.
Protože co je běloch ve srovnání s Bohem?
Co je jakýkoli zákon, jakákoli nespravedlnost,
ve srovnání s mocí našeho Pána?
Protože on nás vysvobodí z jámy jako Daniel.
A Daniel šel do jámy lvové.
Daniel šel do jámy lvové.
Ano, Ježíši!
Žádný křik
a rozruch.
Nepláču.
- Nestěžuju si. - Ne!
Chvalte Pána.
Jo!
Protože věděl,
že Pán byl s ním.
Nikoho se nebál.
Slyšíte mě všichni?
Kéž by se se mnou někdo modlil, protože on to udělá.
Udělá!
- Ano! - Ano!
Zavře čelisti segregace
a všem lidem
a institucím, které by se chtěly...
postavit proti nám.
Vyvedl nás z otroctví.
Provedl nás rekonstrukcí.
Svoboda!
Svoboda!
- Svoboda! - Svoboda!
- Svoboda! - Svoboda!
Svobodu teď! Chvalte ho!
Kázání, tati!
Aleluja.
Hej, Ree?
Ree!
Jak to, že dnes večer nezpíváš?
Táta to po mně nechtěl.
Jak se jmenuje tvoje panenka?
Dee.
To je hezké jméno.
A ty jsi taky hezká.
Jak se jmenuje tvůj kluk?
Já nemám kluka.
Tak já můžu být tvůj kluk.
Chtěla bys?
Bude to prima.
No tak, Ree!
Já nechci.
Že ti naplácám!
Co to děláš?
Je mi fuk, jestli mi naplácáš.
Nechci mít takové vlasy.
Nechceš zítra v kostele vypadat hezky?
Ne!
Běžte do obýváku.
Tak šup.
Ne že si to rozcucháte! Musí to vydržet celý týden.
Sedni si.
Řekneš mi, co se děje?
Ree-Ree?
Vím, že to nechceš říct mně,
ale vždycky to můžeš říct Pánu, Ree.
Ten tě miluje, ať se děje cokoliv.
Stojím
u Jordánu
a dívám se
přes bouřlivý příliv.
Už bys měla být v posteli, Ree.
Tam odložím své břemeno...
Pojď sem na chvilku.
...až všechny pochyby a obavy,
Pane, opadnou...
Co kdybych tu nebyla?
Co to říkáš?
Nevím.
Haló?
Slyšíš, jak krásně jdou ty hlasy dohromady?
Nechali Sama zazářit.
No comments yet. Be the first to leave one.