ആദ്യത്തെ 200 വരികൾ.
- Jak se máte, pane Mills? - Fajn a vy?
Výborně. Předpokládám, že se chcete podívat, co kupujete.
- Pokud to nevadí. - Víte kde je?
Jo.
Kdybych tak vybíral dolar od každého, kdo si to chce jenom vyzkoušet.
Tenhle stojí za to. Pro náročné uživatele.
- Mariah Carey, Beyonce, Gwen Stefani... - Co?
Kdo je Beyonce?
Dělám si srandu. Beru ho.
Promiňte pane, oslava pro dospělé je z přední strany.
- Jsem otec Kim. - Promiňte, ale já pro jejího otce pracuji.
Skutečný otec.
To je v pořádku Cyrile, já to vyřídím.
- Ahoj Bryane. - Lenor.
Jenom chci, dát Kim dárek.
Dáváme dárky na jedno místo, můžeš ho dát sem k ostatním...
Chci jí ho dát osobně.
Vidím, že se pořád držíš pravidel a děláš problémy.
- Ale no tak, Lenny. - Víš, že mi tak nemáš říkat.
Omlouvám se... Lenor.
- Tati! - Ahoj zlatíčko.
Pojď ke mně, broučku.
- Všechno nejlepší k narozeninám. - Díky.
Právě jsem říkala tvému otci, jak jsme připravili dárky.
Tady.
Zlatíčko, myslím si, že tohle se nesluší, měla by si otevřít všechny najednou.
Skvělý!
- Karaoke? - Pokud vím, tak chce být zpěvačka.
Když jí bylo 12, Bryane, to už je za námi.
- Děkuju tati. - Rádo se stalo.
- Pořád chci být zpěvačka, ale neříkej jí to. - Neboj.
Tak, a ještě snímek do alba.
Máme tu profesionálního fotografa.
Úsměv, sluníčko. To je moje holčička.
Panebože!
Panebože!
Stuarte, mám tě ráda.
Stuarte, ty jsi úžasný...
Já vím. Ahoj, Bryane.
Stuarte.
Už to není malá holka, co?
- Řekl bych, že ne. - Zůstaneš na oběd?
Ne, díky.
Chtěl jsem jenom popřát "Všechno nejlepší".
- Rád jsem tě viděl, Bryane. - Nápodobně.
Díky.
Narozeniny KIM
Hej!
Ty jsi zapomněl...
Pojďte dál.
Neříkej, že jsem tě před LA nevaroval.
3. sobota v květnu, červený víno, červený maso...
No jo, už mu to nejspíš leze krkem.
- Jo, rušný život v důchodu, každý den nová výzva. - No tak.
Co teď děláš, když jsi na odpočinku? Leháro, hraješ golf,
lovíš bohatý vdovy?
To zabere celý ráno.
No tak chlapi, přece víte, proč jsem tady.
A jak to jde?
Dobře. Dneska byly narozeniny.
Věřili byste, že Kim už je 17?
Hmm, 17!
Na Kim!
A Lenny je na tebe pořád nabroušená?
Teď už není Lenny, ale Lenor.
Takže pořád.
- A její manžel? - Dokonalost sama.
Ale pod povrchem to určitě pěkně smrdí.
Můžeme se v tom trochu pošťourat jestli chceš.
Myslíš, že to ještě neudělal? Pan "Pozornost pro detaily"?
Děkuju, Bernie.
- A jak se má Kimmy? - Dobrý.
Jo? A bývá někdy tady?
No, řekněme, že se na tom pracuje.
A už ocenila skutečnost, že si se vzdal svýho života
aby si jí mohl být blíž?
Takovej je život!
Pamatujete, jak jsme byli v Bejrůtu potom co zmizel šéf?
Bryan šel po tom pošukovi z Hizballáhu.
A hned jakmile to s ním vyřídil tak se odtamtud vypařil?
My pak museli vařit z vody, aby nás odtamtud vyzvedli a kde jsi byl mezitím ty?
Slíbil jsem jí, že nezmeškám žádné narozeniny.
Jo, přesně tohle se doneslo až do Landley (sídlo CIA).
Že jsi odletěl 14.000 kilometrů na narozeninovou oslavu svojí dcery.
Kam jsi říkal, že tě potom poslali?
Za severní polární kruh špehovat tučňáky?
Ne, ne, tučňáci žijí na Antarktidě.
Bylo to na Aljašku. A co z toho plyne, Same?
Plyne z toho, že my máme volnost, pohodu a klídek.
Kdo chce ty steaky krvavý?
- Naschle kluci. - Měj se Bryane.
- Dobrou noc. - Tak ahoj, Bryane.
Heleď, dělal jsem si srandu.
Myslíme si, že to co děláš je skvělý. Snažit se získat si zpátky Kimmy.
Ale zítra máme kšeft, přímo tady. Čtyři hodiny, 25.000 babek.
Doprovod nějaký popový hvězdičky, z koncertu na hotel.
- Schází nám jeden člověk. - Zpěvačka?
Já bych jí říkal spíš dojná kráva,
ta holka už prodala 20 milionů nosičů a to jí není ani 25.
Je to brnkačka, Bryane, jenom ji doprovodit tam a potom zpátky.
- V sále už bude mít vlastní lidi. - Ok.
- Ok? - Jo.
- Bereš to? - Jo.
- Ok, perfektní. Jako za starejch časů. - Lepší, žádnej mrtvej.
- Tak zítra. - Dobrou noc kluci.
Sedni si dozadu.
Proč vždycky já?!
Promiňte madam, váš manažer říká, že máme jít dál.
Madam říkejte raději mojí matce.
- Pojď, jdeme. - Ok
Bernie, Casey zůstaňte tady, já bude vpředu. Bryane, ty si vem tenhle pokoj.
Jdeme jdeme jdeme. Děkuju.
Nádhera.
Díky. Jak jste říkal, že se jmenujete?
Mills. Bryan Mills.
- Těší mě, pane Bryan Mills. - Nápodobně.
Už je čas. Jdeme na to.
Ok, pánové!
Promiňte slečno, tohle asi není vhodná doba,
moje dcera by chtěla být zpěvačkou, říkal jsem si,
neměla byste pro ni nějakou radu?
Jo, měla. Ať si najde něco jiného.
Já si počkám na devítku...
já si počkám...
- To zvoní můj telefon? - Haló?
Ahoj, zlatíčko.
Omluvte mě, to je Kim.
Zvuk? Jsem na koncertě.
Znáš tu píseň? Jo.
Jo, to je ona.
Ne, ne, nejsem tu kvůli hudbě,
pomáhám přátelům s ostrahou.
To víš, že potkal.
Co myslíš, že se tu děje?
Těší mě, že tě to zaujalo.
A mám radost, že jsi zavolala.
Jsem rád, že si se ozvala!
Oběd? Zítra?
Jasně, znám to tam.
12:30
Uvidíme se tam!
Tak tady je.
- Tak? Co se děje? - Chce jít na oběd.
- To je dobře? - Jenom my dva.
- Tak to je paráda! - Vážně pokrok.
Kdo nechal ty vrata otevřený?
Bryane, vypadneme odtud, jdi první.
Pohyb, pohyb.
- Pošlete sem další ochranku! - Jdeme.
Casey!
Bernie, zůstaň poblíž!
Jdeme, jdeme.
Tady, vemte si to. Pomůže vám to zbavit se toho šoku.
No tak, jen pijte.
Je to v pořádku, už je to dobrý.
Už jste v bezpečí.
Bernie, Casey, Rambo.
Opravdu Bryane, rozmysli si, jestli nechceš jít s námi.
Pořád máš ještě šmrnc. Můžeme toho udělat víc.
- Příští rok půjde na vysokou, že? - Jo.
- To o ni ale přijdeš. - Řekl bych, že i znovu najdu.
Pan Mills? Chtěla by vás vidět.
- Jak se cítíte? - Lépe.
Chce vaše dcera ještě pořád být zpěvačka?
Jo, už od 5ti let.
Není to tak skvělé, jak to vypadá.
Pod tím pozlátkem jsou jenom hotelové pokoje...
a letiště.
To je to po čem touží.
První číslo je na Gea, můj trenér hlasu.
Když ten řekne, že umí zpívat, tak to tak je.
Potřebuje pořádné vedení, účet je na mě.
Druhé číslo je můj manažer.
Když projde přes Gea tak jí zaručeně něco najde.
Děkuji.
Ne, pane Mills, já děkuji vám.
- Tak tady jsi. - Tati!
Ahoj, zlatíčko.
- Ahoj. - Ahoj.
Netvař se tak nadšeně.
Jsem jenom překvapený. Myslel jsem, že tu bude jen Kim a já.
Poprosila jsem mámu aby přišla.
Jeden malinovo-banánový shake s třešničkou, tak jak máš ráda.
- Díky. - Lenny, Lenor, dáš si něco?
Ne, díky.
Takže?
- Takže, tati, neuhodneš co.. - Hmm.
- Znáš moji kamarádku Amandu? - Jo.
Její příbuzní nás pozvali k nim, do Paříže!
- Že je to super? - A proč chceš do Paříže?
Tati?! Přece Louvre, Muzeum impresionismu, Picassovo muzeum.
Nevěděl jsem, že se tak zajímáš o umění.
Neblázni, to víš že jo. Ale tady jsem už všude byla 100x.
A Amanda tam byla loni v létě, takže umí francouzsky.
A protože ti ještě nebylo 18, potřebuješ moje povolení k odjezdu.
Tati, prosím. Opravdu moc moc chci jet.
Měl bys vidět ten obrovský pokoj s výhledem na řeku...
- Jenom ty a Amanda? - A její příbuzní!
Nedělej z toho vědu, Bryane. Prostě to podepiš.
Co je?
No comments yet. Be the first to leave one.