The Pitt

URGENT

HODINA JEDENÁCTÁ 17:00 – 18:00

- Hej - Teď ne, Myrno.

Vezou sem porod. Za deset minut.

- Co tu ještě děláš? - Služba mi končí za hodinu.

Když přijedu před šestou, Benji znejistí.

Monokl tě stejně prozradí.

Bohužel to není poprvé, co mě zranil pacient.

Haló, doktore, nemáte sendvič?

Víte co, Earle? Mám něco lepšího.

Objednám si pizzu v Tagari.

Všem by se nám teď hodila podpora.

Žádnej sendvič?

Tak si tu pizzu přeložíte jako sendvič.

Ale žádnej ananas.

Žádnej ananas. Slibuju, tentokrát ne. Stačí?

Říkám ti to s veškerou láskou a úctou. Opravdu.

- Vypadni odsud. - Potřebuješ mě.

CT mám normální. Jen drobná faktura nosní kosti.

Jsem v pořádku, o mě se neboj.

Zníš jako já. To není dobře.

- Jen dokončím službu. - Dobře. Nebudu se s tebou hádat.

Jo, máš znalosti a pořád se učíš, působivé.

Ano. Mohla by sis to aspoň ledovat?

Neslibuju.

Vypil jsem moc kafe, musím na záchod. Pojď taky.

Musím ti něco říct.

- Co? - Takže, Langdon odešel.

- Odešel? Kam? - Domů.

Přeberu si sám všechny jeho pacienty.

A dr. Ellis chodí obvykle dřív.

Mě praštili a on jde domů dřív?

Ne. Tak to není. Věř mi, nechceš teď bejt v jeho kůži.

Udělej pro mě něco.

Zkontroluj Langdonovy předpisy do lékárny za poslední tři dny.

Chci seznam pacientů, který ošetřil,

a všech léků, co předepsal.

- Chci vědět proč? - Ne, nechceš.

Určitě tu chceš zůstat?

Jo. A ty?

Začínám o tom pochybovat.

Nesnaží se ti Bůh něco říct?

Už se nějakou dobu nebavíme.

Takhle Robby ještě nevyšiloval.

Hůř než s mrtvou veverkou?

0228.

Mnohem. To bylo nakonec vtipné. Tohle ne.

Jo. Dvacet krabic by mělo stačit. Deset se sýrem, deset se salámem.

Bože, ne. Žádnej ananas, ne.

Dívá se na nás. Určitě ví, že mluvíme o něm.

Dobře. Děkuju moc.

- Na slovíčko. - My dvě?

Dr. Santosová.

Jistě. Jen to shrnu. Dobře.

Tak zatím, dámy.

Já říkala, že je Filipínka.

Ale je tak bílá!

Takže, o to, co jsme tu řešili, jsem se postaral.

Poslal jsem Langdona domů.

- No, chtěla jsem udělat velkej dojem. - Klídek.

Přišli jsme o rezidenta. Teď potřebujem každou ruku.

- Jasný? - Jo.

A doufám, že jste se o tom nikomu nezmínila.

Ne, nikoho tu neznám, tak...

Tak to tak necháme.

Doktorko Garciová? Tady Trinity Santosová.

Stážistka na pohotovosti, první den.

Musím s vámi o něčem mluvit,

hned, jak se vám to bude hodit. Díky.

A přivezou pizzu, jestli byste měla chuť.

Doktore Robby?

Thereso. Ozval se vám David?

Ne, ale tohle si dal před deseti minutami na Instagram.

„Vždycky jsem chtěl jen zapadnout a být milován.

Ale posmívaly se mi a donutily mě k životu v osamělosti a bolesti.

Takhle to dopadnout nemuselo.“

- Páni. - To jsou ony. To udělaly ony.

Myslím, že mluví o těch dívkách ze seznamu.

Ale podle policie to na BNP nestačí.

BNP znamená „Buďte na pozoru“.

- Jo, no policie je pryč. - Langdon prý odešel.

Thereso, zhluboka se nadechněte a posaďte se v čekárně.

Přijdu tam za vámi a dořešíme to tam, slibuju.

Ano, Langdon odešel, já za něj zaskočím.

Do konce týhle služby zbývají dvě hodiny.

Jestli musíš jít, zavolám někomu, ať přijde dřív.

Proč bych měla chtít jít domů?

To řekni ty mně.

Dobře, řeknu ti to jen jednou.

Bohužel jsem potratila.

Heather, promiň.

Jsem v pořádku a nechci jít domů.

A ne, nechci o tom mluvit.

Zkoušela jsem sama IVF.

No, já nevím, co říct.

Vrátím se zpátky do práce.

- Dobře. - Dobře.

Potřebuju tu doktora.

Natalie Maloneová, 35 let, 3. těhotenství, dvě děti, 39. týden,

spontánní ruptura membrán.

Jsem v pohodě, není to poprvý.

Odvezte ji na Trauma dvě na rychlou kontrolu.

Pak ji pošleme na porodní.

Jasně.

- Jsem doktorka Heather Collinsová. - Těší mě.

Justin tu bude cobydup. Jede hned za mnou.

- Nějaké problémy v těhotenství? - Potřetí to je kouzlo.

Ale Justin je nervózní. Pro něj je to poprvé.

Tlak 112 na 72, tep 84.

- Dr. Collinsová, můžu se přidat? - Jistě.

- Kdy vám začaly kontrakce? - Včera.

Vážně?

Poslední dva porody byly dost dlouhý, tak jsem tentokrát chtěla počkat.

Ale pak mi praskla voda.

Natalie, jsem tady. Promiň, zabloudil jsem.

- Bože, mám stahy. - Závěs.

Netlačte, jen dýchejte.

Kontrola, dr. Kingová.

Bude to dobrý.

Vidím vlasy.

Vlasy miminka.

- Už chce ven. - Máte pravdu, čekala jsem moc dlouho.

- Myslela jsem, že mám víc času. - To nic, jen dýchej.

Můžeme vás rychle odvézt nahoru na sál,

ale podle stahů už můžete porodit ve výtahu.

- Tak jakou mám možnost? - Porodíte nám tady.

Přivezte porodní sadu a taky inkubátor.

Zavolejte hned na porodní, že už tady rodíme sami.

V čekárně je přes třicet lidí.

Mateo, ošetři je a uvidíš, kolik jich propustíme.

Prej jsme přišli o rezidenta. Můžu pomoct?

Jo? O koho?

Langdon musel kvůli něčemu domů. Vezme to Robby.

Běžte za Mateem do čekárny. Tam vás potřebujeme.

Jdu se poprat s čekárnou.

Počkej, Dano, týká se to té hádky?

Jaké hádky?

Langdon s Robbym se do sebe pustili v šatně.

Bylo to hnusný. Vážně hnusný.

To už by stačilo, sůvy. A už ani slovo.

Ta vybouchne.

Nechte toho! Obě tu budete o svátcích.

Já ti to říkala.

Možná máš pravdu.

Co tu máte?

39 týden, je vidět hlavička.

Maminko, jsem hlavní lékař. Dr. Robinavitch.

Jsem Natalie, ale nejsem máma.

- Co se děje? - Jdeš právě včas.

Jsme tátové. Natalie je kamarádka a náhradní matka.

Oba učíme čtvrťáky.

Stejná třída, stejná děloha.

Říkáme jí, ať s tím přestane.

Mám tu porodní tašku, a ještě v mobilu najdu porodní playlist.

Je čas.

K čertu s Beyoncé. K čertu s ní.

Já to vezmu.

Ne.

- Zvládnu to. - Tak jen do toho.

Takže, Natalie.

Asi porodíme při další kontrakci.

Zvon je připraven.

Dobře. Hlavička je venku!

Skvěle. Před další se nadechněte.

Ještě jednou musíte pořádně zatlačit.

A máte to.

Tři, dva...

Koho to tu máme?

Ivan Puglisi, 55 let, den trvající

křeče v břiše, zvracení a průjem.

Afebrilní tachykardie 124. Tlak 182 na 100.

- Dr. Mohanová. - A já jsem medik Whitaker.

Moc mě těší.

Zavolal bych svému lékaři, ale jsem z New Yorku.

- Byli jste tam už někdy? - Já v New Yorku nikdy nebyl.

Poprvé jsem z Nebrasky odjel sem do Pittsburghu.

A na jak dlouho tu jste?

Jen do pondělí. Moje dcera se vdává.

To víte, je to má jediná holčička.

- Moc gratuluju. - Jo, děkuju.

Říká se, že nemáte mít preferované dítě, ale...

Já jsem jedináček a jsem preferovaná.

- Whitakere? - Nejmladší ze čtyř.

Mám štěstí, že si rodiče pamatují mé jméno.

Nechcete se pacienta na něco zeptat?

Můžu dostat jen něco na bolest?

Jakmile dokončíme vyšetření.

Musíme dodržet předpisy.

Máte v rodině onemocnění střev?

Vředy, žlučové kameny? Žaludeční potíže obecně? Operace?

Ne, nic.

- Odezva střev dobrá. - Děkuju.

Neslyším nic. Břicho měkké.

Nějaké další problémy?

Jenom mě strašně bolí záda. To asi ty čtyři hodiny v autě.

Myslím, že naposled mi...

dali morfin, ten mi na to zabral.

- Kouříte? - Ne.

Alkohol?

Tak jednou dvakrát za měsíc. Moc nepiju.