ആദ്യത്തെ 156 വരികൾ.
Horko těžko jsem vystudoval univerzitu,
a pak jsem začal pracovat v městě plném firem.
Šéf mě neustále sekýroval.
Toužil jsem ale po tom, abych byl jako on. Jinak bych se tu zbláznil.
Ve městě, kde jsem žil, stála panovala zima.
To všechno se ale zdá být strašně daleko.
Teď před sebou vidím jen azurové Čínské moře, fouká tu větřík, a...
Dobře, Japonče, zeptám se tě ještě jednou.
Dostal jsi balíček z ředitelství Asahi Industries v Tokiu.
Máš ho předat šéfovi v Borneu.
To je on, že jo?
Jo. Ale chci vědět...
To je všechno, co jsme potřebovali vědět.
Dutchi, tohle je otrava.
Střel ho do kolene. Pak začne zpívat.
To není potřeba, ten disk nám to vynahradí.
Vynahradí, jo?
Dutchi, už jste hotoví?
Ze Subic Bay jede někdo přímo k nám.
Nejspíš hlídková loď filipínskýho námořnictva.
Nepanikař, Benny. Všechno bude v cajku. Nahoď motory.
Tak jo, pánové.
My se rozejdeme a vy budete moct jít.
Ale jestli se někdo rozhodne nás sledovat, dohoda je v háji.
Támhle vidíte torpédomet.
Jestli nechcete vylítnout do vzduchu,
půl hodiny se ani nehněte.
Pak si můžete dělat, co chcete.
Jsme zachráněni.
Co tě tak uklidnilo?
Ty půjdeš s náma, pitomče.
Děláte si legraci, že jo?
Drž hubu a mazej.
To si děláte legraci?
Japonsko mizí v dálce.
Černá laguna Balalajce. Slyšíš mě?
Slyším tě dobře, Dutchi. Co úlovek?
To víš, že ho mám.
Miluju dobře odvedenou práci, Dutchi.
Výměna jde podle plánu.
Jo, takhle se to dohodlo.
Spojte mě s Tokiem.
Vysvětlíte to, vrchní vyšetřovateli Kageyamo?
Jde-li o případ, o kterém jsme byli informováni.
Objasním situaci.
Dnes ve čtyři hodiny odpoledne nás kontaktovala společnost Bougainvillea
ohledně vyjednávání o disku, který ukradli v Melanésii.
Co je to za firmu?
Je to ruská mafie.
Předáci skupiny, která chce zaujmout
čelní místo, až z jihovýchodní Asie vyžene čínskou mafii.
Po čem vlastně jdou? Po penězích?
Chtějí ovládnout trasu do jihovýchodní Asie, kde proběhne výměna.
Mají zájem o některé z našich horších obchodních tras.
Vydírání.
Je hanba, když mají čím vydírat.
Zdá se ale, že nevědí, co na tom disku je.
Jestli to časem zjistí,
dojde k nejhoršímu skandálu v historii Asahi Industries.
To ano.
Právě jsme dostali zprávu z Jakarty.
Podle jednoho tamního čínského obchodníka
ruská mafie ten disk ještě nedostala.
Disk mají stále ještě piráti, kteří napadli Melanésii.
To je naše šance. Mafii věřit nemůžeme.
Musíme ten disk dostat dřív, než se k nim dostane.
Než se k nim dostane? Ale jak?
Chápu. Rada to nechá na vás, Kageyamo.
Budete zodpovědný za kroky, které podnikneme.
Revy, co chceš s tím rukojmím dělat?
Ty to prostě nechápeš, Dutchi.
Přemýšlejte! Za tuhle práci dostaneme jen 20 táců!
Co je špatnýho na tom, když si jako bonus řekneme o výkupný?
Uvažuješ jako trouba.
-Mám tě odrovnat, Benny? -Ani ne.
A kdo s nima bude vyjednávat? Ty snad?
Máte jejich telefonní číslo?
Založíme si bankovní účet na výkupný?
No dobře!
Tak ho zabijeme a hodíme přes palubu!
Přestaň!
-Ty huso! Ničíš nám loď! -Drž hubu!
Dutchi! Dobrý, chápu.
Co chápeš??
Chápu to, tak mě pusť.
Dobře, Revy. Hezky v klidu.
Jsem naživu. Nevím proč, ale přežil jsem to.
Dobře, tak jo. Půjdeme si na palubu zakouřit.
Co se mnou bude?
Zavoláme tvý firmě a dohodneme obchod.
Výkupný? To se se mnou potáhne navždycky.
Máme ale určitý priority. Nejdřív musíme dostat ten disk ke klientovi.
Takže máte klienta.
My jen doručujeme zboží.
Občas jsme na štíru se zákonem. Vyděláváme na živobytí.
Je to zkrátka obchod.
Asi mám to, čemu se říká Stockholmskej syndrom.
Momentálně mám pocit, že ten hromotluk vedle mě
je jedinej na světě, komu můžu věřit.
Jak se jmenuješ?
Okajima. Rokuro Okajima.
Jméno toho zaměstnance?
Okajima, pane řediteli. Rokuro Okajima.
Manažersky jsem zcela selhal.
Proč jste mi to neřekl dřív?
Informovali mě teprve nedávno, pane.
Jinému zaměstnanci jsme ty informace svěřit nemohli.
Ztratili jsme cenný čas ověřováním zdrojů.
To stačí. Kageyamo, Co si o tom myslíte?
Firma je v krizi.
Další zpoždění si nemůžeme dovolit.
Uzavřeli jsme důvěrnou smlouvu s firmou E. O.
Už poslali své profesionály.
No, je to vaše odpovědnost.
Je mi ale líto toho zaměstnance. Jak že se jmenuje?
Okajima, pane řediteli. Rokuro Okajima.
Jdeme, Rocku.
Rocku?
Asi myslel tebe.
Tak jdeme.
A kam?
Někam, kde nám nalijou. Ty nejdeš?
Copak nejsem rukojmí?
-Odjíždíme. -Počkejte! Jedu s váma!
Kde na zeměkouli jsem se to ocitl?
Prostě to nechápu.
Proč tu má každej na stole pistoli?
Je to takovej ten „bar na konci světa“, z kovbojskejch westernů?
Něco takovýho.
Tohle místo založili vojáci z jižního Vietnamu,
co přežili válku.
Ale pak sem začali brát i dezertéry
a než jsme se nadáli, šlo to tu z kopce.
Šlapky, feťáci, námezdní žoldáci, nájemní vrazi,
nenapravitelní kriminálníci. Máš z toho husí kůži?
Japonský hospody...
Ty nepokrytý úsměvy miluju.
Takovýhle místa...
Sklapni, sakra, nebo tě vyhodím na pláž!
Hádky nesnáším.
Máš to vepsaný ve tváři. Benny, jdu si zavolat.
Jasně.
Ten hromotluk je trochu zvláštní.
Dělám s ním dva roky. Vím o něm jen to,
že je drsnej, inteligentní a výstřední.
Nesnaž se ho pochopit, je to marný.
Díky. Vy vypadáte jinak než ostatní. Co jste dělal předtím?
Studoval univerzitu na Floridě.
Dělal jsem kraviny a naštval jsem mafii i FBI. Pak...
... jsem mu zachránila život. Strčili ho do kufru a chtěli ho hodit přes palubu.
Přestaňte tlachat.
Na nostalgický vzpomínky jsi mladej.
Jeden pro tebe, druhej pro mě.
Přišli jsme sem na drink.
Pojďme radši mluvit o něčem zábavnějším, Japonče.
Ale tohle je...
No comments yet. Be the first to leave one.