ആദ്യത്തെ 200 വരികൾ.
- Dobrý večer. - To je vedro, co?
Jsem zpátky.
Děkuju. Zase sis vzala igelitku? Byla jsi jen pro mléko.
Nemůžu za to, že mi ji dali.
Tak to máš odmítnout. Nalij mi taky čaj.
- Chceš taky, tati? Dáš si čaj? - Hm. Ano, dám. Jdu ke stolu.
- Díky. Můžu k počítači? - Ještě tisknu.
Asi si přece jen koupím laptop.
Je tu nakouřeno.
Šizuku, měla ses přihlásit na Kašiwazaki.
- Ne. Do týhle školy chodila ségra. - Jo, zítra musím do práce.
- Mám ti udělat svačinu? - Skočím si někam na oběd.
Naše knihovna přechází na čárové kódy. Je s tím dost práce.
Takže na ně přejdete? Mám radši výpůjční lístky.
- Já je mám taky radši. - Ten text je nějakej divnej.
Co? Proč?
Nechybí ti tu jeden řádek? Tady.
- Máš pravdu. - Oprav si to pak.
Já teď musím rychle dodělat referát na zítra.
SEIJI AMASAWA - 5. ČERVENEC
Zase on.
Šizuku, jsem rád, že si čteš, ale neponocuj.
Dobrou noc.
Věděla jsem, že jsem to jméno už někde viděla.
Tady je taky.
VÝPŮJČNÍ LÍSTEK
SEIJI AMASAWA - 27. ČERVENEC
SEIJI AMASAWA - 28. ČERVENEC
SEIJI AMASAWA - 5. ČERVENEC
Neuvěřitelné. Všechny knížky si půjčil přede mnou.
Seidži Amasawa.
Kdo to asi je? Jestlipak je pěknej?
SEIJI AMASAWA
Šizuku! Koukej vstávat! Já už musím odejít.
Cože, ty ses ani nepřevlíkla? Uvař rýži na večer!
Tak ahoj!
To už je tolik? Mám sraz s Júko!
Zapomněla jsem peněženku!
- To sis zase vzpomněla až dole? - Jo.
To je tedy divný.
Není u telefonu?
- Jo! - Včera jsi ji tam položila.
Jé! Přijdu pozdě! Nezapomeň zamknout!
Od tebe to sedí.
Jé, letí tak nízko!
HEZKÝ DEN!
Dnes něco zažiju.
To je ale vedro.
Ahoj. Měj se hezky.
- Už to konečně odpal! - Ahoj, Šizuku!
Ahoj. Ať ti to jde dneska dobře.
Paní učitelko, dobrý den.
Co tu děláš, Šizuku? Stalo se něco?
- Mohla bych vás o něco požádat? - Doufám, že to není žádná rošťárna.
- Pustíte mě do knihovny? - Do knihovny?
Nemohlo to počkat, až bude otevřeno?
Všechno jsem přečetla. A městská knihovna má dnes zavřeno.
Chci přes prázdniny přečíst dvacet knížek.
Dvacet knížek? Neměla by ses radši učit na přijímačky?
Tak ale rychle!
- No... Tady je! - Pospěš si!
Čtenářský průkaz a výpůjční lístek.
Tady, prosím.
Je tohle možné? Ještě si ji nikdo nepůjčil.
Je to moc vzácná kniha. Nemají ji ani v městské knihovně.
POHÁDKY
DAR Z KOLEKCE AMASAWA
Amasawa. Paní učitelko, nevíte, kdo je tenhle Amasawa?
Teď jsem udělala chybu.
Nejspíš ten, kdo nám tu knihu daroval.
Zeptej se někoho ze starších učitelů.
Šizuku!
No konečně, tak tady jsi. Dohodly jsme se v jedenáct u školy.
Čekala jsem 15 minut na slunci. Určitě mi zase přibydou pihy!
Tak promiň.
Přestaň tu křičet. Příliš se svým pihám věnuješ, Júko.
Paní učitelko, ty pihy mě vážně trápí!
No dobrá, dobrá. Tak už radši jděte, holky.
Dělej, tak hraj!
Zkusila jsem to, ale není to moc dobrý.
Nezazpíváme to v originále?
Velkou horu mrak mine,
ke vsi ve stráni cestička se vine.
Tam mě čeká skromné stavení,
které je vždycky dobrým znamením.
Venkovská cesta má,
mě drahá, tak vzdálená.
Až se vrátím,
zůstane pro mne největším bohatstvím.
-To není špatný. -Je to na nic. Obyčejný.
Myslíš?
Mám ještě tohleto.
Z betonu cesta má,
přírodu protíná.
Tam v Tokiu.
Na hoře Tama
z betonu cesta má.
Co to má bejt?
S čím jsi vlastně chtěla poradit? Ten překlad tolik nespěchá.
- Hm. Šizuku, jsi zamilovaná? - Co?
Chtěla bych, aby mě měl někdo rád.
Čekají nás přijímačky. Mohli bychom si držet palce.
Júko, ty ses zamilovala?
- Dostala jsi milostný dopis? - Pšt. Ne tak nahlas.
- Kdy? Od koho? Je hezkej? - Z vedlejší třídy, docela pohlednej.
Tak to s ním zkus. Rozejít se můžeš kdykoli.
- Jenže... - Takže ty máš ještě někoho jinýho?
Přede mnou nic neutajíš. No tak, přiznej se.
- Ach. Je to Su... - Šizuku! Můžeš mi hodit mou tašku?
- Sugimura. - Slyšíš? Tu modrou sportovní tašku!
Prosím tě, Šizuku, je tamhle. Hoď mi ji.
Přestaň hulákat! Stejně jenom sbíráš míčky.
To ne! Patřím mezi hlavní hráče. Jsem ve čtvrtým kole.
- Júko? - Áááá!
Takže ty máš ráda Sugimuru, je to tak?
Co budu dělat? Možná, že si toho všiml. Já jsem jenom...
Neboj se.
Tomu to jen tak nedojde. Ale co uděláš s tím dopisem?
- Ještě o tom zkusím přemýšlet. - Dobře.
Ale stejně ti závidím, že tě doma nikdo nenutí do učení.
- Občas mě mrzí, že mě nenutí. - No, já nevím. A sakra!
- Co je? - Nechala jsem tam knížku.
Musím se vrátit!
- Mám tě tam vzít? - Ne! Nestihla bys doučování.
- Zavolám ti, jo? - Jo.
- Ta... Ta kniha. - Aha. Ta je tvoje?
- Tady je, Šizuku Cukušimo. - Ty víš, jak se jmenuju?
Uvažuj, proč asi?
Výpůjční lístek.
Hele, na tu Betonovou cestu se možná radši vykašli.
Ty sis to přečetl!
Je to mizera, mizera, mizera!
Mizera, mizera, mizera!
Mizera!
"Na Betonovou cestu se radši vykašli."
Co si to dovoluje!
DAR Z KOLEKCE AMASAWA
- Víš, co udělal? Strčil do mě. - To je strašný!
Tak jsem doma!
- Ségro? Měla jsi přijet zítra. - Jsem unavená.
Naštěstí mě jeden člověk svezl až domů.
Kde je máma?
Na letním intenzivním kurzu. A táta je v práci.
- Šizuku, uklízej trochu. A co večeře? - Uvařím rejži.
Co je tohle? Šizuku, je tu hroznej binec!
Zrovna jsem to chtěla uklidit.
Máma to teď má těžký, tak jí musíme pomáhat.
Uvař rýži a seber prádlo. Až se vysprchuju, udělám večeři.
Teta říkala, že až budeš na střední, můžeš u ní bydlet.
Učíš se pořádně? Naši jsou pohodáři,
ale jestli polevíš, dopadne to s tebou špatně.
Jo, to vím taky!
A pak chtěla, abych jí došla i pro sójovku.
No, to je celá teta. Minulý rok se přece stalo to samý.
Chtěla donést sójovou pastu, byla hrozně těžká.
Měla dvacet kilo, co? Jsem ráda, že jsi zase doma.
Šizuku, koukej už vstávat! A taky si u sebe vyluxuj.
Budu prát povlečení, tak ho svlékni.
A dej vyvětrat peřinu!
- Kde je máma? - Šla dávno do školy.
Skliď po sobě nádobí a dones tátovi oběd.
Cože?
Co se tak divíš? Jdeš přece do knihovny.
Nebo mám jít místo tebe?
Ty můžeš zatím umýt záchod, koupelnu a předsíň.
A pak skočit nakoupit.
Potom uklidíš peřiny a uvaříš nějakou večeři.
Tak já už jdu!
Šizuku! Hoď tohle do poštovní schránky.
- Co je to? - No přece pošta.
Aha.
A neotevírej to! Ne, abys to poslala rozlepený!
- Je pro tvýho kluka? - Nech toho.
NÁDRAŽÍ MUKAIHARA
ZÁKAZ PARKOVÁNÍ KOL
- Dostáváš kapesné? - Jo, dostávám.
Další zastávka Suginomija. Vystupujte na levé straně.
Kocourku, jedeš sám?
Kam až jedeš?
Je to venku zajímavý? Aha! Nemluvíš se mnou.
Já tady vystupuju. Co ty?
Ahoj, kocourku.
Jé, kočička!
LINKA KODAMA - NÁDRAŽÍ SUGINOMIYA
Běží ke knihovně!
Ach jo. Zrovna, když to začínalo být tak zajímavý.
Tamhle je!
NEPOVOLANÝM VSTUP ZAKÁZÁN
VSTUP ZAKÁZÁN
Je to hrozně do kopce. Kam to asi vede?
Kocourku? Kocourku?
Že by bydlel někde tady?
Kocourku! Kam to běžíš? Bydlíš tady někde v okolí?
Nevěděla jsem, že je na kopci taková spousta domů.
SUZUKI
To je od tebe ošklivé, běháš tady kolem a zlobíš psy.
Hm, možná, že zkouší pozlobit i mě.
ZBOŽÍ Z CELÉHO SVĚTA ŠIRÓ NIŠI
To jsem netušila, že je na kopci takovýhle obchod.
To je krásná figurka.
No comments yet. Be the first to leave one.