ആദ്യത്തെ 200 വരികൾ.
NETFLIX UVÁDÍ
AHOJ, JAK SE MÁŠ?
NIC MOC. POČTY KLESAJÍ.
UŽ SKORO NESNÁŠEJÍ VAJÍČKA…
KOLIK TOHO MÁŠ?
44,8 KILO MOUKY
KOLIK VYPIJÍ?
PĚT LITRŮ.
DEJ JIM VÍC VODY A ZVYŠ MNOŽSTVÍ ČERSTVÉ TRÁVY
- Mami? - Ano?
Už je 8:43.
Odvezeš mě na fotbal?
Lauro!
- Lauro? - Co je?
Vezmi brášku na trénink, ať nepřijde pozdě.
- Mami, je sobota. - Já jsem v laboratoři.
Přijede Briand a já nemám hotovo.
- Ani se nezvedla. - Lauro!
Nemůžeš jít rychleji?
- Začali beze mě. - Vždyť jdu.
Dovnitř, ven, udržujte kontakt s míčem. Mějte ho pod kontrolou.
A zase zpátky. Výborně.
Dívejte se před sebe i do stran.
Představujte si, že jste na hřišti.
- Líbí se kobylkám vážná hudba? - Nevím.
- Máš se? - Jo.
- Dáš si něco k pití? - Nemusíš. Díky.
Zrovna je griluju, ochutnáš?
- Tuhle? - Jo.
Tak do toho.
- Zázvor. - Skoro.
Paprika a zázvor.
Docela dobrý, ne?
Umím i jiný příchutě…
Co to je? Želé?
Jo. Utopí se, když neodstraním vlhkost.
To platí i pro pití, tak jim dávám želé.
Kolik jich máš?
Zatím čtyři.
Co je?
Nějaký problém?
Už půl roku mi slibuješ čtyřnásobek.
Vážně?
To jsem řekla?
Proč jsi mi to nezavolala?
S tím málem nic nepořídím.
Dej mi slevu, jinak to nekoupím.
Stavil se tu Briand?
Jo.
- No a? - Co?
Nic si nevzal. Chce jich víc.
Co budeš dělat?
Nevím.
Neříkej to bráškovi.
Doděláš to sama?
Jo.
Říkala jsem si, jestli bys mohl…
půjčit mi ještě nějaký peníze. Do konce měsíce.
Jo, jasně. Samozřejmě. Kolik potřebuješ?
Nevím. Moc ne, ale…
- Pět set, jestli můžeš. - Jo, v pohodě.
- Nechceš víc? - Ne. To zvládnu.
Můžeš si to nechat pro sebe?
- Neboj se. Budu mlčet. - Díky.
Jasně.
- Ahoj. - Ahoj.
- Čau, Pascale. Jak se máš? - Skvěle.
Bezva. Poslouchej.
Jo. Mám se skvěle.
Poslyš, volám, jestli třeba tví kolegové
- neshánějí mouku. - Nevím. Jakou mouku?
Z kobylek.
Přesně. Vysoký obsah bílkovin. Super produkt.
Jaká je běžná cena?
Kolik?
Páni, to není moc.
Nevíš o někom, kdo…
Tak to je skvělý.
Díky moc.
- Můžeš tam rozsvítit? - Jo.
- Gastone! - No?
Zhasni.
- I v Lauřině pokoji? - Jo.
Nechci přetížit měřič.
- Zavřela jsi pořádně? - Ano.
Nemluvila jsi o zápase.
- Pořád má problém s plící. - Pořád?
Trenér se mě zase ptal na fotbalový tábor.
Co mu mám říct?
- Ještě uvidím. - Dobře.
- Máš hlad? - Trochu.
Můžu udělat těstoviny.
Jo, jako obvykle.
Čau všichni, mám nový video.
Tentokrát ochutnám
palačinku s kobylkama.
Vypadá mňamózně!
- Pěkně křupavá. - Vypadá lákavě.
Všichni můžeme poděkovat Lauřině mámě.
- Díky, mami Kobylková! - Díky!
Hopla!
Fuj, to je hnus!
Web bude přeložený do různých jazyků.
Když zvýším objednávky poštou,
nemusíme prodávat v krámě.
Podej mi tu krabičku.
Můžeš to naložit do auta?
- Rozkaz. - Lauro.
- Nemluv se mnou tímhle tónem. - Nic jsem neřekla.
- Dobře. - Dobře.
Jak to tenhle týden uděláš?
Nevím. Pojedu autobusem.
Koníci to všechno snědli.
Sakra, Gastone. Nech těch nechutností.
Proč tu bradavici nenecháš být?
Jde někdo se mnou?
Dobře.
Gastone, zavři kufr, prosím.
Díky.
Za pět minut se vrátím.
Umírám hlady.
Lauro.
Není tamto ten debil?
- Čau, Kobylko! - Čau, kreténe.
Kretén. Hezký.
- Tak o co jde? - O co jde?
Co nás tu otravuješ?
- Mě otravuje tvoje video. - Nepovídej.
Nasralo ji to video. Nelíbily se ti kobylky?
Dělal jsem si srandu. Nic ve zlým.
Vztekání jí nesluší.
Každopádně všichni vědí…
Máš to těžký, co se ti máma zbláznila.
Proč to mám těžký?
Když vám zhebnul táta mezi těma kozama.
- Ty sráči! - Hej, klídek.
- Lauro, přestaň! - Nech toho. Uklidni se.
Lauro!
Nech mě!
- Nech mě! - Lauro!
- Kevine, přestaň! Jdeme. - Lauro!
- Pojď! - Nech toho!
- Nech toho! - Já se tě nebojím!
Podívej se na hysterku!
- Já ho zabiju! - Přestaň.
Ještě na ni sáhneš, a budeš mít co dělat se mnou!
Postarejte se o ni.
- Krvácí to. - Je ti něco?
Rozbil jsem si koleno.
- Co se stalo? - Řekl něco o tátovi.
Lauro!
- Pojď. Co to máš? - Škrtidlo.
- Mám tě nést? - To nic není.
Pojď, jdeme. Vyčistíme tu ránu.
Sakra, teče studená.
Ty solární panely mě serou!
- Klídek, jo? - Tebe to neštve?
Štve mě, že necháváš válet věci na zemi.
Tady je to fakt jak u blbejch!
Smrad, špína, a nemůžu se ani osprchovat.
Koukni, jak je to odporný. Tady všude!
- Nepřeháníš trochu? - Ne, nepřeháním!
Už mě nebaví být všem pro smích!
S kozama jsme aspoň nebyli za magory.
Až se uklidníš, přijď do kuchyně.
Šest set padesát?
Ne.
Ani náhodou. Žertujete?
V obchodě dostanu vyšší cenu.
Nemůžu jít pod 950.
Ne, 800 nestačí. Nemůžu jít níž. Taky musím uživit rodinu.
Rozmyslím si to. Ještě vám zavolám. Čekám další nabídky…
Jo, jasně.
Zavolám vám. Díky.
Nesu ti led. Měl by pomoct, ne?
Ukaž.
Ten tě nešetřil.
Hajzlík jeden.
Drž si to pár minut, uleví se ti.
Nechám to tady.
Našla jsem kupce na 40 kilo.
- Koho? - Neznám ho.
Vezme si všechno.
Kolik ti dá?
Míň, než chci.
Když prodám laboratoř, můžu zkusit něco jinýho.
Můžeme začít znovu.
Ne?
Jo.
- Tady? - Někde jinde?
Někde, kde bychom my tři byli šťastný.
Napadá tě něco?
Tak mi to povíš pak.
Něco najdeme.
Jo.
- Zavolám Karima na tu elektriku. - Mami!
- Zase nejde proud! - To nic. Už jdu!
Mám rozehranou hru!
- Hned se vrátím. - Jasně.
- Mami! - Už jdu!
No comments yet. Be the first to leave one.