Fallen

Než existovalo světlo, zrodili se andělé.

Nejdříve byla jen temnota

a potom nebe ozářily nádherné bytosti.

Bylo to dokonalé.

Netrvalo to dlouho.

Lucifer se proti Bohu vzbouřil.

Ráj se rozdělil na dvě časti a začala válka.

Každý anděl si musel vybrat.

Posvátnost nebe a nebo chaos, který vládl venku.

Jeden anděl odmítl,

protože věřil, že jediná věc, za kterou se vyplatí bojovat,

je síla, které teď říkáme láska.

Vyhnaný z nebe ale nepadal sám.

Každý anděl, který si ještě nevybral...

padal v záblesku hněvu Všemohoucího.

Tohle jsou padlí andělé vyhnaní z nebe,

kteří se nyní toulají po Zemi, dokud rebelující anděl nezanevře na lásku

a nevybere si stranu.

To bylo tehdy a tohle je nyní.

- To je ono? - Musí být.

Miluji tě.

Dítě moje, kéž bych věděla, jak ti pomoct.

- Budu v pořádku. - Tady máš.

Je to drobnost.

Chci, abys měla co otevřít na narozeniny.

Děkuji.

Miluji tě.

Ahoj, tati.

ZAKLADATEL COLIN HENRY BANCROFT

Vítejte v internátní škole Meč a kříž.

Přes 75 let jsme sloužili mladistvým,

kteří kvůli sociálním a nebo emocionálním problémům, kterým čelí...

...nebyli schopní uspět v tradičním akademickém prostředí.

Meč a kříž poskytuje vzdělání jako přípravu na vysokou školu,

zdravotní služby na nejvyšší úrovni

a Verson-Richmond program, který se soustředí na osobní růst.

- Kam s ním? - Támhle, hned přijdu.

Zahrnuje...

Šermování, plavání a využití naší celosvětově známé Fowlerově knihovně.

Filozofie našeho zakladatele je založena na základních principech...

...odvaha, integrita, důvěra a otevřená mysl.

Vyložte vaše rizikové předměty.

Rizikové předměty?

Alkohol, drogy, jakékoli zbraně, předměty a nebo oblečení na hraní,

hudební přehrávače, tablety, herní konzole, počítače...

- Mobily. - Ne, svůj mobil potřebuji.

- Zavolat si můžete jednou týdně na deset minut. - Žertujete?

Co to je?

- Nevím, je to dárek od... - Rizikový předmět.

- Nemám celý den, Randy. - Už jdu. Arriane!

Mohla bys Lucinde ukázat, kde jsou pokoje?

- Jasně, ukážu. - Tašku si vyzvedněte po obědě.

Povyprávěj mi o tvém víkendu, Came, jsem jedno ucho.

- Arriane. - Luce.

Budeme ho držet zkrátka.

Tahat ho znovu na soud není nutné, Bille. Víš, že se o to postaráme.

Budeme na něho dávat velký pozor.

- Od Cama se drž dál. - Ano? Proč?

Dělá problémy, nic dobrého.

Ukaž mi rozvrh.

Dobře, jsi s námi.

- S vámi? - Přípravka, držíme při sobě.

Většina děcek tady jsou totální magoři.

Mají štěstí, když se přes den nepomočí,

a nebo nezaútočí na učitele, protože jejich tužky nejsou rovně ostrouhané.

Neboj se, drží je jinde.

Všichni vážně padlí na hlavu jsou na třetím poschodí.

Je to jeden velký cirkus bláznů.

Tohle je můj pokoj, 208. Kde jsi ty?

- 313. - Utahuješ si ze mě, že?

Ty jsi...

No dobrá.

Promiň.

Povyprávěj mi o tvých halucinacích. Jak jim říkáš?

- Stíny. - Stíny.

A kdy začaly?

Když jsem byla malá. Měla jsem pět a nebo šest let. Nevzpomínám si přesně.

Pořád je vidíš?

Ne, už dlouho ne.

Řekni mi, Lucindo...

Proč si myslíš, že jsi tady?

- Zeptejte se soudce. - Četl jsem tvůj spis, vím, co si soudce myslí.

Čemu nerozumím je tvoje rozhodnutí.

Doktor Seagulls tvrdí, že když bereš svoje léky, jsi v úplném pořádku.

Žádné halucinace, žádná paranoia, žádné noční můry.

Nejsem šílená.

- Ne, to nikdo netvrdí. - Všichni to tvrdí.

Rozumíš, že když budeš užívat svoje předepsané léky, můžeš odejít?

Můžeš jít domů, zpět do své staré školy, být se svými kamarády.

- Nemám ráda, jak se po nich cítím. - Ano, ale pokud...

Pokud je odmítneš brát, musíš tady zůstat.

V soudem přiděleném léčebném zařízení a pod dozorem.

Raději budu sama sebou, i když tady mám být zavřená,

než předstírat, že jsem někdo jiný, jen abych zapadla.

Můžeš mít normální život.

Chudák malá, vůbec netuší, co ji čeká.

- Možná to teď bude jiné. - Víš něco, co já ne?

- Uvítala bych změnu, to je vše. - Dobře, okořeňme to trochu.

- Vsadím stravenku, že Luce shoří jako obyčejně. - Já vsadím pět.

- Arriane! - Co je? - Gabby? - Je to kruté, není to hra, Rolande.

Možná je.

A je to tady znova.

Mysl je samostatné místo

a sama může z nebe udělat peklo.

- Co to je? - Milton, Ztracený ráj.

- Jsi Lucinda Priceová? - Ano. - Jsem slečna Sophia, učím filozofii a náboženství.

Přišla sis pro knihy?

Matematika, anglická literatura, chemie, náboženství a dějepis.

Jedna chybí.

- Můžeš ji najít? Je ve speciálních edicích. - Samozřejmě.

Ráda jsem tě poznala, Luce.

Děkuji.

Ahoj.

Počkej.

Tohle ti spadlo.

Sakra, vyděsila jsi mě.

Dobře tedy.

Chudinko malá.

Spadla jsi? Jsi zraněná?

- Jsem v pořádku. - Ne, nejsi.

Celý svůj nechutný život jsi na tom nikdy nebyla hůř.

Neměla jsi sem chodit.

- Jestli jsem tě nějak urazila, tak mě to mrzí. - Je mi z tebe špatně.

Jsi nula, zamrkáš a přehodíš si vlasy a čekáš, že ti celý svět padne k nohám.

- Vždyť mě ani neznáš. - Vím, že si šílený vrah.

- Přestaňte! - Ty šílená krávo, všichni by se ti měli vyhýbat.

To bylo rychlé.

- Ona... - Neříkej mi, že ona začala.

Je mi to jasné, ale neměla jsi ji podporovat.

- Máte pravdu, mrzí mě to. - Bitky mohou být podnětem k vyloučení.

A pro tebe by to znamenalo přeřazení na státní psychiatrii.

- To chceš? - Ne.

Tohle je tvůj první den a zřejmě jsi ještě nečetla kodex pravidel,

dostaneš jen službu na dvoře.

A ty půjdeš se mnou.

Víš, že sem můžeš chodit jen s propustkou?

- Já jen... - Ale ne, jen jsem vtipkovala.

Bože, promiň.

Nebylo to směšné.

- Měla jsem těžký den. - Ano, vítej v Kříži a meči.

- Tohle místo je... - Šílené, jsem Pennyweather van Syckle Lockwoodová.

- Říkej mi Penn. - Dobře.

A ty jsi Lucinda Priceová, ale všichni ti říkají Luce.

Přeřadili tě z Doveru s průměrem 4,2. Působivé.

- Jak to víš? - Sakra, vím toho příliš?

- Tak trochu. - Promiň.

Víš, tahle škola je malá, miniaturní, nic se tu neděje.

Není to jako Dover a ty jsi nová, jsi moudrá a pěkná, takže budeš centrem pozornosti.

Dobré i zlé.

Super.

Víš ty co?

Já půjdu, nechám tě tady a když se na to později rozhodneš zapomenout,

vypusť z hlavy, jak jsem tě přepadla na záchodě s přespříliš informacemi,

když jsi chtěla být sama a kecala jedno přes druhé, protože si nemohu pomoct,

co se děje právě teď a dáš mi druhou šanci.

Tak já jdu.

- Penn? - Ano?

- Můžeš mi ukázat, jak se dostanu na pokoje? Ztratila jsem se. - Jasně.

Díky.

- Ahoj. - Ahoj.

Co kdyby andělé právě teď chodili mezi námi na Zemi?

To je příběh padlých andělů.

Andělé, kteří byli vyhnáni z nebe a odsouzení žít s námi obyčejnými smrtelníky.

Vyhnaní proto, že si nevybrali stranu během Luciferovy války proti nebi.

Kdo mi řekne, o co v té válce šlo? Todde?

- Dobro versus zlo? - Ne, to je příliš jednoduché.

Lucifer byl oblíbenec Boha, jeho nejjasnější světlo.

- Proč se vzbouřil proti Bohu? Ví to někdo? - Odkopla ho holka?

Co se stalo s těmi ostatními anděly?

Ti, kteří se postavili na stranu Satana byli vyhnáni do pekla.

V nebi zůstali jen nejvěrnější.

Andělé, kteří si stranu nevybrali, byli vyhnáni, oni jsou padlí andělé.

A musí žít na Zemi.

Někteří z padlých andělů si zachovali svoji andělskou podobu,

kají se a čekají na svoji šanci na návrat do nebe.

Jiní se spolčili s Luciferem a vyžívají se ve zlobě a zmatku.

Ani jeden z nich nemůže tento svět opustit kvůli jednomu z nich.

Rebelujícímu andělu.

Odmítl se postavit na stranu obou, Boha i Lucifera,

a to jen kvůli jeho snaze o lidskou lásku.

Ostatní padlí andělé musí zůstat tady na Zemi,

dokud si nevybere stranu v jediné válce, která byla kdy vedená.

Ve válce, kterou každý den vidíme zuřit všude okolo nás.

Ale určitě jsi se o tomto učila už v nedělní škole.

- Ne, do kostela jsem nechodila. - Opravdu?

Ano, moji rodiče nevěří v Boha.

Takže nejsi pokřtěná?

Ne.

A má ta válka být ukončená?

Z teologického hlediska,

- pokud je ďábel stále naživu, proč by to nezkusil znova? - Skvělá otázka.

- Vsadil se ještě někdo? - Ano. - Jen tak dál, Rolande.

Luce, ty chudinko. Jsi v pořádku?

Co se tady sakra děje? Je někdo zraněný?

- Jsi si jistá? - Ne, opravdu, jsem v pořádku.

- Jaké je tam jídlo? - Není špatné.

- Co ti udělám, když přijdeš? - Cokoli?

Jaké jídlo jen chceš.

Rozhodně tvoje pomerančové palačinky se skořicí a šlehačkou...

- Trvá ti to. No tak, musím si zavolat. - Mami, počkej.