Opération Portugal

Dobrý den.

Dobrý den, pane Hakime.

Paní Lerouxová.

Dobrý den, pane Hakime.

Pane Bene Mrade.

Pane Hakime!

-Jak to jde? -Skvěle.

Neobtěžují vás děti?

Už ne, co jste jim domluvil. Díky, pane Hakime.

-Máme štěstí, že vás máme. -Ale ne.

Dělám jen svoji práci.

Všem jednotkám. Loupežné přepadení!

Ulice Missonnier 26.

Policie!

Přepadení v ulici Missonnier!

Policie! Přepadení v ulici Missonnier!

Hakim volá centrálu. Vidím je!

Hakime! Tady váš komisař.

Nezasahujte, Hakime.

Ukryjte se. To je rozkaz!

Vidím je.

Hakime?

Hakime!

Odcházejí.

Co mám udělat?

Kašlu na to.

Policie! Ani hnout!

Pitomče!

To zavírání je zmrzlé.

Vyčurám se na to.

Tak pojď, Hakime.

Neotvírejte!

Ustupte!

Máte bolesti?

Ano, trochu.

Jo, já taky.

Protože náčelník se ptá, jak může mít můj člověk

ptáka přilepeného na dveřích náklaďáku!

Komisaři, co přesně se stalo?

Odveďte odsud ty novináře!

Na co čekáme?

Chce to teplo, aby to rozmrzlo.

Nechte mě projít! Mám fén.

Pusťte sem ten fén.

Policie! Ani hnout.

-Co to vaříte? -Tažín.

-Jaký? -Kuřecí.

-S olivami? -Ano, ten má rád můj syn.

Můj milovaný synu.

Máš je čisté?

Běž si hned umýt ruce.

-Co se děje? -Pálí to.

Říkala jsem tvému otci, aby tě neobřezával sám.

Nikdy neposlouchal. Zavolám doktoru Truongovi.

Nemůžu. Sakra, bolí to.

Hakime.

Ano?

Mami, přestaň brát všechny ty léky.

Mám bronchitidu,

mám artritidu, mám celulitidu...

Doktor Truong řekl:

"Aïcho, méně jezte a cvičte."

Má pravdu. Měla bys chodit k nám do posilovny.

Povídala jsem si se sousedkou.

Na poště nabírají zaměstnance.

Mají dobré platy, dovolenou

a je to blízko domova.

Jsem polda, ne pošťák.

Policie mě zabíjí. Mám vředy od hlavy až k patě.

-Mami, přestaň. -Vím, proč to děláš.

Abys byl jako tvůj otec.

Vidíš, Ahmede? I po smrti jsi otrava.

To by stačilo!

Co chceš?

Zemřít jako on při práci? Vždyť ten den ani nebyl ve službě!

Možná by na mě byl pyšný.

Mami?

Dusím se. Můj sprej na astma.

Vím, že mě opustíš.

Zemřu úplně sama.

-Vím to. -Mami.

Nikdy tě neopustím.

Řekni: "Přísahám."

Přísahám.

Řekni: "Přísahám před Bohem."

Přísahám před Bohem.

Upekla jsem ti slané taštičky.

Dobrý den, dr. Truongu.

-Ráda vás vidím! -Hezky to tu voní.

Tak schválně. Dělala jste kuskus?

Ne, tažín.

Aha.

Tak co vás trápí?

Co se stalo?

To je na dlouho. Řekněme, že šílený mráz.

Nikdy jsem nic takového neviděl.

Vypadá to jako popálení dusíkem.

Vypadá to jako moc rychle rozmrazené maso.

Mami, prosím.

Jsem tvoje matka, tvého pindíka dobře znám.

Bolí to?

Vůbec ne.

Od té doby se nemůžu vyčurat.

-Sotva pár kapek. -To je normální.

Když ucítil chlad, vyděsil se a stáhl se.

Váš močový měchýř uzavřel trubice.

Bude moct mít děti?

Aïcho...

Jistěže ano.

Doktore Truongu!

-Pro vás. -Co je to?

Slané taštičky.

Výborné.

Co je to pod tím za jizvu?

To je z obřízky. Nezdařilo se to.

Mami, prosím. Jsem tady.

To se stává.

POLICEJNÍ STANICE

Znáte tohoto muže?

-Hakime! -Ano, komisaři?

Pánové, posaďte se.

Plukovník Faillancierová, šéfka Interpolu.

Věc se má takto.

Jdeme po velkém překupníkovi kokainu.

Kolumbijci začali dávat koks mezi cement.

Je nezjistitelný a může se přepravovat

-zcela inkognito. -Chytří hoši.

Kolumbijci nás nezajímají.

Chceme bosse ve Francii, kteří prodávají drogu.

Naši agenti v Kolumbii dali na pytle s cementem GPS lokátory.

Dorazily na toto staveniště,

kde signály ustaly.

Rodina De Almeidových,

kterou podezíráme z vedení této obří organizace.

-Jede klimatizace. -Myslím, že ne.

Ale jo. Vím to, protože...

Sípu.

Vidíte?

-Sprej na astma. -Zapomněl jsem ho.

Já mám, moje máma je jako vy.

Taky má vedoucí pozici?

Ne, je pořád nemocná.

Nebo občas.

Používá ho v podpaží.

Pokračujeme.

Rodina má dva členy.

Dcera Julia.

Otec José.

Je v nemocnici po konfliktu mezi gangy.

Matka je mrtvá.

Z odposlechů víme, že za rodinou

přijede

vzdálený bratranec z Ansiãesu.

To je fuk. Odlehlé město v Portugalsku.

Náhodou ho nikdy neviděli.

Léto tráví hašením požárů jako dobrovolný hasič.

To je

ten bratranec: Joaquim.

Vypadá jako já oblečený jako cikánský král.

Řekněte,

že to nemyslíte vážně.

-Ano. -Ne.

Ano. Prohledali jsme policejní složky. Podobá se nejvíc.

Strážník Hakim Dhouieb

infiltruje do De Almeidových.

Já infiltruju?

Máme šest dní, abychom z vás udělali Portugalce.

Dobře tedy. Pánové, madam.

Bylo mi potěšením.

Nechám vás tu.

-Gratuluju. -Děkuju, pane.

Posaďte se.

Je to fantastické, zasloužíte si to.

Sednout!

Je to váš člověk, vy velíte.

Budete spojka mezi

Hakimem a námi.

Prosím, to ne.

Když selže, vy taky.

To staveniště a jejich domov otočíte vzhůru nohama,

chci ty drogy.

Francie na vás spoléhá.

Promiňte.

-Jak se mise jmenuje? -Jak jako?

Její krycí název.

To je jedno. Říkejte jí, jak chcete.

"Operace Portugalsko."

"Operace" jako operace. "Portugalsko" jako Portugalsko.

"Operace Portugalsko."

Měl jsem být šéfkuchař.

Budu pracovat pro Interpol.

Tohle bude hotové peklo.

Budeš na mě pyšný, tati.

Co je to za kufr?

Byl tátův, když jel na misi.

Agenti Baumard a Chabin vás budou sledovat ve dne v noci.

Přizvali jsme našeho nejlepšího portugalského agenta.

Agenta Gonçalvese.

Toho nejlepšího.

-Jak jmenuješ? -Prosím?