Abyss (어비스)

PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX

Vypadá to jako bělidlo.

Co? Bělidlo?

Musel bych to otestovat, abychom měli jistotu.

Ale zapáchá to tak.

NÁRODNÍ FORENZNÍ ÚSTAV

- Detektive Čoji! - Ahoj.

Ptal jsem se, ale tu policistku nikdo nezná.

Co?

POLICIE

STANICE DONGBU

Co? Bělidlo?

Ten chlap je šílenec!

Ne, zavolám ti.

Sakra. Jak ho mohli ztratit?

- Prosím? - Kde jste?

Jsem doma.

Jste s prokurátorkou Goovou?

Ano, je tady.

Ujistěte se, aby neodešla z domu.

O co jde?

Oh Jong-čol uprchl.

Dobře, nebojte se.

Zůstanu s ní.

Se-jon!

Se-jon Goová!

No jasně, má sluchátka.

Co tu děláte?

Chtěl jsem tu něco dostříhat.

Měl jsem to dokončit dnes.

Nikdo mi o tom neřekl.

Skutečně?

Už je pozdě, měl byste jít domů.

Dobrá.

Ty...

Ty jsi tady taky?

Ach bože!

Co to vyvádíš? Proč jsi tu?

Oh Jong-čol...

- Co? - Je to Oh Jong-čol.

Oh Jong-čol?

11. DÍL

Neviděl jsem nic podezřelého.

Jste si jistý?

Ano. Víte, jak to chodí.

Hlavní branou mohou vejít jen lidé s propustkou.

Ty jsi Oh Jong-čola viděl?

Ne, to ne.

Viděl jsem Hlubinu.

Zářila jinak než předtím.

Jinak?

Když jsme ji měli, zářila zeleně.

Ale předtím...

byla modrá. Tmavě modrá.

Opravdu?

Může tak měnit barvy?

Máš pravdu.

Když jsem ji poprvé viděla, byla žlutá.

Ale když jsme oživili Hee-džin, už nebyla žlutá.

To znamená, že jsem tu záři mohl vidět.

Hee-džin!

Jestli Oh Jong-čol ví,

kde je, je taky v nebezpečí.

Prohledejte zahradu, jestli tu někdo není.

- Zajistěte oblast. - Jistě.

- Musím pryč. - Počkej.

Tvé oblečení, princezno. Musím pryč.

Mami, co to do tebe vjelo?

- Co ti je? - Musím pryč!

Mami! Teď nikam nemůžeš.

Já musím.

Kdo je to?

Jsi v pořádku?

Se-jon.

Jak je jí? Už se uklidnila?

Ano, už usnula.

Viděla dnes zprávy a začala vyvádět.

To mohl být spouštěč.

Řeknu doktorovi, aby se na ni ráno podíval.

Co vás sem v tuhle hodinu přivádí?

No...

Oh Jong-čol utekl.

Oh Jong-čol

utekl?

Nepřišel náhodou za tebou?

Neviděla jsi záři z Hlubiny?

Ne, vůbec ne.

Možná se pleteš.

Tohle není obyčejný dům.

I kdyby utekl, sem by přijít nemohl.

Hee-džin.

Jestli nám znovu lžeš

nebo před námi něco tajíš, řekni to hned.

Mine.

Změnila jsem se.

Chápu, že mi nevěříš,

ale...

našla jsem maminku.

Nemusím Se-jon ohrozit,

takže...

nebojte se.

I kdybych záři neviděl,

nemění to nic na tom, že je na útěku a ty v nebezpečí.

Pro jistotu

nechoď nikam sama, dokud ho nechytí.

A dávej na sebe pozor, ano?

Budu opatrná, neboj.

A teď si odpočiň.

Dobře.

- Dobrou noc. - Dobrou.

Pa.

Ach bože!

- Kam jdeš? - Co tu děláš?

Říkal jsem, ať nechodíš sama.

Proč jsi venku?

Chci se napít.

Probudila jsem se a mám žízeň. Chci vodu.

Počkej tu.

Chtěla jsem vodu...

Díky.

- Dobrou. - Fajn.

Dobrou noc.

Bože. Už zase.

Co tentokrát?

Do kdy mi budeš hlídat dveře?

Už vstávám. Bolí mě záda.

Bože, to je bolest.

Vážně.

Obvykle spím jen na kvalitních matracích.

Nemusel jsi tu spát.

Můžeš být ve své posteli.

Nedá se nic dělat.

Spi se mnou.

Co? Vždyť nejsme manželé.

- To přece nejde. - Hele.

Vidíš, jak jsem vysoký?

Která část mého těla by měla být nejsilnější?

- Nohy? - Ne, záda. Má záda.

Muži musí mít silná záda.

Zejména ti vysocí jako já,

čtvrtý a pátý obratel musí být silný.

A proto musím spát na kvalitní posteli. Nemyslíš?

Asi ano. Nechci, aby tě bolela záda.

Tak.

Zamysli se nad situací.

Oh Jong-čol je na útěku.

Jsme v nebezpečí jako ve válce.

Každý zvlášť budeme v ohrožení oba, že?

Dává to smysl.

- Že? - Ano.

Budeme spát spolu.

Nemám žádné vedlejší úmysly. Je to čistě racionální.

Nemáš ráda racionální rozhodnutí?

Ano, to je pravda.

Fajn. Jdeme.

Racionální rozhodnutí... zvláštní.

Sakra. Říkal, že je to super matrace.

Ta blbá postel je prostě jen velká.

Min spí?

Vážně? Jak teď může spát?

Jak dokáže usnout v téhle situaci?

Jsme spolu v posteli.

Vážně chrápe?

Prý ochraňovat.

Ten by si nevšiml ničeho.

Se-jon,

zkus usnout.

Přestaň myslet.

A spi.

Myslel jsem, že jsi unavená.

Jsem.

Už usínám.

Jak můžu asi spát, když jsi tak blízko?

Upřímně,

nemůžu usnout.

- Pane řediteli! - Bože.

Oblečení, jsem oblečená, že?

Postarej se o to.

Teprve svítá. Kdo to byl?

Nevím, ale určitě ho vyhodím.

O co jde?

Tohle jsme našli na zahradě.

Mami, podívej.

To je moje číslo.

Když se něco stane, hned mi zavolej. Ano?

Zapiš si ho.

Nula, jedna, nula...

Nula, osm, pět, šest...

Ne. To není moje číslo.

Dä-džin.

Dä-džin?

Dä-džin. Půjdeme za ním.

Vždyť víš, že zemřel už dávno.

Soustřeď se a zkus to znovu.

Je to moc důležité. Prosím.

Zkus to znovu.

Nula, jedna, nula, nula, osm, pět, šest...

Dobře, tak fajn.

Zapamatuješ si to později,

ale tohle nos.