Kinki (禁忌)

Aj: Rjoman56. Čj: Zíza

Není to Mozart?

Jo. Máš ho ráda?

Tak dá se.

To jsem nečekala.

Měla jsem pocit, že se k vašemu temperamentu Mozart moc nehodí.

Odpovídáte mi spíš na Bacha.

Někoho s poklidnější hudbou.

Matematiku používáte, abyste popisovala hudbu, že jo?

To by měl raději Bach.

Mozarta nehraju moc často.

Nesnášíš ho?

Je známý jako génius a říkají mu všelijak.

Jeho hudba se hraje pořád a je masově produkovaná.

V Japonsku je spousta „géniů“, co ho kopírují.

Ale napsal slavnou skladbu, když mu zemřela matka.

Jeho matka Anna Maria.

Dneska je výročí její smrti.

A také vaše narozeniny, paní učitelko.

Vzpomněla sis?

Všechno nejlepší.

Tabu

Pane Konomi?

Jste vzhůru?

Pane Konomi.

Kolik prstů ukazuju?

Kolik?

Prosím vás.

No?

Můžu si s ním promluvit?

Jasně. Jen do toho.

Dobrý den. Pane Konomi.

Pamatujete si něco z té nehody?

Ne...

Nevzpomínáte si, jak vypadal pachatel?

Otřes mozku mu zatemnil vzpomínky.

Měl by si zase vzpomenout tak do dvou tří dnů.

Tak jinak.

Máte nějakou rodinu, kterou můžeme zkontaktovat?

Dceru...

Mám jenom dceru.

Jenom...

Jsem se s ní neviděl přes dvacet let...

A ještě někoho?

Ne.

Tak... dal byste nám jméno a kontaktní údaje na dceru?

Jmenuje se...

Dobré ráno!

Paní učitelko Saro.

Dobré ráno.

Dobré.

Paní učitelko Sasaki.

Mohla bych mluvit se Sumijou?

Ano.

Mám odejít?

Je to jedno.

Tak já půjdu.

Sumija si přeje studovat hudbu v zahraničí.

A s těmi sny je konec.

Prosím, postarejte se o ni.

Otec porušil zákon.

Víte o tom, že jo?

Je to taková ostuda, nebudu tu moct zůstat.

Budu se muset přestěhovat k matce.

Chci se rychle osamostatnit.

Tomu rozumím.

Chceš umřít, že jo?

Přesně.

Když jsem tady...

mám pocit, že se zblázním.

Vyšetřuju tenhle případ, detektiv Mizuguči.

Jde o to samé, o čem jsme mluvili včera po telefonu.

Váš otec musí zůstat tři týdny v nemocnici.

Nevzpomíná si, jak vypadal pachatel.

Ale mě si pamatuje, co?

Ano.

Doufal jsem, že se o něj během hospitalizace postaráte.

Pokud byste mohla...

Mohla byste se ho místo nás zeptat na to, co se stalo?

Pokud si na něco vzpomene...

Zavolejte mi, prosím.

Jsem ráda, že jsi v pořádku.

Díky, že jsi nakonec...

dorazila.

Teď je z tebe učitelka?

Učím na dívčí škole matematiku.

Učíš na vysoké, že jo?

Jo.

Učím anglickou literaturu.

Aha.

Pořád bydlíš v tom domě?

Nikdy jsem neodešla.

Musela jsme se postarat o mámu.

Nemohl jsem na pohřeb.

Moc se za to omlouvám.

To je dobrý.

Jakmile bylo po všem, konečně jsem si mohla žít po svém.

Měl jsem pocit, že jsem tam uvázaná.

Bydlím ve velkém domě, co po sobě nechal otec.

To mluvíš o tom domě na pobřeží?

Přesně tak.

Můžeš mi dát k tomu domu klíče?

Musím ti tam vyzvednout kartičku pojištěnce.

Jsou v tom šuplíku.

Hele.

Proč jsem sem musela jet?

Promiň, nechci být hnidopich...

Ale má to být L a ne R.

Už když jsem byla malá, tak na to přísně dbal.

Otec?

Jo.

Zítra se musím zastavit u něj doma.

Nechce se ti?

Když jsem byla malá...

kreslila jsem na podlahu rtěnkou.

A děda mě za to pak pěkně seřval.

Ale tím to neskončilo.

Zbil tě?

Zamkl mě na půl dne do sklepa.

Mám tam s tebou zítra zajít?

To je dobrý.

Pro tebe!

Vybral jsem, co by se ti mohlo líbit.

Nesahej.

Promiň...

Nemám ráda vůni krve.

Nevylézej.

Nahlásím to.

Dobré ráno!

Dobré ráno!

Dobré ráno!

Neznáte někoho z těch tří dětí?

Byl jste poblíž místa činu.

Neunesl jste ty děti?

Pane Konomi.

Jste podezřelý z porušení zákonu o mravní ochraně dětí a dětské prostituci.

Snažíme se dopadnout pachatele.

Zase se tu zastavíme.

To je něco důležitého?

Děkuju mnohokrát.

Chceš, abych se postarala o to dítě, že jo?

Jestli mě zatknou...

Tak z toho budeš mít jen problémy.

Za tohle zaplatím.

Měl to ve sklepě.

Ta samá byla v matčině fotoalbu.

Je z dřívějška...

Vyfotili jsme to, když jsme tam byli s mámou.

Je to uvnitř Mozartova domu.

Jedná se o původní koncertní sál.

I ty jsi tam byla.

Byla jsi u maminky v bříšku.

Poprvé ses tam pohnula.

Ucítila to, když jsme tam byli.

Když viděl tuhle fotku...

Nejspíš si představoval hudbu.

Sala Terrena.

Postavili to, aby se tam léčilo tělo i mysl.

Je to pokoj mé zesnulé matky.

Pokud se budeš chovat pěkně...

rozvážu tě.

Hej...

Co jsi zač?

Jak se jmenuješ?

A ty?

Moto.

Já jsem Sara.

Kdo tomu rozumí?

Je to stejný jako předtím.

Podívejte se na výpočet povrchu.

Dokážete ho říct?

Kde si myslíte, že se to liší?

Kde se ten povrch liší?