Memory

MAGIC BOX uvádí

PAMĚŤ ZABIJÁKA

Dobré odpoledne.

Musím teda říct, že vám to čím dál tím víc sluší,

Claudie.

To je od vás milé.

To nejde.

V pořádku.

Ty nejsou pro vás.

Můžete nás nechat o samotě?

Jistě.

Ahoj, mami.

Skončil jsem dřív. Na večeři budu doma.

Sakra.

Jste nervózní.

V klidu.

Když jsem vás zahlédl, hned jsem viděl,

že jste přesně ten typ, který ví, co chce.

Jen se bojí.

-Já se nebojím, jen... -Já vím, ale takhle to prostě je.

Teď už zbývá jenom za službu zaplatit.

Od toho tady jsme, ne?

Ano.

Promluvte si s ní.

No tak.

Je moc hodná.

Uvidíte.

Beatriz.

Buď na něj hodná.

-Ahoj. -Dobrej.

Ukážeš mi, co si kreslíš?

Radši ani ne.

Ty jsi Beatriz, viď?

Tak pojďte.

Můžeme si nejdřív trochu popovídat?

-Tolik času nemáme. -To nevadí.

-Kolik ti je? -Kolik byste chtěl?

Tak jsem to nemyslel.

Jen bych se chtěl trochu víc seznámit.

-Máte rád 13 let? -Ne, prosím.

-12? -Ne.

Tati, něco na sobě má! Tati!

Sakra!

Tati.

FBI! Odhoď tu zbraň. Dělej.

Jen klid.

-Nasrat! -Ty si naser.

-Umřu já, umře i ona. -Leone.

Poslouchej mě.

Je po všem.

Ale může to dopadnout ještě hůř.

Detektiv? Z Mexika?

Ano.

Federál?

Hlavně klid.

Já se tam nevrátím.

Zahoď tu zbraň.

Nikam se vracet nemusíš.

Probereme to a všichni budou v pohodě, jasný?

Jenom lžete.

Ještě se jí něco stane. Je to tvoje dcera.

Potřebuje tě.

-Vůbec nic nevíš. -Vím, že tohle nechceš.

Fakt tohle nechceš, jasný?

Jsi její táta. Tak zahoď tu zbraň.

Tati! Tati!

-Pusťte mě! Tati! -Beatriz, vrať se.

Tati!

Pasák Leon?

Jo...

Abych si to ujasnil.

Klíč k celému tvému případu teď leží v pohřebním voze?

Jen chránil ostatní. Ten šmejd se chystal střílet.

To je mi jedno, Amisteadová.

Není mi ale jedno, že rok dlouhé vyšetřování,

které stálo nás i Mexičany docela dost peněz,

je teď celé úplně v háji.

-Nemusí to tak být. -Nedělej to ještě horší.

Nemůžeme stavět případ na jedné pitomé holce bez dokladů.

A proč ne? Pane?

Necháme to na ráno.

Níž ty paty. A narovnej se, Marisol.

Mauri.

Alexi.

-Rád tě zase vidím, příteli. -A co je tohle?

Marisol, podívej se, kdo přišel.

Bože, ta vyrostla. Je z ní slečna.

Jenom ty koně stojí majlant.

-Ale pořád míň než rozvod. -To jo.

Guadalajaru si zvládl fakt dobře. Ale jinak je to strašná díra.

Jako tahle.

Nesnáším města.

Všude lidi, hroznej smrad, všude samí bílí.

-Nic proti. -V pohodě.

Na venkově je líp, co říkáš?

Vzpomínáš na Tamalpais?

Na ty hajzly z kartelu Zeta.

Šílený. Sranda, ne?

Mně to jako sranda zas tak moc nepřišlo, Mauri.

No jo, jsi prostě citlivka. Ale umíš.

Ježíši. Vzchop se.

Máš se přece fajn. Jsi za vodou.

Víc prachů, míň krve.

Naši známí pro tebe mají fušku.

Mauri, zadej to jinam.

Já na to teď nemám.

Tak se seber.

Je to v El Pasu. Odtamtud jsi, ne?

Další důvod, proč to nechci.

Snažím se ti říct, že s tím končím.

Ještě něco?

Ledový čaj, prosím.

Co je?

Jsi namol?

Ne, jen utahanej.

Alexi.

Fakt tě potřebuju.

Vyznáš se tam.

-Nějak moc. -Jsou to dvě akce.

Navíc máš v El Pasu bráchu, ne?

Mauri.

Ty sis mě proklepnul?

Musím být v obraze, Alexi.

A nežvaň tady o nějaký penzi.

Ta se nás přece netýká.

Prosím, pane Marshalle, a je to. Mohu pro vás ještě něco udělat?

Pane Marshalle?

Ne, díky, není třeba.

-Jaké je to číslo pokoje? -1106. Máte ho na klíči.

Jistě. Díky.

DAVID MARSHALL METRO HOTEL 1107

Jednou vodka martini.

Je ještě moc brzo na sklenku vína?

Nebo moc pozdě na Bloody Marry?

Záleží na tom, jaký chcete mít den.

A to je na vás, že jo?

-Jste tady sám? -Zrovna ne.

Omluvte mě.

-Příjemný let? -Přejděme k věci.

Ano, je tady.

Vypadá dle očekávání.

Určitě to zvládne.

Bezva, zatím.

-Prý to zvládnete velice rychle. -Taky že jo.

Potřeboval bych to trochu upřesnit.

To ne. Čím míň víte, tím líp.

DETENČNÍ CENTRUM EL PASO, TEXAS, USA

Vy jste do něj strčil.

-Chtěl jsem ho jenom zachránit. -Lžete!

Beatriz, to, co s tebou dělal, co táta dělal, to bylo špatný.

Nemůžeš za to. Děti by neměly zažít...

Táta říkal, že je to daň za svobodu.

Lepší než bejt tady.

-To je pro tebe. -Já nic nechci!

Takovým, jako jsi ty, tady dávají zvláštní víza k pobytu ve Státech,

-než se případ vyřeší. -Chcete, abych mluvila.

Není fér, že jsi tady zavřená, a ti, co tě zneužili, běhají na svobodě.

Táta říkal, že nesmím mluvit.

Zařídím ti přesun do ochranné péče. Dobře?

Budeš žít v azylovém domě. Nezavřou tě.

A vůbec nic za to nechci.

Když budeš chtít mluvit, tak budeš. Když ne, tak nemusíš.

Zasloužíš si lepší život, Beatriz.

-Takže budu večer zase sama? -Musím to zařídit.

Musím podat v centru žádost.

-V centru? -Jo, přesně tak.

Wendy, zakázky jen tak nespadnou z nebe.

-Nečekej na mě. -Ellisi...

-Ano? -Její parfém mi fakt smrdí.

Smyj ho ze sebe, než se vrátíš, jo?

A sakra.

-Víš, proč tady jsem? -To je nedorozumění.

-To je vždycky. -Prosím.

Kde to je?

Je to v sejfu. Nahoře.

Prosím. Nedělejte to.

Já jsem nic neřekl, jasný?

Nemělo to zajít takhle daleko.

Když jsem tady, tak to daleko zašlo.

-Dobře. -Otevři to.

Já jen...

-Dobře, a když vám to dám... -Dělej! -Dobře.

Tati? Jsi doma?

Já jenom, že jdu k Annabelle.

Asi u ní přespím, neva?

Jen abys to věděl.

Skončil jsem dřív. Na večeři budu doma.

Opakujte, prosím, po mně.

-Jak se máte? -Jak se máte?

Díky, mám se dobře.

-Nechceš si to nechat na jindy? -To je multitasking.

Jak se máte?

Jasně, ale já ještě nechci umřít.

Dítě...

Jak to, že žiješ v Texasu a neumíš španělsky?

ŠPATNĚ

Blbá sova.

Ahoj, Danny. Tak kde je?

Myslíš toho, co teď maří důkazy na místě činu? Támhle.

Agente Serro, agentko Amisteadová, seznamte se s paní Van Campovou.