Disenchantment

PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX

Vítejte, přátelé.

Pořád jsou tady.

Co, neobejmeš mě?

Čekám.

No tak. Kdo by odolal objetí děsivý mámy?

Sklapni, Luci.

Bean! Chybělas mi!

Zato ty mi chybět nebudeš, mami.

To je ta matka, o které pořád mluvíš?

Není hnusná a zlá mrcha. Ale je flundrovatější, než jsem si myslel.

Ahoj, Elfo. Když jsem tě viděla naposled, byls o dost mrtvější.

Ta díra na Měsíc musí pryč.

Měsíc.

- Měsíc. - Ticho!

Šestý těsnící týme, utěsněte díru!

Moc se loudáte.

Co tu děláš, mami? Proč mi nedáš pokoj?

Máš tak hnusnej život, že musíš ničit ten můj?

Zachránila jsem tě.

Máš ještě něco na srdci,

nebo sis jen potřebovala ulevit?

Zapomeň na to. Chci odsud pryč.

Nic tě tu nedrží.

Nic, jen ty tvý krtčí zrůdičky.

Nejsme krtčí zrůdičky. Jsme krásní trogové s vypoulenýma očima.

Trogové nebo také troglodyti.

Tamhleto jsou krtci.

Jak se vede?

Čus, kobzole.

Nechte ji. Můžeš odejít, kdy chceš.

To beru. Třeba hned.

Ale pamatuj, broučku, když se ukážeš v Zemi snů,

zabijí tě.

A bez mé pomoci cestu ven nikdy nenajdeš.

Promiň za tu ozvěnu.

Je děsivá, já vím.

Vítejte zpátky, přátelé.

To máš za tu „kobzoli“.

KAPITOLA XXI PODZEMNÍ STESK PO DOMOVĚ

Koho obviní z čarodějnictví příště, taťko?

Paní odvedle, tu s tou čivavou.

- S tou, co pořád štěká? - Přesně tak, synu. To je ona.

Znamenitá podívaná, Vaše Veličenstvo. Jste vzor královského barbarství.

Večer dostanete dva kopečky rozteklé zmrzliny.

Nemůžu uvěřit, že jsem zabil svou sestru.

Tak rozrušený nebyl od upálení narozeninového šáši.

- Být králem je těžké. Potřebuju radu. - My jsme vaši rádcové.

- Ne, rád bych si promluvil s otcem. - To bych neradil.

Co tam dole dělá Derek s Odvalem?

A s Arcidruidkou? A s mou korunou? Něco se děje.

To mi nesedí, asi jako moje výpočty.

Mé zranění.

Pomoz nám něco vyřešit, Pendergaste.

Já jsem pro to, zabít Zoga teď,

ale Odval si myslí, že brzy zemře sám.

Co si jako krvežíznivý parchant myslíš?

Rozhodování mi moc nejde, jsem spíš muž činu.

A taky vařím pudinky. Umím je skvěle.

Podíváme se, jak se mu vede.

Umírám.

Ten královský sulc ještě žije.

Chtěla jsem si škodolibě vychutnávat jeho smrt.

- Co může být uspokojivější? - Nebo víc vzrušující.

Bez obav. Podle těch vzdechů bude brzy pod drnem jako jeho dcera.

- Co? Vy… - Vidíte? Předsmrtné mumlání.

Budete litovat dne, kdy jste si dovolili na mou dceru…

Na mumlání nemám čas. Podej mi smrtonosnou tyč.

Zadržte. Neriskujme nesmrtelnost našich duší tím, že ho usmrtíme.

Duší?

- Jste představitelka církve. - Třesky, plesky.

Na umírajícího ale nadělá rámusu.

Třeba se zotavuje.

Lid se to nesmí dozvědět, nebo jej opět dosadí na trůn.

Pendergaste, postarej se, aby Zog neopustil komnatu.

- Smím si sem objednat jídlo? - Musíš.

Jestli se pokusí utéct, rozsekej ho na cimprcampr.

Dámy a bůhvíco ještě,

děkuji, že jste se dostavili k této povinné půlnoční večeři.

Slyším, že někdo jí. Jo.

Ne, ty. Odlož tu vidličkolžíci. Děkuji.

Uvítejme v Troglodytově srdečně našeho… Pořád to slyším!

Uvítejme v Troglodytově srdečně našeho čestného hosta,

mou krásnou dceru princeznu Tiabeanie!

- A… - A ty dvě prťavé nicky.

A nyní, po opětovném shledání královny a princezny,

poslední z proroků a naplnění tohoto proroctví,

si nic nepřeji víc než nechat to vše stranou.

Cože?

A soustředit se na to nejdůležitější, na znovushledání matky s dcerou.

Bean, moc jsi mi chyběla.

- Vím, měly jsme rozepře. - Chtěly jsme se navzájem zabít.

Je čas nechat budoucnost plavat a vynahradit si minulost.

Nezachránila jsem tě pro nic za nic, ale jen a jen proto, co mám tady.

Hrudník.

Máme čas. Nadvláda nad světem může počkat. Připíjím na lásku!

Mami, nevím, jestli to myslíš vážně,

ale připíjím na to, že se mi nesnažíš k hlavě přišroubovat korunu.

Tahle stará historie.

Nic neprobudí chuťové pohárky víc než pálení na hranici.

Ne. Týpci jako ty tady dojídají zbytky od stolu.

Já nejsem mluvící kočka, ale mluvící démon.

Vždyť my víme. Bydlíme hned nad peklem.

Mít vás za sousedy je noční můra. Ten smrad vařeného zelí!

To jsou děti!

Můžu se vmáčknout?

Promiň, není tu tolik… Tak jo.

Podívejme se. Nejsi jako ostatní.

Máš relativně dost malé nozdry.

Konečně si toho někdo všiml.

No jo, o to mi tak nějak šlo.

Ahoj, jsem Trixy.

Ahojky Trixy, Já jsem Ó. Elf-ó.

Tolik pozornosti od žen jsem nikdy neměl.

Nevím, co mám dělat.

- Co to je? - Ančovičky s vinným octem a hořčicí.

Kyselé, slané, a ještě slizké? To je úplná svatá trojice chuti!

- Vy nejíte? - Máme svůj zvláštní jídelníček.

Jeskynní šťávu.

Jeskynní šťávu?

Aha. Fajn. Jsem rád, že jsme si to ujasnili.

Bizár.

Bizár.

Pane? Nevím, jestli mě slyšíte, máte v uších tolik krve.

Jen jsem chtěl říct, že svého otce jsem nikdy nepoznal.

Zemřel ve službě vašemu otci v bitvě o ten kanál, co už se nepoužívá.

Ale vždycky jste byl můj vzor.

A když jste mě poslal do bitvy, šel jsem. Ne proto, že jste můj král,

ale proto, že jste sám bojoval hned za mnou.

Vzpomínáte, jak jsme po bitvě slavili vítězství

a vy jste mi při hostině v záchvatu zuřivé opilosti vypíchl oko?

Vtipné je, že si všichni myslí, že vidličkou,

ale ve skutečnosti to bylo lžící, již jste mrštil tak prudce a tak rychle,

že jste mi to oko vykrojil jako kopeček zmrzky.

Až na kost, pane. Prvotřídní. Jste pravý válečník.

Ať si říká kdo chce, co chce, podle mě jste dobrý člověk.

- Kam zmizel tvůj apetýt? - Alergie na podbízivost.

Pamatuji si, žes snědla vše, co těm zubiskům přišlo do cesty.

Jako zběsilý bobřík!

Chápu, tvůj chrup nemá chybu. Proč to děláš?

Abys byla šťastná. Nechci tebou manipulovat.

To je ta, co se ti vkrádala do snů?

Luci, ještě jsi nedojedl krysí kosti.

Měla jsi dlouhý den u kůlu. Pojďme spát.

- Je tma. - Jak to můžeš vědět?

Trogové mají pravidelný režim. Poznají, kdy je čas jít spát.

A kdy je čas umýt nádobí, krucinál!

Slib mi, že mi ještě zkusíš dát šanci.

Musím si jít lehnout. Na jakém šutru ležím?

A opovaž se mi lézt do snů.

Neboj. Vím, že jsi se svými podvodními sexuálními fantaziemi ráda sama.

Jak se opovažuješ! A taky nemám tušení, o čem mluvíš.

Dobrou, broučku. Yugo tě uloží.

Tudy do pohostinství jeskyně.

- To nezní moc pohostinně. - Neboj, je to něco jako hotel.

- Takže je tam útulno a bezpečí? - Ne, hrozí zával.

Bean, jak můžeš být v téhle situaci ospalá?

Nejsem. Jsem naštvaná.

Vztek mě někdy taky zmáhá.

Ty mě zmáháš.

Jdi s Yugem. Musím si to promyslet.

Jestli jsem se něco naučil,

pak to, že když skončíš v jeskyni s psycho mámou,

je nejlepší hrát její hru.

Musím se vydávat za milující dceru.

Jen dávej pozor, ať tě nezblbne.

Propána! To je přesná kopie mého dětského pokoje.

Proč mám v baru šaty s volánky?

Vy dva, následujte mě do spacích komnat.

Držte se za ruce.

Dobrou noc, Bean.

Ty máme v pekle taky. Říkáme jim krypty.

Z těch trogů jde strach, ale zdá se, že ty studený spací díry budou útulný.

- Ahoj, Elfo. - Ahoj, Trixy. Chci říct, co to má být?

- Ticho, Trixy. - Ticho, Elfo!

Ticho, Elfo!

Ticho, Elfo!

POD NOVÝM VEDENÍM

Tak jo, zadky dolů.

A nyní dosáhneme konečného cíle,

zavedeme v Zemi snů zkostnatělou teokracii s bohatým duchovním životem.

S důrazem na slovo bohatý, zlato. Aleluja, amen a cink!

Zde jsou edikty, Vaše Veličenstvo. Nezapomeňte použít hlas pro vnější svět.

Jasňačka.

„Z příkazu krále, tedy mého, Dereka, tedy mě,

tímto prohlašujeme Zemi snů za teokracii!“

„Veškerá moc nyní vychází z tohoto svatého trůnu a zadku na něm usazeném!“

„Od nynějška již nebude pražádných nemravností!“

„Žádný alkohol!“

„Žádné hazardní hry!“

MNOU OCHUCENÁ VODA POHÁR ZA 15 CENTŮ

- „Žádný prodej bez oprávnění!“ - Ne! Mé vzácné tělní tekutiny!

„Žádné nezákonné soužití!“

„A především, už žádná komedie!“

- Takže moje číslo vyhovuje? - Víš, co mi připadá vtipný?

- Co? - Ta tvoje hláška.

Jaká hláška? Ale ne…

Jo, to je ona.

Nemáš nás zavést do kavárny?