Fresh

Cože?

-Holka, vykašli se na to. Odejdi. -Já vím...

Nemám problém zaplatit, ale je to divný začátek rande.

Moje řeč. Chceš o tom vyprávět svým dětem?

„Naše první rande bylo vážně romantické.

„Poslal mi zprávu: ‚Berou tam jen hotovost.‘“ Ne.

-Už jsem tady. -Holka...

Mám strašný hlad.

Nevím. Snad to dobře dopadne.

-Zavolej mi pak. Miluju tě. -Fajn. Já tebe víc.

-Ahoj. -Ahoj.

-Ahojky. -Ahojky.

Pojďme na to.

Miluju pálivou omáčku.

Dávám si ji na všechno,

co doma najdu, od pizzy až po kuřecí křidýlka.

Vyvolává to ale dávivý reflex.

Navaluje se mi z toho a mám fakt pocit, že se pobliju.

-Takže... -Jo, to je na prd.

Ale zbožňuju ji, takže...

-Jo. -Jo.

Já mám ráda wasabi,

ale mexické koření bych nedala.

-Jo, rozumím. -Jasně.

Jasně.

-Co? -Napadla mě taková blbost.

Mám pocit, že ženám v generaci našich rodičů

víc záleželo na tom, jak se oblékaly,

a staraly se o svůj vzhled.

Byly ženštější. Víš, jak to myslím?

V dnešní době

dívky nosí všechno volné, jako by na sobě měly deku.

Víš, co tím chci říct?

Myslím, že by ti moc slušely šaty.

Ne že nevypadáš dobře ve svetru, ale kdybys...

Můžu nějak pomoct?

Vlastně už končím. Děkuju.

Fajn. Tak si to vezmeme s sebou.

-Děkuju. -Prosím.

Máš u sebe hotovost?

Jo, upozornil jsi mě...

Přijede za mnou do města brácha.

Jestli ti to nevadí, vezmu si ty zbytky

-a asi tě nechám odejít... -V pořádku.

...bez pár babek na spropitné.

Pokud souhlasíš.

Máš šálu v nudlích.

Sakra.

Tuhle šálu miluju. Promiňte?

Rychle, pojďte. Máte perlivou vodu?

-Perlivou. -Ano.

-S bublinkami. Rozumíte? -Ano.

A citron, prosím.

Nevím, jestli rozuměla. Podle mě neumí anglicky.

Bylo to zábavné.

-Jsi vážně roztomilá. -Díky.

Měli bychom to někdy zopakovat.

-Podívej, Chade... -Ano.

Víš, nemyslím si, že se k sobě hodíme.

Byl jsem jenom zdvořilý.

Popravdě nejsi můj typ...

-Fajn. -Je to k smíchu? Jo.

Hodně štěstí při hledání chlapa, ty nafoukaná krávo.

Do prdele.

Sakra.

Blbej idiot.

Můžeš mu prostě poslat zprávu:

„Seru na tebe a tvou podělanou šálu, kreténe“?

Kéž by mě to v tu chvíli napadlo.

Místo toho jsem tam stála jak idiot.

-Vystřídáme se. -Jo.

-Nevím, jak to děláš, Mollie. -Co jako?

Jak zvládáš rande.

Vždycky zůstanu sama. A vlastně mi to naprosto vyhovuje.

A co, Noo?

Nepotřebuješ chlapa, jasný? Ani nikoho jiného.

Byly jsme tak vychované podle filmů od Disneyho.

-Jo, k čertu s Ariel. -K čertu s ní.

Blbá husa opustila moře kvůli chlapovi. To mě podrž.

-Kráska ať se jde bodnout. -Jo, k čertu se zvířetem. Já jsem zvíře.

Ty jsi zvíře. Jasně.

Končíme.

Dnes to byla skvělá práce.

Teď si pořádně zatleskejte.

Skvělá práce.

-Ty máš sílu. -Ty máš sílu.

-Jsi fakt silná. -Koukni na to.

Ahoj, kotě, jak se máš?

Nic moc. Hezkej pes, jak se jmenuje?

Ringo. Co máš na sobě?

Ukaž mi svoje tělo. Pomůžu ti zvlhnout.

Sakra.

Už jste měla tohle?

-Hrozny? -Ne. Hrozny s příchutí cukrové vaty.

Vážně tak chutnají.

-Opravdu? -Jo.

Sestra s neteří mi řekly: „To nejde. Jdi se vycpat.“

Takže jim to teď zanesu.

-Neteř vám řekla: „Jdi se vycpat“? -Jo, čtyřleté děti jsou trhlé.

Dobře.

Asi mi nevěříte, takže musíte ochutnat.

Nechci zanechat dojem, že jsem blázen.

Fajn.

-Chutná? -Ty bláho.

-Věda. -Jo. Věda válí.

Bydlíte někde poblíž?

Já bydlím v šesté uličce.

Chodím si do oddělení ovoce

povídat s náhodnými, výjimečně pohlednými lidmi.

-To byla hrůza. -Trochu hrozné.

-Mrzí mě to. -V pořádku.

-Přeju dobrou noc. -Fajn. Vám taky.

Víte co? Je mi to fuk.

Už jsem to pokazil, tak to ještě zkusím.

Mohla byste mi dát své číslo?

Jde o to, abych měl o čem vyprávět sestře a neteři.

Asi si totiž budeme povídat o hroznech.

-Já jen... -Jasně.

Můžu jim říct, že jsem potkal někoho, kdo má stejný názor.

Jo, to dává smysl.

Fajn.

Můžem se tu potkat za týden a promluvit si o brokolici.

To zní dobře.

-Mlha. -Deštný prales.

-Trocha mlhy neškodí, Noo. -Jo, tajemství.

Jo. Já jsem Steve.

-Rád jsem vás poznal. -Já taky.

Nebudu vám psát, ale moc bych si to přál.

-Dobrou noc. -Dobrou noc.

-Cože? -Jo.

-Svoje číslo? -Jo.

-V samoobsluze? -Jo.

-Tuhle večer? -Ano.

A to mi říkáš až dneska?

-Myslíš si, že máš kámošku. -Prostě se mi to zdálo ujeté.

-Byl rozkošný a zábavný a... -Fajn.

Nevěřila jsem, že se lidi ještě potkávají v reálném životě.

-Nejspíš je ženatý. -Fakt díky.

-Jo, nejspíš je ženatý. -Nejspíš.

Už přemýšlím o tom, proč nepíše.

To se mi líbí na chození s ženami.

Míň her, víc emoční závislosti.

Takže přestaň hrát hry a buď sama sebou. Kašli na to.

Možná. Nechceš se u mě později zastavit?

Prospěla by mi trocha emoční závislosti.

Moje emoční závislost není levná, zlato. To si piš.

-Ahoj. -Ahoj, jak se máš?

-Dobře, díky. A co ty? -Fajn.

-Tohle je vážně pěkné místo. -Jo.

Ti medvědi jsou...

Jo, je to krásně umouněné a zároveň trendovní.

Přesně.

Zdravím.

-Víte, co si dáte? -Ahoj.

Můžu dostat Manhattan s pořádnou dávkou třešní?

-Třešně. To je hezké. -Miluju třešně.

Ještě jednou to samé. Díky.

Provedu. Poslužte si.

-Díky. -Není zač.

-Ahoj. -Čau.

-Já jsem Steve. -Noa.

Fajn, teď jsou na řadě hloupé otázky.

Odkud jsi?

-Pocházím z východního pobřeží. -Bezva.

A co ty?

-Jsem z Texasu. -Super. Co tě sem přivedlo?

-Je to moje druhá stáž. -Stáž.

-Jsi doktor? -Jo, jsem doktor.

-Jo. -To je úžasné.

Dělám rekonstrukční chirurgii.

Plastickou chirurgii?

-Přesně tak. Je to jedno a to samé. -Fajn.

-Ale nejsou to jenom nosy. -Jasně. Děláš...

-Prsa. -Prsa.

-Zvětšuješ zadky. -Implantáty.

-Liftingy obličeje. -Liftingy.

Ale jednou za čas někomu pomůžu, což je pěkné.

Onehdy přišel jeden kluk,

který měl těžké popáleniny.

O tomhle je to taky.

-Dělala jsem si srandu. Promiň. -Díky.

-To je úžasné. -Buď v pohodě.

Vyhovuje vám to?

-Může být? -Jo.

-Víc toho nemáme. -Fajn. Promiňte.

Super.

-Stačilo mi jich jen pár. Díky. -Na zdraví.

Co tvá rodina?

Nemám sourozence a táta před časem umřel...

O mámě nevím, protože spolu nemluvíme.

-Jo. -To mě mrzí.

V pohodě.

A co tvoje rodina?

Táta žije v Texasu a máma zemřela.

Takže...

-To je mi líto. -To je dobrý.

Zdá se, že máme něco společného.

-Jo, mrtvé rodiče. -Jo.

-Paráda. -Skvělé.

Ťuknem si na to.