Fast X

PŘED DESETI LETY

Není nic, co by otec pro syna neudělal.

Maminka tomu nerozuměla.

Viděla v tobě monstrum, já potenciál.

Když ti hajzlík vyškubl peníze z ruky, ty jemu oko.

Když ti nadávali do bláznů, vyrval jsi jim jazyk.

Víš, proč jsem tě vzal s sebou?

Z velkorysosti? Z lásky?

Ne. Nevezmu si své dílo do hrobu.

Můj odkaz musí přežít.

A pro otce není většího daru než syn.

Vím, koho pověřit těžkým úkolem.

Tebe.

Nejdrsnější z chlapů měli hlídat skrýše s penězi

a nechali Dominica Toretta spálit můj majetek.

Zabiju Toretta.

-Zabiju je všechny. -Zabiješ?

Prokážeš jim milost? Synku můj…

Když má někdo trpět, nenech ho vykoupit smrtí.

Toretto musí trpět.

VOJENSKÁ POLICIE

Pusťme se do práce.

Po dnešku naše rodina chytne moc za pačesy.

S chutí do toho.

-Co se děje? -Kradou sejf!

-Ukradli sejf! -Cože?

Trezor!

Ty vole.

Drž se jich.

Na mostě nám neujedou.

Je jich moc! To nedáme!

Máš recht. My ne.

-Ale ty jo. -Nenechám tě tu. Drž se plánu.

Tohle bylo v plánu.

Jsou v pasti.

Co to vyvádí?

Sejmi ho.

RYCHLE A ZBĚSILE 10

LOS ANGELES SOUČASNOST

To bylo těsný.

-Nedal jsem to. -Nikdo nezačne na cílové čáře.

Musíš si věřit. Co jsem tě učil?

Najdi si stopu,

poslouchej auto…

A nech ho letět. Strach k tomu patří.

Občas je nejlepší učitel.

Nebál jsem se.

-Všichni se bojíme. -Ty ne.

Nebojíš se ničeho.

Musíme sebou hodit.

Přiletěla prababička. Počkej, až ochutnáš její maduros.

-Ať nám strejda Roman všechno nesní. -A pak že se nebojíš.

Koukej zas žít, smrt tě neomlouvá.

To fakt není nutný.

Založil jsem ti profil.

Nemáš zač.

Dej tomu pár dní.

Hned to lítat nebude.

-Cože? -Hustý.

„Máte shodu!”

-Ukaž profilovku. -Musel ji prohnat filtrem.

Na co koukáte?

Ne, ne, ne.

-Uber, mladej. -Můžu sedět s tebou?

-Už jsi driftoval? -Jasně.

Mělas nás vidět, bylo to boží!

Haló, rodinko.

Padám hlady.

Pojďte. A koukejte mě všichni obejmout.

Na objetí od babičky si musíme vystát frontu.

-To je krása. -Počkej, až to ochutnáš.

Však jsem se nadřela.

-Základ jsou banány. -To bude bašta.

Ztište se, prosím. Babička vám chce něco říct.

Vám ta pusa ale jede.

Koukám na tuhle úžasnou rodinu

a doslova se dmu pýchou.

Pýchou, kterou by můj syn, váš otec,

jistě cítil taky.

Vím, že cesta sem byla trnitá.

Občas až nefér.

Přesto jsme se tu sešli.

Často osudu navzdory jste za sebou zanechali úžasný od…

Úžasný odkaz, který přetrvá generace.

Nikdo vám ho nevezme. Ani teď,

ani nikdy jindy.

-Jo! -Ano!

Má recht!

-Na rodinu. -Ano!

Na rodinu.

Navždycky.

Bacha na moje nový Nike. Krucifix.

Romane, agentura z tebe udělala kápa. Slíbils, že můžu řídit.

Potřebuju hlavně tvůj mozek.

Roman Pearce letí na mozky?

Jaký je vlastně plán?

Agentura dostala echo o kradeným vojenským hardwaru.

Zítra mají převážet jistý kvantový čip ulicemi Říma

a my ho máme ukrást.

Ověřil jsem to. Roman má recht.

Aby ne, když je to v Římě.

Roma. Roman.

Je to jako plánovat akci u mě na dvorku.

Z Říma znáš možná tak římský svíce.

A pořád ses nevymáčkl, na co chceš autíčko na ovládání,

zlatý Lambo a tucet lahví rajskýho plynu.

Takže letím. Jak vidno, mozek fakt potřebuješ.

Něco kuješ.

-Romane? -Vůbec na mě nemluv.

-Jak chceš. -Tak dost. Koukejte si mě začít vážit.

A hned!

Kapiš? Zkouším si kápovskej hlas.

Vím, jak na vás.

Teji, nech si ty ksichty.

Kdo mě to tu špicluje?

Co to máš za děsnou kotvu? Kde má vstřikování?

Zrovna od tebe bych čekal víc, Dome.

S Briankem ho dáváme do kupy.

Karburátor ho nutí naslouchat. Dneska už nikdo neposlouchá.

Dej si majzla. Než řekneš švec, mladej bude lepší fachman než ty.

O to mi jde.

Předat žezlo.

Ať jsme s každou generací lepší.

O tom to je.

O tom je být tátou.

Od čórek v Dominikánský republice jsme ušli kus cesty.

-To teda. -Byly to drsný časy.

Ale nádherný.

Máte válečnou poradu?

Soráč, nechtěl jsem rušit.

-Hane, pohni kostrou. -Roman si chtěl odšéfovat misi.

Nepošlu ho k šípku. Ale bez tebe je do Říma nepustím.

-Los Bandoleros až do hrobu. -Až do hrobu.

HRDINA VYHRÁL POHÁR

Dělej čest jeho jménu.

Opatruj nás v srdci

a nikdy se neztratíš.

Budeš lepší než já.

Na co koukáš?

Na tebe.

Prcek spí.

Jak to, že jsi čím dál hezčí?

Už je tam?

Ne.

Všeho do času.

Když jsem s Briankem seděl v autě,

povídá mi: „Tati,

ty se nikdy nebojíš.“

Ale já se bojím.

Bojím se, že přijdu o syna.

Nebo o ženu.

To už se nikdy nestane.

Koukej se do zpětnýho zrcátka, jak je libo, ale něco v něm neuvidíš.

-Co? -Věčnost.

V tomhle okamžiku.

Jsem stejně v šoku jako ty.

Tolikrát jsem si představoval, jak tě zabiju.

Posledně mezi námi bylo tvrzený sklo,

-kvéry a stráže. - Ne!

Nemohl jsem nic dělat.

-Teď můžu. -Měl by sis mě před smrtí vyslechnout.

-Dome! -Ne!

A ty sis Elenu vyslechla, než jsi ji zabila?

Pak mám asi sakra dobrý důvod, proč tu jsem.

Jediný, na kterým ti záleží.

Brianku.

Vstávej, broučku. Máme nezvaného hosta.

Víš, co dělat.

-Co tady chceš? -Mluv.

Setkala jsem se s ďáblem.

A já myslela, že jsem to já.

Dost mě to zklamalo.

Přišel k mým dveřím.

A pozval se dál.

Říká se, že na prahu smrti

ti před očima probleskne život.

Je to pravda?

Nechceš mi říct, co jseš zač?

Na to řada z nás nikdy nepřijde.

Máš tři vteřiny.

Než mi vykrvácíš na gauči, koukej vyklopit, proč jsi sem přišla.

Přišla jsem za tebou,

protože nepřítel mýho nepřítele

jsi ty.

Jsem mužem beze jména.

Bez odkazu.

Obojí mi sebral stejný člověk jako tobě.

Dominic Toretto.

Chceš zabít Doma? Stoupni si do fronty.

Ne, ne, ne. Když má někdo trpět, nenech ho vykoupit smrtí.

Přišel jsem pro pomoc.

Pro tvoje hračky a techniku.

Pro tvoje hochy.

Buď jsi se mnou, nebo proti…

Nejsem týmový hráč.

-Pak tví nejmilejší zemřou. -Těžko, když jsem to já.

Na mě si s mými fígly nepřijdeš.

O tobě řeč nebyla.

Mluvím o Zekovi.

Amirovi.