Hospital Ship (병원선 / Byungwonsun)

Chtěl jsem tě vidět,

protože bych tě rád

o něco požádal, aniž by to věděla Eun Jae.

Když už jsi mi zachránil život,

mohl bys mi

pomoct ještě trochu víc?

Co máte na mysli?

Váš otec je na tom teď líp.

Děkuji.

Před měsícem

jsem zažádal o pojištění v případě rakoviny.

Pokud by mi diagnostikovali rakovinu,

za 90 dní po podání žádosti,

bych mohl dostat 15 milionů wonů.

Zažádal jsem o 10.

Do té doby ale nesmí existovat

žádné záznamy o diagnóze.

Nerozumím, co tím chcete říct.

Jde o to,

že dnešní záznam o tom, že mám rakovinu,

musí být vymazán.

Takže

mě žádáte...

Chce, abys zfalšoval jeho záznamy.

Zůstaň venku.

Běž pryč!

Neposlouchej ty jeho nesmysly.

- Okamžitě odejdi! - Jsem jen mazanej.

Kdy už konečně dospěješ?

Cože?

Máš třicítku za sebou.

Měla bys být víc flexibilní.

Nemám pravdu, doktore?

Žádám snad tak moc?

Chtěl jsem jen, abys vymazal mé záznamy.

Komu to ublíží? Nikomu.

Ale já získám 10 milionů wonů.

Dost!

Nestačí ti, že podvádíš lidi?

Sebral jsi všechno, co jsme měli

a mě dal jako zástavu.

A nyní chceš podvádět už i pojišťovny?

Woo Jae.

Vzal jsem si na to jeho peníze na další semestr.

Nesnaž se to pokazit.

- Nech mě to udělat. - V žádném případě.

- Je to má poslední šance. - Možná už žádnou další šanci nedostaneš.

- To je jedno! - Nechápeš,

co tím myslím?

Víš to?

Vím.

Jen to udělej.

Je mi to jedno.

Eun Jae.

Co to mělo být?

O čem to táta mluvil?

Nezbláznil ses, tati?

- Sedni si sem. - Nezbláznil ses?

Nebreč

a sedni si.

Až odejdu, budeš jediný muž v naší rodině.

Jak se dokážeš

postarat o sestru, když jsi tak měkkej?

Já...

Přestaň.

Nesnaž se tak moc.

Vypusť svůj hněv.

Křič, pokud chceš.

Nebo klidně plač.

Plač a křič, co hrdlo ráčí.

Proč?

Proč bych to měla dělat? Proč?

Proč se ti mám ukazovat z té nejhorší stránky?

Protože jsi člověk.

Protože jsi člověk,

ne nějaký stroj.

Dovol mi být s tebou.

Ne po celou dobu.

Jen, když budeš prožívat těžké chvíle.

Ne.

Nepotřebuju tě.

Nepleť se do věcí, které se týkají mé rodiny.

I kdyby ti můj bratr volal,

i kdyby můj otec umíral

nebo kdybych umírala já,

nikdy se

do toho nepleť.

Musíš ji přesvědčit za každou cenu.

Ať vymaže mé záznamy.

- To nemůžu. - Musíš to udělat.

Vždyť umřeš.

Pravděpodobně umřu i po operaci.

Ptal jsem se dost, tak to vím.

I kdyby mě operovali,

mám méně než 20 procentní šanci, že budu žít.

8 z 10 lidí na to umře.

Nikdo mi nemůže slíbit,

že nebudu jedním z nich.

Máš Eun Jae. Ta něco udělá.

Tvá sestra už udělala

víc než dost.

Kvůli mně

běhá sem a tam,

aby splatila mé dluhy.

Dělá to už roky.

Se splátkami bance je už skoro hotová, tati.

Půjčil jsem si i u lichvářů.

Cože?

Vrátil jsem se, abych splatil své dluhy

a také vrátil peníze tvé sestře

Měl jsem však smůlu.

Můj dluh se ještě zvětšil.

Poslouchej mě pozorně, Woo Jae.

Jsem ničema a zoufalec,

ale pořád jsem tvůj táta.

Možná ti nebudu moci zanechat nějaké dědictví,

ale nechci odejít a zatížit tě dluhy.

Udělejme to tak.

Souhlasíš?

Woo Jae.

Spadl z výšky.

Víte, kde jste?

- Volají z operačního sálu. - Tady Song Eun Jae.

Ano, dobře.

Je tu dítě s bolestmi žaludku a horečkou 39,5 °C.

- Co se stalo? - Oběť dopravní nehody.

Cítíte můj dotek?

Vitální funkce nejsou stabilní. Zkontrolujte to.

Dobře.

Zdravím.

Choi Young Eun

- Kde jsi? - Jsem zpátky.

- Co? - Nedaleko jsem si pronajala ateliér.

Nějakou dobu tu zůstanu.

A co chemoterapie?

Nechci ji. Nechci tím projít.

Co to říkáš?

Zošklivěla bych a vypadaly by mi vlasy.

- Young Eun. - Nechci léčbu.

Jen bych kupovala čas.

Pokud si koupíš víc času, může se najít dárce.

To není jisté.

Nechci se ukolébat falešnou nadějí

a žít tak uboze.

V životě se stejně nemám na co těšit.

Haló?

Telefon je vypnutý.

Kdo je to?

Co tady děláš?

Promluvme si.

Obleč se, je docela chladno.

Jsem docela ubohá.

Okamžitě jsi přišel až sem.

Vím, že to není kvůli tomu, že bych ti chyběla

nebo jsi mě měl rád.

I když to všechno vím, stejně jsem šťastná.

Ten fakt,

že jsi přišel mě dělá šťastnou.

Musíš se léčit.

Nemám to v úmyslu.

Proč jsi tak vzpurná?

Nemá to smysl.

Nemyslíš na ty, kteří budou trpět, když tě ztratí?

A ty budeš trpět?

Pokud zemřu,

budeš taky trpět?

Kdybys zůstal se mnou...

Kdybys nemiloval jinou,

kdybys slíbil,

že zůstaneš se mnou,

tak se budu léčit.

To nechceš, že?

- Už končíš? - Skoro.

Ani ses kvůli práci nevyspala.

A co ty?

Nedáme si něco k jídlu?

Zvu tě.

Jez.

Vymažme ten záznam.

I když potom tátu propustí z nemocnice.

Ať si dělá, co chce.

Zvládali jsme všechno i bez něj.

Vlastně to bylo,

jako kdyby byl mrtvej.

Woo Jae.

Chce tě jen chránit.

Nech ho, ať se zachová alespoň naposled jako otec.

Chce splatit své dluhy.

Vždyť po něm nic nezdědíme.

Nechce ti zanechat jen dluhy.

Promiň, Eun Jae.

Vím, co si o něm myslíš.

Nemůžu si pomoct, ale je mi ho líto.

Je mi ho strašně líto.

Promiň, Eun Jae.

Ano, pane doktore.

Zkontroloval jsem diagnózu, kterou jste mi poslala.

Nebude to lehké.

Ale není to tak zlé, aby to nešlo operovat.