The Last Duel

Podle skutečných událostí

Otočte se doprava, mylady.

Díky.

Dobře.

Paříž 29. prosince 1386

Slyšte, slyšte, slyšte!

Páni! Rytíři! Panoši!

A lidé všech ostatních stavů.

Z rozkazu našeho vládce, krále Francie,

je přísně zakázáno

pod trestem smrti a ztráty majetku,

aby kdokoliv zde byl ozbrojen

nebo měl meč či dýku,

ledaže by měl výslovné svolení

našeho vládce, krále.

Každý muž bude bojovat

na koni a na zemi,

ozbrojený libovolným způsobem

a jakoukoliv zbraní určenou k útoku či obraně.

S výjimkou zbraní nebo prostředků pochybného původu

nebo vyrobených pomocí čar a kouzel

nebo jiných věcí, které dobrým křesťanům

zapovídá Bůh nebo církev svatá.

Pokud by některý bojovník vkročil do arény

se zbraněmi, které byly ukovány pomocí kouzel,

čar, kleteb nebo jiných ďábelských umění,

bude pak provinilec potrestán coby nepřítel Boha...

nebo coby zrádce...

nebo coby vrah.

Přitáhni to. Ještě.

Rytíři, na místa.

Kupředu!

Kupředu! Kupředu!

POSLEDNÍ SOUBOJ

1. kapitola Pravda podle Jeana de Carrougese

Pojďte bojovat!

Všichni zemřete!

Bitva u Limoges 19. září 1370

Všichni pojdete jako prasata!

Tak pojďte!

Tak pojďte, vy chátro...

Nemůžeme nečinně přihlížet.

...a bojujte!

Jeane, Pierre nám nařídil držet tenhle most.

K čertu s rozkazy. Za krále.

Za krále!

Za krále!

Díky!

Nestydím se za to, jak jste dnes bojovali.

Bylo mi ctí tam s vámi být.

Limoges je ztraceno.

A našim spojencům se nezdařilo dobýt přístav Brest.

Náš nový pán Pierre

nyní ukončil tažení a nařizuje nám vrátit se domů.

Za úsvitu vyrazíme.

Ano!

Na krále.

Pierre očividně není spokojený.

Byly zachráněny životy.

Ne v Limoges.

Vraťme se domů, příteli.

Dnes jsi mi zachránil život.

Děkuju ti.

Pevnost Bellême

Kdo tam?

Panoš Jean de Carrouges.

Syn kapitána této pevnosti.

Otevřete bránu!

Pro Pierra je velká čest, že si pro ten ceremoniál zvolil hrad tvého otce.

Budu připraven převzít po smrti svého otce kapitánství.

Což bude, dá-li Bůh, až za mnoho let.

Otče. Matko.

Kapitáne. Mylady.

Panoši.

Nenechte našeho pána Pierra čekat.

...vám sloužit po celý život.

A tak, pane, vám přísahám věrnost. Budu vám sloužit celý život.

Mylorde, přísahám vám věrnost. Budu vám sloužit celý život.

Mylorde, přísahám vám věrnost. Budu vám sloužit celý život.

Pane, přísahám vám věrnost. Budu vám sloužit celý život.

- Pane... - Blíž.

Pane, přísahám vám věrnost.

Budu vám sloužit celý život.

Kdo tam?

To jsem já, Helena Trójská.

Le Gris.

Rád tě vidím, příteli.

Ačkoliv nepřicházím jen jako přítel.

Moje návštěva má bohužel ještě jiný účel.

Mluv.

Pierre mě pověřil vymáháním dluhů.

Ach tak.

Už jsem navštívil všechny ostatní pachtýře v jeho panství.

A nyní...

jsi přijel za mnou.

Přijel jsem za tebou.

Tyto odvody jsou na vojenskou obranu.

A ty víš nejlíp, že nepřítel nespí.

A musíme být připraveni.

Copak jsem někdy nebyl připraven bojovat za krále?

Byls.

Víc než kdokoliv jiný.

Ale to není vše, co Pierre chce.

Ne, Pierre chce...

Pierre chce peníze, které mu právem náleží.

Já je nemám.

Mor mě připravil o polovinu pracovních sil.

Výběr pachtovného vázne.

Má pole plodí o polovinu míň.

A cena práce se nyní zvýšila.

Ano.

Jak to, že ostatní vazalové zaplatili?

Protože jsem je k tomu donutil.

Ach tak.

A teď chceš donutit mě.

Promluvím s Pierrem.

Nepostrádá soudnost.

Vysvětlím mu tvou situaci.

Jsi skutečný přítel.

Ale nemůžu se vrátit s prázdnýma rukama.

Ovšemže ne.

Díky.

Podívám se, co tu najdu.

- Rozmysli si to. - Už se stalo.

Nepovídej.

Budu bojovat pod admirálem de Vienne.

Angličané rabují Cotentinský poloostrov.

Mor ti vzal ženu a syna.

Nebudu přihlížet pádu Dolní Normandie.

Nebuď tak umanutý.

Nemáš dědice.

Pokud zemřeš, tvůj majetek připadne hraběti Pierrovi.

Což si Pierre jistě uvědomuje.

Nemá mě tak v oblibě jako tebe.

Ale ty máš pro co žít.

Pro co mám vlastně žít? Proč?

Pro jméno.

Je to příliš proslulé jméno, abys s ním zacházel tak lehkomyslně.

Tvůj otec je kapitán pevnosti Bellême.

Až zemře, převezmeš posádku a vše, co k ní patří.

A já jsem tvůj přítel.

A je mnoho dalších jako já, kteří si nepřejí tvůj skon.

Nevydávám se na to tažení bez rozmyslu.

Nebo jen proto, abych bojoval.

A proč tedy?

Jacquesi.

Jsem...

na mizině.

Potřebuju peníze.

Normandie

Ať žije král!

Ať žije král!

- Vrátili se! - Honem! Vrátili se!

- Vezmu to od vás. - Pomůžu vám, pane.

Otočte se, prosím, můj pane.

Zvedněte ruce.

Doneste víc chleba.

Tady. Chtějí víc.

Robert de Thibouville.

Poskytuje nám přístřeší a stravu.

Ten de Thibouville?

Nepřidal se v Poitiers k Angličanům proti nám?

Ano, ale byl omilostněn spolu s ostatními.

Teď je s námi.

A s námi i zůstane, jestli má rozum.

Klid, Jeane.

Dává nám střechu nad hlavou.

A kromě toho...

má úctyhodný vinný sklep.

To je kráska.

De Thibouvilleova dcera?

Ano. Její jméno je ještě starší než tvoje.

Je to jeho jediná dcera.

Navíc dostane věno.

Samozřejmě, ženich musí nést cejch hanby jejího otce.

Ale nepředpokládám, že zplodit s ní dědice bude velké utrpení.

Pánové, vítejte.

Bojovali jste chrabře.

Díky, že nás hostíte.

- Toto je... - Jean de Carrouges.

Vaše pověst vás předchází.

Nápodobně.

Je mi potěšením hostit vás a vaše muže.

Je správné podpořit muže, kteří bojují za krále.

Člověk často zmoudří až s věkem, že?

Dovolte mi představit vám svou dceru.

Marguerite.

Marguerite, tohle je panoš Jean de Carrouges.

Mylady, velice mě těší.

Potěšení je na mé straně.

Do věna patří i tento pozemek.

Začíná na této honitbě.

A co tohle? Ten kus půdy na severu?

Aunou-le-Faucon.

Jak říkám, honitba je spodní hranice.

Tenhle kus země bude taky můj.

Zajisté.

Amen.

Jsem velmi žárlivý muž, mylady.

Dnes večer jsi má a nebudeš tančit s nikým jiným.