Fleeting Lies (Mentiras pasajeras)

Prchavé lži

První

Haló, Lucío.

Telmo, zlato.

Zlatíčko, nemůžeš tu být,

tyhle stroje jsou vážně nebezpečné.

Podívej, to jsi ty. Nejlepší šéfová na světě.

To je krásné. Děkuji.

Co to dělá?

Hodně se to ochladí, dokonce tolik, že to může popálit.

Proč to lidé chtějí?

Protože si myslí, že budou vypadat hezčí

a když budou hezčí, budou šťastnější.

Pojď, vypadneme odsud.

-Olivo, snídaně! -Už jdu!

Dám to do své nové kanceláře. Skoč pro tátu.

Tati, snídani?

Hotovo.

Krok číslo čtyři: obnovte svou podstatu.

Zachovejte si svá přání.

Oddejte se svému vnitřnímu dítěti.

Krok číslo pět: od cesty k úspěchu.

Riskujte!

Často je tu dostupná síť, i když ji nevidíte.

Krok číslo šest:

odmítněte čekání.

Není čas čekat.

Štěstí nečeká. Je příčinou.

Krok číslo se...

Promiňte, vy jste zástupce ředitelky, prezidentka...?

Prezidentka vašeho fanklubu, v každém případě.

To ti přidává 30 let. Počkej...

Co to děláš?

-Zlato... celer. -Ano, prosím.

-Díky. -Já...

Dokončil jsem první kapitolu.

Dnešek nemohl začít lépe. Já věděla, že to dokážeš.

Těším se, až si to přečtu.

Máš nové boty.

-Jistě, je výjimečný den. -Vypadáš nádherně.

-Díky, zlato. -Vážně, sluší ti to.

Podívej, co právě přišlo.

Svatební dárek od tety Belén.

Řekli jsme si, žádné otevírání dárků, pokud tu nejsme všichni.

Jsme tu všichni, ne?

Ano, ale já spěchám pro nové auto. Právě mi to řekli.

-Už? -Ano.

-Nebudeš čekat na bonus? -Čekat?

Zlato, štěstí nečeká.

-Je příčinou. -Je příčinou.

Ale počkal bych na tvou první výplatu, než odejdu z toho televizního pořadu.

Nebo až uvidím, co vydavatel řekne na mou první kapitolu...

Rozhodně ne. Věř mi, mluvili jsme o tom.

O všechno se postarám a ty budeš psát,

takže můžeš říct lidem z televize, ať si to strčí do zadku.

Řekla jsi: „Ať si to strčí do zadku!“

Kdo to řekl? Já? Řekl jsi to ty?

-Hej... -Co?

Zlato...

Nevím, čemu vděčím za svoje štěstí.

Zasloužil sis ho.

Oba si ho zasloužíme. Zbožňuji tě.

Večer slavíme.

Miluju vás!

Sílu!

Jsi úžasná!

Olivo.

Až jednou zvedneš oči od telefonu

a uvidíš svět, to budeš čumět, brácho.

Tati, právě jsem viděl video mladého umělce z Nového Zélandu

a povídal jsem si s filmaři z Číny.

Tohle není můj svět, je to širý svět.

„Tohle není můj svět, je to širý svět.“

No tak, musíme do školy, jdeme pozdě. Pojďme!

Vše připraveno. Faktura a doklady.

-Skvělé. Díky moc. -Nemáte zač.

-Mohu? -Jistě, je to vaše.

To je úžasné.

Dobré ráno, Lucío. Kam byste dnes chtěla jet?

Ono to mluví.

Jak dlouho to je, co se vás na to někdo zeptal?

Natalie... Ostříhala sis ofinu!

-Jako ty, zužuje to obličej. -Vypadáš nádherně.

Čekají v zasedačce už od devíti.

-Mám připravené šampaňské. -Díky moc, Natalie.

Jsme tak malí, že?

Je tu.

Nečekala jsem takové přijetí.

Taky jsme to nečekali. Tady si to přečtěte.

-Počkejte... Co to je? -No...

Je to výpověď.

Ano, to vidím, ale co...?

-Myslela jste si, že na to nepřijdu? -Na co?

Nová kryoterapeutická kabina CharmConceptu

je designem a technologií podezřele podobná té naší.

Představili ji dnes ráno.

Jak to udělali? Kdo... To nemůže být...

Počkejte, myslíte, že jsem to udělala já?

Žalujeme vás za průmyslovou špionáž

a žádáme odškodnění za ztráty na trhu.

Ricardo, to je absurdní. Víte, že bych tohle nikdy neudělala.

Myslel jsem si to... než jsem uviděl tohle.

To jsou fotky

ze dne, kdy jsem se setkala s Adolfem v CharmConceptu.

Santiago, můžete potvrdit, že jsem šla odmítnout pracovní nabídku?

Ano, setkali se a já o tom věděl,

ale nemohu potvrdit, co na té schůzce probírali.

-Promiňte? -Já nevím.

Ricardo, tomu snad nevěříte.

Podívejte, Lucío, tahle situace mě bolí víc než kohokoliv jiného.

Viděl jsem vás růst v téhle společnosti.

Ale jak bych mohla cokoliv vyzradit?

Ricardo, prosím. Tento prototyp je nedokončený,

protože je vadný a může být nebezpečný.

Máte deset minut, abyste se sbalila a opustila budovu.

To z vás dělá zástupce ředitele, že?

To nevím, je moc brzy o tom přemýšlet.

-Jak jste mohl? -Jak jsem mohl co?

Nenuťte nás volat ochranku, prosím.

Jak jste mohl?

-Gratuluju! -Ne, teď ne.

Byl jste to vy.

Měl jste přístup k mému počítači a ke stejné dokumentaci.

Teď už chápu, proč jste trval na tom, abych šla na ten pohovor.

To vy jste mě vyfotil, že?

To je velmi vážné obvinění.

Lucío, to stačí. Santiago se za vás postavil.

Nemohl uvěřit, že jste nás zradila, ani já ne,

tak se přestaňte ztrapňovat.

Ricardo, tenhle zasranej červ prodal prototyp konkurenci,

aby dostal mou práci!

Co to děláš, Alfonso? Pusť mě!

Pusť mě, prosím!

-Uklidněte se, Lucío. -Jsem úplně klidná.

To je neuvěřitelné, ty jsi...

Pusť mě!

Tohle není konec,

nepřestanu, dokud pravda nevyjde najevo.

-Ani na vteřinu. -Fajn.

Kam byste dnes chtěla jet, Lucío?

PRÁZDNÁ STRÁNKA

Ne, mysleli si, že Jules Verne byl latinskoamerický influencer.

Ve své době byl, tím největším. Předpověděl cesty na Měsíc.

Od té cesty už uběhlo 60 let.

A rozhodně odmítám, že „někdy v minulosti bylo lépe“.

Ale trocha obecných znalostí...

Nechme mladé lidi, ať si najdou vlastní inspirace bez našich předsudků

a přirozeně dojdou k Vernovi nebo ke klasikům.

Promiň, ale to je utopie, kterou ani Platón nebo Thomas More...

Která je moje kamera?

Vážená generace Z, ani to nejsou influenceři.

Mám dva syny.

Můžou se dívat se na televizi a hrát videohry, jak dlouho chtějí.

-Bez omezení. -Otec roku?

Ale pod jednou podmínkou,

že stráví stejný čas čtením.

A oni to víceméně dodržují...

Basilio Barabino, optimista i při svém posledním vysílání.

Ano, brzy mi vyjde další román a je mi moc líto,

-že vás musím opustit... -Nám je to líto ještě víc.

A ještě více, až budeme recenzovat tvou knihu.

To bude líto i mně. Co když se vám bude líbit?

Moc nás těšilo, Basilio.

-Děkuji vám všem. -Děkuji.

Otec roku,

za to, že snáším frustrovaného, pedantského blba jako ty.

A takoví negramotní hlupáci se snaží poučovat...

Televize je mixér na mozek!

Přistoupíme k soutěži?

Neúspěch a hloupost...

A nyní je čas na Písmenkovou ruletu!

Vysílalo se to?

Lucío.

Basilio, zlato, konečně.

Musím s tebou mluvit.

Zlato, udělal jsem to.

Řekl jsem jim, ať si to strčí někam.

To jsi jim řekl doslova?

Nebyl jsem diskrétní.

Není návratu.

Gratuluji!

To je skvělé, zlato, mám vážně radost.

Večer to oslavíme, jo?

Zlato, musím končit, někdo volá.

Miluju tě.

Kam byste chtěla jet teď, Lucío?

Ahoj. Je tu Maite?

Ano, ale za chvilku jde operovat.

Lucío.

-Maite. -Lucío?

Sem nemůžeš!

Maite, vyhodili mě.

-Co? -Vyhodili mě z práce.

To je vtip?

Ne, tvrdí, že jsem prodala prototyp kryonizátoru konkurenci.

Jak jsi to mohla udělat?

Udělala jsi to?

Samozřejmě, že ne. Byl to Santiago, můj kolega. Jsem si tím jistá!

Já jsem...

Dělám vaginoplastiku a anestetika už zabrala.