Why didn't I tell you a million times? (100万回 言えばよかった)

Prý se to stává pořád.

Udělej to.

Dobře, ale...

Koukej.

Tak nic.

Funguje to.

Páni, opravdu jsi tu.

Udělala jsi to nosem.

Byla jsem to já, co?

To je dobrý.

Dokud cítím, že jsi tady.

Bylo by pěkné,

kdybychom si zase mohli povídat.

Ale tohle znamená...

Jsi

mrtvý?

Nevím.

Nic si nepamatuju.

Nevím, co ti mám odpovědět.

Řekněte jí to.

Říká, že neví.

Nic si nepamatuje.

Nevím, co ti mám odpovědět.

Promiň, že tě trápím.

Promiň, že tě trápím.

Neomlouvej se.

Máš to mnohem těžší, viď?

- Ne. - Mně je to tak strašně líto.

Ještě pořád se neví,

co se vlastně stalo.

Proto

když vím, že jsi tady, to mi stačí.

Že jsi se mnou, mi stačí.

Je to lepší, než abys odešel.

Jsi tady, viď?

Jsem.

Budu v pořádku.

Dokud vím, že jsi tady,

bude mi dobře.

PROČ JSEM TI TO NEŘEKL MILIONKRÁT

Lisa Clément Avistaz

český překlad Sonmi 9. 8. 2024

20. 1. 2023

Torino Naoki. Povolání: kuchař.

Pracuje v restauraci Kolibřík v Sendai na šesté ulici.

Žije na adrese 1-3-15 v Sendai, budova Fukui, byt 405.

Kdy nahlásili zmizení?

Šestnáctého ledna, po čtyřech dnech.

Hlášení podala jeho partnerka, Sóma Jui.

Dále, dvanáctého ledna

Torina Naokiho zachytila bezpečnostní kamera

bezpečnostní kamera na místě vraždy Takahary Suzuky.

Určitě vypadá jako on.

Je 15.30,

vstoupí do budovy, když vychází kurýr.

Vyjde v 15.37.

Není to hlavní podezřelý?

To pořád nevíme.

Teď musíme zjistit,

jaký měl s obětí vztah.

Promluvím si s tou ženou, co s ní chodil.

- Sóma Jui. - Tohle…

Co?

- Nic. - Cože?

Jestli něco víš, máš to hlásit.

To jen...

Vím, že mi nebudete věřit.

- Tak to vyklop. - Nedávno…

Viděl jsem ducha toho muže.

Cože?

Máš v lednici sušené švestky, ne?

Nebo na to nasyp koření na rýži.

Takhle to nemá chuť.

V tý tvojí rýžový kouli nic není.

Dobře, samotná rýže taky není úplně špatná.

Mám štěstí, že se dnes naobědvám v klidu.

Bolí mě záda.

Chtěla bych si sednout.

Jak si sedneš, bude se ti těžko vstávat.

- Pracovat vestoje těžké, co? - Cože?

Už je čas na další zákaznici.

Dobrý den, jmenuji se Jui. Dnes se o vás postarám já.

Pozor!

Není vám nic?

Děkuji vám za posledně.

To je náhoda.

To je pravda.

Zákaznická karta

Čte se vaše jméno Só?

Jsem Song Ha Jung.

Paní Song, vy pracujete v nemocnici, že?

Nejste náhodou lékařka?

- Ano. - To je skvělé.

Ale kdepak.

A, pravda, jak je vám?

Neměla jste ještě potom závratě?

Mrzí mě, že si děláte starosti.

Cítím se docela dobře.

- Posaďte se, prosím. - Dobře.

Dočasně zavřeno

Dočasně zavřeno.

Za nepříjemnosti se upřímně omlouváme.

Na čas zavřeli.

- Možná zkrachovali. - Ne.

Mleté řízky tu měli vynikající.

Nezkrachovali jsme.

Provozovat restauraci je těžké.

Podívejte, nechtěl jsem, aby se tohle stalo.

Asi mě neslyšíte.

Vy mě vidíte?

Bude těžké to zase rozběhnout.

Už jsem řekl…

- My nezkrachovali... - Nazdar.

Nikde jsem vás neviděl, ale napadlo mě, že budete tady.

Takže

na něco se vás chci zeptat.

Na co?

Tedy

dvanáctého ledna

jste byl…

To je slečna Sóma.

Café restaurant Gusto

Na co jste se to chtěla zeptat?

Naoki je tady?

Ano, je to tak.

Chcete si k ní sednout?

Jasně.

Opravdu ho nevidíte?

Vypadáte úplně přirozeně.

Vidím vás jako normální dvojici, co sedí vedle sebe.

Někdy mě napadá, jestli mi říkáte pravdu.

Kéž by to tak bylo.

Promiňte.

V poslední době jako bych si povídala pro sebe.

Myslím, že vypadám jako podivínka.

Ale vím,

že Naoki je tady.

Ano.

Neboj se, jsem tu.

Na něco jsem se chtěla zeptat.

Ano?

Co se s Naokim stalo?

Kde je jeho tělo?

Můžete se na to podívat?

Říkal jste, že policie nebude nic dělat, dokud se něco nestane.

Ale Naokiho vidíte.

Pokud vidíš jeho ducha,

tak se ho zeptej,

jestli ji zabil?

Chtěl bych si s vámi ještě něco potvrdit.

Ano?

Protože Naokiho vidím,

je tu vysoká pravděpodobnost,

že Naoki

je mrtvý.

Při pátrání po tom, co se s Naokim stalo,

je možné, že odhalíme

některé bolestné pravdy.

Rozumíte tomu?

Já to plně chápu.

- Ale nevím, jak Jui... - Rozumím tomu.

Nevadí mi to.

Tak prosím, podívejte se na to.

Vím jistě, že Naoki nebude mít klid,

dokud nebude znát pravdu.

Prosím.

Chápu.

- Tak tedy… - Promiňte.

Budeme brzy zavírat.

Omluvte nás.

Můžeme jít někam jinam pokračovat v hovoru?

Co třeba jít ke mně?

Co? Ne, to nejde.

Jít k vám není dobrý nápad.

Není to dobrý nápad?

Tohle je Naokiho byt, dal mi klíč.

Omluvte mě, počkejte.

Měli bychom jít jinam.

Chci vědět, co si o tom myslí Naoki.

I když jste policista,

nevím, jestli vás mám pustit dovnitř.

Naoki je možná tady, ale...

Jistě, asi přece jen půjdu domů.

asi přece jen půjdu domů.

Pro ostatní to vypadá, že jsme tu jen my dva.

A už je pozdě.

Jak to myslíte? Jste přece policista.

- Proto říkám… - Dobře, Jui, jdi domů, ano?

Stanovíme pravidla.

Pravidla?

Můžete sem přijít, jen když s vámi bude Naoki.

Takový pravidlo...

Já jsem jediný, kdo tohle posoudí.

Pořád chci slyšet, co mi chce říct.

Navíc je mi zima, pojďte dovnitř.

Jui.

Jsem policista.

- Prosím. - Díky.

V klidu.

Vy ne. Naoki je přímo tady.