Ammonite

Uhni.

Děkuji, pánové. Opatrně, prosím.

Mořský plaz nalezený slečnou Mary Anningovou, Lyme Regis

ICHTYOSAURUS - LYME REGIS Představuje H. HOSTE HENLEY Esq

Mary!

Mary, neměla bys být venku?

Přinést více mušlí.

Těch malých amonitů, učit turisty.

A vyplavené dřevo.

Než umřu.

Co to děláš?

Ano?

Ne, prosím, nenechte se rušit. Rád se dívám, jak pracujete.

-Obchod je zavřený, pane. -To je krása, že?

Cornus ammonis?

Amonit.

-Ten je rozbitý. -Stále skvělý vzorek.

Přejete si něco, pane?

Omlouvám se, dovolte mi se představit, slečno Anningová, Roderick Murchison.

Musím přiznat, že jsem poněkud v údivu.

Slyšel jsem o vás často mluvit

v Zeměpisném spolku v Londýně.

-Všichni kluci pospolu. -Ano, no...

skoro.

Ale vaše názory, vaše schopnosti jsou legendární.

A tak mě napadlo, že si nesmím na svém archeologickém výletě kontinentem

ujít příležitost se s vámi setkat.

A tady jste, při práci.

Měla jsem pocit, že skvělé pány z Londýna

už mé pozůstatky mořských stvoření nezajímají.

Móda se změnila, není to tak?

Jistě. Obávám se, že jsem asi poněkud opožděný.

A jak bych si mohl nechat ujít setkání s předsedajícím božstvem z Lyme?

Obvykle mi muž napíše...

a domluví si schůzku a nepřijede neohlášený.

Ano, neodpustitelné.

Mohla byste si s tím nehrát?

Omlouvám se. Mohu vám představit mou ženu paní Charlotte Murchisonovou?

Pane, jak vidíte, velké kusy už neodkrývám.

Tento pozůstatek jsem viděl Britském muzeu.

Celý ichtyosaurus. Není to tak?

Ten je váš?

To je fascinující.

Rád bych si od vás koupil tento amonit,

ale musím být upřímný.

Čeho bych si vážil mnohem více,

je možnost pracovat s vámi nějakou dobu na pobřeží,

vidět, co vidíte.

Průvodcovské prohlídky už nepořádám.

Nejsem turista, slečno Anningová. Jsem vědec jako vy.

Novodobý muž a přijel jsem se od vás přiučit.

A samozřejmě vám za váš čas zaplatím.

A je jasné, že poněvadž vám to může být přítěží,

připlatím si za soukromou výuku.

Spolu s koupí tohoto skvělého amonitu, to zajisté.

Není to lehká práce.

-To je dobře. -Nemůžu slíbit, že něco najdeme.

Přirozeně.

-Tak dobře. -Výborně.

Nemáte tušení, co to pro mě znamená.

Mí přátelé mi budou závidět.

Nemáte tu náhodou tišší jídelnu?

Ano, pane, ale...

Ta hudba je pro tuto příležitost moc hlasitá.

-Mohli bychom...? -Nevymýšlej.

-Jakou máte polévku? -Zaječí.

-Já si dám ústřice. Jsou naložené? -Na víně, pane.

-Výborně. A hovězí. Mírně osmažené. -Jistě, pane.

Smažený celer, vařené brambory. Brambory mírně zalít.

Přinesete mi nabídku vína? Ne, počkejte. Přineste mi láhev bordó.

Máme ročníky 26 a 35.

35.

A moje žena si dá bílou rybu. Pečenou, bez omáčky.

Není vhodná doba na další miminko.

Slečno Anningová.

Slečno Anningová.

Omlouvám se. Jdu pozdě?

-Ta stará žena v obchodě... -Moje matka.

Jistě. Omlouvám se. Vaše matka mi řekla, že vás najdu tady.

Bylo jasné ráno a byl odliv.

Nemohla jsem čekat.

Ano, jistě. Jen nechci o nic přijít.

Jste tady.

Ano.

Nic.

Mramor. Vápenec.

-Křemen. -A tohle?

Podívejte se sem.

Uvnitř je amonit.

Ale ta prohlubeň mi napovídá, že bude rozbitý.

Mohl byste to oťukat, ale nebude k ničemu.

To je hezké.

Koprolit. Moc hezký.

Takový druh neznám.

Když se podíváte pozorně,

uvidíte rybí kosti.

Ty malé černé tečky...

to jsou šupiny.

-Půjde to krásně vyleštit. -Děkuji.

-Ale co je to? -Zkamenělý trus.

-Cože? -Ano, pane Murchisone.

Hovno.

Brzy přijde příliv. Musíme se vrátit.

Charlotte, podívej, co jsem našel se slečnou Anningovou.

Charlotte?

-Co to děláš? -Beru tě ven z tohoto smradlavého pokoje.

-Ale já nechci. -Obávám se, že nemáš na vybranou.

Tak to dál nejde, Charlotte. Jsi jako stín.

To prostě nejde.

Byla hloupost myslet si, že jsi na tom dost dobře, abys se mnou jela za hranice.

Je jasné, že potřebuješ delší čas na zotavenou.

Roddy.

Lyme se zdá být dokonalým místem pro tebe.

Tato výprava bude dlouhá.

Ty máš odpočívat.

-Koupat se v moři. -Nemám ráda vodu.

Trochu povzbuzení.

Chci zpět svou zářivou, zábavnou, chytrou ženu.

Nechci být sama.

Pan R. Murchison

Ještě něco?

Moje žena, Charlotte, na tom není v poslední době dobře.

Trpí...

Možná se jedná o mírnou melancholii.

Doktor doporučil mořské ovzduší, ale lepší se to jen pomalu.

Zařídil jsem jí pobyt v Lyme.

Ale i když vím, že o ní bude skvěle postaráno,

bude sama.

Napadlo mě...

vlastně jsem doufal...

že by to pro ni byla skvělá příležitost,

kdyby mohla chodit ven s vámi.

-Chodit ven? -Ano.

Procházet se s vámi po pobřeží. Učit se od vás.

-Já učně nehledám. -Jistěže ne.

Já nemám čas na péči o invalidu.

Ne, to po vás nebude požadováno.

Včera jste mi prokázala tolik laskavosti, podělila jste se se mnou o své vědomosti

a doufal jsem, že byste mohla udělat totéž i pro mou ženu.

Mohlo by to v ní vzbudit zájem.

A bylo by to jen na čtyři týdny.

Možná pět.

Ale ne více než šest.

Promiňte, paní Murchisonová,

ale pan Murchison mi dal za úkol pomoci vám se obléct na váš dnešní pobyt venku.

Nikam nejdu.

Je mi to líto, ale pan Murchison rázně trval na tom,

že vás mám okamžitě dostat z postele a obléci.

Prosím, už po mně nic neházejte.

Co je to?

Něco. Nic.

Neměla byste to vykopat?

Není to to, co děláte? Můj muž mi řekl, že mi to máte ukázat.

Něco si ujasníme.

Já vás tu nechci.

Váš muž mi zaplatil, abych vás vzala ven.

Je mi jedno, jestli tu chcete, nebo nechcete být.

Laskavě nezpochybňujte a ani nepředvídejte, jak mám dělat svou práci.

Jsem tu, abych se zbavila nemoci.

Mám se koupat a procházet, ne dřít jako kopáč.

„Koupat?“

Doporučuji vám, abyste mi dala pokoj a šla se raději koupat.

-Můj muž... -Váš manžel vás tu nechal.

Podle mě vám je tak akorát hovno.

To je ono, chlapče!

Matko!

Matko! Sakra.

Matko!

Jste nový.

Ano.

Cizinec?

Ano.

Zdá se, že má horečku. Neprostydla včera?

-Možná trochu zmokla? -Nevím.

Možná se šla koupat.

No jo, mučení vodou.

Potřebuje péči.

-Ve dne v noci. -Já nejsem sestra, doktore.

Skoro tu ženu neznám.

Ano.

Slečno Anningová...

žena by se měla postarat o svou sestru, není to tak?

Udržujte ji v teple, ale ne moc velkém.

A studené zábaly by měli snížit horečku.

Napíšu jejímu muži a pošlu pro její věci.

A prosím, zavolejte mě, když se její stav zhorší.

Přeji vám hezké odpoledne.

Jak dlouho tady bude bydlet?

Měla bys ji poslat do toho Londýna.

Není to naše zodpovědnost.

Může umřít, matko.

Jak přežijeme, když si budeš hrát na její služku?

To zvládneme.

Pokud má zůstat v mém domě za neustálé péče

a ty nemůžeš spát ve své posteli,

bude ten její muž muset zaplatit víc.

Ne.

Ne.

Já jsem...

neviděla jsem ji...