Detective Lovesick (うぬぼれ刑事)

Je to detektiv pracující na policejní stanici Setagaya-doori, existující pod přezdívkou "Unubore".

Od přírody je náchylný k lásce

a tato vlastnost ho náhodou přivedla k řešení složitých případů.

Po čem však skutečně touží, je...

její srdce.

Eriko-san.

Kdybych tě tak potkala o něco dřív.

Dobře, to stačí.

Dobře. To je vše. Dobře. Dost!!

Ah! Eriko... ahhh~~

Okamžitě toho nech!

Dobře!

Vidím, že jsi hrál v seriálu Právník Onobori...

Ano, visel jsem za krk v kůlně.

- Co ještě? Mnoho rolí mrtvol... - Role obětí? Ano.

- Jak jsem si myslel... - Eh?

Je si nemysli. Jde jen o to, že jsi hezký.

Jsi tak hezký, že tě lidé chtějí zabít.

To je všechno?

Je přirozené, když dostanu kompliment, že jsem hezký, a tak jsem to udělal.

Ve skutečnosti tím myslel "hlavně když budeš mlčet".

- Sadame-cchi. Tvůj obličej je otravný. - Otravný?

Hezky řečeno, tvůj obličej sděluje příliš mnoho informací. Ale v televizi je to příliš rušivé.

- Znamená to, že se hodím spíš do filmu? - Vůbec ne! Obrazovka je příliš velká.

- Tvůj obličej by byl dvojnásobně otravný. - Možná by ti bylo lépe na divadelních prknech.

Sensei! Vlastně jsem se snažil naznačit, že by mu možná bylo lépe nebýt hercem.

- Taky bych rád vyzval divadelní svět! Pak bych se přesunul k varieté. - Ne ne ne!

- Proč ne? Chtěl bych vystupovat v pořadech jako Sanma Goten... - Goro-chan, prosím, řekni mu to.

Sadame-kun. Jsi mnohem nudnější, než si myslíš.

Myslím, že jsi to možná trochu přehnal.

Hezky řečeno, zkrátka tvůj hezký vzhled je tvůj pád.

Kdybys místo toho vypadal jako Choi Hongman, tak bys i s tvou osobností mohl být aspoň vtipný.

Ale Sadame-cchi, tak jak teď vypadáš, v tobě Sanma-san neuvidí nic jiného než mrtvolu.

- Protože jsi až moc hezký. - Teď, když je to všechno vyřešeno, odcházím na skupinové rande...

Už je to zrušené. Najednou musí do práce... Omlouvám se.

- Do práce? Tak to se asi nedá nic dělat. - Počkej chvilku.

Není to náhodou knihovnice?

Ano, knihovnice, která je až příliš krásná.

- Knihovnice, která pracuje v tuto hodinu... - V poslední době pracují čtyřiadvacet hodin denně.

O něčem takovém jsem nikdy neslyšel! Nejdéle asi pracují do osmi večer...

- Mají spoustu inventur, které musí udělat. - Třeba právě dorazila nejnovější kniha Higashina Keiga.

- Neměli by o tom vědět a připravit se předem? - Klidně to může být překvapivé vydání od Higashina Keiga...

- Tohle už začíná být trochu přitažené za vlasy... - Na čí straně jsi?

Já vím! Myslíš, že nechápu, o co jde? Je to pořád stejné. Pořád to na poslední chvíli ruší.

Omlouvám se, je to proto, že jsem tak neschopný...

Když nikdy nevycházíš z domu, nestane se ti žádná dopravní nehoda. S randěním je to stejné.

Když nebudeš chodit na rande, nemáš šanci, že tě někdo sbalí.

Zatím se jen najíme. Přinesl jsem Tutti Frutti.

Zase? Ty dnešní jsou taky roztomilé.

Jak roztomilé!

Ach, já chci být zamilovaný!

Už se nikdy nezamiluju.

- Omlouvám se, že ruším vaše snění... - Ano. Ano?

Tahle zřejmě chce autogram.

Aha, na tohle?

Je pravda, že se z toho bude dělat drama?

- No, to... - Kdo hraje

Unuboreho-san?

- Třeba Kiritani Kenta? - Aha, myslím, že ano.

Moje neteř a její přátelé

jsou vašimi největšími fanoušky, Unubore-sane...

Ne, tohle se mnou nemá nic společného...

Jak bys teď najednou mohl přestat být unubore, když na tebe čekají?

Co byste měli říct při setkání s detektivem Unubore?

P-prosím,

- taky mě zatkněte! - Whoo~

Hmph!

Jak marné. Je jedno, jak moc se kvůli mně rozčilují,

zející díra v mém srdci se stále zvětšuje.

To, co teď opravdu potřebuju, je...

Dnes vás budu masírovat. Jmenuji se Konuma.

- Prosím, řekněte mi, kdyby to bylo příliš bolestivé. - Ano. Děkuji.

Pak mi dovolte zahájit 45minutový kurz.

Omlouvám se. Bolelo to?

Ne.

Pokračujte prosím.

Dobře.

Kapitáne! Kapitáne!

Kapitáne! Našel jsem svou spřízněnou duši!

Hej, hej, hej!

- Sensei. Kurihashi-sensei. - Detektive-sane, pojď sem.

- Dneska je k ničemu, protože je tu mama. - To je mama?

Ano. Reiko-mama. Když budeš mít štěstí, ukáže se jednou týdně.

Je krásná. Když je tady, proč Sensei...

- Mám to říct já? - Mají spolu mileneckou hádku.

- Tys mu to řekl jen tak? - Mama je jediná, koho Sensei nedokáže svést.

Nedávno jsem začal používat Twitter.

Ale znepokojující je,

že jsem tweetoval jen o tobě...

"Ach, mama, mama, mama!"

Co na to říkáš? Dnes večer, celou dlouhou noc,

naslouchání mému šepotu...

- Děkuji! - Ehh?!

Ah, ty jsi tady?

Dneska jsi zase oblečený tak ležérně.

- Ah! Zapomněl jsem si oblek. - Kde jsi ho nechal?

V nedalekém masážním salonu... ah! Tam jsem našel svou spřízněnou duši!

Stop, konečně je tu, tak co kdyby si mama poslechla tvůj příběh?

- Já nemůžu... - To je v pohodě, nemusíš se přece bát, že by ti to oblečení namočila.

- To není možné. - Sedni si.

Ach... potkal jsem někoho, kdo se mi líbí.

Zaprvé, kdo sakra jsi?

- Řeč na papíře? - Včera večer zpívala moc karaoke a ztratila hlas.

Je to detektiv z policejní stanice Setagaya-doori...

Já se tě neptala, idiote.

Chcípni!

Vypadá to, že mama má špatnou náladu, když reaguje tak stroze.

No, ta masáž byla... opravdu dobrá...

- Postavil se ti? - Ona je prostě někdy taková. Nevšímej si jí.

- Jaké to bylo? - Bylo to velmi osvěžující.

To jsem ráda.

Přinesu vám čaj, vydržte, prosím.

Bylo to tak úžasné? Ta masáž.

Dalo by se říct, že to bylo úžasné, ale spíš jsem cítil lásku v jejích rukou.

Cítil jsem ji v okamžiku, kdy se mě dotkla. Že ty ruce ke mně chovaly jen vřelé city.

Dokonalá síla, správná míra tepla v jejích rukou... bylo to prostě zázračné.

Když jsem přijímal její masáž, měl jsem pocit, že mě obklopuje její láska.

- Měl jsem z ní takový pocit tepla a štěstí. - Jak příjemné...

Mlčenlivá mama na tebe začíná vrhat smrtící pohledy.

A pak, když jsem se chystal odejít...

Pane, je možné, že vám zlomili srdce?

Cože?

Jak jsem si myslela... To můžu říct.

- Dobře, tady máte vaši kartičku. - Děkuji.

Děkuji vám za vaši přízeň.

Tlakový bod pro novou lásku...

Stiskla jsem ho pro vás.

Není to prakticky totéž jako vyznání?

- Co? Jak to? - Rozhodně tě lákala.

To je divné, že ti z lásky k tobě stiskla tlakový bod...

Není to vlastně neslušné? Mama?

- Co to bylo za holku? - Nemůžu si úplně vzpomenout.

- To se ti nepodobá... - Ta masáž byla prostě moc dobrá.

- Ona je asi ten typ, co miluje čisté a přírodní věci. - Takový ten organický typ?

A vsadím se, že jí celozrnnou rýži... taky by si nenechala propíchnout uši.

- Její nehty jsou nejspíš opravdu honosné... - Bývalá delikventka? Ten nápad se mi líbí.

Celozrnný delikvent... to není špatné. Ta nesourodost určitě rozvíjí fantazii.

Má za domácího mazlíčka chlupatého králíčka, bydlí v bytě pokrytém roztomilými hračkami a dekoracemi ze Sanche...

Nedívá se na televizi...

Ne, nedívá, ale kdyby se dívala, byl by to Můj soused Totoro. Jejím koníčkem je sbírání klobouků.

A její spodní prádlo je takový ten nápadný druh, který člověka donutí dvakrát se zamyslet, než si ho vezme na sebe...

Hele, když nás nikdo nezastaví, můžeme takhle pokračovat donekonečna.

Myslíš takhle?

Jak jsem řekl, můj přítel tu nechal svůj oblek. Přišel jsem si pro něj.

Je to tenhle?

Ah! Moje záda! Najednou mě bolí. Au!

Ah! Ah!!

- Jak to, že sis nakonec zapomněl vzít oblečení? - Nějak jsem z její masáže měl takový pocit...

- "Oblečení? Koho to zajímá?" - To se mi stalo taky.

Lidi, vy jste beznadějní. Dovolte mi, abych je pro vás šel vyzvednout.

- Bez trička? - Hah?

- Hmm? Matsuoka-san je pryč. - Eh?

Ten idiot...

AHHHHH!!!

- Jste všichni idioti nebo co? - Říkej si, co chceš.

Od někoho, kdo nikdy nepoznal opravdovou lásku, co záleží na slovech? Že jo, mama?

I ženy ve středním věku mají bod na lásku.

Hmm? Sensei, to bylo rychlé.

Bylo to tak úžasné, že vás to rozplakalo?

- Nebyla tam. - Co?

Eh?

Konuma-san skončila!

Ehh?!

Kolik z vás celkem vytáhla?

- V hotovosti asi 2,4 milionu jenů. - Paní, nechte prosím svého syna mluvit za sebe.

- Byla to jen hotovost? - Také jsem jí koupil zásnubní prsten.

- Byl jsi zasnoubený? - Zasnoubení?! O tom jsi mi nikdy neřekl!

Je to sňatkový podvod.

- V poslední době se objevilo mnoho takových případů. - Jo, tohle je třetí.

Metody použité v případech Ueno i Šindžuku mají jistou podobnost.

Podle toho, jak to vypadá, musel zločiny spáchat stejný pachatel.

V tom případě je celková částka, kterou zpronevěřila,

- více než 5 milionů jenů. - Máme nějaké její fotografie nebo portréty?

Po celou dobu jejich vztahu odmítala, aby ji oběti fotografovaly.

Od dvojice matky a syna máme k dispozici pouze tuto fotografii z mobilního telefonu z nedávné doby.

Čím to je, že se dnešní mládež ráda fotí s véčky u brady?

Aby jejich obličeje vypadaly menší.

Aha, to musel být vliv Uchidy Yuyi.

Co je to, Unubore?

Cože? Aha, nic.

- Zmínil jsi jméno té podvodnice? - Vždyť je to napsané na téhle tabuli!

Kaoru, Saori, Yui. Pracovala pod těmito třemi přezdívkami.

Co se týče povolání, byla ošetřovatelkou, kosmetičkou, este... tičkou.

- Její oběti byly... - Myslel jsem její příjmení!

- Jak jsem říkal, je to tu napsané! - Já to vidím, ale nemůžu to přečíst!

Jsi vůbec Japonec?! Všechna příjmení byla Miura. Miura!

Každopádně si uděláme výlet do Ueno a Šindžuku.

Dědečku! Sestra Miura Kaoru-san!

Vzpomínáš si na ni?

Potřebuji peníze. Moje matka je velmi nemocná

a musí podstoupit náročnou operaci.

Kolik to stojí?

2 miliony.

Tak jsem si pak vybral důchod, zrušil bankovní účet

a převedl jsem peníze na účet Kaorun.

Druhý den Kaorun beze stopy zmizela.

Slečno, vy jste opravdu dobrá v masírování.

To proto, že se mi to líbí. Ráda se dotýkám ramen a zad mužů.

Eh, je to tak?

Vyžádejte si mě i příště.