The Postcard Killings

„SLEDUJTE SMRT NEVINNÉHO...“

LONDÝN, ANGLIE

Majitel bytu je našel ve středu v noci.

Je to on.

Jo.

Majitel bytu je našel ve středu v noci.

POZDRAVY OD VRAHA

Dělej, ujede nám to.

- Je to náš vlak? - Sylvio!

Takový hluk.

Je tu volno?

Poslužte si.

Fotbaloví fanoušci jsou nejhorší.

- Jo. - Pieter.

Mac.

Tohle je Sylvia.

Těsný rozpočet?

Album výstřižků.

Pěkný kérky, kámo.

Díky.

Oba rukávy mám skoro hotový.

Je to jako živý plátno.

Jsou krásné.

Mé ženě se umění líbí.

Kriste. Díky.

Vstávej.

Volala jsem ti.

Chci vidět Kimberly.

A kolik je hodin?

Devět. Vypadáš příšerně.

Sakra!

Cítím se tak.

Připrav se, objednám ti jídlo.

Dobře. Zatraceně, nemám hlad. Nech toho.

Dobře, tak ti nic neobjednám.

Sakra. Valerie.

Jdi ode mě! Ne!

To nepomáhá.

Musím ji vidět.

Neměla bys.

Dobře? Věř mi.

Chci vidět, kde se to stalo.

Dej mi chvilku.

Je to velmi nezvyklé.

To je mi jedno.

Chci ji vidět.

Přestřihněte tu pásku.

Pořád je to místo činu.

Jo, polda jsem byl 30 let. Vím, jak se mám chovat.

Dobře.

Vy budete muset počkat dole.

Sejmuli jsme otisky prstů...

Ale pronajaly si to tu stovky lidí.

Vyslechli jste tu všechny?

Ano.

Nikdo nic neviděl ani neslyšel.

Ve dřezu byly dvě skleničky.

Jen s otisky obětí.

Nikdo nic neviděl a neslyšel a nedošlo k násilnému vniknutí.

Moje dcera vraha znala.

Je to dcera poldy, cizince by sem nepustila.

Musíme prověřit kreditky,

sociální média, všechno. Zjistěte, kde byli.

Už se na tom pracuje.

Kde je krev?

Těla byla vysátá.

Oběti byly na posteli.

Oči mrtvého muže byly otevřeny špendlíky.

A něco měl ve rtu.

Mrtvá žena byla v jeho obětí.

Ruce měla pod lokty useknuty.

Levá část ruky byla v ústech mrtvého muže.

Proč je naaranžoval?

Protože je neskutečně zvrácený. Proto.

Ale něco tím říkal.

Místo činu se aranžuje jen z nějakého důvodu.

Ten zavražděný pár v Madridu...

- Jsou tu podobnosti? - Pár.

- Byli naaranžováni, inspektore? - To nemohu říct.

Momentálně nemohu říct, zda se jedné o samostatné vraždy.

Oba víme, že náhodný vrah takhle specificky nepracuje.

Amerika je arogantní země.

Snad vás neurážím.

Ne.

Kam máš namířeno?

Jedu na sever.

A vy?

Taky. Nikam konkrétně.

Měli bychom jet spolu.

Vybrat si nějaké město.

No tak, bude to zábava.

Vydáme se do neznáma.

Napijeme se a probereme to.

Vodku?

Co jiného?

Nemůžu uvěřit, že jsi ho skoro pozval.

Nemyslel jsem, dobře? Promiň.

Každou vteřinu bych radši strávil s tebou.

Jen s tebou.

Přišel mi trochu zvláštní. Vám ne, pane Randolphe?

Víte co? Mně taky, paní Randolphová.

Pamatuješ, když jí bylo osm?

Lekce karate?

Milovala je.

Jo.

Milovala, když jsi na ni byl pyšný.

Prostě jsi je nemohl

nechat jen na líbánky na Havaj nebo do Karibiku? Ne.

Musel jsi být hrdina a koupit jí výlet po Evropě.

I proto nám to nevyšlo.

Musel si být ten, koho milovala víc.

Proč jsi ji musel poslat sem?

Proč?

Proč jsi ji poslal sem?

Proč?

Mám pocit, že se úplně zblázním.

Promiň mi to.

Jak se nám to stalo?

Jedna lahev vodky a tři kelímky...

Tak asi jen jeden.

Jako...

Jako bych ji opouštěla.

Ne.

Neopouštíš ji.

Jsem tady, dobře?

Je to moje práce.

Řekneš...

Řekneš mi všechno? Ať to bude cokoliv?

To víš, že řeknu.

Ale neřekneš.

Slyšela jsem to, Jacobe.

Někdo naši dceru zohavil.

Najdi ho.

Dva týdny po ohavné vraždě mladého amerického páru

odmítá metropolitní policie potvrdit,

že by novinář Charles Hardwick obdržel pohlednici

s informacemi o vraždě několik dní předem.

- Pane? - Nedotýkejte se mě!

Ještě se ozvu, díky.

Donesete panu Kanonovi kávu?

Omlouvám se.

Určitě jen dělal svou práci.

Jo.

To se snažíme všichni. Co kdybyste se posadil?

Od vraždy dcery uplynuly už dva týdny.

Vyhýbáte se mi a vím, že máte nové stopy.

Ty opravdu máme,

ale nemohu se o ně podělit s nikým, i když je s případem spjat osobně.

A co poldovi?

A ten pohled, o kterém jsem slyšel ze zpráv a ne přímo od vás?

- Co na něm je? - Víte, že vám to říct nemůžu!

To je všechno? Víc mi neřeknete?

To je vše.

Dobře.

V tom případě si odpovědi na moje otázky

budu muset najít sám.

To vám nedoporučuji.

Na to už je pozdě.

Patro mínus tři. Dveře se otevírají.

- Zdravím. - Mohu vám pomoct?

Čekám na něj.

- Na mě? - Charles Hardwick?

Přišel vám pohled, že?

Jste na soukromém pozemku.

Moje dcera je mrtvá a vám přišel pohled od jejího vraha.

Nemohu s vámi mluvit.

Pane, jen chci vědět, jestli pohled přišel i někomu v Madridu?

Máte děti?

To nic, v pořádku.

Bylo mi řečeno, že bych mohl porušit zákon.

Kolik dětí máte?

Jedno. Malou holčičku.

Dcera je pro otce to nejposvátnější.

Španělskému novináři

přišel pohled z Prada.

Oběti

měly rty zřejmě

odstraněné.

Je mi líto, to byl poslední let.

Další volný je zítra ráno v šest.

To jste mi řekla už několikrát.

Poslouchejte mě. Jde o policejní záležitost.

Je to důležité. Na to letadlo mě musíte dostat.

Pane, prosím. Řekla jsem vám, že to byl náš poslední let.

Já vím. Měla byste pomáhat, ne?

Tak pomáhejte.

Buďte tak hodná

a najdete mi let s přestupem. Je mi jedno, kde přestoupím.

Zítra už je ale pozdě, musím letět ještě dnes.

Všechny lety jsou plné. Omlouvám se.

Musím se dostat do Madridu.

Čemu na tom nerozumíte?

Pane, uklidněte se.

Jsem v klidu. Může mi někdo sakra najít let?

Vše v pořádku, madam?

Dokonalé.

Pane, pojďte s námi.

Jo.

Děkuji za vaši pomoc.

Dobrý den. Pas, prosím?