John Wick: Chapter 4

MAGIC BOX uvádí

Mnou přichází se k sídlu vyhoštěnců,

mnou přichází se do věčného bolu,

mnou přichází se v říši zatracenců.

Nebylo před mým vznikem věcí v čase,

jen věci věčné,

já tak věčný právě:

Naděje zanech, kdo mnou ubírá se!

Nyní jsi v přítomnosti

kurevskýho krále!

Připraven, Johne?

Jo.

Pane Wicku.

Čemu vděčím za to potěšení?

Můj prsten.

Mou svobodu.

Váš prsten je pryč. Jako Stařešina přede mnou.

Pokud jste si myslel, že to ukončíte tím, že mě zabijete,

pak se mýlíte.

Má smrt výsledek nezmění, stejně jako vy nezměníte svou povahu.

Nikdo neunikneme tomu, kým jsme.

A nikdo neunikne Radě.

A jediná možnost, jak John Wick dosáhne svobody či klidu,

ať nyní či někdy,

spočívá ve smrti.

To vím.

Obávám se, že jste vážil dlouhou cestu

zbytečně.

Jo…

Ani ne.

Manažera, prosím.

Přišel za vámi Posel, pane.

-To musí být omyl. -Žádný omyl to není.

Z příkazu markýze Vincenta Bisseta de Gramont

je tento hotel určen k demolici.

Máte jednu hodinu.

Očekává vás.

-Můžou to udělat, pane? -Ten dekret podepsalo 12 členů Rady,

a svěřilo tak markýzi pravomoc autem imperator,

což znamená, že teď je náš soudce, porota i…

Evakuujte hotel.

Poslední slova Neda Kellyho, když mu kat navlékl oprátku, byla:

„Takový je život.“ Takový je život.

Umíte si představit to přijetí? Ten vzdor.

Dnešek není tím dnem, kdy umřete.

Tím jsem si jist.

Máte neochvějnou Davidovu víru, příteli,

ale neměl byste tu být.

Nebude to příjemné.

Takový je život, pane.

Můj otec říkával:

„Jak děláte jednu věc, tak děláte všechno.“

Říkal tomu první a poslední životní pravidlo.

Věříte na pravidla,

pane manažere?

Věřím.

A co na následky?

Zajisté.

I na druhé šance.

V tom se lišíme.

Vy a já.

Druhé šance

a útočiště pro ty, kdo selhali.

V Radě jsou lidé,

kteří z této ohavnosti viní New York.

Věří, že je to tím městem.

Rada si tohle posraný místo příliš dlouho hýčkala.

A kam jsme to dopracovali.

Já ho sestřelil.

A přesto žije.

Špiní, čeho se jen dotkne.

Markýzi, ve vší úctě, můj hotel…

Váš hotel?

Jestli bych směl, pane?

Samozřejmě.

Continentaly a jejich vedení

jsou připomínkou všem, kdo sedí v Radě,

že nikdo z nás nestojí nad pravidly.

A přesto jsme tu.

-Pane, pan Wick… -Nejsme tu kvůli Johnu Wickovi.

On je jen tváří vašeho selhání, pane manažere.

Písek v těchto hodinách je pouze ozvěnou mé zbývající trpělivosti.

Už nejste New York.

Nejste nic.

Jste vyobcován.

A jako takový

už služby recepčního nepotřebujete.

Bylo mi ctí,

příteli.

Měl jsem to být já.

Ano.

Ale nebyl jste. Nyní přemýšlíte o tom, proč to tak je,

a jednomu z nás snad bude tato rozmluva ku prospěchu.

Přiveďte mi Cainea.

Mám pro vás jméno.

Ve vší úctě,

jsem vysloužilý.

Vyřízený. Hotový.

-Nesouhlasím. -Nejsem vám k ničemu.

A ani Radě.

O tom vy nerozhodujete.

Měli byste si asi najít někoho jiného.

Byl jste blízko.

Dnes.

Příliš blízko.

Ohrozil jste ji.

Vím, jak zněla dohoda.

Někdejší společník, domnívám se.

Byl.

A přítel.

Ujednání s Radou se nemění.

My vám dáme jméno, vy nám dáte život.

Nebo si nějaký vezmeme.

Budu sloužit.

Budu k službám.

Výtečně!

Zřejmě tušíte, kde by mohl být?

Johnu Wickovi už na světě zbývá jen málo přátel.

A ještě méně takových,

jimž svěří svůj život.

Velmi dobře.

Vítejte v ósackém Continentalu. Co byste potřeboval?

Sháním pokoj.

Zvířata sem bohužel nesmí.

-Zvíře pro emocionální podporu. -Ona vás podporuje? -Obráceně. Já ji.

Viď že jo?

Zůstane ve vašem pokoji.

Příjemný pobyt, pane.

Otevřený kontrakt John Wick 18 milionů $

To není zlý. To vůbec není zlý.

50 milionů 45 milionů

-V hale mám psa. -Zvíře pro emocionální podporu. -No ovšem.

Rozvrh na zítřek. Pan Suzuki v 11:00. A Tarasovovi žádají o slyšení ve 2:00.

Co je to v 8:00?

Večeře s dcerou. Je prý znepokojená, že tak moc pracuješ.

Čím jsem si zasloužil tak pozorné dítě?

Asi dobrá karma.

Vskutku.

Jak se mají naši hosté?

Někteří členové zlatého klubu jsou zneklidnění.

To je pořád něco.

Dnes je to New York.

-A má recepční? -Má starosti.

Asi bychom ti měli pořídit zvíře pro emocionální podporu.

Měli bychom se bát?

Ničím jsme se Rady nedotkli.

Přátelstvím s panem Wickem se netajíš. Rada přijde.

A my ji důstojně přivítáme.

Čeho se dotkne, to umře.

Neopovažuj se vykládat mi o muži, kterého znám déle… než jsi naživu.

Odpusť mi, otče.

Akiro.

Vyřiď, prosím, mé dceři, že se těším na naši večeři.

Nepouštějte nikoho dovnitř.

Předpokládám, že jsi konečně spokojen.

Očividně ne.

Zabít Stařešinu byla chyba, příteli.

Jejich reakcí byla demolice newyorského Continentalu.

Dcera se bojí, že další na řadě jsme my.

-Winston? -Žije.

Ale jeho recepčního popravili.

Aby se vyjádřili jasně.

Uvažovals někdy nad tím,

kam tohle vede?

Rada toho nikdy nenechá.

To víš.

Ta pouze bere život

a dává pouze smrt.

Kodži…

Že ti dělám takové starosti,

to mě mrzí.

Když je přátelství výhodné, moc neznamená.

Nejvyšší rada Markýz

-Vítejte v ósackém Continentalu, pane. -Manažera.

Zajisté.

Udělejte si laskavě pohodlí.

Všechny evakuujte… diskrétně.

Tohle směřuje pouze ke smrti.

Pozabíjím je všechny.

Věřím, že se o to pokusíš,

ale nikdo, ani ty, nedokáže zabít všechny.

Chceš umřít?

To je tvá volba.

Dobrá smrt

následuje jen po dobrém životě.

My dva jsme dobrý život už dávno zanechali za sebou, příteli.

Otče, Nejvyšší rada…

Co ten tu dělá?

Pan Wick je naším hostem.

Otče…

Promluvím s nimi. Nevědí, že tu jsi.

-Prosím. -Zůstaň s panem Wickem.

Přišli hosté… připravte se projevit pohostinnost.

Vítejte v ósackém Continentalu, pánové.

Jak vám posloužím?

Rada má důvod domnívat se, že tento podnik poskytuje služby

tomu, kdo je… vyobcován.

To je závažné obvinění.

Budeme potřebovat úplný přístup do vašeho hotelu.

Zajisté.