Xtreme (Xtremo)

NETFLIX UVÁDÍ

Zdravím, pane Maxi.

Jak to jde, Yoli? Vše připraveno?

Ano, vše sbaleno a připraveno, pane.

Předám vám Andera, ano?

- Tati! - Tygříku!

- Připraven na cestu? - Jo.

Kytara nebude v přívěsu, bude v autě, ne?

Samozřejmě. A už ses rozloučil s kamarády?

Jen s Davidem a Lucasem.

Ostatní se mnou moc nebaví.

Dobře.

Poslyš, opravdové kamarády spočítáš na prstech jedné ruky.

A pár ti jich ještě zbude.

Tak se tím moc netrap.

Jasně. Hlavně už přijeď, tati.

Kolik chtěl?

- Půl milionu. - Za rok?

Za měsíc.

Je tu Lucero.

Radši tu zůstaň.

Ti Kolumbijci už nás znají.

Zvládnu to sám.

Lucero!

- Jak je, ty parchante? - Ty se snad nikdy nezměníš.

- Jak se máš, příteli? - Dobrý.

Nemáte oheň, chlapi?

Mluvil jsem s tvým synem.

Dohodli jsme se, že nás podpoříte na konkláve.

- Můj otec může být v čele. - A můj syn dohlížet na finance.

Vždycky jste s Tomasínem rádi počítali bankovky, ne?

Mimochodem…

Tady to je.

Konkláve začíná za půl hodiny. Tvůj otec už musí být na cestě.

Připijme si.

Na zdraví.

A na bohatství.

Papa San svou část už poslal.

Převedu to na naše zabezpečené účty a 18 % do toho rezervního.

Hotovo.

A co Dimitri?

Podpoří tě, když tě podpoří Kolumbijci.

Romeo je sice chamtivý, ale rozumný.

Nemám pravdu?

Pět set tisíc…

měsíčně.

- Jejda. - Tomasíne!

Řekni těm hajzlům, ať odhodí zbraně.

- Zmrde! - Ani hnout!

Ani se nehni!

Zabijte toho zasranýho hajzla!

Jsem tady, hajzle!

Tudy! Rychle! Hlavu dolů!

Pohyb! No tak!

Zasraný Kolumbijci. Já to věděl. Říkal jsem ti, že se jim nedá věřit.

Rafo!

Zavolej otci a řekni mu, že Romeo odstoupil. Ta schůzka je past.

Jdem prolít krev, brácho.

Máme problém.

- Lucero! - Ty hajzle!

Příchuť smrti.

Prosím, nezabíjejte mě, prosím…

Vstávej, ty hnusná kryso.

Toho parchanta nemůžu vystát.

To nebyl náš plán.

Ne. Ale ten zmrd nás chtěl ojebat a prohrál.

Co zas?

Otec už jede.

- Promluvíš si s ním o tom? - Jo.

Neboj, vyřídím to s ním.

Vím, že je to pro tebe těžké, ale pochopí to.

Běž domů. Nový život už čeká.

Jsi jako můj bratr.

Věrný a loajální mé rodině.

- Zasloužíš si to nejlepší. - Mám tě rád, brácho.

Já taky.

Budeš mi chybět.

To určitě.

Sluníčko, pláž,

tvůj synek tam pobíhá…

Určitě budeš myslet na mě.

Opatruj se…

brácho.

- Ahoj. - Pane Maxi.

- Máš to trsátko? - Pojď sem.

A pozdravit?

- Ahoj. Tak už mi ho dej. - Tak na.

Ten tygr je každým dnem silnější.

Yoli, nezapomeň vrátit klíče majiteli.

Dobře?

Díky za všechno.

Připrav se, odjíždíme.

- Hodně štěstí. - Díky.

Opatruj se, Andere.

Otče.

Jak ti je?

Blbě.

Nevím, jestli mě dřív zabije ta rakovina…

nebo ty tvoje blbosti.

A Max…

Kde je?

Měl jsi sem přijít a zaplatit. Tohle ne.

Poslední výstřel je můj.

Otče, byla to past.

Chtěli mě vzít jako rukojmí

a z Romea udělat hlavu konkláve.

- Opravdu? - Jo.

Včera jsem s ním byl a měli jsme dohodu.

Nepřipadal mi nespokojený.

A co myslíš, že si z tohohle vyvodí konkláve?

Tak na chvíli zmizím.

Nemáš ani páru o tom, jak tenhle byznys funguje.

Chtěl bys jen prolívat krev.

- To je pro plynulý chod potřeba. - Tohle není Amerika.

Tohle je Barcelona. Takhle to tu nefunguje, pochop to!

Co ses vrátil z Japonska…

jako by ti bylo jedno,

kdo žije a kdo ne.

Synu…

změnil ses.

Ale k horšímu.

Poslals mě tam.

Aby ses naučil hodnotám, loajalitě…

hierarchii.

Jakuza.

Lucero…

věci…

se změní.

Jo.

Slyšel jsi.

Zruš převody a odvolej uklízecí četu. Chci, aby to všichni viděli.

Jsi slabý. To nás vystavuje nebezpečí.

Lucero, promluv si se sourozenci,

vysvětlí ti to.

Maríu jsi adoptoval

a Max je tvůj nájemný vrah.

Několikrát ti už zachránil život.

Všichni jste vyrůstali spolu.

- Jste jako sourozenci. - Nejsme sourozenci, do prdele!

Já jsem tvůj jediný syn!

Tvoje krev!

Chtěls to odkázat jim.

Ne, přísahám.

Hlava, nebo srdce?

Tati?

Hlava, nebo srdce?

Hlava!

Nemůžu nikde najít Maríu.

Slyšíš to?

- Celé odpoledne cvičím. - Zní to dobře.

Až budu slavný a jezdit na turné, věnuju ti to.

A tahle je pro mýho tátu!

- Tati? - Co je?

Venku někdo je.

Skrč se, Andere!

Zůstaň ležet, Andere!

Víš, koho mi tvůj syn připomíná?

Mýho bratra.

Pamatuješ si ho?

Asi ne.

Zní dost podobně, ne?

A tys donutil Ricarda, aby ho vyhodil.

Říkals, že je příliš krvežíznivý nebo tak něco, ne?

Já tvýmu bratrovi nic neudělal, Prcku.

Já vím.

Já vím, žes mu nic neudělal.

Proto se ve vězení zabil?

Prosím…

je to můj syn.

Jen klid.

Ne!

Doufám, že netrpěl.

Nic necítil. Jak jsi chtěl.

- Šťastný konec. - Dobrá práce.

- Věděl jsem, že je na tebe spoleh. - Jasně.

O DVA ROKY POZDĚJI

Danielo.

Nemohl jsem za to.

- Zatracená hodina, furt to samý. - Jasně.

Leo! Na chviličku.

Pojď sem.

Leo… nebudu zas na tebe čekat.

- Jak je? - Dobrý?

- Máš matroš? - Za kolik chceš? Za dvacku?

Jo.

- Užij si to. - Měj se.

Kdybys měla peněz na rozdávání, nekonečný balík, co bys udělala?

Vždycky jsme chtěli seskočit padákem, pamatuješ?

Já bych koupil obří ostrov.

Počkej tu.

AUTOOPRAVNA

Haló!

Je někdo doma?

Vidělas ho?

Ahoj.

Ahoj.

Ahoj, dědo.

- Ta soutěž už není, co bývala. - Na.

Počkat.

To je o dost víc než normálně. Nejedeš v něčem?