The Jerk

DNES HRAJEME KOMEDIÁLNÍ THRILLER - ''NEBEZPEČNÁ PAST"

Nejsem pobuda.

Jsem hlupák.

Kdysi jsem měl bohatství,

moc...

i lásku krásné ženy.

Teď mám jen dvě věci,

svoje kamarády...

a...

svou termosku.

Můj příběh?

Tak jo.

Nikdy jsem to neměl lehký.

Narodil jsem se jako chudý černošský dítě.

Vzpomínám si,

jak jsem s rodinou seděl na verandě...

a zpíval a tancoval.

Bylo to v Mississippi.

-''Pane na nebi -''Seber žok bavlny''

-''Skočím dolů, otočím se -''Seber žok bavlny

-''Pane na nebi -''Seber žok bavlny

Doufám, že mají všichni hlad.

-Já teda jo. -A já už čekám.

Tady máte kukuřičný chleba.

Tady je kapusta a uvařila jsem i vepřový žaludky, co máte tak rádi.

Mami, nezapomněli jsme na něco?

Kdepak. Navin má dnes narozeniny.

Všechno nejlepší!

Navin má narozeniny!

Připravila jsem ti tvoje oblíbené jídlo.

Bílý chleba s tuňákovým salátem a majonézou,

limonádu a nějaký koláčky.

-Tady to máš, zlatíčko. -Díky, mami.

To si dáš, vole.

Mám pro tebe dárek.

-Páni, Elvíro. -To jsem udělala sama.

My dva pro tebe taky něco máme. Půl flašky šeříkovýho elixíru.

Já ti nakreslil tenhle obrázek.

-Na. -Děkuju ti.

Já ti chci dát svůj zapalovač.

Tati, máš ho přece už od války.

Díky.

Díky vám všem.

Bůh žehnej...

nám všem.

Navine!

Podáš mi brambory a tu kapustu?

-Navine, zlatíčko. -Je mi líto, že jsem zkazil oslavu, mami.

Vůbec jsi ji nezkazil.

Přinesla jsem ti koláček.

Teď nemám hlad.

Zase máš pocit, že jsi jinej?

Jako bych tu neměl co dělat. Jako bych sem nepatřil.

Dnes máš narozeniny a tak bys měl něco vědět.

Nejsi naše vlastní dítě.

Že ne?

Někdo tě nechal u našich dveří,

ale vychovali jsme tě, jako bys byl jedním z nás.

Chceš říct, že už mi tahle barva zůstane?

Měla bych tě ráda, i kdybys měl barvu jako paviánův zadek. Pojď ke mně.

Navine, ten sendvič jsem ti zabalil do celofánu, jak to máš rád.

Nechceš si s náma zazpívat nějaký blues?

Nechci, díky, Taji.

Na těch písničkách je něco zvláštního.

Je mi z nich smutno.

Pojď ke mně, zlatíčko.

Tak, chlapče.

Už se dostáváš do rytmu, vidíš?

A tím končí nedělní hodina gospelu...

vysílaná živě církví Four Square Gospel...

z kostela Božího spasení v St. Louis ve státě Missouri.

To byl reverend Willard Willman.

A nyní něco noční hudby...

pro lepší náladu.

-Babi! -Co se stalo?

-Podívej se! -Co se stalo?

Nech to rádio! Nech ho!

Zesil to! Zesil to!

Takovou hudbu jsem ještě nikdy neslyšel!

Mluví ke mně! Taji! Tati!

To je neskutečný. Dívejte se.

No a?

Jestli tohle je tam venku, představte si, co všechno tam ještě může být!

Tahle hudba mi říká, abych odešel a někým se stal!

-Ale Navine... -Ať si jde.

Teď, když jdeš do světa,

měl bys něco vědět.

-Vidíš to? -Jo.

To je hovno.

A tohle je leštidlo.

Hovno.

Leštidlo.

Teď už budeš v pohodě, synku.

Do kterého města půjdeš nejdřív?

Asi do St. Louis, protože tam odtud bylo to vysílání.

A pamatuj si, že Pán miluje pracovité lidi.

-''Pán miluje pracovité lidi.'' -A nikdy,

nikdy nevěř bílejm, synku.

''Nevěř bílejm. Pán miluje pracovité lidi, nevěř bílejm.''

Dítě.

Tati.

Pierre. Pojď sem.

Nezapomeň vyrůst.

-Hodně štěstí, brácho. -Pošli mi pohled.

Tak jo, nechte ho jít.

-Sbohem. -Máme práci.

Doufám, že najdeš to, co hledáš.

Určitě, mami. Vím, že to tam někde je.

Jasně, je to tam. Kdyby ses tím nakazil, jdi k doktorovi, on tě vyléčí.

-''K doktorovi, vyléčí tě.'' -Hodně štěstí.

''Pán miluje pracovité lidi. Nevěř bílejm.

''Jdi k doktorovi, on tě vyléčí.''

Sbohem, babi!

Navin mi moc chybí.

Vrátí se někdy?

Dejte pryč jeho příbor. Je nám z toho zatraceně smutno.

Jestlipak se mu vede dobře?

Navine! Jak se ti vede?

Nemějte strach. Myslím, že vidím auto.

Ne, počkejte. Je to náklaďák!

Pane,

postarej se o našeho chlapce.

-Stopuju. -Jak daleko jedeš?

Do St. Louis. Jak daleko jedete vy?

Na konec tohohle plotu.

Tak jo.

Já jsem Navin Johnson. A vy?

-Už jsme tady. -Tak jo.

Díky za svezení.

Doufám, že vám to jednou oplatím.

MOTEL FIREBIRD - VOLNÉ POKOJE

Co je, chlapče? Ztratil ses?

Chceš si hrát? Stalo se něco?

Stalo?

Nehoda?

Někdo se topí?

Hoří?

Hoří!

Musíme všechny varovat!

Už jsem o takových psech slyšel. Budeš slavnej!

Tvoji fotku otisknou v novinách!

Je to tak vzrušující!

Zachránils mi život! Pojď, jdeme je varovat!

Hoří! Hoří!

Honem! Vzbuďte se! Hoří!

Hoří! Tenhle pes nám všem zachraňuje život!

Je neskutečnej! Zvláštní pes! Zachránce!

Tak ho pojmenuju! Starý Zachránce! To bude tvoje jméno!

Lidi! Falešný poplach. Nikde nehoří.

Pane, neříkejte tomu psu ''Zachránce''.

-Ne? -Říkejte mu ''Blbec''.

Dobře. ''Blbec.''

To je tak vzrušující.

Je tak vzrušující žít na cestě.

Člověk a jeho pes.

St. Louis?

Ne. Navin Johnson.

Ne, chceš svézt do St. Louis?

-Jo, díky. -Naskoč si.

Tady to bude stačit.

Děkuju vám.

-Kam jdeš? -Na záchod.

-Musíš mít klíč. -Můžete mi ho dát?

Klíč je jen pro zákazníky, kteří si kupují benzín.

Tak já si ho koupím.

Nevidím žádný auto.

Potřebuju ho do zapalovače.

No tohle!

A žena chtěla, abych zůstal doma. Podívejme, o co bych přišel.

Chceš ho naplnit celý?

-Je na zdi. -Děkuju.

-A nikam ho neodnášej. -Neodnesu.

Hej, pako.

Šediváku, mluvím s tebou.

Poslyš, chceš být prezidentem Texaco Oil?

-Jasně! -Tak vyčisti tu výlevku.

A pak budu prezidentem Texaco Oil?

K tomu se musíš vypracovat.

Pracuje pro mě 10 minut a už by chtěl být prezidentem. Drzoun.

Dej se do toho!

Ale pane, já tady nepracuju.

Ani za 1,10$ na hodinu?

''Milá rodino, mám skvělou prácí u benzínové pumpy.

''Nechci říkat, kolik si vydělám,

''ale řekněme, že je to moc!

''Posílám dva dolary!''

To je hodnej kluk!

''Práce mě moc baví a pan Hartounian je fakt hodnej.

''Učí mě jak být netrpělivý.

''No, už musím jít. Nebo si myslíte, že celej den jenom píšu dopisy?''

-Ty spíš tady? -Ano. Nevadí to?

Pojď se mnou. Mám pro tebe krásný místečko.

Rozsviť. Bude se ti to líbit.

Líbit? Je to skvělý! Báječný!

Je tu i záchod!

Tohle musí být kuchyň. Ne.

Víte, mohl bych...

vzít tuhle přepážku a otočit ji takhle,

abych měl víc životního prostoru...

a taky bych tím udělal uličku. Bude to skvělý.