Expats

PEVNINA

Clarku.

Clarku. Hej!

Jo.

Haló!

Promiňte!

Margaret...

Hej!

- Haló? - Hej!

Počkejte!

Vraťte se! Haló!

Otevřete!

Margaret.

Otevřete!

Proboha, co to...

Haló?

Haló?

Haló?

Chceš kafe?

To je hnusný.

Puri, mohla bys vyndat tu tašku s věcmi na charitu?

A tohle dát pryč?

Nezapomeň zabalit ten kašmír.

Nechci zase přijít o celý šuplík svetrů kvůli molům jako loni.

A až půjdeš do obchodu, kup nějaké pěkné, zralé mango.

Aby ho tu měla máma, až zítra přijede.

Dobře, ale Sam říkal, že přijede za pět minut.

Proč přijede tak brzy? Budu ho potřebovat až odpoledne.

Ale, paní, vaše matka je na cestě. Právě ji vyzvedl z letiště.

Ne, Puri. To bude zítra.

Ne, paní. Už jsou v autě.

Jeden den ztratí, protože L.A. je pozadu,

takže když vyrazila včera našeho času, bude tady...

Sakra!

Haló?

Co... já...

Haló!

- Hej! - Haló!

Dobrý den!

Řekli nám, ať sem přijedeme.

Řekli nám, ať přijedeme.

Detektiv Chang.

Policie. Přijeli jsme z Hongkongu.

Ne.

Ne, ne.

- Promiňte. - Ne, počkejte!

Detektiv Chang chtěl, abychom...

Pomůžete nám?

Kam máme jít?

- Prosím vás. - Prosím.

Děkujeme.

Vidíš? Někdy musíš na lidi zatlačit.

Bože.

Margaret.

Děkuji.

Mockrát vám děkuji.

Ona nás...

Ona nás tady zamkla, Clarku.

Zamkla dveře. Hej!

Hej!

- Hej! - Margaret.

Vraťte se!

Vraťte se!

- Hej! Hej! - Margaret!

Pusťte nás ven!

Vraťte se!

Nezamykejte nás tady!

Hej!

Umím udělat suprový cappuccino.

Nemám tady svůj kávovar, tak mi musíš věřit.

Tomuhle se říká indická domácí káva.

Dělával jsem ji na internátní škole.

Sakra. Ten přístroj mi chybí.

Jsou to hlavně drobnosti. Dokonalá teplota,

pěna tak akorát.

Nemůžu si pro něj jen tak dojet.

Určitě ne dneska.

Tchyně už nejspíš dorazila.

Už jsou s mojí ženou určitě v zápalu nějaké vášnivé hádky.

Jsi tak starý.

Máš tchyni a chlupy v uších.

Odkdy tě tak zajímají moje uši?

Jen jsem si toho všimla.

Takže konečná?

Možná.

Sakra.

Dobře.

Vážně?

Co to děláš?

Nechceš moje chlupy, tak se jich zbavím.

- S vodkou? - S vodkou.

Sleduj a uč se.

Podpálíš se.

Ne, ty.

Jsi pořád opilý?

Proto si myslíš, že jsem ještě tady?

Věříš mi?

Zapal mě, zlato.

Neříkej mi zlato.

Zapal mě.

Ta-dá!

- Funguje to. - Jo?

Bože můj, funguje to.

Jaké další „páprdovské“ triky znáš?

Ptám se proto, že ve dne jsi mnohem vrásčitější než v noci.

Jo.

Copak se asi tak skrývá za těmi pokleslými očními víčky?

Jen pavučiny.

Jako ty, co máš po celém svém malém bytě.

Možná bych taky měla parádní bejvák,

kdybych vyrostla v bílé rodině vyšší střední třídy

a měla dům v Londýně a chatu v Cotswolds

a rodiče, kteří si můžou koupit

přístup na kteroukoliv podělanou univerzitu na světě,

abych mohla zaprodat svoji duši a stát se nechutně bohatou právničkou.

Já bych ale část peněz použila na osobního trenéra.

Chudáček malá Mercy. Je úplně sama. Nikdo za ní nepřijede.

Ani její vlastní matka.

Jsi prase.

To znamená, že máš ráda slaninku.

Když mě lížeš, připadám si, jako kdybych seděla v kaluži.

A když se začneš cítit moc sebejistě,

stane se z tebe úplný Hannibal Lecter a vysáváš mě jako lux.

To ti ale nezabrání se udělat, co?

A koušeš. Proč zuby?

Když se uděláš, zní to jako mečení kozy.

Máš povislou prdel jako můj děda, a tomu je 85.

Měl dvě mrtvice a infarkt.

Tvůj dech smrdí jako mrtvý zvíře.

Jsi opilec a podvádíš svou ženu.

Ty jsi ztratila něčí dítě. Zničila jsi celou rodinu.

Promiň, to jsem neměl říkat.

Řekl jsi pravdu. To přece děláme.

Ne, to nebylo fér, přehnal jsem to. Já...

Byla to hra a ty jsi vyhrál.

- Na férovku. - Mercy...

To je Harpreet?

Osm let chodila na balet a podívej se na ni.

Stejně chodí jako Hulk.

- Ahoj, Harpreet. - Ahoj, mami.

Ty jsi teď vstala?

Ne, mami. Same, mohl bys vyndat tašky?

- Ano, paní. - Děkuju ti.

Čistila sis zuby?

Ano, mami.

Není to poznat.

Používám organickou zubní pastu. Asi ti chybí ten toxický chemický zápach.

- Nelíbí se mi to. - Dobře.

Kde máš boty?

Přišla jsi mě přivítat v pantoflích?

Nemají podporu klenby a ty máš ploché nohy.

Chceš chodit jako opice?

Ráda tě vidím, mami.

Dělávala jsem si legraci z tvojí babičky, že nosí žabky,

ale ona věděla svoje.

Jsou ošklivé, ale moc pohodlné.

Koupila jsem ti jedny.

Díky, mami.

Ten muž má krásnou rudou rtěnku.

Mami! Pozná, že se o ní bavíme.

Myslí si, že když se oblékne jako muž, budou ji tak i brát.

To si děláte srandu.

Do prdele.

Ale no tak.

Víte co? Můžu...

Chybí mi pizza.

Jak můžeš v tuhle chvíli myslet na jídlo?

Kdybychom odjeli, když jsme měli,

všichni bychom teď jedli skvělou pizzu v New Yorku.

Bylo to společné rozhodnutí. Taky jsi chtěla zůstat.

Ne, já jsem to přijala. Nechtěla jsem to.

No tak, Margaret.

Jestli chceme hledat viníka, tak řekni, kde jsi našla tu holku.

Kde jsem... Byl jsi u toho.

Nebyl jsem při rozhodování o tom, že ji najmeme.

- Já jsem ji nenajala. - Nechala jsi s ní děti.

- Ty ses na mě vykašlal. - Pracoval jsem!

Mohla jsi vzít Essie!

Měla jsi jen hlídat děti!

Do háje.

Promiň.

Omlouvám se. Tohle bychom tady neměli řešit.

Já ale chci.

Pořád si to v hlavě přehrávám, vzpomínáš si na tu dovolenou?

Jak nám Gus spadl z postele a já jsem se vzbudila z hlubokého spánku

a chytila jsem Guse ve vzduchu, než dopadl na zem.

A...

Smáli jsme se, pamatuješ?

Smáli jsme se, protože to byl důkaz, že nespím.

Všechno se najednou vypne...

Sleduješ je každičkou vteřinu i se zavřenýma očima.

Ale Guse jsem tu noc nechytila.

To já ho nechala spadnout.

A nemám ponětí, jak se to stalo. Nikdy nepochopím, jak se to stalo.

Jaká matka

ztratí svoje dítě?

Ty jsi ho neztratila.

Ne.

Unesli ho.

Vzali ho, protože vypadal jako já.