Honeymoon With My Mother (Amor de madre)

Děkuji.

Do prdele!

No tak!

Pozor!

Pozor!

Láska…

- Jeď. - …je nejlepší věc v životě.

Milovat někoho je hezké.

Je to víc než hezké. Je to nutné.

Tereso de Rosendo…

berete si José Luise Paniza za svého manžela?

Nedělej to.

Tereso, nemůžeš se vdát.

Miluju tě.

Ty miluješ mě.

Jedeme.

Jeď.

NETFLIX UVÁDÍ

Tvář ženicha mluví za vše.

Je to tak lepší.

Nikdy jsem ji neměla ráda.

Promiňte, ale stejně za to budete muset zaplatit.

Počkej.

Mnohokrát nás urazila, synu. Mnohokrát.

Vždycky.

Vždycky, když jsme vás pozvali na oběd, tak něco měla.

Na moje narozeniny, na otcovy narozeniny…

Na naše poslední výročí. Taky nepřišla.

Vánoce trávila s tchyní a tchánem.

Prosím, řekni mi, že to není pravda.

Že mě nepodvádíš. A že jsi pořád se mnou.

A když jsem jel do Portorika…

Tohle je výborné.

Synu, jídlo je skvělé.

Hej! S touhle písničkou jsme skončili.

Dobře.

- Díky. - Kluci, zahrajeme merengue.

Raz, dva…

Raz, dva, tři!

Osvětlení a zvuková technika…

Pět set eur.

Fotografka. Dva tisíce eur?

- Jo, je vážně dobrá. - Všichni teď používají telefony.

Navrhuješ, abychom fotili svatbu na naše telefony?

- No… - Chtěli jsme dobré fotky.

Tohle si vezmu. Dáš mi to s sebou?

Chceš si vzít 200 roštěnek s foie gras?

Zmrazím je. Za měsíc budou pryč.

- Stejně jako jeho játra. - Proč jsi to všechno zaplatil?

A je to tady zase. Teresa…

Teresa studuje. Nemůže za to zaplatit.

A páry si pomáhají.

- To jsi mě naučila. - Studuje?

Teresa studovala. Jo, studovala…

Dělala při studiu i jiné věci.

DJ Chucho.

Tisíc eur.

Co je to „DJ Chucho“?

Ty to nechápeš, mami.

Dýdžej Chucho.

Dýdžej, diskžokej, ten, co pouští hudbu!

Ten, se kterým odešla.

Co prosím?

Dobře. Nedostane zaplaceno. Říkala jsem ti to celou dobu.

Říkala jsem ti, že pro tebe není dobrá. Nebo snad ne?

Nic jsi neříkala.

- Nerada se ti pletu do života. - Počkat.

Ona taková není.

Vzplanula vášní? Dobře.

Ale co se stane s vášní? Vyprchá.

A pak mi zavolá.

A pak uvidíme, jestli zvednu telefon.

Panebože…

Můžete už přestat, prosím?

Chcete „Paquito el chocolatero“?

- Ne, chci, abyste odešli! - Dobře. Dostali jsme zaplaceno…

- Proč jsi jim zaplatil předem? - Neměl jsem na vybranou!

Svatby se platí předem!

Kvůli líbánkám.

O čem to mluvíš?

Kvůli líbánkám.

Odjeli by a oni by nedostali zaplaceno.

Sakra, líbánky!

Co se děje?

Líbánky.

Nechala ho u oltáře. Kvůli jinému muži.

Umíte si představit, jak se cítí?

- Jsem v pohodě. - Ne.

Podívejte se na jeho obličej…

Nech mě… Prosím, pokračujte.

Pamatuju si tě.

Norské fjordy.

- Ne. - Ano. On to přece ví!

Ona chtěla něco exotického, Mauricius, ale on chtěl za každou cenu fjordy.

Co je špatného na fjordech?

Stojí za prd.

Ale nakonec se přizpůsobil.

Vždycky se přizpůsobí.

- Jo. - Samozřejmě.

Co jsem získal? Hovno.

A něco vám řeknu… Vysvětlím vám to.

Nejde jen o ty líbánky.

- Hodně jsem trpěl. - Páni.

- Všechno bylo podle ní. - Vždycky.

- Dovolená, jakou chtěla. - Dovolená.

- Svatba. - Svatba.

- Dům. - Jistě.

Všechno.

Až na muže, kterého chtěla.

Pardon.

Vážně mi musíte pomoct.

Je to spousta peněz.

Pomůžete, ne?

Promiňte. Nemůžu vám pomoct.

- Dobře. Díky. Můžeme? - Neodejdeme.

Neříkal jsem ti to? Peníze nám nevrátí.

Ale stejně jsme sem přišli, aby se nám vysmáli.

- Díky, mami. - To není…

Zapomněla jsem si telefon.

Poslouchejte mě.

Můj syn je rozrušený.

Vím, že je vám to jedno, ale já jsem jeho matka.

Neodejdu, dokud mi nevrátíte peníze nebo nenavrhnete řešení.

- Proč na ty líbánky nejede? - Sám na líbánky? To by umřel.

A já taky.

- Není to špatný nápad. - Cože?

Jeďte s ním.

Na líbánky? Se synem?

Poslouchejte.

Je to nejlepší resort na Mauriciu. Soukromá pláž.

Luxusní apartmá s pokojskou.

Nápoje zdarma.

Humři velcí jako moje ruka.

A nejlepší na tom je, že je to všechno v ceně.

Tenhle výlet je splněný sen. Sen.

I když je tu jedna podmínka.

- Jaká? - Ani náhodou, mami.

Nepojedeme na líbánky spolu.

Myslím, že je to skvělé řešení.

Peníze nepřijdou nazmar.

Na letenku dal moje jméno, odstranil její a bylo to.

- Není to výlet do Benidormu. - Přesně tohle potřebuješ, synu.

Potřebuješ světlo, slunce, vitamín D…

Vážně? Každé léto mě sekýruješ, že slunce je rakovina.

- Když piješ málo tekutin. - Jasně.

V hotelu je zjevně otevřený bar.

Panebože! Uvidím oceán!

Byli jsem v Salobreña.

Jediné ryby, které jsme viděli, byly na špízu.

Nech syna být!

Nemůžu ho nechat samotného. Podívej se na něj. Má zlomené srdce.

Chceš jet kvůli rybám, ne kvůli mému srdci.

Já nikam nejedu.

S tebou ani s nikým jiným. Vrátím se ke svému životu.

Budu randit. Na Tinderu se mi daří. Vše je v pořádku.

- To si piš. - Vidíš, co jsi udělal?

- Odradil jsi ho. - Já?

- Co je tohle? - Nic!

Říkala jsem ti…

Co to je za sračku?

To je můj svatební dar. Maloval jsem to sám.

Tvůj otec se učí malovat.

- Kdo tě to naučil? - YouTube.

Tati, to je strašné. Tohle je depresivní.

- Můžu to spravit. - Nemůžeš. Jak bys mohl?

Můžu přemalovat Teresin obličej.

Jo, dej tam nějaký lidský.

Kdo se ti líbí? Nějaká populární kočka?

Marta Sánchezová, Chenoa…

Ana Torroja.

- Všechny jsou dobré, nemůžu si vybrat. - Takže?

Můžu se začít balit?

Ne, mami. Nebal se!

Nemůžu tomu uvěřit.

Ona by taky nejela na líbánky s babičkou.

Žádné líbánky neměla.

- Ale měla. - Ne. Měl jsem moc práce.

Slíbil jsem, že ji vezmu do Paříže,

ale pak ses narodila.

A pořád jsme to odkládali…

- Takže jste nikam nejeli? - Ne.

Jak se máš?

Ahoj. Dobře.

Chudáku.

Ano, bylo to těžké.

Drž se.

Najdeš si někoho jiného.

Její ztráta.

Kdybys něco potřeboval, řekni mi.

Vlastně mám takovej bláznivej nápad.

Budeš si říkat: „Jemu asi hráblo.“

Ale řeknu to, nějak si to přeber.

- José Luisi… - Ne, neřeknu to.

O co jde?

- Neřeknu. - O co jde?

Mám dvě letenky na Mauricius, zítra odlétám.

Je to úžasný rezort. Málem jsem je vyhodil.

Ale když tě poslouchám, říkal jsem si…

skoro spolu nemluvíme, ale vážně si rozumíme, ne?

Takže…