King the Land (킹더랜드)

KRÁLOVSTVÍ ÚSMĚVŮ

Ta koupelna je větší než můj dům.

To je super.

Co to?

- Nedívejte se. - Nedívám se.

Ale opravdu.

Nepodívám se, ani kdybyste prosila.

Za koho mě máte?

2. DÍL

Musíte vyjít.

Promiňte, ale nemůžete odejít?

Potřebuju telefon.

Donesu vám ho.

Otevřete. Nemám čas.

Jdu dovnitř.

Omlouvám se.

Moc se omlouvám.

Vy mě znáte, že?

Už jsme se potkali, že?

Ne, nepotkali.

Moc se omlouvám.

Omlouvám se.

Je to můj pokoj…

Promluvme si.

Co mu je? Proč za mnou jde?

Stůjte.

Copak neslyšíte?

Přejete si, pane?

Jste to vy, že?

Běžecký pás.

Prosím? Běžecký pás?

Nazvala jste mě úchylem.

Nevzpomínáte si?

Úchylem?

Úchyl jeden.

Hej…

Udělejte to znovu

a zabiju vás.

Zapamatujte si to, pane Úchyle.

To tričko s tygrem?

Ano.

- Už si vzpomínáte? - Ano.

Věděla jsem to.

Zíral jste jako úchyl a neotočil jste se.

Nebudete úchyl vy,

když si nastavíte záchod na průhledno?

Ani tím vás nepřekonám.

Omluvte se.

Za dnešek i za minule.

Za dnešek se moc omlouvám.

Ale tehdy to byla vaše vina.

Myslím, že omluvu dlužíte vy mně.

Proč já?

Pokud nevíte proč,

není třeba pokračovat.

Omluvte mě.

Příjemný pobyt, pane.

Promiňte.

Hej!

Ještě jsem nedomluvil.

Promiňte, ale už nemám co dodat.

Ani tehdy ani teď

o vás nemám sebevětší zájem,

tak za mnou nechoďte.

Nedá se s vámi vůbec mluvit.

Nic, co uděláte, mě neobměkčí.

Dobře.

Nemusím být zdvořilý k někomu, kdo se chová takhle.

Varuju vás.

Už vás nechci nikdy vidět.

Ano, pane. Já si přeji přesně to samé.

A neusmívejte se.

Všichni zaměstnanci hotelu slouží hostům s upřímným a zářivým úsměvem.

Nelíbí-li se vám můj úsměv,

zvažte pobyt v jiném hotelu.

Teď mě omluvte.

Nejdřív host.

Takový úchylný blb.

Říká se „sebemenší“, ne „sebevětší“.

Prosím?

Ne „Nemám o vás sebevětší zájem“,

ale „Nemám o vás sebemenší zájem.“

Tak se to správně říká.

Aby se vám lidé nesmáli.

To je ale povýšený blbec.

ŽIVOTOPIS KU WON

Chtěla jsem životopis, a tys ho vážně přinesl.

Asi tu vážně chceš pracovat.

Pravidla jsou pravidla.

A rodný list?

Vždyť jsme rodina.

Pravidla jsou pravidla.

Pokud ti to vadí, nepracuj tady.

Proč si tím vším procházet, když je ti hotel ukradený?

Přinesu ho.

Je to zábava.

Potřebuji dvě kopie.

GENERÁLNÍ ŘEDITELKA KU HWA-RAN

Třicet minut.

Dobrý den.

Znovu se setkáváme.

Mám dnes na starosti inauguraci.

Vážně?

Strašně nerada stojím před davem,

ale nadřízení chtějí, abych to byla já.

Tomu rozumím.

Život je unavující, když je člověk žádaný.

- Nechcete zajít na večeři? - Moc ráda!

- Šlo by to? - Rozhodně. Moc ráda.

Sejdeme se tedy u večeře.

Dobře, jistě.

Hodně štěstí s inaugurací.

Děkuju.

Vidíš? Zabralo to.

Výborně, Sang-siku. To se povedlo.

- Kam jdeš? - Pro rodný list.

To zadej svým asistentům. Jdeme. Všichni čekají.

Na koho? Na mě?

- Proč? - Ta inaugurace.

Po ní máš slavnostní večeři

s radou a VIP hosty.

Ne, nikam nejdu.

Předseda to přímo nařídil PR týmu.

Proč jsi tak nervózní?

Zbytek tvého života bude velká párty.

Jdeme.

Dobrý den.

Jsem manažerka Kim Su-mi a provedu vás dnešní inaugurací.

Tímto dnešní inauguraci zahajuji

a vítám nového manažera hotelu Království.

Prosím o velký potlesk pro manažera Ku.

Co tady dělá ten úchyl?

INAUGURACE PRO VRCHNÍHO MANAŽERA KU WONA

Pokračujte.

Nikdy jsem ho neviděla…

Chci říct…

Vrchní manažer Ku přednese zahajovací řeč.

Ale ne.

Neusmívejte se.

Přestaňte se usmívat.

Neusmívejte se.

Přestaňte.

Dobrý den. Jmenuji se Ku Won.

Snad náš čas využijeme co nejlépe.

- Teď to ukončete. - Prosím?

Ano.

Tímto ukončuji dnešní inauguraci.

Největší talent hotelu, Čchon Sa-rang,

- našeho manažera přivítá. - To ne.

Přineste kytici.

Sakra.

Znovu…

se setkáváme.

Vítejte, vrchní manažere Ku!

Vážně?

Ano, opravdu vás vítáme.

- Myslíte to vážně? - Ano, pane.

To je od nás všech.

Příští týden točíš promo video

s největším talentem roku, naší milou slečnou Sa-rang.

PR tým vám pošle otázky.

- To je vše? - Vše.

- Můžeš jít. - Dobře.

Já se také omluvím.

Slečno „Největší talent“, zůstaňte.

Varoval jsem vás, ať se mi vyhýbáte.

Odteď se vám budu snažit vyhýbat.

NEJVĚTŠÍ TALENT

- Víte, co je vstřícnost? - Ano, moc dobře.

Je to vyhýbání se nepohodlí?

Jen plním vaše přání, abych se vám vyhýbala.

Proč jsem

tedy úchyl?

Nejen, že jste divně sténal ve fitku,

což je veřejný prostor,

ale také jste mi dal svůj klíč jako dýško

spolu s hrůzným vzkazem

o mé rafinovanosti a žhavé společné noci.

- Já? - Byla jsem tehdy nová.

Uznávám, že jsem byla drzá.

Ale nemám

důvod tolerovat takovou neúctu jen proto,

že pracuju v hotelu.

O čem to mluvíte? Kdy jsem to udělal?

Nikdy jsem nic takového neudělal,

a ani zdaleka nejste můj typ, ani přes mou mrtvolu.

Nepletete si mě? Jste si jistá?

Měl jste na sobě tričko s tygrem.

To jako vážně?

A tím se značí úchyl?

Jasně jsem slyšela, že mi to dal muž v tričku s tygrem.

Takže říkáte,

že jste mě zaškatulkovala

jen na základě mého trika?

Takže jste to nebyl vy?

Za koho mě máte?

Proč by taky?

Kvůli vám?

Nemluvím jasně?

Ani přes mou mrtvolu