Work It

Jste připraveni?

Jste připraveni, Woodbrightova střední!

Potlesk pro úřadující šampiony taneční soutěže Mákni!

Přivítejte Bouřňáky!

Albert Einstein jednou řekl, že tanečníci jsou atleti boží.

Kim Kardashian řekla: „Osvětlení je nejdůležitější.“

A jako šéfka audiovizuálního klubu s tím souhlasím.

Někdy si říkám, kdyby žil Einstein dnes, dostal by se vůbec na vysokou?

Jo, matika a přírodní vědy mu šly, ale měl nějaké mimoškolní aktivity?

Vysoké teď chtějí rozmanitost a já myslela, že to mám v kapse.

Každé ráno TED Talk... kdo nemá rád praktické rady do života?

...a proto je studená sprcha efektivněj…

Do školy jezdím s nej kámoškou Jas.

Pohni! Nechci prošvihnout tu pětku z bioly.

Jsme nerozlučné už od školky. Pomstila se jednomu klukovi,

když si utahoval z mé krabičky na oběd.

Jas si se známkama hlavu nedělá, bude profi tanečnice.

Zatímco Jas twerkovala, já si připravovala přihlášku na vysokou

s dobře propracovaným výběrem extra kurzů, studentskou radou,

dokonce jsem byla dobrovolník v domově důchodců.

Cokoliv, jen aby mě nemohli odmítnout.

Fajn, neměla jsem sice kluka, auto,

ani diář plný akcí,

ale všechno by mi to vynahradilo přijetí na mou vysněnou školu Duke.

Všechno šlo podle plánu,

než se to jednoho dne... všechno vymklo kontrole.

A do pr...

Dnes vám to šlo skvěle, hele.

Bylo to jedno z těch lepších vystoupení.

Bylo tam pár nerovností, ale...

na tom zapracujeme příště.

Celkově jsem nesmírně šťastná.

Vlasy Brit jsou ožehlý.

Nejspíš bude muset mít ofinu

a na tu fakt nemá obličej.

Podívej, Isaiahu, já…

Teda Juilliarde,

garantuju ti, že to byla nehoda.

Taneční soutěž Mákni je za pět měsíců

a mou povinností je dovést tým ke čtvrtému vítězství v řadě. Chápeš to?

Když si lidi představí naši školu, je to tohle.

- Bouřňáci. - Už se to nestane.

Jistěže ne, skončila jsi tu.

- Zavoláš Chrisi Chuovi? - Chrisi Chuovi?

Nemůžeš mě nahradit Chrisem Chuem. To já jsem ho všechno naučila.

- Zvoní to. - Juilliarde, prosím, tohle nemůžeš.

Hele, omlouvám se.

Upřímně... omluvu nepřijímám a chci, aby sis sbalila věci a vyklidila skříňku.

Nemůžeš mě vyloučit. Máme spolu francouzštinu.

- Zlato, seš zrušená. - Cože?

Smazaná, odhlášená.

„Ctrl-Alt-Delete“.

Nerozumím tomu.

Sem už nesmíš.

Tohle chápeš?

Asi se ptáte, proč Duke?

Proč ne Yale, Pensylvánská, Harvard?

Možná to nevíte, ale Duke je Harvard jihu.

Quinn, vzbuď se! Dnes máš ten pohovor na Duke!

Chodil tam táta, takže jsme chodili na fotbalové zápasy,

absolventské srazy a...

nevím, cítím se tam jako doma.

Teda... kdyby domů přijímali jen šest procent uchazečů.

Silné stránky?

Zarputilost, inteligence, verva, soucit.

- Slabosti? - Soustředěnost,

ale když se zamyslíš, může to být i silná stránka.

To je jen první krok. Brzy budeš bakalář a pak doktorka.

Dobře, teď se musím soustředit.

- Jo. - Dobře.

Mám tě ráda.

Mami... co to děláš?

Snažím se tě napumpovat energií. Pouštím si to, když potřebuju energii.

- Přineslas to pro tuhle chvíli? - To si piš.

To je milé. Super.

Paráda. Dobře, to stačí.

Mami, někdo nás uvidí.

- Dívají se sem. - Oni žárlí.

Kvůli tobě se dívají i na mě.

- Quinn. - Mami.

Mám tě ráda.

I když mlčíš, vím, že ty taky.

Jsem premiantka třídy,

celonárodně uznaná za prospěch,

mám samé jedničky,

třikrát týdně dobrovolně pracuji v místním domově důchodců,

jsem pokladník studentské rady.

Vedu audiovizuální klub.

Musím tě zastavit.

Studentská rada. Audiovizuální klub. Dobrovolnictví.

- Všichni uchazeči jsou skoro stejní. - Ale hrají...

Na cello? Ano, všichni. A nikoho to nebaví.

Já cello miluju.

Zvládneš na cello to, co Lizzo na flétnu?

Ne.

Co tě baví? Co tě ráno vykope z postele?

TED Talks.

Pěkně smutný. Jako vážně, veveřičko?

Četlas teď někdy noviny nebo se mrkla na zprávy?

Svět je v plamenech

a já hledám uchazeče, co chtějí změnu, nebojí se riskovat.

Chápeš?

Nechci uchazeče, co jen zaškrtnou kolonku.

Chci uchazeče, co tu kolonku vyhodí do vzduchu.

Jasně.

Hele, jen se snažím zjistit, kdo jsi, kdo opravdu jsi.

Máš nějakou vášeň? Co tě baví? Tvoje... vášeň.

- Duke. - To je smutný.

Ledaže by Duke byl fakt sexy kluk.

Je to jen škola.

Jen zdi.

Nemá s vášní nic společnýho.

Hele, bylo to fajn. Díky, žes přišla.

Počkejte, prosím, paní Ramirezová...

nikdy jsem nic jiného nechtěla.

Víte, táta… chodil sem a zemřel, když mi bylo 12

a máma měla dvě práce, aby nás uživila.

Na jakou střední chodíš?

Woodbrightovu.

Woodbrightovu…

Není to ta s tím tanečním týmem? Mají tokové ptačí jméno, nebyli u Ellen?

Ano, oni...

Ano, byli jsme tam po tom, co jsme vyhráli taneční soutěž Mákni.

Tak tohle je fascinující.

Netušila jsem, že s nimi tančíš.

Ano... vypomáhám.

To je paráda. Jaký máš styl?

- Nerozumím. - Styl tance, zlato.

Děláš break dance, předstíráš zeď...

seš na Zumbu?

Oblíkneš si neonový šortky a děláš takový ty pohyby?

Jaký je tvůj styl?

- Jsem iluminátorka. - Cože?

Iluminátorka.

Iluminátorka? O tom jsem nikdy neslyšela. To musí být něco. Jak to vypadá?

No…

pěkně... to tam vosvěcuju.

Překvapilas mě, slečno Ackermanová.

Taneční tým, no teda...

To vyžaduje cit, sílu, drzost.

A já si myslela, že seš samý životopisy a vysvědčení.

Seš ta nejlepší uchazečka, co sem tento týden přišla.

Jsem tak šťastná.

- Uvidíme se na tý soutěži, jo? - Vy tam jdete?

To si piš! Nenechala bych si to ujít.

Tak o čem jsi mluvila?

Bylas tam tak dlouho, Quinn.

O škole a tak.

Škola a tak? No tak! Pověz mi víc.

Řeklas jí, že chceš nejdřív na bakaláře?

Jo? Byla ohromená?

- Jo. - Jo? No jasně. Říkala jsem ti to.

Dobře, a o čem jste ještě mluvily?

Ona...

no, říkala něco o tom,

že bych na Duke zapadla a ať dál na sobě tvrdě pracuju.

Panebože, máš to v kapse. Já to věděla! Jsem na tebe tak hrdá.

Bezva.

A do prdele!

„Drahá paní Ramirezová,

Winston Churchill jednou řekl, že odpovědnost je cena za velikost.

A tak přebírám zodpovědnost za své činy.

Nebyla jsem k vám úplně upřímná, když jsem řekla, že patřím k Bouřňákům.“

ZKUŠENOST - NIKDY NENÍ POZDĚ NA VYZKOUŠENÍ NĚČEHO NOVÉHO

Hele, můžeme si na chvilku promluvit?

Ale rychle, zlato.

Dobře. Přemýšlela jsem o tý sestavě na Mákni a...

mohla bych tu sestavu vést. Budou tam agenti.

Každý ví, že se tam jdou podívat na mě, jak Bouřňáky povedu za titulem.

Aha...

No…

Já si myslím, že jsem stejně dobrá jako ty.

- Vážně? - Ne-li lepší.

Tak jedem.

A teď odpluj, Jasmine.

Nikdy nebudeš na mé úrovni.

Nikdy.

Takže jsem se musela dostat do tanečního týmu. Já...

holka, co si ani neumí najít tep, natož udržet čtyři doby.

Když mi bylo pět, máma mě zapsala na balet a já jsem potopila naše představení.

Ale co mi fakt jde, je studium. Potřebovala jsem jen správného učitele.

- Čus! - Ježíš, vystrašilas mě. Co je?

Musím se tě na něco zeptat. Bude to znít absurdně,

- ale vyslechni mě. - Ne.

Po tom, cos do mě loni napumpovala proud, ti už s fyzikou pomáhat nebudu.

Bylo to nízké napětí!

Týden jsem necítila malíček!

Potřebuju se dostat do Bouřňáků.

Jako zpátky ke světlům?

Ne, myslím jako tanečnice.

To se povedlo.

Proč se nesměješ? Vždyť netancuješ.

- Zatím netancuju. - Ne, vůbec netancuješ.

Vzpomeň na naši debatu o flossu a tys to měla za značku zubní pasty.

- To nebyla zubní pasta? - Ne!

Hele...

ten pohovor na Duke jsem podělala

a teď si ta ženská myslí, že jsem Bouřňák.

Cože? Co tě to napadlo?

Já nevím! Pořád opakovala, že to potřebuje oživit