The first 200 lines.
Ahoj.
Jsi doma brzy.
Jo.
Myslel jsem, že máš prohlídku.
Zrušila jsem ji.
Je všechno v pořádku?
Bude.
Doufám.
Stalo se něco Anně?
Ne, nic jí není.
Tak…
co se děje?
Vím o tobě a Vivienne.
Prosím?
- Můžu to vysvětlit. - Na to nejsem zvědavá.
Chci, abys mě poslouchal.
Sedni si.
Není to tak, jak to vypadá.
Ale je.
Šukáš nějakou Vivienne.
Je to jedna z tvých studentek.
Ví vůbec, že jsi ženatý?
Hrozně mě to mrzí.
Já ti to ulehčím.
Nerozvedu se s tebou.
Miluju naši rodinu a život, který jsme vybudovali,
a nehodlám ho zahodit.
Můžeme jít na terapii.
Zaprvé,
už se s Vivienne nikdy nesejdeš.
Krom toho, že se s ní rozejdeš.
Samozřejmě.
Zadruhé…
ani jeden z nás o tom neřekne Anně.
No, s tím souhlasím.
Zatřetí, pojedeme na dovolenou.
- Cože? - Na rodinnou dovolenou.
Ty, já a Anna.
- Dobře. - Nic pro mě není důležitější
než náš život a naše rodina.
Pro mě taky.
A teď…
jeď vyzvednout Annu z fotbalového tréninku, prosím.
DŮM U BAŽINY
Pořád nechápu, proč musím jet s vámi.
Protože ještě nejsi dost stará.
- Už tam budeme? - To je překvapení.
Víš, jak poznám, že jsi to místo vybrala ty?
Protože je teplo, jsme uprostřed ničeho
a je tu nuda.
Víš, co se říká, zlato.
„Nejsou nudná místa.
- Jen nudní lidé.“ - „Nudní lidé.“
Přesně tak.
V jejím věku
bych tady taky nechtěl strávit týden.
Tak to ti teda děkuju.
- Ne, tak jsem to nemyslel. Jen… - Ale myslel.
Poslyš.
Já se snažím.
Snaž se víc.
Ty jo.
Počkej, až uvidíš bazén.
Ty krávo.
Slovník.
Ale no tak, tati. Vždyť je to tu obrovský.
Vážně tady budeme bydlet?
Už o tom mluvím pár měsíců.
Dokonce jsem ti to ukázala na internetu.
Ty si nepamatuješ, co?
No nic.
Majitel to prodává a najal si moji agenturu.
Za měsíc zveřejníme nabídku. Mezitím nám tu dovolí bydlet.
Pronajímají to.
To jsem ti taky říkala, ale nepamatuješ se.
Komu tady patří takovej barák?
Někomu velmi bohatému, koho ostatní unavují.
Vezmi kufry.
Je to krása.
Není to taková nuda, co?
Prodává ten dům někdo starej?
Upřímně, nevím, komu ten dům patří.
Je součástí fondu. Osmdesátihektarový pozemek.
Všechno probíhalo přes prostředníka.
Výslovně chtěli, abych prodej zařídila já.
Tak pojď, Tub Tube.
Ahoj, zlatíčko.
Nepouštěj Tub Tuba ven. Jsou tu kojoti.
Můžu si vybrat pokoj?
Jasně. Jsou nahoře.
Co teď?
Musím připravit kameru na virtuální prohlídku.
Omlouvám se za podlahu.
Kriste.
Dal bych si něco k pití.
Asi 30 km odsud je obchod.
Viděla jsem ceduli.
Můžeme tam koupit jídlo a víno.
Chtěla bych dnes udělat telecí kotlety.
Nebo můžu ugrilovat burgery.
Anna a já nesnášíme telecí.
Super.
Takže budou kotlety.
Udělal jsem chybu, ale nemusíš být škodolibá.
Já jsem škodolibá?
Já už fakt nevím, co mám dělat.
Přijet sem byl tvůj nápad.
Máš štěstí, druhou možností byl rozvod,
a to by pro tebe nedopadlo moc dobře.
Jo, vzala bys Annu a peníze.
Tyhle výhružky jsem už slyšel.
Tak na nich něco bude.
Tohle nesnáším.
Já taky.
Víš co? Taky potřebuju drink.
Dojeď pro jídlo a víno.
Anno, pojeď se mnou, musíme něco zařídit.
- No tak, já si tu užívám. - Já vím.
Tady.
Potřebuju pomoc.
ŽIVÝ NÁVNADY A NÁČINÍ STUDENÉ PIVO
Páni.
Budeme tady asi za měšťáky.
My jsme za měšťáky všude, tati.
MODERNÍ SLEČNA 99 TIPŮ, JAK HO VZRUŠIT
- Ty mi nepomůžeš s nákupem? - Promiň.
Archivní módní časáky jsou zajímavější.
- Co mám dělat? - Dobře.
Telecí kotlety speciál!
Ahoj.
Co čteš?
Nic.
Odkud jsi?
Z Houstonu.
Sakra. Z takový dálky?
Jmenuju se Isaac.
Anna.
Víš co, Anno? Vypadáš jako moje bejvalá.
- Vážně? - Jo.
Ale víc ti to sekne.
Kde s tátou bydlíte? Viděl jsem vás přijíždět.
Je s námi i máma.
Moc spolu nevychází.
Jsou na tebe zlí?
Ne, jsou v pohodě.
Bydlíme ve velkým starým baráku u vody,
uprostřed ničeho.
Asi ho znám. Tak 30 kiláků na východ?
Jo, asi jo.
Táta řídil, takže…
Kolik ti je?
Skoro 15.
Vážně? Vypadáš o dost starší.
Pojď někdy na zmrzlinu.
Je mi 18, můžu řídit.
S kým jsi to mluvila?
Našla sis kamaráda?
Nech toho.
Pokladna je rozbitá.
Pomůžeš mi to dát do tašek?
Jo.
Máma říkala, že se ti tu bude líbit.
Neříkala, že máme koupit telecí?
Žádné neměli.
Podívej.
- Pop Rocks. - To je hnus.
Co to povídáš? Dřív jsi je milovala.
Jo, když mi bylo deset.
- No tak, tati. - Víte co?
Vezmu si to taky.
Dobře.
Dělá to 58 dolarů a šest centů.
Tady je 60.
Drobné si nechte.
Díky.
Tady, vezmi si to.
Tati, jsi v pohodě?
SLEDUJE VÁS ĎÁBEL
Nepřišel ti ten starej chlap divnej?
Ne, ani ne. Proč?
Třeba najdeme nějaký obchod blíž.
Klidně můžeme jezdit sem.
- Tati. - Ano?
- Mám otázku. - Ven s tím.
Je mezi tebou a mámou všechno v pohodě?
V jakém smyslu v pohodě?
Nedělej to.
Nezamlouvej to. To dělá máma.
Mluv upřímně.
Manželství je velká dřina
a někdy to nejde směrem, kterým bys chtěla.
Budete se rozvádět?
- Ne. - Nemusíš vyšilovat.
- Je mi to fuk. - Kdo vyšiluje?
Kámoši mají rozvedené rodiče.
- Hele. - O nic nejde.
Takhle nad tím nepřemýšlej, ano?
No…
Mám vás oba ráda.
- Jen abys to věděl. - Dobře.
No comments yet. Be the first to leave one.