Epic

Kdysi mi někdo řekl,

že když v lese delší dobu nehybně sedíš,

uvidíš známky skrytého boje

mezi silami života a odumírání.

A na výsledku toho boje závisípřežití lesa.

A že těm dobrým silám je každá pomoc dobrá.

A když tomu nevěřím, mám se pozorně zadívat.

Pořád nic? No tak, soustřeďte se.

Nechceš svézt?

Nestojím o pomoc!

Dochází ti větve, kámo.

Pořád nestojím o pomoc.

Kde máš svou skupinu?

Cože? Sám Iítám rychleji!

Tobě to nedochází?

V tomhle týmu nejsi jen ty.

Tak sekýruj ty ostatní.

Slyšíš to? Co s ním mám dělat?

Máš recht.

Máš svých starostí dost.

Jsi lesní strážce. Víš, jak je dnešek důležitý.

Víš co? Možná se na to nehodím.

Hodíš, to je právě ta potíž.

Ale nudí mě čekat, až to dokážeš.

Sežeň si ptáka a odleť do Měsíčního města.

Cože? Ty mi nepomůžeš?

Už se stalo.

Super!

Odsud klidně seskočím!

Jak ten týpek přede mnou!

Jejda! To byla pecka!

Tak velký potvory po městě nelítaj, co?

Jo. Už teď mi chybí.

Ona mluví!

Trápí tě něco?

Co mám říkat úplně cizímu člověku?

Cizímu? Známe se už dvacet minut.

Vás nemyslím... Larry.

Myslím toho, za kým jedu.

Vezu tě k někomu, koho neznáš?

To nic, Larry. Kdysi jsme se znali.

Třeba to teď bude jiné.

To není barák, ale termitiště.

Klid, bude to...

Zavolej, kdybys potřebovala rychle pryč.

Bezva.

Haló?

Je někdo doma?

Haló?

Měl bych zkontrolovat tu včelu.

Ne, je to tamhle.

Nemáme... Myslel jsem, že... Ne, tady je to.

Tak jo. Mrkneme se na to.

Je to z... Božínku!

Že by naleštěná skořápka žaludu a tenká kůže? Možná myší.

S dovolením. Pardon.

Oprava, není z myši. Možná z rejska.

Vlastně by to mohl být hraboš.

Ahoj, tati.

Mary Katherine!

Jo.

Ty jsi tady!

Jo.

Nedošlo mi, že dneska je dneska.

To platí vždycky.

Tobě to ale sekne!

Jako tvé matce. Tedy když ještě žila.

- Chtěl jsem říct, že bys... - Tati.

Chceš si o tom promluvit?

Tati, pět fází truchlení už znám.

Peru se s tím sama.

Jsem už taková.

Ale o pár věcech bych si ráda promluvila.

Ozzy!

Koukni, kdo se vrátil!

Ozzy? On ještě žije?

Z větší části jo.

Má jen tři nohy, ale zdrhne mi,

jak to jen jde.

Ozzy, běž se přivítat.

Nazdar!

Minul.

Má potíž s prostorovým viděním

a sklon běhat do kruhu.

Ale tebe skoro trefil.

Pamatuje si tě!

Nahoře pro tebe mám překvápko.

Pojď se podívat.

Ozzy! Pusinky ne.

A jsme tu.

Vítej doma.

Vůbec se nezměnil.

Máš tu všechny své věci, panenky,

obrázky a želvu.

Jejda.

Jsem rád, že ses vrátila, Mary Katherine.

Zkracuju to na MK.

Aha! MK.

Super. To zní dospělácky.

Musíš to vzít?

Ne. To je jeden z mých senzorů.

Mám teď děsný fofr.

Dnes je velmi neobvyklý den.

Je totiž úplněk a zároveň letní slunovrat,

což se děje jednou za sto let.

Umíš si představit, jaký je tu frmol.

Musíš se tu trochu rozkoukat.

Nebudu tě rušit. Jako doma, Mary Kather...

Chci říct MK.

Mami, já se fakt snažím.

Jak jsme se domluvily.

Panebože.

Jejda!

Pojď, mami. Ať je neprošvihneš.

Ahoj, lesní strážci.

Cože?

Královno Taro, musíme probrat dnešní obřad.

Boggani opět překročili naši hranici.

Nemáš dost slunce.

Ano, to je Ronin.

Já vím. Je legrační, když klečí, ale nemůžu ho to odnaučit.

Boggani asi zkouší naši připravenost.

Udělají cokoli, aby sis nevybrala nástupce.

Ale neboj, mám plán.

Když jsme byli děti, nebyl tak vážný.

Chceš slyšet můj plán?

A krásně se usmíval.

Místo obřadu se tam vydám s menším oddílem,

jako že jsme se stavili napít. Čapneme poupě a přinesem ti ho.

Až rozkvete, bude život lesa pokračovat. Šup sem, šup tam.

To nepůjde.

Musím ho vybrat sama.

Musí něco vyzařovat.

Cítím to z poupat

i z lesa.

Cítím to z nás všech.

To je ono.

Copak ty nic necítíš, Ronine?

Ano, cítím, že je to špatný nápad.

Takhle agresivní Boggani ještě nebyli.

Nejsem úplně bezbranná.

Já vím.

Ale jste život lesa.

Je mou povinností vás chránit.

Jen povinností? Nic víc?

Copak to nestačí?

Pokud je to jediný důvod, pak ano.

Výsosti.

Ano?

Nejsem lechtivý.

Ale dřív jsi býval.

Dobře. Chápu tvé obavy,

ale dnes je jediný den za sto let, kdy mohu vybrat dědice.

Když to dnes neudělám,

nebudeme mít už co chránit.

Jak to, že nesalutuješ?

Měli jsme ráno menší bitku s lesními strážci.

Při přestřelce to schytala krysa,

tak mám nový ohoz.

Jako by byl tvůj vlastní!

Zjistil jsi, kde se bude konat obřad?

Ano, pane!

Daleko od našich hranic.

Myslíš jejich hranice, ne?

Strážci si myslí, že nás zadrží.

Že obklopí náš krásný ostrov hniloby

svojí odpornou zelení.

Jak arogantní!

A to všechno ve jménu rovnováhy. Té mám plné zuby.

Ať zničíme lesa, kolik chceme,

královna jen mávne rukou, a vše doroste.

Musíme ji vyrvat i s kořeny!

Přesně tak.

Dnes jim ukážeme, že hnilobu nezastaví.

Když královna zemře bez dědice,

strážci nedokážou zeleň obnovit.

Budeme mít navěky navrch.

A my dva budeme vládnout

zoufalému a seschlému království.

Nezklamu tě.

Tati.

Já vím.

Ten krysí kožich ti sluší. Vypadáš štíhlejší.

Jo!

Bacha, bacha!

Letí tvůj premiant.

Kdes byl?

Proč se vztekáš?

Řekls, ať se vrátím. Tak jsem přiletěl na tomhle.

A to chceš pochvalu? Opozdil ses.

Sežeň pořádného ptáka a vrať se ke skupině.

Víš co? Ne.

Cos to řekl?

Balím to.

Už nejsem dítě, aby ses tak ke mně choval.

Snažím se ti pomoct, dávat na tebe pozor.

Neprosil jsem se tě.

Chtěl to tvůj otec.

Už můžeš přestat.

Zprošťuji tě odpovědnosti za výchovu mladého Noda.